Vladimir Putin

Premiér Petr Fiala (58) předstoupil v hlavních televizních kanálech před národ v mimořádném projevu. Mluvčí vlády Václav Smolka již dříve avizoval, že jeho slova se budou týkat aktuálních kroků vlády v energetické krizi a výhledu na zimu. Zástupci opozičních hnutí ANO a SPD ve Sněmovně označili premiérovo vystoupení za zneužití funkce předsedy vlády před obecními a senátními volbami, které budou zkraje příštího víkendu. Pro ŽivotvČesku.cz projev předsedy koaliční vlády okomentoval generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (65). S některými jeho tezemi nesouhlasí.

Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii. Přesto se řada domácností dostává do situace, kdy silně pociťuje současnou ekonomickou. Podle redakcí osloveného exministra vnitra a politického komentátora Ivana Langera (55) si Evropa za současnou situaci může sama. Její zrod sahá daleko ještě před únorové datum, kdy na východě Evropy vypukla válka, uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) byl mezi prvními státníky, kteří do Velké Británie poslali dopis s vyjádřením soustrasti nad smrtí královny Alžběty II. (†96). Královská rodina ho přesto odmítla z pochopitelných důvodů pozvat na její pondělní pohřeb a v Kremlu zuří. Ředitelka informačního a tiskového oddělení Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace Marija Zacharovová (46) podle deníku Daily Mail řekla, že Velká Británie využívá národní tragédie k vyrovnání účtů.

Vláda stanovila maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na třech korunách za kWh. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá maximálně 130 miliard korun. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (43) s dotazem, zda podle něj dojde k znovuobnovení dodávek ruského plynu. Ve své odpovědi zmínil, že současná krize může být i přes negativní dopady vnímána jako výzva, zároveň se zastal ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (55), který jeho pohledem dokázal rychle reagovat na silně rizikovou situaci v rámci energetické krize.

Na sociálních sítích se objevilo video, které údajně ukazuje pravděpodobného majitele žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, jak osobně verbuje vojáky v ruské trestanecké kolonii do války na Ukrajině. Přítomným slibuje hrob v aleji hrdinů i kulku za dezerci. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65), jak se dá na situaci, kterou video přibližuje, optikou laika nahlížet. Podle něj může jít o jistý projev zoufalství, vysvětlil s tím, že Rusko se v současné situaci nemůže Ukrajině, která má po přechodu do protiofenzívy nejen taktickou převahu, vzdát.

Za nejvíce kontroverzní a nepopulární osobu světa lze v tuto chvíli považovat ruského prezidenta Vladimira Putina (69) - tedy muže, který dal pokyn, aby na konci února ruské vojenské síly podnikly invazi do sousední Ukrajiny. Ještě předtím se setkal s celou řadou významných světových osobností. Nechyběla mezi nimi ani britská královna Alžběta II., která ve čtvrtek ve věku 96 let zemřela. S ruským prezidentem se za života potkala několikrát. Během jednoho setkání mu přitom dala jasně najevo, co si o něm myslí, uvedl to v rozhovoru s BBC exministr vnitra David Blunkett. Pro ŽivotvČesku.cz její odchod okomentoval politolog.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) nařídil zvýšit početní stav ruské armády ze současných zhruba 1,9 milionu na 2,04 milionu mužů, uvedla agentura RIA Novosti s odkazem na zveřejněné nařízení, které vstoupí v účinnost na začátku příštího roku. Rusko už půl roku vede válku na Ukrajině a podle zahraničních expertů se potýká s nedostatkem vojáků. Podle generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65) by mělo jít o logický krok nahrazování ztrát.

Zanedlouho uplyne šest měsíců od doby, kdy Rusko podniklo vojenskou invazi do sousední Ukrajiny. Za tu dobu o život přišly tisíce vojáků i civilistů. V současnosti ukrajinská armáda znovu zasáhla Antonivskyj most v Ruskem okupované Chersonské oblasti. Podle agentury Ukrinform to uvedla mluvčí ukrajinské armády Natalija Humenjuková. Úder potvrdil také Ruskem dosazený představitel Chersonské oblasti Kirill Stremousov. Ukrajinské síly kromě toho pomocí raketometů HIMARS útočily v Melitopolu v Záporožské oblasti proti místům, kde byly dočasně rozmístěny ruské jednotky, uvedl starosta Melitopolu. Rusové podle ukrajinských představitelů v pondělí ostřelovali hustě osídlenou čtvrť v Charkově. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vojenský analytik Lukáš Visingr, který se domnívá, že Ukrajinci chtějí Rusům uštědřit citelný úder v podobě silné protiofenzívy.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) v neděli oznámil, že ruské námořnictvo dostane během příštích několika měsíců nové hypersonické střely Cirkon (Zirkon). Oblast jejich nasazení bude záviset na ruských zájmech, prohlásil prezident v projevu na oslavách Dne námořnictva v Petrohradu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (65), co sdělení šéfa Kremlu znamená pro Západ, který se usilovně snaží o odstřihnutí závislosti na ruských energetických komoditách a nejen vojensky podporuje Ukrajinu.

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se i mezi odborníky na mezinárodní politiku začal řešit duševní stav ruského prezidenta Vladimira Putina (69). Kvůli menšímu vzrůstu ruského diktátora se začalo spekulovat, zda může trpět komplexy, které veřejnost zná pod termínem »Napoleonský syndrom«. Podle portálu Panovnici měří šéf Kremlu 170 centimetrů. Zajímavostí je, že jeho údajná přítelkyně Alina Kabajevová (39) podle portálu Wikipedie měří 166 centimetrů. Redakce ŽivotvČesku.cz na téma výška a partnerské vztahy oslovila špičkového psychologa Jeronýma Klimeše (55), a to s dotazem, zda vzrůst v nich hraje nějakou roli.

Přestože na Ukrajině probíhá vojenský konflikt, který v únoru započal ruský raketový útok, život Vladimira Putina (69) jako by se vůbec nezměnil. Zatímco jeho vojáci masakrují ukrajinské civilisty, on sám bude brzy na světě vítat nového člena rodiny. Podle informací britského deníku Mirror totiž očekává potomka se svou milenkou Alinou Kabajevovou (39). Jaký život bude mít dítě ruského prezidenta, vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz sociolog Vojtěch Bednář.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) v úterý prohlásil, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom je připravena dostát svým závazkům ve vývozu plynu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Šéf Kremlu zároveň varoval, že kapacita plynovodu Nord Stream 1 by se mohla dále snížit kvůli pomalému postupu při údržbě zařízení, píše Reuters. Pro ŽivotvČesku.cz nastínil několik scénářů ohledně výpadku či úplného zastavení dodávek plynu do ČR ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček.

Před víkendem Sněmovna schválila návrh úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrhu rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. O konkrétní podobě tarifu, tedy kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (64) na dotaz redakce jasně odpověděl, zda před zimou ceny energií budou vyšší než v současnosti. "Zcela určitě," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

V uplynulých 72 hodinách ruské síly nedosáhly na ukrajinském Donbasu žádných významných územních úspěchů, uvedlo britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině. Ruské armádě tak podle Londýna hrozí, že ztratí dynamiku, kterou měla po dobytí Lysyčansku. Moskva obvinila USA, že asistují Kyjevu při používání dodaných raketometů HIMARS tím, že mu poskytují zpravodajské informace a výcvik. Rusko ale stále kontroluje dobytá území a Ukrajinci překvapují čím dál více Západ svou odhodlaností bránit své území. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus odpověděl, jak dlouho mohou takto agresorovi vzdorovat.

Válka na Ukrajině si brzy odškrtne již pátý měsíc bojů od momentu, kdy armáda Vladimira Putina (69) podnikla invazi do sousední země. Aktuálně ukrajinské ozbrojené síly odrazily ruské útoky v oblasti Slovjansku na východě Ukrajiny, uvedlo to v úterý ráno velení ukrajinské armády. Ukrajinští obránci se kromě toho podle stejného hlášení vypořádali s ruskými útočnými akcemi v Charkovské oblasti. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda Rusko je schopno vyvolat konflikt v Evropě, potažmo s NATO, který by znamenal 3. světovou válku. Naprosto tento scénář zamítl.

Pátý měsíc trvají boje na východě Evropy. V sobotu při ruském raketovém útoku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny přišlo o život nejméně 15 lidí. Ruská raketa zasáhla pětipatrový obytný dům, který se zřítil, tvrdí místní úřady. Pět osob se zatím podařilo zachránit. Počet obětí se ale ještě může zvýšit, protože v sutinách mohou být až tři desítky lidí. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář (59), který se pokusil nastínit, že délka trvání konfliktu bude zejména záležet na rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina (69).

Rusko přesouvá své záložní síly z celé země a shromažďuje je poblíž Ukrajiny, aby je bylo možné použít pro budoucí ofenzivu. Ve svém pravidelném ranním hlášení o tom dnes informovalo britské ministerstvo obrany. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně dotazu, zda armáda Vladimira Putina (69) ukončí svou »speciální vojenskou operaci«, jak nazývá válečnou invazi na území Ukrajiny, tím, že získá vytyčená území. "To je otázkou, co nikdo neví," uvedl s tím, že Rusové patrně sami nemají přesný plán.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) ve čtvrtek slovy »ať to zkusí« komentoval tvrzení, že Západ chce porazit Rusko na bojišti. Při setkání s předsedy poslaneckých klubů ruského parlamentu také prohlásil, že Rusko ještě »nic vážného« na Ukrajině nezačalo a Západ by měl pochopit, že prohrál hned v úvodu ruské »speciální operace«, tedy invaze na Ukrajinu. Rusko neodmítá jednání o míru, ale čím více se tato jednání budou odsouvat, tím těžší bude se s Ruskem domluvit, varoval. Pro ŽivotvČesku.cz politický komentátor a bezpečnostní expert Andor Šándor (64) uvedl, že v současnosti to spíše vypadá na dlouhý konflikt. Bude zejména záležet na tom, jak se obě strany postaví k variantě, že by začaly vyjednávat o příměří.

Ruská vojska se snaží proniknout ke Slovjansku od Izjumu, uvedl to ukrajinský generální štáb, aniž by se zmínil, zda Rusové v tomto směru dosáhli nějakého úspěchu; jen konstatoval, že »boje pokračují«. V ranním hlášení rovněž uvedl, že Rusové upevňují své pozice v Severodoněcku a Lysyčansku, jehož dobytí ruskými jednotkami ukrajinské velení v neděli potvrdilo. Ve směru na Kramatorsk ruské oddíly podle Kyjeva po dělostřelecké přípravě překonaly řeku Severní Doněc. Informace z bojiště lze ve válečných podmínkách jen obtížně ověřit prostřednictvím nezávislých zdrojů. Otázkou je, zda Vladimir Putin (69) nakonec nezatouží po dobytí celé Ukrajiny místo jen strategických částí země. Podle generála v záloze Andora Šándora (64) to je nepravděpodobné, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan (68) se v úterý před zahájením summitu Severoatlantické aliance v Madridu sejde s lídry Švédska a Finska. Uvedl to mluvčí turecké vlády Ibrahim Kalin. Ankara má dlouhodobě výhrady k žádosti severských zemí o vstup do NATO. Důvodem je, že podle ní podporují kurdské teroristické skupiny a blokují vývoz zbraní do Turecka. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila šéfa české ambasády v Helsinkách Adama Vojtěcha (35) s dotazem, zda za současným blokováním vstupu do Aliance ze strany Turecka není vliv Ruska, které v minulosti opakovaně vyjádřilo nesouhlas s kroky obou zemí ohledně vstupu do Severoatlantické aliance.

Velké internetové platformy budou muset důsledněji postupovat proti dezinformacím včetně falešných účtů či cílené propagandě. Počítá s tím návrh nové verze kodexu boje proti dezinformacím Evropská komise. Podle listu Financial Times jej mají podepsat zástupci nejvýznamnějších společností, jako je Google, Twitter či majitel Facebooku Meta. Ohledně dezinformací, propagandy a cílených lží, které se týkají zejména vojenského konfliktu na východě Evropy, pro ŽivotvČesku.cz promluvila respektovaná psycholožka Radana Rovena Štěpánková. Vysvětlila, co za souborem manipulací vlastně stojí.