Vladimir Putin

Komentář: Poválečná Ukrajina se dramaticky vzdálí Rusku a bude de facto součástí Západu, uvedl pro ŽivotvČesku.cz politolog a vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus. Přestože vstup Ukrajiny do NATO není jeho slovy na pořadu dne, země se již nyní těší rostoucí podpoře od západních spojenců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ což bude v nějaké formě pravděpodobně představovat do budoucna i bezpečnostní záruku.

Komentář: Válka na Ukrajině, která trvá již třetím rokem, měla s vysokou pravděpodobností podle ruských plánů přinést velkou letní ofenzivní operaci, ale doposud k žádné nedošlo. I když v posledních měsících ruská strana na frontě zesílila tlak, odborníci se domnívají, že cílená pomoc ze strany České republiky a Spojených států mohla Rusy od jejich ofenzivních plánů odradit. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity vysvětlil, že právě tato pomoc mohla sehrát klíčovou roli v zamezení ruské akce.

Komentář: Očekávaná velká letní ofenzíva ruských sil na Ukrajině, která měla dramaticky změnit průběh konfliktu, zatím nenaplnila své předpoklady. Co za tím stojí a jaké jsou možné důvody tohoto vývoje, vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz ve svém komentář vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Z jeho slov vyplynulo, že Ukrajina je nyní natolik posílena ze strany Západu, že ruská strana »si to možná raději rozmyslela« - to však může být jen jeden z více důvodů.

Komentář: Bývalý americký prezident Donald Trump prohlásil na posledním předvolebním shromáždění před svými příznivci, že země jako Rusko, Čína a Severní Korea přestanou být nepřáteli Spojených států, pokud ty budou mít chytrého prezidenta. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jak slova politika, který usiluje o znovuzvolení, vnímá uznávaný odborník na ozbrojené konflikty, politolog a vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Z jeho slov vyplynulo, že pokud jde o současné »spojenectví izolovaných zemí«, je to partnerství z rozumu.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Mír na Ukrajině chce každý normálně myslící člověk. O míru hovoří český prezident Petr Pavel, ministryně obrany Jana Černochová, jak opakovaně uvedla pro ŽivotvČesku.cz, i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mír ale musí být důstojný, nesmí být porobou a otroctvím. Proto není v rozporu, že se Ukrajina srdnatě vojensky brání a její přátelé pomáhají dodávkami zbraní. Do této vysoké politiky se nyní zamotal i hitmaker a hudební ikona několika generací Michal David. Odmítá dodávat Ukrajině zbraně. Na první dobrou to zní moc hezky, ale reálně by to znamenalo pád Ukrajiny do krutého ruského jha. »Chcimír« prostě není to samé jako »chci mír«. To první je naivita, to druhé značí zachování důstojnosti.

Komentář: Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, a to kvůli obvinění ze spáchání válečných zločinů. Konkrétně jim klade za vinu útoky na civilní cíle během ruské války proti Ukrajině. Na svém webu to dnes uvedl tribunál. Ten už loni vydal zatykač i na ruského prezidenta Vladimira Putina. Pro ŽivotvČesku.cz k rozhodnutí soudu poskytl komentář Andor Šándor.

Komentář: Západní experti věří, že Ukrajina má reálnou šanci dosáhnout vítězství nad Ruskem na anektovaném Krymu. Podle portálu Business Insider jsou ukrajinské síly úspěšné v rámci útočných operací na ruské zbraňové systémy na poloostrově a také cíleně útočí na Krymský most, aby narušily zásobovací trasy okupantů. Akce jsou mimo jiné součástí přípravy na letecké údery, jakmile Ukrajina obdrží stíhačky F-16. Pro ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím expert na ozbrojené konflikty, politolog a vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity uvedl, že ztráta Krymu by pro Putinův režim představovala »fatální potupu«.

Komentář: Zástupci desítek zemí světa se dnes sejdou v luxusním resortu nad Lucernským jezerem ve Švýcarsku ke dvoudennímu summitu o míru na Ukrajině. Účastníci budou debatovat o nástinu prvních kroků, které by směřovaly k ukončení téměř dva a půl roku trvající ruské agrese. Rusko se akce neúčastní a jakákoli mírová jednání podmiňuje ústupem ukrajinských sil. V kontextu toho pro ŽivotvČesku.cz poskytl svůj pohled na »Putinovy mírové podmínky« poradce hlavy státu a bývalý diplomat Petr Kolář.

Komentář: Požadavek na stažení ukrajinských vojsk z východu a jihu Ukrajiny, který dnes ruský prezident Vladimir Putin označil jako podmínku pro zahájení rozhovorů s Kyjevem, považuje bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor jako něco, co je nerealizovatelné, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Válečný konflikt na Ukrajině, který začal v únoru 2022, nadále pokračuje a má zásadní dopad na region i svět. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, zda letos odhadem by mohl konflikt dojít do situace, kdy by obě strany dosáhly shody v ukončení bojů. Redakce ŽivotvČesku.cz v kontextu toho oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty a politologa - vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity. Podle něj bude poměrně zásadní, jaký stav na frontě přinese chystaná ruská letní ofenzíva. Expert současně s tím poukázal na zásadní problém, který má významný vliv na dosažení »mírové cesty«. Tím je, čeho vlastně chce novodobý car a diktátor Vladimir Putin dosáhnout.

Komentář: Britský týdeník The Economist přináší zajímavý článek, jehož titulek zní: »Na Krymu Ukrajina poráží Rusko«. Jde o text, v němž periodikum uvádí seznam ukrajinských úspěchů v rámci útoků na Rusy okupovaný poloostrov. Dále je v něm uvedeno, a to podle citovaných pozorovatelů, že se Ukrajincům daří měnit Krym ve smrtící past pro ruské vojáky. Kyjev k věci uvádí, že ruské vojenské síly svými kroky naznačují, že o problémech vědí. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity. Ve svém komentáři respektovaný expert popsal, jakou potupu by pro Ruskou federaci - potažmo novodobého cara a diktátora Vladimira Putina - představovala ztráta Krymu.

Komentář: Na světě jsou mocní lidé, kteří se mohou pochlubit něčím, co má skutečnou hodnotu a význam. Mezi nimi jsou ale i tací, kteří se mohou pochlubit třeba tím, že světu ukazují to nejhorší z lidských vlastností. Novodobý autoritářský car Vladimir Putin se k nim řadí, a to zejména v kontextu jeho rozhodnutí, aby ozbrojené síly Ruské federace podnikly v únoru 2022 bezprecedentní vojenskou invazi do sousední Ukrajiny. Výsledkem je mimo jiné masivní počet mrtvých lidí, převážně mužů, z nichž mnozí byli tátové dětí a podobně. Jen na ruské straně má jít o ztráty o počtu více než 500 tisíc vojáků, uvedl nejnověji Kyjev. Pro ŽivotvČesku.cz data okomentoval ostřílený generál ve výslužbě, bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Komentář: Ruský prezident Vladimir Putin je připraven ukončit válku na Ukrajině dohodou o příměří, které by uznalo současnou frontovou linii. Tuto informaci uvedla agentura Reuters s odvoláním na vysoce postavené zdroje blízké Kremlu. Podle těchto zdrojů je Putin rovněž připraven pokračovat v bojích, pokud Západ a Kyjev nebudou reagovat. Pro ŽivotvČesku.cz náhlou změnu postoje novodobého cara a diktátora okomentoval na dotaz bezpečnostní expert a glosátor Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že na věc nahlíží v pěti rovinách.

Komentář: V posledních týdnech z východní fronty přicházejí zprávy o zesilující ruské ofenzívě a ukrajinská města čelí mohutnějším ruským vzdušným útokům zaměřeným zejména na infrastrukturu. Navíc je v očekávání, že Rusko někdy na začátku léta zřejmě podnikne silnou ofenzívu, která by měla pravděpodobně zahrnout výrazný průlom ve válce, která trvá déle než dva roky. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, který vnímá současnou ruskou převahu, a to vzhledem k vyššímu počtu živé síly na straně Putinova režimu, ale podle jeho slov není »nikde psáno, že se Rusům jejich údajný záměr musí vydařit«, uvedl.

Komentář: Ukrajina se brání ruské agresi už déle než dva roky a nynější problémy s municí jsou podle médií nejhorší od vypuknutí války. V současnosti se mluví o chystané letní ofenzívě Putinova režimu, která může představovat významnou hrozbu. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty - vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity - a to s dotazem, zda platí řečnické, že »Rus se po Ukrajině nemusí zastavit«. Z jeho slov vyplynulo, že imperialistické rozpínání Ruska je historicky danou skutečností.

Komentář: Ukrajina se brání rozsáhlé ruské invazi už více než dva roky. Ukrajinské armádě se však v posledních týdnech nedaří zastavit ruský postup kvůli nedostatku munice. Rusko se po březnových prezidentských volbách, v nichž opět zvítězil Vladimir Putin, podle některých zdrojů připravuje na rozsáhlou ofenzivu, k níž by mohlo přistoupit na konci jara nebo v létě. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz přiblížil, že ofenzivní operace jsou výrazně energeticky náročnější než obranné. V řadě případů si tak útočící strana »musí pořídit více pytlů na mrtvá těla svých mužů«.

Komentář: Od února 2022 se Ukrajina brání proti barbarské ruské invazi. V posledních týdnech však zaznamenala ztráty teritoriálního území, a to hlavně kvůli nedostatku zbraní. Obecně analytici vyjadřují obavy, že Rusko může zneužít dočasnou nevýhodu Ukrajiny a může své útoky zintenzivnit. Dobrou zprávou pro obránce ale je, že Spojené státy nedávno schválily další slíbenou masivní finanční pomoc, dodání zbraní ale může trvat nějaký čas. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity vylíčil, jak zmíněná pomoc hraje zásadní roli pro Ukrajinu ve válečném konfliktu.

Ukrajina podle poradce a takzvaného prezidentova přítele po boku Petra Koláře očekává, že Rusko v letních měsících zahájí ofenzivu. Frontová linie je v zemi v současné době statická. Ukrajinská strana podle ostříleného bývalého diplomata potřebuje nadále širokou škálu externí podpory - a to od vojenské a materiální až po finanční. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, čeho chce ruský agresor mimo územních zisků dosáhnout. Z jeho slov vyplynulo, že silná obava plyne z možného konkurenčního prostředí.

Komentář: Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřela za tajuplných okolností řada ruských prominentů a miliardářů. Šlo o lidi napojené na byznys v ruské energetice nebo na Kreml, exfunkcionáře největších ruských firem i institucí, dále pak i kritiky novodobého cara Vladimira Putina. K záhadným úmrtím došlo v Rusku, ale i zahraničí. Zajímavostí je, že oficiální zprávy uvádí, že v naprosto drtivé většině šlo o sebevraždy. Pokud jde konkrétně o Rusko, tak média často informují - dnes už to asi lze i označit jako »speciální ruský vzorec smrti« - o záhadných pádech z okna. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala bezpečnostního experta a glosátora Andora Šándora, jak se na více než časté pády vlivných lidí z oken v Rusku dívá. V reakci na dotaz uvedl, že jde do jisté míry o »krajovou zvyklost«.

Komentář: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny varoval, že pokud jeho země brzy neobdrží slíbenou americkou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou muset ukrajinské síly začít ustupovat. Dříve napsal britský list Financial Times, že Rusko pravděpodobně plánuje v letošním roce rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, a to s dotazem, jaký vývoj ozbrojeného konfliktu pro další měsíce očekává. Z jeho slov vyplynulo, že zásadní bude období léta.

Komentář: Dmitrij Medveděv, místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace a bývalý prezident Ruska, vyjádřil stanovisko, že Rusko nemá v úmyslu vracet těla zabitých vojáků NATO jejich rodinám, a to s cílem způsobit jim maximální utrpení. Toto prohlášení bylo reakcí na možné rozmístění výcvikových jednotek Severoatlantické aliance na Ukrajině. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala bývalého diplomata a takzvaného »přítele po boku prezidenta« Petra Koláře, jak lze nahlížet na Medveděva, jehož ostrá vyjádření směrem k Západu prakticky nikdy Kreml nekomentuje. Z jeho slov vyplynulo, že jde o muže, který si rád »přihne« a funguje jako takzvaný pokusný balonek.