Válka

Zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu, je téma, které postavilo Česko na nohy. Mluví se ale o tom, že je nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. V kontextu toho »obrana státu« začala trendovat na sociálních platformách. V reakci a s údivem k tématu se vyjádřil europoslanec Tomáš Zdechovský, který si postěžoval, že Češi chtějí žít v bezpečí, ale nechtějí se na něm podílet. S rétorickou reakcí na jeho slova přispěchala bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová, která si nebrala servítky a vyčetla České republice, že na mladé občany kašle. "Proč by mladí chtěli bránit zemi, která na ně kašle?" položila řečnickou otázku bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala zkušeného ekonoma a poradce premiéra Štěpána Křečka, zda výrok, že »tahle země na mladé kašle«, je pravdivý.

Komentář: Jisté zneklidnění přinesla v posledních dnech rozdílná vyjádření evropských lídrů ohledně toho, že by členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reakce Kremlu byla poměrně rychlá a rázná: »Konflikt mezi Ruskem a aliancí by byl nevyhnutelný, prohlásil mluvčí Dmitrij Peskov.« V souvislosti s »hrou ostrých slov« uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, že NATO nemá vyslání bojových jednotek na Ukrajinu v plánu. Redakci ŽivotvČesku.cz ale zajímalo, která strana čistě teoretického vojenského konfliktu by měla více navrch. Podle uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity –⁠⁠⁠⁠⁠ by na tom NATO bylo lépe. Ale domnívat se, že Rusko by nepředstavovalo žádnou hrozbu, je liché.

Komentář: Premiéři Viktor Orbán a Robert Fico v dejvickém sídle bývalého prezidenta Miloše Zemana nenechali chladnými některé politiky vládních stran. Schůzka vyvolala nebývalé vzrušení především proto, že oba předsedové vlád naslouchají i stanoviskům Moskvy. Jednička eurokandidátky hnutí STAN Danuše Nerudová si rýpla, že setkání se uskutečnilo v bývalé ložnici, přidala se k ní její stranická kolegyně a poslankyně Milada Voborská. Mediální expertka Irena Ryšánková pro portál ŽivotvČesku.cz přirovnala označování některých politiků za »osu zla« ke školní šikaně.

Kdeže důchod ve stínu stromů. Bývalý prezident Miloš Zeman nastartoval letitý politický motor a jal se ve své pražské pracovně vkládat do palčivých geopolitických otázek dneška. Se zemanovskou srdečností v úterý přivítal premiéry Viktora Orbána a Roberta Fica, kteří čeří hladinu svými Moskvě lahodícími postoji. Přitom právě Miloš Zeman od počátku velké války podporuje napadenou Ukrajinu. Portál ŽivotvČesku.cz byl u toho, když prognostik a ekonom dvojitou návštěvu přijímal.

Francouzský prezident Emmanuel Macron svými výroky o možnosti vyslat armády zemí NATO na Ukrajinu zamotal hlavu politikům po celém světě. Bývalý premiér a odvážný glosátor dění Mirek Topolánek se ve vyjádření pro portál ŽivotvČesku.cz pokusil prohlášení francouzské hlavy státu rozklíčovat.

Komentář: Jako velký chaos působí rozdílná vyjádření evropských lídrů ohledně toho, že by členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reakce Kremlu na tuto skutečnost byla poměrně rychlá a rázná: »Konflikt mezi Ruskem a aliancí by byl nevyhnutelný, prohlásil mluvčí Dmitrij Peskov.« V souvislosti s tím uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, že NATO nemá vyslání bojových jednotek na Ukrajinu v plánu. Situaci okomentoval pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní expert Andor Šándor.

Komentář: Francouzský prezident Emmanuel Macron přišel s bombastickým prohlášením, které vyvolalo ve světě nebývalé vzrušení. Nevyloučil vyslání vojáků NATO do boje s Ruskem o svobodu Ukrajiny. Kreml reagoval expresní výhrůžkou, že takový krok by znamenal válku Ruska a NATO. Vojenský analytik Lukáš Visingr ve vyjádření pro portál ŽivotvČesku.cz klidní vášně. Vládce Francie podle něj vypustil pokusný balónek.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Válka na Ukrajině vkročila do třetího roku trvání. Konec je v nedohlednu. Projevuje se nejen únava, ale také nervozita a hádavost. Nejnověji českou politiku rozčeřila pře o znovuzavedení povinné vojny tváří v tvář ruské rozpínavosti a agresivitě. Prezident Petr Pavel je pro obnovu odvodů, aby se zjistila bojeschopnost obyvatelstva, premiér Petr Fiala zavrhuje úvahy o povinné vojně. Co dodat v komentáři pro portál ŽivotvČesku.cz? Srdce velí jinak, ale rozum je neúprosný. Pokud bude Rusko úspěšné, zničí Ukrajinu, pak bude chtít víc a víc. A Česko se prostě nějaké variantně povinné vojny nevyhne, pokud se znovu nerozhodne před Moskvou sklonit hřbet.

Česká republika se dostala do hledáčku agresivního a rozpínavého Ruska. Říše novodobého cara Vladimira Putina se chce mstít za neochvějnou a silnou podporu, kterou naše vlast poskytuje trpící Ukrajině. Senátor za okupovaný Krym Sergej Cekov hrozí Česku, že bude po desetiletí trpět. Ministryně obrany Jana Černochová už před časem pro ŽivotvČesku.cz zdůraznila, že musíme pracovat na zajištění své bezpečnosti.

Komentář: Svět by si přál, aby válka na Ukrajině našla řešení v podobě diplomatického urovnání situace. Jenže světlo na konci tunelu je spíše v nedohlednu. Válka na Ukrajině je teď podle Zdeňka Kříže z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity v módu očekávání dlouhého opotřebovávacího konfliktu. Může podle něj trvat ještě roky. Odborník se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku. Zhodnotil dva roky konfliktu na Ukrajině, Rusko zemi napadlo 24. února 2022. Pro ŽivotvČesku.cz tak učinil i vojenský analytik, expert na výzkum státního terorismu a komentátor Josef Kraus. Podle něj se v současnosti dění na Ukrajině dostalo do varianty »zákopové války«.

Komentář: Postaral se svým prohlášením o pořádný rozruch mezi evropskými politiky. Řeč je o bývalém americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi, který se opět uchází o prezidentskou kandidaturu. O víkendu vyvolal vlnu pobouření svými slovy na adresu NATO, když na víkendovém předvolebním shromáždění uvedl, že kdysi jistému lídrovi spojenecké země pohrozil, že jí USA v případě ruského útoku nepřijdou na pomoc, když nebude dávat dost peněz na obranu. Pro ŽivotvČesku.cz »poněkud ostrou rétoriku« politika okomentoval poradce hlavy státu a bývalý diplomat Petr Kolář. Z jeho slov vyplynulo, že nejde o »novinku«.

Rozhovor: Ukrajina čelí ruské vojenské agresi již bezmála dva roky. Boje nadále pokračují a vyžádaly si desítky tisíc lidských životů. Otázka, která se ve veřejném prostoru často objevuje, zní: »Je stále důvod Ukrajinu podporovat?« Podle politického klasika a komentátora Miroslava Kalouska to nadále důležité je, uvedl to v krátkém rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Mnozí možná přestali vidět dění, které se odehrává na Ukrajině. Jen pro připomenutí: Ukrajinu napadla v únoru 2022 ruská armáda. Boje nadále pokračují, ruské útoky si na Ukrajině podle posledních údajů OSN dosud vyžádaly životy nejméně 10.000 civilistů. Z Ukrajiny kvůli válce uteklo podle OSN přes šest milionů lidí. V Česku bylo ke konci ledna podle ministerstva vnitra asi 380.000 uprchlíků z Ukrajiny. To jsou reálná fakta, která nemohou racionálně smýšlejícímu člověku udělat radost. Podle poradce prezidenta Petra Pavla a mezinárodně uznávaného diplomata Petra Koláře je potřeba nadále podporovat Ukrajinu, pokud o to žádá a nedošlo k nastolení mírového řešení ozbrojeného konfliktu z obou stran, to a více uvedl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Příští týden to budou už dva roky ruské agresivní války proti Ukrajině. Stovky tisíc mrtvých, zdevastovaná země, miliony uprchlíků, zničená dětství, hluboce rozdělený svět. Otázka, kdy válečné běsnění skončí, stále nemá odpověď. Bývalý prezident Miloš Zeman se pro portál ŽivotvČesku.cz pokusil nalézt moment, kdy by se cesta k ukončení utrpení otevřela.

Komentář: Americký exprezident Donald Trump, který usiluje o návrat do Bílého domu, byl vždy pověstný tím, že nosí kolty proklatě nízko a slovní palbou dokáže trefit na komoru. Nejnověji osobitý americký politik rozčeřil vody prohlášením, že jeho vlast nepomůže před agresivním Ruskem tomu členskému státu NATO, který zanedbává obranu. Ministryně obrany Jana Černochová pro portál ŽivotvČesku.cz uvedla, že všichni by si měli uvědomit nutnost zvýšit investice na obranu.

Komentář: Ozbrojený konflikt na Ukrajině si na konci února odškrtne dva roky svého trvání. V současnosti se boje dostaly do »statusu« takzvané zákopové války. Vojenský analytik, expert na výzkum státního terorismu a komentátor Josef Kraus odpověděl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím, kdo je jeho pohledem po téměř dvou letech krveprolití vlastně vítězem. Podle něj ozbrojená událost v současnosti vítěze nemá, ale jednoznačně lze říct, že Rusko je poraženou zemí.

Komentář: Ukrajina není aktuálně v situaci, kdy by mohla Rusko alespoň v dohledné době úplně vyhnat ze svého suverénního území. Stejně tak Putinovy ozbrojené síly nejsou v kondici, že by dokázaly učinit nějaký zásadní průlom ve svém barbarském tažení. Z války na Ukrajině, která si na konci února odškrtne dva roky svého trvání, se stala zákopová záležitost, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz vojenský analytik a expert na výzkum státního terorismu Josef Kraus. Podle něj existuje malá pravděpodobnost, že letos by došlo na mírové řešení vojenského konfliktu.

Komentář: V současné době svět čelí významnému nárůstu napětí. Konflikt na Ukrajině nepřestává ovlivňovat východní Evropu, zatímco na Blízkém východě se situace vyostřuje kvůli nepokojům v Izraeli a Jemenu, stejně jako kvůli rostoucímu napětí mezi Íránem a Pákistánem. V Asii se zvyšuje napětí na Korejském poloostrově, což vede Japonsko k úvahám o posílení svého vojenského arzenálu. Kromě toho, otázka suverenity Tchaj-wanu představuje další vážnou hrozbu pro mezinárodní bezpečnost. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, zda existuje »reálné bezpečnostní ohrožení« pro Evropu. Podle uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty - vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity - není vhodné situaci podceňovat.

Komentář: Evropští politici s úzkostí hledí do blízké budoucnosti. Rýsuje se možnost, že v listopadu letošního roku se do prezidentské funkce ve spojeneckých USA navrátí Donald Trump. Obavy vyvolává přístup Donalda Trumpa k NATO nebo konfliktu na Ukrajině. Bývalý prezident a prognostik Miloš Zeman ale ve vyjádření pro portál ŽivotvČesku.cz vyslovil přesvědčení, že není důvod strachovat se z Donalda Trumpa v Bílém domě.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Listopad letošního roku bude klíčový pro osud Evropy. Bez nadsázky. V USA se uskuteční prezidentské volby a na návrat do Bílého domu si brousí zuby konzervativec Donald Trump. Není žádným tajemstvím, že miliardář s názory nekonvenčními pro současnou progresivní dobu má více než skeptický názor na angažmá USA při ochraně starého kontinentu. A netají se tím, že v případě Ukrajiny by se prý zakrátko dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na ukončení války. Pro Evropu to znamená, že se bude muset o sebe umět postarat, jak už řekl pro portál ŽivotvČesku.cz poradce prezidenta Pavel Kolář.

Většině současníků jméno posledního českého krále Karla III. nic neříká. Není však divu, známý je jako poslední rakouský císař Karel I., který panoval v letech 1916 až 1918, tedy za strašlivé první světové války. Nešťastný panovník se plameny konfliktu snažil uhasit mírovými iniciativami. Doba a vůle velmocí ale nepřála v té době touhám po ukončení bojů. A když už konečně válka utichla, Karel I. přišel nejen o trůn, ale stal se nakonec vyhnancem. V mladém věku zemřel na ostrově Madeira. Pro velkou zbožnost, ze které pramenila snaha po míru, byl Karel I. církví blahoslaven. S portálem ŽivotvČesku.cz nahlédneme do života posledního českého krále.