Šándor: Izrael provedl přesný úder. Teď se rozhoduje, jestli svět vstoupí do nové fáze konfliktu
Komentář: Izraelská armáda v pátek kolem 18:00 SELČ uvedla, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle místních médií v Teheránu a okolí znějí výbuchy, státní televize tvrdí, že protivzdušná obrana střílí na izraelské rakety. Píší to agentury AFP a Reuters. Izraelská armáda ráno oznámila, že při dnešním rozsáhlém útoku na Írán zasáhla objekt v jaderném zařízení v Natanzu, v němž se nacházejí centrifugy pro obohacování uranu, a zabila špičky elitních revolučních gard, včetně jejich velitele Hosejna Salámího nebo velení jejich letectva. O život přišlo také několik íránských jaderných vědců a náčelník íránského generálního štábu. Údery, které začaly brzy ráno, podle armády pokračovaly i později. Íránská média informuji o zhruba osmi desítkách mrtvých. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí útok označil za vyhlášení války a íránský duchovní vůdce Alí Chameneí Izraeli pohrozil »tvrdým trestem«. Kvůli největšímu útoku, jakému islámská republika za poslední desítky let čelila, výrazně vzrostlo napětí na Blízkém východě a prudce zdražila ropa. Pro ŽivotvČesku.cz poskytl svůj pohled na situaci bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.
"Úder byl zjevně výsledkem dlouhodobé a důkladné přípravy, a to zpravodajsky, operačně i technologicky. Jeho provedení naznačuje vysokou míru koordinace a přesnosti, což potvrzuje, že šlo o strategickou operaci, nikoliv o jednorázovou reakci. Lze konstatovat, že z hlediska dosažení taktického cíle byl úspěšný. V tuto chvíli je klíčové sledovat, jakým způsobem Írán odpoví. Režim v Teheránu bude hledat cestu, jak reagovat, aby neoslabil svůj obraz dovnitř ani navenek, tedy zachoval si tvář, ale zároveň neeskaloval konflikt za hranici, která by byla pro něj samotného destruktivní," uvedl pro ŽivotvČesku.cz k situaci Šándor s tím, že pro Izrael je to otázka národní bezpečnosti v tom nejzákladnějším smyslu - otázka přežití.
"A právě proto se dá očekávat, že i světové velmoci, včetně USA, budou intenzivně tlačit na diplomatické i zpravodajské úrovni, aby nedošlo k rozsáhlé eskalaci. Je však nutné připustit, že Írán disponuje řadou nástrojů, které může využít asymetricky, například prostřednictvím svých zástupných struktur v regionu, kybernetických operací, či blokádou klíčových námořních tras. Jakákoli forma odvety, která by ohrozila stabilitu v Perském zálivu, by s vysokou pravděpodobností vedla k citelnému nárůstu cen ropy a zemního plynu na světových trzích," řekl dále pro ŽivotvČesku.cz Andor Šándor.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že údery cílily na íránské jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program. Varoval, že údery budou »pokračovat tak dlouho, jak bude k odstranění hrozby zapotřebí«. Na operaci se podílelo 200 letounů izraelského letectva, které na přibližně 100 cílů shodily přes 330 kusů munice. Do dlouho připravované operace se zapojili také agenti tajné služby Mossad, kteří přímo na íránském území provedli sabotážní akce zaměřené na systémy protivzdušné obrany a infrastrukturu raket dlouhého doletu.
"Pokud bude íránská reakce symbolická, tedy bez izraelských obětí, je reálná šance, že se konflikt neeskaluje do širší regionální války a Izrael nebude nucen k přímé vojenské odpovědi. To by umožnilo zachovat alespoň křehkou rovnováhu a prostor pro diplomatické vyjednávání. Zásadní otázkou ale zůstává, zda se Izraeli podařilo zásadně ochromit nebo zcela zničit jaderný program Íránu. Anebo zda šlo jen o dočasné narušení, které vývoj oddálí, ale nezastaví. Pokud Teherán vyhodnotí, že jedinou cestou k zajištění své bezpečnosti a odstrašení podobných útoků do budoucna je získání jaderné zbraně, pak se dostáváme do zcela nové a výrazně nebezpečnější fáze. Je proto nutné si položit několik klíčových otázek jako, zda posunul se Írán na cestě k jaderné kapacitě o několik let zpět, nebo jen o několik měsíců? A jaká bude jeho další strategie - obranná, odvetná, nebo výhradně demonstrativní? Jisté je zatím jediné, a to pokud se konflikt vymkne kontrole a přeroste v otevřenou konfrontaci, jeho důsledky mohou být mimořádně závažné," dodal pro ŽivotvČesku.cz Andor Šándor.
V jaderném zařízení v Natanzu ležícím asi 225 kilometrů jižně od Teheránu byla podle izraelské armády poškozena část, ve které je mimo jiné hala s centrifugami. Později íránská média informovala o novém útoku na Natanz. Íránský jaderný úřad potvrdil, že na objektu v Natanzu jsou škody, oběti podle něho hlášeny nejsou a jeho okolí nevykazuje známky chemické nebo radioaktivní kontaminace. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) informovala, že úroveň radiace se tam nezvýšila. Šéf MAAE Rafael Grossi izraelskou operaci označil za velmi znepokojivou. "Na jaderná zařízení se nikdy nesmí útočit," zdůraznil. Vyzval všechny strany k maximální zdrženlivosti, aby se předešlo další eskalaci.
Izraelská armáda dnes odpoledne uvedla, že dokončila řadu úderů na íránské rakety země-země. Dodala, že údery pokračují během dne. Íránská média informovala, že v obytných čtvrtí v Teheránu zemřelo 78 lidí a další tři stovky byly zraněny. Na severu země u města Tabríz podle úřadů kvůli izraelským úderům zahynulo osm lidí.
Izrael už řadu let varuje, že nedovolí Íránu vyrobit jadernou zbraň. Teherán sice tvrdí, že takové ambice nemá, ale tamní představitelé opakovaně naznačovali, že by ji vyrobit mohl.
Při izraelském útoku také zahynulo nejméně 20 vysoce postavených velitelů letectva íránských revolučních gard včetně šéfa vzdušných sil Amíra Alího Hádžízádího, uvedla s odvoláním na nejmenované zdroje agentura Reuters. Podle íránských zdrojů si údery ve 12 provinciích vyžádaly nejméně 95 zraněných. Je mezi nimi také přední poradce nejvyššího duchovního vůdce Chameneího.
Chameneí obvinil Izrael, že »rozpoutal zlý a krvavý zločin proti Íránu a odhalil svou podlou povahu«. S odkazem na Izrael varoval, že si »sionistický režim tímto útokem připravil hořký osud«. Také ministr zahraničí Arakčí varuje před »zdrcující reakcí«. Podle vlády v Teheránu dnešní útoky dokládají, jak je pro Írán důležité pokročit v obohacování uranu a vývoji raket. Teherán požádal svolání Rady bezpečnosti OSN, která bude zasedat dnes večer.
Nejmenovaný izraelský vojenský činitel řekl, že všichni piloti, kteří se podíleli na útoku na Írán, se bezpečně vrátili. Izraelská armáda podle něho už zachytila mnoho dronů, které Írán vyslal proti židovskému státu. Dříve izraelské obranné síly informovaly, že Írán bezpilotních letounů vyslal více než sto. Izrael je připravený, že tato konfrontace potrvá několik dnů v závislosti na íránské odvetě.
Izraelci se během dneška připravovali na íránskou odvetu a z pultů obchodů mizela balená voda a potraviny. Nemocnice se rozhodly propustit pacienty, kteří nevyžadují akutní péči.
Americký prezident Donald Trump Íránu vzkázal, že má ještě čas předejít dalším útokům ze strany Izraele, a vyzval ho, aby se Spojenými státy uzavřel dohodu o svém jaderném programu a zachránil se. Šéf americké diplomacie Marco Rubio uvedl, že Spojené státy se na izraelské operaci nepodílely a nejvyšší prioritou je pro něj ochrana amerických vojáků v regionu.
S Trumpem se dnes chystá mluvit izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ten chce hovořit i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Netanjahu už mluvil s lídry Německa, Francie a Indie, dodal jeho úřad. "Projevili pochopení pro potřebu Izraele bránit se hrozbě zničení ze strany Íránu," píše se v prohlášení kanceláře izraelského premiéra.
Západní politici, včetně britského premiéra Keira Starmera, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo německého kancléře Friedricha Merze, vyzvali Izrael i Írán ke zdrženlivosti. Podotkli, že eskalace by mohla ohrozit stabilitu celého Blízkého východu. Merz ovšem zdůraznil, že Německo podporuje právo Izraele se bránit. Šéf české diplomacie Jan Lipavský uvedl, že pro postup Izraele má velkou míru pochopení, protože směřuje k tomu, aby odvrátil výrobu jaderné bomby v regionu. K uklidnění situace vyzval i papež Lev XIV. a libanonský prezident Joseph Aún, kteří dnes jednali ve Vatikánu.
Útok Izraele proti Íránu důrazně odsoudily Katar, Saudská Arábie a Jordánsko. Tyto blízkovýchodní země Izrael viní z ohrožování stability v regionu, porušování suverenity Íránu a mezinárodního práva. Izrael za útok odsoudili také jemenští povstalci Húsíové podporovaní Íránem, libanonské militantní hnutí Hizballáh, které má rovněž úzké vazby na íránský režim, a Hamás.
Po zprávě o izraelském útoku na Írán prudce vzrostly ceny ropy. Severomořská ropa Brent se pod vlivem obav z narušení dodávek suroviny z regionu během noci vyšplhala na nejvyšší úroveň od 27. ledna.
Turbulentní dění na Blízkém východě přispělo ke komplikacím v letecké dopravě, kdy se aerolinky začaly vyhýbat vzdušnému prostoru nad Izraelem, Íránem, Irákem a Jordánskem. Letecké společnosti odklánějí a ruší lety, aby zajistily bezpečnost cestujících a posádek.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
