Vladimir Putin

Zanedlouho uplyne šest měsíců od doby, kdy Rusko podniklo vojenskou invazi do sousední Ukrajiny. Za tu dobu o život přišly tisíce vojáků i civilistů. V současnosti ukrajinská armáda znovu zasáhla Antonivskyj most v Ruskem okupované Chersonské oblasti. Podle agentury Ukrinform to uvedla mluvčí ukrajinské armády Natalija Humenjuková. Úder potvrdil také Ruskem dosazený představitel Chersonské oblasti Kirill Stremousov. Ukrajinské síly kromě toho pomocí raketometů HIMARS útočily v Melitopolu v Záporožské oblasti proti místům, kde byly dočasně rozmístěny ruské jednotky, uvedl starosta Melitopolu. Rusové podle ukrajinských představitelů v pondělí ostřelovali hustě osídlenou čtvrť v Charkově. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vojenský analytik Lukáš Visingr, který se domnívá, že Ukrajinci chtějí Rusům uštědřit citelný úder v podobě silné protiofenzívy.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) v neděli oznámil, že ruské námořnictvo dostane během příštích několika měsíců nové hypersonické střely Cirkon (Zirkon). Oblast jejich nasazení bude záviset na ruských zájmech, prohlásil prezident v projevu na oslavách Dne námořnictva v Petrohradu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (65), co sdělení šéfa Kremlu znamená pro Západ, který se usilovně snaží o odstřihnutí závislosti na ruských energetických komoditách a nejen vojensky podporuje Ukrajinu.

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se i mezi odborníky na mezinárodní politiku začal řešit duševní stav ruského prezidenta Vladimira Putina (69). Kvůli menšímu vzrůstu ruského diktátora se začalo spekulovat, zda může trpět komplexy, které veřejnost zná pod termínem »Napoleonský syndrom«. Podle portálu Panovnici měří šéf Kremlu 170 centimetrů. Zajímavostí je, že jeho údajná přítelkyně Alina Kabajevová (39) podle portálu Wikipedie měří 166 centimetrů. Redakce ŽivotvČesku.cz na téma výška a partnerské vztahy oslovila špičkového psychologa Jeronýma Klimeše (55), a to s dotazem, zda vzrůst v nich hraje nějakou roli.

Přestože na Ukrajině probíhá vojenský konflikt, který v únoru započal ruský raketový útok, život Vladimira Putina (69) jako by se vůbec nezměnil. Zatímco jeho vojáci masakrují ukrajinské civilisty, on sám bude brzy na světě vítat nového člena rodiny. Podle informací britského deníku Mirror totiž očekává potomka se svou milenkou Alinou Kabajevovou (39). Jaký život bude mít dítě ruského prezidenta, vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz sociolog Vojtěch Bednář.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) v úterý prohlásil, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom je připravena dostát svým závazkům ve vývozu plynu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Šéf Kremlu zároveň varoval, že kapacita plynovodu Nord Stream 1 by se mohla dále snížit kvůli pomalému postupu při údržbě zařízení, píše Reuters. Pro ŽivotvČesku.cz nastínil několik scénářů ohledně výpadku či úplného zastavení dodávek plynu do ČR ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček.

Před víkendem Sněmovna schválila návrh úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrhu rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. O konkrétní podobě tarifu, tedy kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (64) na dotaz redakce jasně odpověděl, zda před zimou ceny energií budou vyšší než v současnosti. "Zcela určitě," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

V uplynulých 72 hodinách ruské síly nedosáhly na ukrajinském Donbasu žádných významných územních úspěchů, uvedlo britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině. Ruské armádě tak podle Londýna hrozí, že ztratí dynamiku, kterou měla po dobytí Lysyčansku. Moskva obvinila USA, že asistují Kyjevu při používání dodaných raketometů HIMARS tím, že mu poskytují zpravodajské informace a výcvik. Rusko ale stále kontroluje dobytá území a Ukrajinci překvapují čím dál více Západ svou odhodlaností bránit své území. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus odpověděl, jak dlouho mohou takto agresorovi vzdorovat.

Válka na Ukrajině si brzy odškrtne již pátý měsíc bojů od momentu, kdy armáda Vladimira Putina (69) podnikla invazi do sousední země. Aktuálně ukrajinské ozbrojené síly odrazily ruské útoky v oblasti Slovjansku na východě Ukrajiny, uvedlo to v úterý ráno velení ukrajinské armády. Ukrajinští obránci se kromě toho podle stejného hlášení vypořádali s ruskými útočnými akcemi v Charkovské oblasti. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda Rusko je schopno vyvolat konflikt v Evropě, potažmo s NATO, který by znamenal 3. světovou válku. Naprosto tento scénář zamítl.

Pátý měsíc trvají boje na východě Evropy. V sobotu při ruském raketovém útoku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny přišlo o život nejméně 15 lidí. Ruská raketa zasáhla pětipatrový obytný dům, který se zřítil, tvrdí místní úřady. Pět osob se zatím podařilo zachránit. Počet obětí se ale ještě může zvýšit, protože v sutinách mohou být až tři desítky lidí. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář (59), který se pokusil nastínit, že délka trvání konfliktu bude zejména záležet na rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina (69).

Rusko přesouvá své záložní síly z celé země a shromažďuje je poblíž Ukrajiny, aby je bylo možné použít pro budoucí ofenzivu. Ve svém pravidelném ranním hlášení o tom dnes informovalo britské ministerstvo obrany. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně dotazu, zda armáda Vladimira Putina (69) ukončí svou »speciální vojenskou operaci«, jak nazývá válečnou invazi na území Ukrajiny, tím, že získá vytyčená území. "To je otázkou, co nikdo neví," uvedl s tím, že Rusové patrně sami nemají přesný plán.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) ve čtvrtek slovy »ať to zkusí« komentoval tvrzení, že Západ chce porazit Rusko na bojišti. Při setkání s předsedy poslaneckých klubů ruského parlamentu také prohlásil, že Rusko ještě »nic vážného« na Ukrajině nezačalo a Západ by měl pochopit, že prohrál hned v úvodu ruské »speciální operace«, tedy invaze na Ukrajinu. Rusko neodmítá jednání o míru, ale čím více se tato jednání budou odsouvat, tím těžší bude se s Ruskem domluvit, varoval. Pro ŽivotvČesku.cz politický komentátor a bezpečnostní expert Andor Šándor (64) uvedl, že v současnosti to spíše vypadá na dlouhý konflikt. Bude zejména záležet na tom, jak se obě strany postaví k variantě, že by začaly vyjednávat o příměří.

Ruská vojska se snaží proniknout ke Slovjansku od Izjumu, uvedl to ukrajinský generální štáb, aniž by se zmínil, zda Rusové v tomto směru dosáhli nějakého úspěchu; jen konstatoval, že »boje pokračují«. V ranním hlášení rovněž uvedl, že Rusové upevňují své pozice v Severodoněcku a Lysyčansku, jehož dobytí ruskými jednotkami ukrajinské velení v neděli potvrdilo. Ve směru na Kramatorsk ruské oddíly podle Kyjeva po dělostřelecké přípravě překonaly řeku Severní Doněc. Informace z bojiště lze ve válečných podmínkách jen obtížně ověřit prostřednictvím nezávislých zdrojů. Otázkou je, zda Vladimir Putin (69) nakonec nezatouží po dobytí celé Ukrajiny místo jen strategických částí země. Podle generála v záloze Andora Šándora (64) to je nepravděpodobné, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan (68) se v úterý před zahájením summitu Severoatlantické aliance v Madridu sejde s lídry Švédska a Finska. Uvedl to mluvčí turecké vlády Ibrahim Kalin. Ankara má dlouhodobě výhrady k žádosti severských zemí o vstup do NATO. Důvodem je, že podle ní podporují kurdské teroristické skupiny a blokují vývoz zbraní do Turecka. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila šéfa české ambasády v Helsinkách Adama Vojtěcha (35) s dotazem, zda za současným blokováním vstupu do Aliance ze strany Turecka není vliv Ruska, které v minulosti opakovaně vyjádřilo nesouhlas s kroky obou zemí ohledně vstupu do Severoatlantické aliance.

Velké internetové platformy budou muset důsledněji postupovat proti dezinformacím včetně falešných účtů či cílené propagandě. Počítá s tím návrh nové verze kodexu boje proti dezinformacím Evropská komise. Podle listu Financial Times jej mají podepsat zástupci nejvýznamnějších společností, jako je Google, Twitter či majitel Facebooku Meta. Ohledně dezinformací, propagandy a cílených lží, které se týkají zejména vojenského konfliktu na východě Evropy, pro ŽivotvČesku.cz promluvila respektovaná psycholožka Radana Rovena Štěpánková. Vysvětlila, co za souborem manipulací vlastně stojí.

Válka n Ukrajině si odškrtla čtvrtý měsíc bojů. Ukrajinští obránci se budou muset stáhnout ze Severodoněcku a už dostali takový rozkaz. Východoukrajinské město je téměř zcela zničené, uvedl v pátek ráno gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Poslední ruský útok na přilehlý Lysyčansk byl podle něj odražen, boje však pokračují v okolí dvojměstí. Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany podle agentury Reuters odmítl Hajdajův výrok komentovat s tím, že se jedná o neveřejné informace. Vojenský analytik Lukáš Vising pro ŽivotvČesku.cz odhadl, co může ukončit válku na Ukrajině, a to ze strany Ukrajinců.

Žijeme ve strachu a nevíme, zda nebude oficiálně vyhlášena třetí světová válka, prohlásil v úterý večer na závěr dvoudenní konference Evropského židovského sdružení (EJA) v Budapešti viceprezident federace židovských komunit na Ukrajině, rabín Raphael Rotman. Popsal, jak z Ukrajiny pomohl evakuovat několik židovských rodin, včetně 96letého muže, který v mládí musel prchat před nacisty. Závěr konference byl věnován pietě za oběti holokaustu. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz bývalý šéf »protimafiánského« útvaru Robert Šlachta (50) odhadl, kdy dojde ke složení zbraní ve válce, která trvá čtyři měsíce.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, který byl podle něj podřízený Spojeným státům. USA se podle Putina cítí vyslancem boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní »posvátné zájmy«. Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Dále kritizoval sankce Západu, které mají Moskvu donutit k ukončení agrese a obhajoval invazi na Ukrajinu. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínil, jak dlouho může ještě Západ podporovat vojensky Ukrajinu a jaká lidská vlastnost může překvapivě válku ukončit, a to i za cenu, že Ukrajina přijde o své území.

Většina států Evropské unie se shoduje na plánu přijmout společná pravidla umožňující zabavovat majetek ruských oligarchů figurujících na unijním sankčním seznamu. Po jednání ministrů spravedlnosti členských zemí to v minulém týdnu řekl francouzský ministr Éric Dupont-Moretti, jehož země EU v tomto pololetí předsedá. Úkol vyhledat, zmrazit a případně zkonfiskovat majetky ruských oligarchů se ale podle europoslance Mikuláše Peksy (35) nadále jeví jako nelehká práce. Návrh jednotného evropského přístupu by takový problém hravě vyřešil, uvedl ve svém komentáři pro ŽivotvČesku.cz.

Prezidentské volby na Ukrajině v roce 2019 vyloudily úsměv na tváři nejednoho evropského politika. Aby se totiž hlavou státu stal komik, kterému ke zvolení významně pomohla role učitele, jenž se v komediálním seriálu stane prezidentem, není zrovna obvyklé. Stejně to měl i současný ministr vnitra Vít Rakušan (43). Pro ŽivotvČesku.cz popsal moment, který vše změnil.

Válka na východě Evropy je ve svém čtvrtém měsíci a Ukrajina potřebuje pravidelné dodávky zbraní ze Západu, a to až do dosažení vítězství nad Ruskem. Podle ukrajinských médií to v neděli řekla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Kyjev zatím nemá k dispozici dost zbraní na to, aby se mohl plně postavit ruské armádě, uvedla také politička. V současnosti je armáda Vladimira Putina (69) na Donbase úspěšnější, než tomu bylo v předchozích vojenských tazích. I když začíná být zájem některých evropských lídrů, aby rusko-ukrajinský konflikt zamířil ke svému konci i přes ztrátu území Ukrajiny, znatelný, podle bývalého velvyslance v Rusku a USA Petra Koláře (59) se »diplomatická plichta na bojišti« může vrátit jako bumerang.

Válka na východě Evropy překročila stý den od ruské invaze na sousední Ukrajinu. Kreml nadále nevylučuje setkání ruského prezidenta Vladimira Putina (69) s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským (44), ale jen za předpokladu, pokud by došlo k podpisu předem připraveného dokumentu. Rusko nyní kontroluje půlměsíc ukrajinského území, který se rozpíná od druhého největšího ukrajinského města Charkov na severu po západněji položený přístav Cherson na jihu, uvedl to server CNN. Utvořilo tím pozemní koridor mezi Donbasem a Krymským poloostrovem, který Rusko anektovalo v roce 2014. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář (59) ohledně konce války.