Putin pod tlakem války a sankcí. Šándor popsal temné scénáře boje o Kreml
Komentář: Za více než pětadvacet let od svého prvního zvolení prezidentem přetvořil Vladimir Putin ruský politický systém k obrazu svému. V posledních letech se opakovaně objevují spekulace o zdravotním stavu třiasedmdesátiletého diktátora, tedy vážné nemoci i možném odchodu do ústraní. Nic z toho nelze nezávisle ověřit. Jedna otázka je však nevyhnutelná, a tou je, co by se stalo, pokud by Putin skutečně zemřel nebo byl odstraněn z moci. Pro ŽivotvČesku.cz se nad tím zamyslel bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor. Podle něj není důvod k rychlé radosti, protože nástupce současného šéfa Kremlu by nemusel být pro Západ ani pro Ukrajinu přijatelnější.
Zdravotní stav Vladimira Putina je dlouhodobě předmětem spekulací. V různých obdobích se objevovaly zprávy o jeho údajné nemoci, izolaci nebo změnách fyzického vzhledu. Část zahraničních médií v minulosti upozorňovala například na oteklý obličej či krk a spojovala je se spekulacemi o možné léčbě. Doložené informace ale veřejnost nemá a Kreml podobné úvahy standardně odmítá.
Podle Šándora je proto nutné rozlišovat mezi spekulací a jistotou. Jisté je pouze to, že Putin už není mladý a že tlak posledních let na něm může být znát.
"To je dobrá otázka. Putin není nejmladší, ale už řadu let slycháme, že je vážně nemocen. Otázka je, jestli je to pravda. To, že dnes vypadá tak, jak vypadá, což není žádná sláva, ještě nemusí znamenat nemoc. Nemůžeme se divit, protože vede přes čtyři roky válku na Ukrajině, která se nepochybně nevyvíjí tak, jak si myslel nebo předpokládal. Ekonomika zřejmě začíná pociťovat i sankce, a to všechno ho samozřejmě negativně ovlivňuje," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Andor Šándor.
Podle něj nejde o soucit s ruským prezidentem, ale o realistické hodnocení tlaku, kterému je vystaven. "To neříkám proto, že bych ho litoval. Možná má strach o svůj život. To všechno se na něm podepisuje. A ví, že pokud by chtěl být znovu zvolen, bude muset nějakým způsobem znovu mezi lidi a bude muset přijít s něčím pozitivním," doplnil bezpečnostní expert.
Jednou z možností podle Šándora je scénář řízeného předání moci. Připomněl způsob, jakým se k moci dostal sám Putin na přelomu tisíciletí, kdy ho Boris Jelcin nejprve jmenoval premiérem a následně jej fakticky vybral jako svého nástupce.
"Víme, že když končil Jelcin, nejdřív si Putina vybral jako předsedu vlády a potom ho vybral jako svého nástupce. Bylo to spíš předávání moci jako v nějaké monarchii než v demokratickém státě. Je otázka, jestli podobný scénář nemůže připadat v úvahu i nyní," řekl Šándor pro ŽivotvČesku.cz.
Druhým scénářem může být podle něj mocenský zásah zevnitř systému. Pokud by válka na Ukrajině skončila způsobem, který by ruské elity vnímaly jako neúspěch, mohli by se proti Putinovi obrátit lidé z jeho okolí.
"Samozřejmě může připadat v úvahu scénář, že ho odstraní lidé, kteří nebudou spokojeni s výsledky války. To může mít na něj nepochybně vliv. Když válka dopadne relativně dobře, tedy skončí mírovou dohodou, která bude více petrifikovat ruské požadavky než ukrajinské, bude to pro něj lepší situace. Když ale skončí jako zamrzlý konflikt a bude dál doutnat, nebude se moci soustředit na jiné věci, které potřebuje k udržení moci," zamyslel se dále Šándor.
Bezpešnostní expert a komentátor připomněl, že ruské a sovětské dějiny znají zákulisní manévry velmi dobře. Mocenské přesuny se v takovém prostředí nemusí odehrávat otevřeně a podle pravidel, ale přes tlak, zradu nebo odstranění.
"Podle vývoje války může dojít i k nějakému odstranění. V sovětských a ruských dobách nebylo nic zvláštního, že se děly zákulisní manévry. Může se stát, že bude zrazen nejbližšími, a může dojít i k jeho fyzické likvidaci. To všechno se v zemi, která je na tento způsob vládnutí relativně zvyklá, může klidně odehrát," vylíčil pro ŽivotvČesku.cz.
Největší omyl by podle Šándora byl automaticky předpokládat, že konec Putina by znamenal konec tvrdé ruské politiky. Ruský mocenský systém je postaven tak, že nástupce může být člověk ze stejného okruhu, případně někdo ještě výrazně radikálnější.
"Putin nepožívá žádné dobré pověsti, ale chtěl bych varovat před urychlenou radostnou reakcí, kdyby byl odstraněn. Není vůbec vyloučeno, že místo něj může přijít někdo ještě podstatně horší," zdůraznil Šándor.
Putin se stal symbolem ruské agrese proti Ukrajině, autoritářského řízení státu a konfrontace se Západem. Jenže ruský systém není jedním mužem vyčerpaný. Opírá se o bezpečnostní aparát, mocenské skupiny, vojenské zájmy a elity, které s Putinovým kurzem dlouhodobě žijí a často z něj profitují. Otázka ve smyslu: »Co bude po Putinovi« proto nemá jednoduchou odpověď. Může přijít řízené předání moci, vnitřní takzvaný »palácový převrat«, dlouhé přeskupování elit nebo dokonce tvrdší nástupce. Ale také někdo, s kým bude svět vycházet lépe.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
