Válka

Komentář: Ukrajina má dlouhodobě zájem na tom, aby dostala co nejdříve příslib členství v Severoatlantické alianci (NATO). Ohledně vstupu Ukrajiny nepanuje ale v NATO jednomyslnost, protože je země nyní ve válce s Ruskem. Vstupem Ukrajiny by se ve válce s Ruskem ocitlo i samotné NATO - i to je důvod, proč lze považovat rozšíření aliance v podobném formátu nyní spíše za nepravděpodobné. Redakci zajímal na dané téma názor poradce hlavy státu a bývalého ostříleného diplomata Petra Koláře, z jehož slov vyplynulo, že vše má svůj čas, nicméně vylíčil svou představu, jak by Ukrajina mohla v budoucnu fungovat jako »kamarádka« EU, případně aliance NATO.

Komentář: Rozsah ruské agrese na Ukrajině, která začala před více než dvěma roky, ale i brutalita ruských jednotek je nadále pro západní země šokující. Uplynulý rok konfliktu jen potvrdil, že válka jen tak neskončí. Zcela se nenaplnily očekávané naděje, že Ukrajinci, kteří převzali iniciativu, agresora ze svého teritoria vytlačí. Ukrajina se nyní dostává do defenzivy. "A očekává velkou ofenzivu ze strany Ruska," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bývalý diplomat a takzvaný prezidentův přítel po boku Petr Kolář, kterého redakce oslovila v souvislosti s tím, jak vidí současné dění na Ukrajině.

Komentář: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny varoval, že pokud jeho země brzy neobdrží slíbenou americkou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou muset ukrajinské síly začít ustupovat. Dříve napsal britský list Financial Times, že Rusko pravděpodobně plánuje v letošním roce rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, a to s dotazem, jaký vývoj ozbrojeného konfliktu pro další měsíce očekává. Z jeho slov vyplynulo, že zásadní bude období léta.

Komentář: Předání části území Rusku výměnou za začlenění v NATO by mohlo představovat jednu z možných budoucností Ukrajiny. Ačkoli se nejedná o variantu, kterou by evropští politici veřejně podporovali, jedná se o téma, které se pravidelně objevuje v mnoha neoficiálních diskuzích. Tato možnost se navíc stává klíčovým faktorem urychlujícím poskytování podpory Kyjevu. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: V případě, že Ukrajina nedostane vojenskou podporu od USA, která jí byla dříve slíbena, ale nyní je zdržována kvůli neshodám v Kongresu, bude se muset ukrajinská armáda postupně stahovat. Avšak Kyjev hledá řešení, jak tomuto nepříznivému vývoji předejít. V rozhovoru, který byl zveřejněn v americkém deníku The Washington Post, to na konci uplynulého měsíce prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Podle generála ve výslužbě, bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora slova ukrajinského prezidenta působí, jako by vzhledem k nepříznivému vývoji na frontě začínal hledat viníka, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Frontová linie na Ukrajině je v současné době spíše statická. Iniciativu v nejbližším období lze očekávat spíše na ruské straně. Z vojenského hlediska je zásadním problémem nedostatek munice pro dělostřelectvo, což vede k aktuálnímu ruskému tlaku na vybraných úsecích frontové linie a oslabení schopností ukrajinských jednotek tomuto tlaku čelit. Dále pak je problém v živé síle. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála ve výslužbě a komentátora Andora Šándora, zda se podle nedávných dat, která přinesla BBC, dá říct, že v Evropě má Ukrajina druhou armádu. Uvedl, že ano, ovšem její nasazení má háček.

Komentář: V případě, že Ukrajina nedostane vojenskou podporu od USA, kterou již dříve slíbila, ale nyní je zdržována kvůli neshodám v Kongresu, bude se muset ukrajinská armáda postupně stahovat. Avšak Kyjev hledá řešení, jak tomuto nepříznivému vývoji předejít. V rozhovoru, který byl zveřejněn v americkém deníku The Washington Post, to prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz položila v souvislosti s tím, že válka na Ukrajině trvá více než dva roky, dotaz vojenskému analytikovi a expertovi na výzkum státního terorismu Josefu Krausovi - kdo je jeho pohledem v konfliktu vlastně vítězem. Podle něj boje na Ukrajině v současnosti vítěze nemají, ale lze říct, že Rusko do jisté míry utrpělo obrovské ztráty, a lze jej označit za zemi, která více utrpěla.

Komentář: Ruský prezident a diktátor Vladimir Putin označil za »naprostý nesmysl« varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí, nebo Česko. Tato prohlášení učinil při setkání s ruskými vojenskými piloty. Podle něj se NATO snaží zastrašovat obyvatele, aby si udrželo jejich podporu pro další pomoc Ukrajině. Tento komentář přichází v kontextu trvajícího konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, který trvá více než dva roky. Putin tímto prohlášením zřejmě chtěl odmítnout spekulace o možném rozšíření ruské vojenské agresivity do dalších evropských zemí a zároveň kritizovat postoj a kroky NATO v souvislosti s podporou Ukrajiny. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila glosátora a bezpečnostního experta Andora Šándora s dotazem, zda je vůbec konflikt na platformě NATO bez Spojených států s Ruskem vůbec reálný. Uvedl, že v takovém uspořádání jde o nepravděpodobnou událost.

Komentář: Ruský imperátor Vladimir Putin opět sehrál svou velmi oblíbenou roli moudrého vládce a mírotvůrce, kterou dle potřeby střídá s polohou bojovného vojevůdce. Nyní tvrdí, že Rusko nezaútočí na země NATO a že Češi mohou být v klidu. Lidovecký europoslanec a přítel Ukrajiny Tomáš Zdechovský varuje ty, kdo by byli v pokušení Vladimiru Putinovi věřit. Pro portál ŽivotvČesku.cz zdůraznil, že ruský car je usvědčený lhář.

Komentář: Válka na Ukrajině probíhá již třetím rokem a zdá se, že utrpení nebude konec. Česká opozice, ale i slovenská vládní reprezentace stále častěji skloňují slovo mír. K ukončení nepřátelství jsou ale vždy nutné obě strany konfliktu. A jak upozornila předsedkyně TOP 09 a šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, čím dál agresivnější Moskva se k ukončení válečného běsnění nemá. Politička vyjmenovala akce Ruska, které to podle ní dokazují. Na nevůli novodobého carství ukončit agresi proti Ukrajině už před časem upozornila pro portál ŽivotvČesku.cz ministryně obrany Jana Černochová.

Francouzský prorok a lékař Michele de Nostredame, jenž je zvaný též jako Nostradamus, žil v 16. století. Mnozí vykladači jeho složitých čtyřverší věřili, že dokázal předpovědět třetí světovou válku. Podle německého teologa a astrologa Kurta Allgeiera má dojít k vypuknutí války 24. června 2028, jak stojí v jeho interpretaci v knize »Nostradamus: Příchod apokalypsy«. Konflikt má rozpoutat malý národ kvůli malicherné zámince. Jiné interpretace Nostradamových slov mluví o nástupu třetího antikrista, který válku rozpoutá. Po Napoleonovi Bonaparte a Adolfovi Hitlerovi má přijít další diktátor a uzurpátor. Spekulovalo se o vůdci Islámského státu, Donaldovi Trumpovi či Vladimiru Putinovi.

Komentář: Příznivci zahájení smlouvání s Ruskem o osudu Ukrajiny vzhlíží s nadějí k listopadovým americkým prezidentským volbám. Od vítězství Donalda Trumpa si slibují velký geopolitický deal a ukončení války na Východě. Donald Trump mocně těmto nadějím nahrává, když říká, že nehodlá Ukrajinu finančně podporovat, což povede k závěru konfliktu. Nic ale nebude tak jednoduché. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro portál ŽivotvČesku.cz upozornil, že systém moci v USA může zabránit plánům Donalda Trumpa.

Válka na Ukrajině započala třetí rok a naděje na ukončení šíleného běsnění není ani na obzoru, konflikt se zdá nekonečný. Může být ale ještě hůř. Polský prezident Andrzej Duda spustil alarm, že Rusko, které nyní krvavě ničí Ukrajinu, napadne NATO už možná za dva roky. Argumentuje tím, že novodobý car Vladimir Putin zrychlil přechod na válečnou ekonomiku. Před rostoucím ruským apetitem varoval už před časem ve vyjádření pro ŽivotvČesku.cz poradce českého prezidenta a vynikající diplomat Petr Kolář.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Ruský prezident Vladimir Putin obhájil ve víkendových volbách svůj post, dostal nepřekvapivých 87 procent hlasů. V čase agresivní války proti Ukrajině dostal novodobý imperátor další razítko k pokračování tažení proti svobodné zemi. Ukazuje se, že Rusko touží po nadvládě imperátorů, ať už v něm panuje systém monarchistický, totalitní, nebo řízené demokracie. Podivná magie Kremlu působila i na šéfy komunistické strany. Právě imperiální faktor v zemi na východě je tématem komentáře portálu ŽivotvČesku.cz.

Komentář: V minulém týdnu slovenský premiér Robert Fico uvedl pro televizi TA3, že nebude měnit svůj názor na válku na Ukrajině, protože si to přeje jeho český kolega Petr Fiala. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím Prahy přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová zahraničněpolitická témata. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila uznávaného odborníka –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity –⁠⁠⁠⁠⁠ s dotazem, zda současná rétorika slovenského předsedy vlády je tím, co opravdu může ukončit válečný stav na Ukrajině. Odmítl to.

Komentář: Ukrajina se od začátku ruské invaze z února 2022 statečně brání. Do značné míry spoléhá na vojenskou pomoc Západu. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov letos dříve uvedl, že nedostatek munice je pro vojáky jeho země velký problém. Experti a vojenští analytici odhadují různé scénáře, jak se ozbrojený konflikt bude nadále vyvíjet. Někteří připouští i nepříznivou variantu, že ozbrojené síly Ruské federace budou nad síly obránce. Redakce v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: Rusové budou na jaře pokračovat v oslabování obranných linií Ukrajinců, kteří trpí nedostatkem systémů protivzdušné obrany. Tímto způsobem si připravují půdu pro plánovanou letní ofenzivu, uvedli to analytici Institutu pro studium války (ISW) ve své pravidelné analýze. Podle nich potřebují Ukrajinci pomoc ze Západu k udržení svého území. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, zda v současnosti něco naznačuje, že by ozbrojený konflikt byl nějakým způsobem ukončen. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra nic nesměřuje k nějaké dohodě, pokud by došlo na ukončení bojů, způsobí to něco »náhlého«.

Rozhovor: Kauza uniklého soukromého e-mailu šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše už žije svým vlastním životem. Stala se středobodem politického boje bez rukavic. Šéf nejsilnějšího politického uskupení, podle posledního průzkumu atakuje podporu 40 procent voličů, se rozhodl k velkému protitahu. Ministrů vlády Petra Fialy se zeptá, jestli by poslali své děti bojovat do války, jak Andrej Babiš uvedl exkluzivně pro portál ŽivotvČesku.cz.

Armádní generál Ludvík Svoboda a jeho život, to je dramatický román, který se čte jedním dechem. Obsahuje slávu, vítězství, ale také tragédie a porážky. Dějinné vichry mocně zaduly i do života vojáka, který se na závěr své kariéry i života stal prezidentem republiky. Měl v sobě ještě cosi ze starých časů, jako kolorovaná pohlednice z počátku minulého století, ale doba už byla jinde, vládl normalizační mocenský racionalismus dr. Gustáva Husáka. Armádní generál Ludvík Svoboda byl bezesporu hrdina, na kterého ale dolehla tíže časů. A ty v Čechách nebývají lehké, jak si můžete přečíst na portálu ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Militarizace imperiálního Ruska už zasáhla i módní průmysl. Nejnovějším hitem se stává typický oděv bolševického diktátora Josifa V. Stalina, pod jehož vedením SSSR zvítězil v druhé světové válce. Módní kousek zvaný stalinka přijde na zhruba 30 000 korun. Šokující pro svobodný svět, ale imponující Orientu je natočení reklamního videa v troskách okupovaných ukrajinských měst.

Komentář: Mezitím co Evropa ještě před dvěma lety snila o věčném míru, Moskva už byla jistou optikou v geopolitickém konfliktu s Evropou. Západ sice pochopil, že cílem ruského novodobého cara Vladimira Putina je zničit evropskou bezpečnostní architekturu a nově ji uspořádat tak, aby vyhovovala Rusku, ale uvědomění si vážnosti situace stálo desítky tisíc lidských životů, a to v souvislosti s již více než dva roky trvající vojenskou invazí Ruské federace do své sousední země. Jak ozbrojený konflikt dopadne, se redakce ŽivotvČesku.cz dotázala někdejšího ostříleného politického barda a komentátora Miroslava Kalouska. Uvedl, že s největší pravděpodobností Ukrajina o část svého území přijde.