Válka

Komentář: Ukrajina není aktuálně v situaci, kdy by mohla Rusko alespoň v dohledné době úplně vyhnat ze svého suverénního území. Stejně tak Putinovy ozbrojené síly nejsou v kondici, že by dokázaly učinit nějaký zásadní průlom ve svém barbarském tažení. Z války na Ukrajině, která si na konci února odškrtne dva roky svého trvání, se stala zákopová záležitost, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz vojenský analytik a expert na výzkum státního terorismu Josef Kraus. Podle něj existuje malá pravděpodobnost, že letos by došlo na mírové řešení vojenského konfliktu.

Komentář: V současné době svět čelí významnému nárůstu napětí. Konflikt na Ukrajině nepřestává ovlivňovat východní Evropu, zatímco na Blízkém východě se situace vyostřuje kvůli nepokojům v Izraeli a Jemenu, stejně jako kvůli rostoucímu napětí mezi Íránem a Pákistánem. V Asii se zvyšuje napětí na Korejském poloostrově, což vede Japonsko k úvahám o posílení svého vojenského arzenálu. Kromě toho, otázka suverenity Tchaj-wanu představuje další vážnou hrozbu pro mezinárodní bezpečnost. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, zda existuje »reálné bezpečnostní ohrožení« pro Evropu. Podle uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty - vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity - není vhodné situaci podceňovat.

Komentář: Evropští politici s úzkostí hledí do blízké budoucnosti. Rýsuje se možnost, že v listopadu letošního roku se do prezidentské funkce ve spojeneckých USA navrátí Donald Trump. Obavy vyvolává přístup Donalda Trumpa k NATO nebo konfliktu na Ukrajině. Bývalý prezident a prognostik Miloš Zeman ale ve vyjádření pro portál ŽivotvČesku.cz vyslovil přesvědčení, že není důvod strachovat se z Donalda Trumpa v Bílém domě.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Listopad letošního roku bude klíčový pro osud Evropy. Bez nadsázky. V USA se uskuteční prezidentské volby a na návrat do Bílého domu si brousí zuby konzervativec Donald Trump. Není žádným tajemstvím, že miliardář s názory nekonvenčními pro současnou progresivní dobu má více než skeptický názor na angažmá USA při ochraně starého kontinentu. A netají se tím, že v případě Ukrajiny by se prý zakrátko dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na ukončení války. Pro Evropu to znamená, že se bude muset o sebe umět postarat, jak už řekl pro portál ŽivotvČesku.cz poradce prezidenta Pavel Kolář.

Většině současníků jméno posledního českého krále Karla III. nic neříká. Není však divu, známý je jako poslední rakouský císař Karel I., který panoval v letech 1916 až 1918, tedy za strašlivé první světové války. Nešťastný panovník se plameny konfliktu snažil uhasit mírovými iniciativami. Doba a vůle velmocí ale nepřála v té době touhám po ukončení bojů. A když už konečně válka utichla, Karel I. přišel nejen o trůn, ale stal se nakonec vyhnancem. V mladém věku zemřel na ostrově Madeira. Pro velkou zbožnost, ze které pramenila snaha po míru, byl Karel I. církví blahoslaven. S portálem ŽivotvČesku.cz nahlédneme do života posledního českého krále.

Loňský výrok ministryně obrany Jany Černochové (ODS) ohledně vystoupení Česka z OSN nebyl unáhleným a ukvapeným výkřikem, jeho hlavním cílem bylo otevření vážně míněné debaty o reformě této organizace. Ministryně Černochová to uvedla v odpovědi na písemnou interpelaci poslance ANO Martina Kolovratníka, který se na ni obrátil s dotazem nazvaným Poškozování české zahraniční politiky ukvapenými vyjádřeními. Poukazoval v něm na loňské vyjádření ministryně na sociální síti X, v němž vyzvala k vystoupení ČR z OSN. Oproti tomu ministryně pro ŽivotvČesku.cz uvedla, že touží po míru na Ukrajině. Problém je v tom, že Rusko, které je vedené despotickým vládcem Vladimirem Putinem, o složení zbraní zatím nechce slyšet.

Komentář: Hrozba třetí světové války je čím dál častější rétorikou. Spojené státy se poprvé po 15 letech chystají rozmístit ve Velké Británii jaderné zbraně. Washington to zdůvodňuje rostoucí hrozbou ze strany Ruska. Pro ŽivotvČesku.cz ohledně vojenského kroku ze strany Američanů poskytl komentář bezpečnostní expert, komentátor a generál v záloze Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že jeho pohledem se lehce svět odklonil od hledání mírových řešení, která zastínila čím dál intenzivnější jaderná rétorika.

Komentář: Rusko už druhým rokem vede agresivní a imperiální válku proti nezávislé Ukrajině. Situace na bojišti je fakticky zamrzlá, nedochází k žádným zásadním průlomům. Blíží se ale klíčové datum, 17. března se konají prezidentské volby. Není příliš pochyb o tom, že post obhájí současný gosudar Vladimir Putin. Pikantní proto je, jak zjistil portál ŽivotvČesku.cz, že se na speciálním ruském pracovním portálu objevil inzerát na práci šéfa Kremlu s vyjmenováním vskutku lákavých benefitů.

Komentář: Severoatlantická aliance tento týden odstartuje historicky největší vojenské cvičení. Zapojí se do něj až 90 tisíc vojáků ze všech států aliance a Švédska. Cvičení ponese název Steadfast Defender (Pevný obránce) a potrvá až do května. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda by Rusko mělo vůbec zájem na konfrontaci s NATO. Uvedl, že si to v současnosti neumí představit, ohledně ozbrojených sil Ruska jde spíše o nepříznivý scénář. Cvičení aliance ovšem považuje za správný krok.

Komentář: V únoru to budou dva roky, kdy ruské ozbrojené síly zaútočily na svého souseda - Ukrajinu. Vleklá válka si vyžádala desítky tisíc lidských životů. Muži prezidenta Volodymyra Zelenského doposud vzdorují a brání svou zemi před agresorem. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, proč doposud Ukrajinci nezkusili taktiku, v níž by přestali bránit anektovaná území, ale zaútočili na území agresora. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity vysvětlil, jak zásadně by se situace změnila.

Komentář: Německý ministr obrany Boris Pistorius upozornil na potenciální riziko ruského vojenského útoku na některou ze zemí Severoatlantické aliance, a to v rozmezí následujících pěti až osmi let. Tuto informaci sdělil pro deník Der Tagesspiegel v rozhovoru, který byl publikován v pátek. Pro ŽivotvČesku.cz obavy politika okomentoval bezpečnostní expert a generál ve výslužbě Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že tímto jde o potvrzení jeho nedávných slov o tom, že německá armáda není v nejlepší kondici, což je potřeba už z logiky globální situace změnit.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Možné to je asi jen v Česku. Pohádat se nevybíravě a nízce o mír je skutečně unikátní a dosahuje rozměr absurdního divadla. Místo racionální diskuse je nejprve označena Alena Schillerová za ruskou propagandistku, aby pak politička přirovnala Markétu Pekarovou Adamovou k ruské mluvčí Mariji Zacharovové. A nakonec se do mače zapojil i premiér Petr Fiala. Portál ŽivotvČesku.cz vzkazuje všem úderníkům silného slova: Fakt už to stačilo.

Komentář: Ruský prezident Vladimir Putin je predátor, který se nespokojí se zamrzlým konfliktem, řekla dnes hlava ukrajinského státu Volodymyr Zelenskyj na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu ve Švýcarsku. Ukrajinský prezident vyzval Západ k vyšší pomoci Ukrajině a k tomu, aby jí pomohl získat vzdušnou převahu nad Ruskem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz odhadl další varianty dění ozbrojeného konfliktu. Nevyloučil, že podpora Západu může být stále poměrně silná, zároveň uvedl, že konflikt opravdu může zamrznout a následně dojít k jeho obnově.

Komentář: Studená válka tím byla smutně proslulá. V generálních štábech vznikaly plány na světový střet, které zahrnovaly použití atomových zbraní. V Moskvě narýsovali jaderné tažení proti Západu, kterého by se účastnila i Československá lidová armáda. Tři desetiletí po listopadu 1989 se zdálo, že doby ohrožení jsou už pryč a olivová ratolest míru bude zdobit evropský kontinent snad navěky. Jenže. Od roku 2014, kdy Rusko okupovalo Krym, se bezpečnostní situace začala velmi prudce zhoršovat. A vojenské plánování je zpět. Německo nyní připravilo podle deníku Bild scénář, který počítá s ruským postupem směrem na Západ, s prvním soustem v podobě pobaltských zemí. Komentátor a bezpečnostní expert Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že nepovažuje scénář za příliš realistický, a zároveň varoval, že německá armáda není v dobré kondici.

Komentář: Šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová rozčeřila vody prohlášením, které by za normální situace nebylo považováno za kontroverzní. Domnívá se, že Česká republika by se neměla připravovat na válečný konflikt, ale měla by usilovat o život v míru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová obratem obvinila političku, že je hlásnou troubou ruské propagandy. Alena Schillerová ve vyjádření pro ŽivotvČesku.cz varovala před tím, aby se mír stal sprostým slovem.

Komentář: Na konci února to budou dva roky od momentu, kdy ruské ozbrojené síly zaútočily na sousední Ukrajinu. Od té doby svět vyhlíží konec válečného stavu, v němž přišly o život desetitisíce lidí. To, co se děje na Ukrajině, ale nemůže být donekonečna. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co jeho pohledem přinesou další měsíce a kdy může dojít na klid zbraní.

Téměř tři čtvrtiny lidí v Česku nevěří v dojednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem v příštím roce. Mírná většina Čechů je pro podporu Ukrajině alespoň v takovém rozsahu jako doteď. Vyplývá to z prosincového průzkumu agentury Median pro Český rozhlas (ČRo) Radiožurnál, ve kterém odpovídala tisícovka lidí. Obavy z rozšíření konfliktu mezi palestinským radikálním hnutím Hamás a Izraelem jsou mezi lidmi poměrně malé, napsal dnes server iROZHLAS. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity přiblížil, co jeho pohledem přinesou další měsíce bojů. Podle respektovaného odborníka se začínají rýsovat dva scénáře.

Komentář: Rok 2023 se pomalu blíží do svého cíle a zanedlouho předá pomyslný štafetový kolík svému nástupci. Byl to rok plný významných událostí, výzev i úspěchů, ale i mnoha negativ, která české domácnosti pocítily zejména na financích. Pro ŽivotvČesku.cz stávající rok okomentoval bezpečnostní expert, komentátor a generál v záloze Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že řada negativ se »zhmotní« i v roce 2024.

Bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa by jako nominanta Republikánské strany v primárkách v prosinci podpořilo 61 procent lidí, kteří se označili za republikány. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Ipsos a agentury Reuters. Další straničtí uchazeči o americké prezidentské volby jsou daleko za Trumpem, floridský guvernér Ron DeSantis i bývalá americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová mají v průzkumu shodně 11 procent. Pro ŽivotvČesku.cz poradce prezidenta Petra Pavla, bývalý mezinárodně uznávaný diplomat Petr Kolář, uvedl, že pokud Trump uspěje ve volbách v nadcházejícím roce, dojde k mnoha změnám.

Komentář: Téměř polovina amerických voličů se domnívá, že Spojené státy utrácejí příliš mnoho za pomoc Ukrajině, která se od loňského února brání ruské agresi. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění zveřejněného dnes listem Financial Times. Výsledky průzkumu byly publikovány v den, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zahajuje návštěvu Spojených států, při níž bude usilovat o další americkou podporu. Pro ŽivotvČesku.cz se na dotaz ohledně situace, v níž se začíná čím dál více mluvit o tom, že by Ukrajina a Rusko měly najít mírový kompromis, vyjádřil významný bývalý diplomat Petr Kolář, který je zároveň poradcem prezidenta Petra Pavla v oblasti mezinárodních vztahů. Z jeho slov vyplynulo, že to »není věc České republiky«, zároveň přiblížil, o co v současnosti šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi jde.

Komentář: Protiofenziva, kterou zahájila Ukrajina letos v červnu, nepřinesla kýžené výsledky, uvedl v rozhovoru s agenturou AP Volodymyr Zelenskyj. Důvodem je podle něj nedostatek zbraní a vojáků. Ukrajinský prezident zdůraznil, že Ukrajina se ale nehodlá vzdát. Vyzval také spojence ke zvýšení zbrojní produkce. V současnosti je Zelenskyj v těžké roli, o které pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.