Vladimir Putin

Luděk Sobota (79) je jako herec a bavič člověk, který se rád a často směje. Když však přijde na válku na Ukrajině, veselo mu z toho není. "Vladimir Putin se podle mě zbláznil," uvedl pro ŽivotvČesku.cz v kritice směrem k šéfovi Kremlu a netajil se tím, jaké pocity z konfliktu na východě Evropy má.

Zanedlouho to bude osm měsíců od chvíle, kdy ruské vojenské síly na pokyn Vladimira Putina (70) podnikly akt agrese, když napadly svého ukrajinského souseda. Měla to být rychlá akce, kterou Moskva nazvala »speciální vojenská operace«. Jenže houževnatý obránce ukázal větší srdce a zejména díky vojenské technice spojenců se postupně začalo ukazovat, v jakém katastrofálním stavu ruské vojsko je. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, který zhodnotil současný stav v rámci vojenského konfliktu.

Válka na Ukrajině pokračuje déle než sedm měsíců. A v současnosti po mohutné ofenzivě převzali iniciativu obránci, kteří se nadále snaží dobývat ztracená území zpět. To se jim v řadě případů daří. Ukrajinské ozbrojené síly od začátku protiofenzivy osvobodily celkem 2434 kilometrů čtverečních území a 96 sídel na východě země. Ve svém pravidelném videoprojevu to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44), který dnes také BBC řekl, že ruští představitelé začali společnost připravovat na použití jaderných zbraní. Rusko podle něj ale není připravené to učinit. Pro redakci ŽivotvČesku.cz popsal vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity, že k pádu režimu Vladimira Putina (70) současná situace čím dál více nahrává.

Kontroverzní prezident Ruské federace Vladimir Putin v pátek slaví své 70. narozeniny. V současnosti je označován za muže, který rozpoutal válečný konflikt ve východní Evropě, ve kterém zbytečně umírají lidé. V posledních měsících se také hojně spekulovalo o řadě diagnóz, které by nejmocnějšího muže Kremlu mohly provázet. Redakce ŽivotvČesku.cz již dříve oslovila psychologa Jeronýma Klimeše (55), který se zamyslel nad možnou diagnózou muže, který 24. února vydal rozkaz k invazi vojsk na Ukrajinu.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) má nejméně tři dvojníky, uvedl podle agentury Unian šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov. Podle něj jsou v rozvědce lidé, kteří se přímo na Putinovy dvojníky specializují. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (65), zda jde o realitu a šéf Kremlu v řadě televizních projevů vlastně nebyl šéf Kremlu. Generál v záloze byl ve své odpovědi spíše skeptický. Nevyloučil ale možnost, že by nejmocnější muž Ruska mohl nějakého dvojníka mít.

Vladimir Putin (69) v pátek podepsal smlouvy o připojení čtyř okupovaných ukrajinských regionů k Ruské federaci. Dále prohlásil, že Rusko bude anektovaná území hájit »všemi dostupnými prostředky«. Současně vybídl Kyjev k jednání, zdůraznil ovšem, že anektovaných území se Moskva nevzdá. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) v reakci sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude v jeho čele Putin. Pro redakci ŽivotvČesku.cz promluvil uznávaný vojenský analytik Lukáš Vising o tom, že vyhlášením částečné mobilizace se nálada v ruské společnosti značně ochladila - jde tak o jeden z faktorů, který značně ubírá na popularitě nejmocnějšího muže Ruska. Právě takový stav by podle zmíněného experta teoreticky mohl vést ke scénáři, na jehož konci už Vladimir Putin není prezidentem Ruské federace.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina (69) Dmitrij Peskov (54) ve čtvrtek potvrdil, že při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojeny čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala hlasování o jejich spojení s Ruskem. Kyjev a Západ tato referenda neuznávají a nehodlají uznat ani anexi okupovaných ukrajinských území. Podle agentury Reuters se Putin chystá oficiálně anektovat přibližně 15 procent celkové rozlohy Ukrajiny. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak chystanou ceremonii označil za nezákonné panoptikum. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila špičkového vojenského analytika Lukáše Visingra, co se bude dít následně. Z jeho slov vyplynulo, že Rusko nejpravděpodobněji vojensky posílí anektované území.

Rusko zatím nepřijalo žádné rozhodnutí o uzavření hranic v souvislosti s odchodem ruských občanů do zahraničí po ohlášení částečné mobilizace v zemi, oznámil to v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Několik ruských médií ale upozornilo, že pohraničníci na ruských letištích dostali seznamy lidí, na něž se vztahuje mobilizace, a kontrolují podle nich muže v branném věku. Letiště v sibiřské Ťumeni pak potvrdilo, že takový seznam obdrželo, uvedla ruská redakce stanice BBC. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda krok Vladimira Putina, kdy oznámil částečnou mobilizaci, je tím, co zkrátilo životnost jeho režimu. Z jeho slov vyplynulo, že ne zcela. Ukázal ale na variantu, která může být pro Ukrajince velmi zajímavá.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) patří k bohatým a vlivným lidem. Jeho majetek je přitom nejspíš o mnoho vyšší, než je oficiálně udáváno. Zpravodajský portál Meduza odhalil, že prostřednictvím mailové adresy je k němu nepřímo vázán majetek v hodnotě 4 a půl miliardy dolarů, který oficiálně patří společnostem a neziskovým organizacím. Vydal také seznam některých z nich.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (72) v sobotním projevu před Valným shromážděním OSN obvinil Západ, že se snaží zničit a rozdělit Rusko. Prohlásil, že západní rusofobie nyní nabyla »nebývalých a groteskních rozměrů«. Ohradil se také proti kritice nynějších pod dohledem Moskvy organizovaných hlasování v okupovaných částech Ukrajiny o připojení k Rusku, informovala agentura TASS. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co se přibližně dá očekávat, pokud Ukrajinci začnou dobývat teritoria, která se v rámci ruskou stranou vytvořených referend budou chtít připojit k Ruské federaci.

Titulek článku zní neuvěřitelně? Nikoliv. Jak triviálně zní, tak jednoduchá je realita. Poté, co se šéfovi Kremlu - Vladimiru Putinovi (69) - podařilo znejistět (ve svém projevu ve středu ráno uvedl, že vše jde podle plánu - cíl ruské operace na Ukrajině je osvobození Donbasu, jak Moskva nazývá okupaci ukrajinských území) a vyhlásit částečnou mobilizaci, se do pochodu daly »na strategické šachovnici« dopady zásadního politického tahu. Ruská policie na středečních protestních akcích proti částečné mobilizaci zadržela přes 1000 lidí. Co to přesně znamená, popsal pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) ve středu ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se prý snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Pro redakci ŽivotvČesku.cz vojenský analytik nastínil, co krok, který šéf Kremlu učinil, v realitě znamená.

Necelých sedm měsíců pokračují boje na východě Evropy, kdy 24. února podnikly ruské vojenské síly invazi na Ukrajinu. V současnosti agresor »peláší« z některých částí ukrajinského území před mohutnou protiofenzívou mužů Volodymyra Zelenského (44), který se netají tím, že chce osvobodit celou zemi. Rusko, nad jehož zmarem kroutí celý svět hlavou, se rozhodlo pro taktický krok, který pro ŽivotvČesku.cz už před několika měsíci předpovídal vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Ruskem kontrolované nebo okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny dnes (úterý) totiž oznámily, že tento týden chtějí zahájit hlasování o připojení k Ruské federaci.

Premiér Petr Fiala (58) předstoupil v hlavních televizních kanálech před národ v mimořádném projevu. Mluvčí vlády Václav Smolka již dříve avizoval, že jeho slova se budou týkat aktuálních kroků vlády v energetické krizi a výhledu na zimu. Zástupci opozičních hnutí ANO a SPD ve Sněmovně označili premiérovo vystoupení za zneužití funkce předsedy vlády před obecními a senátními volbami, které budou zkraje příštího víkendu. Pro ŽivotvČesku.cz projev předsedy koaliční vlády okomentoval generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (65). S některými jeho tezemi nesouhlasí.

Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii. Přesto se řada domácností dostává do situace, kdy silně pociťuje současnou ekonomickou. Podle redakcí osloveného exministra vnitra a politického komentátora Ivana Langera (55) si Evropa za současnou situaci může sama. Její zrod sahá daleko ještě před únorové datum, kdy na východě Evropy vypukla válka, uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) byl mezi prvními státníky, kteří do Velké Británie poslali dopis s vyjádřením soustrasti nad smrtí královny Alžběty II. (†96). Královská rodina ho přesto odmítla z pochopitelných důvodů pozvat na její pondělní pohřeb a v Kremlu zuří. Ředitelka informačního a tiskového oddělení Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace Marija Zacharovová (46) podle deníku Daily Mail řekla, že Velká Británie využívá národní tragédie k vyrovnání účtů.

Vláda stanovila maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na třech korunách za kWh. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá maximálně 130 miliard korun. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (43) s dotazem, zda podle něj dojde k znovuobnovení dodávek ruského plynu. Ve své odpovědi zmínil, že současná krize může být i přes negativní dopady vnímána jako výzva, zároveň se zastal ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (55), který jeho pohledem dokázal rychle reagovat na silně rizikovou situaci v rámci energetické krize.

Na sociálních sítích se objevilo video, které údajně ukazuje pravděpodobného majitele žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, jak osobně verbuje vojáky v ruské trestanecké kolonii do války na Ukrajině. Přítomným slibuje hrob v aleji hrdinů i kulku za dezerci. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65), jak se dá na situaci, kterou video přibližuje, optikou laika nahlížet. Podle něj může jít o jistý projev zoufalství, vysvětlil s tím, že Rusko se v současné situaci nemůže Ukrajině, která má po přechodu do protiofenzívy nejen taktickou převahu, vzdát.

Za nejvíce kontroverzní a nepopulární osobu světa lze v tuto chvíli považovat ruského prezidenta Vladimira Putina (69) - tedy muže, který dal pokyn, aby na konci února ruské vojenské síly podnikly invazi do sousední Ukrajiny. Ještě předtím se setkal s celou řadou významných světových osobností. Nechyběla mezi nimi ani britská královna Alžběta II., která ve čtvrtek ve věku 96 let zemřela. S ruským prezidentem se za života potkala několikrát. Během jednoho setkání mu přitom dala jasně najevo, co si o něm myslí, uvedl to v rozhovoru s BBC exministr vnitra David Blunkett. Pro ŽivotvČesku.cz její odchod okomentoval politolog.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) nařídil zvýšit početní stav ruské armády ze současných zhruba 1,9 milionu na 2,04 milionu mužů, uvedla agentura RIA Novosti s odkazem na zveřejněné nařízení, které vstoupí v účinnost na začátku příštího roku. Rusko už půl roku vede válku na Ukrajině a podle zahraničních expertů se potýká s nedostatkem vojáků. Podle generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65) by mělo jít o logický krok nahrazování ztrát.

Zanedlouho uplyne šest měsíců od doby, kdy Rusko podniklo vojenskou invazi do sousední Ukrajiny. Za tu dobu o život přišly tisíce vojáků i civilistů. V současnosti ukrajinská armáda znovu zasáhla Antonivskyj most v Ruskem okupované Chersonské oblasti. Podle agentury Ukrinform to uvedla mluvčí ukrajinské armády Natalija Humenjuková. Úder potvrdil také Ruskem dosazený představitel Chersonské oblasti Kirill Stremousov. Ukrajinské síly kromě toho pomocí raketometů HIMARS útočily v Melitopolu v Záporožské oblasti proti místům, kde byly dočasně rozmístěny ruské jednotky, uvedl starosta Melitopolu. Rusové podle ukrajinských představitelů v pondělí ostřelovali hustě osídlenou čtvrť v Charkově. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vojenský analytik Lukáš Visingr, který se domnívá, že Ukrajinci chtějí Rusům uštědřit citelný úder v podobě silné protiofenzívy.