Vladimir Putin

Válka na Ukrajině si brzy odškrtne již pátý měsíc bojů od momentu, kdy armáda Vladimira Putina (69) podnikla invazi do sousední země. Aktuálně ukrajinské ozbrojené síly odrazily ruské útoky v oblasti Slovjansku na východě Ukrajiny, uvedlo to v úterý ráno velení ukrajinské armády. Ukrajinští obránci se kromě toho podle stejného hlášení vypořádali s ruskými útočnými akcemi v Charkovské oblasti. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda Rusko je schopno vyvolat konflikt v Evropě, potažmo s NATO, který by znamenal 3. světovou válku. Naprosto tento scénář zamítl.

Pátý měsíc trvají boje na východě Evropy. V sobotu při ruském raketovém útoku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny přišlo o život nejméně 15 lidí. Ruská raketa zasáhla pětipatrový obytný dům, který se zřítil, tvrdí místní úřady. Pět osob se zatím podařilo zachránit. Počet obětí se ale ještě může zvýšit, protože v sutinách mohou být až tři desítky lidí. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář (59), který se pokusil nastínit, že délka trvání konfliktu bude zejména záležet na rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina (69).

Rusko přesouvá své záložní síly z celé země a shromažďuje je poblíž Ukrajiny, aby je bylo možné použít pro budoucí ofenzivu. Ve svém pravidelném ranním hlášení o tom dnes informovalo britské ministerstvo obrany. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně dotazu, zda armáda Vladimira Putina (69) ukončí svou »speciální vojenskou operaci«, jak nazývá válečnou invazi na území Ukrajiny, tím, že získá vytyčená území. "To je otázkou, co nikdo neví," uvedl s tím, že Rusové patrně sami nemají přesný plán.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) ve čtvrtek slovy »ať to zkusí« komentoval tvrzení, že Západ chce porazit Rusko na bojišti. Při setkání s předsedy poslaneckých klubů ruského parlamentu také prohlásil, že Rusko ještě »nic vážného« na Ukrajině nezačalo a Západ by měl pochopit, že prohrál hned v úvodu ruské »speciální operace«, tedy invaze na Ukrajinu. Rusko neodmítá jednání o míru, ale čím více se tato jednání budou odsouvat, tím těžší bude se s Ruskem domluvit, varoval. Pro ŽivotvČesku.cz politický komentátor a bezpečnostní expert Andor Šándor (64) uvedl, že v současnosti to spíše vypadá na dlouhý konflikt. Bude zejména záležet na tom, jak se obě strany postaví k variantě, že by začaly vyjednávat o příměří.

Ruská vojska se snaží proniknout ke Slovjansku od Izjumu, uvedl to ukrajinský generální štáb, aniž by se zmínil, zda Rusové v tomto směru dosáhli nějakého úspěchu; jen konstatoval, že »boje pokračují«. V ranním hlášení rovněž uvedl, že Rusové upevňují své pozice v Severodoněcku a Lysyčansku, jehož dobytí ruskými jednotkami ukrajinské velení v neděli potvrdilo. Ve směru na Kramatorsk ruské oddíly podle Kyjeva po dělostřelecké přípravě překonaly řeku Severní Doněc. Informace z bojiště lze ve válečných podmínkách jen obtížně ověřit prostřednictvím nezávislých zdrojů. Otázkou je, zda Vladimir Putin (69) nakonec nezatouží po dobytí celé Ukrajiny místo jen strategických částí země. Podle generála v záloze Andora Šándora (64) to je nepravděpodobné, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan (68) se v úterý před zahájením summitu Severoatlantické aliance v Madridu sejde s lídry Švédska a Finska. Uvedl to mluvčí turecké vlády Ibrahim Kalin. Ankara má dlouhodobě výhrady k žádosti severských zemí o vstup do NATO. Důvodem je, že podle ní podporují kurdské teroristické skupiny a blokují vývoz zbraní do Turecka. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila šéfa české ambasády v Helsinkách Adama Vojtěcha (35) s dotazem, zda za současným blokováním vstupu do Aliance ze strany Turecka není vliv Ruska, které v minulosti opakovaně vyjádřilo nesouhlas s kroky obou zemí ohledně vstupu do Severoatlantické aliance.

Velké internetové platformy budou muset důsledněji postupovat proti dezinformacím včetně falešných účtů či cílené propagandě. Počítá s tím návrh nové verze kodexu boje proti dezinformacím Evropská komise. Podle listu Financial Times jej mají podepsat zástupci nejvýznamnějších společností, jako je Google, Twitter či majitel Facebooku Meta. Ohledně dezinformací, propagandy a cílených lží, které se týkají zejména vojenského konfliktu na východě Evropy, pro ŽivotvČesku.cz promluvila respektovaná psycholožka Radana Rovena Štěpánková. Vysvětlila, co za souborem manipulací vlastně stojí.

Válka n Ukrajině si odškrtla čtvrtý měsíc bojů. Ukrajinští obránci se budou muset stáhnout ze Severodoněcku a už dostali takový rozkaz. Východoukrajinské město je téměř zcela zničené, uvedl v pátek ráno gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Poslední ruský útok na přilehlý Lysyčansk byl podle něj odražen, boje však pokračují v okolí dvojměstí. Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany podle agentury Reuters odmítl Hajdajův výrok komentovat s tím, že se jedná o neveřejné informace. Vojenský analytik Lukáš Vising pro ŽivotvČesku.cz odhadl, co může ukončit válku na Ukrajině, a to ze strany Ukrajinců.

Žijeme ve strachu a nevíme, zda nebude oficiálně vyhlášena třetí světová válka, prohlásil v úterý večer na závěr dvoudenní konference Evropského židovského sdružení (EJA) v Budapešti viceprezident federace židovských komunit na Ukrajině, rabín Raphael Rotman. Popsal, jak z Ukrajiny pomohl evakuovat několik židovských rodin, včetně 96letého muže, který v mládí musel prchat před nacisty. Závěr konference byl věnován pietě za oběti holokaustu. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz bývalý šéf »protimafiánského« útvaru Robert Šlachta (50) odhadl, kdy dojde ke složení zbraní ve válce, která trvá čtyři měsíce.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, který byl podle něj podřízený Spojeným státům. USA se podle Putina cítí vyslancem boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní »posvátné zájmy«. Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Dále kritizoval sankce Západu, které mají Moskvu donutit k ukončení agrese a obhajoval invazi na Ukrajinu. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínil, jak dlouho může ještě Západ podporovat vojensky Ukrajinu a jaká lidská vlastnost může překvapivě válku ukončit, a to i za cenu, že Ukrajina přijde o své území.

Většina států Evropské unie se shoduje na plánu přijmout společná pravidla umožňující zabavovat majetek ruských oligarchů figurujících na unijním sankčním seznamu. Po jednání ministrů spravedlnosti členských zemí to v minulém týdnu řekl francouzský ministr Éric Dupont-Moretti, jehož země EU v tomto pololetí předsedá. Úkol vyhledat, zmrazit a případně zkonfiskovat majetky ruských oligarchů se ale podle europoslance Mikuláše Peksy (35) nadále jeví jako nelehká práce. Návrh jednotného evropského přístupu by takový problém hravě vyřešil, uvedl ve svém komentáři pro ŽivotvČesku.cz.

Prezidentské volby na Ukrajině v roce 2019 vyloudily úsměv na tváři nejednoho evropského politika. Aby se totiž hlavou státu stal komik, kterému ke zvolení významně pomohla role učitele, jenž se v komediálním seriálu stane prezidentem, není zrovna obvyklé. Stejně to měl i současný ministr vnitra Vít Rakušan (43). Pro ŽivotvČesku.cz popsal moment, který vše změnil.

Válka na východě Evropy je ve svém čtvrtém měsíci a Ukrajina potřebuje pravidelné dodávky zbraní ze Západu, a to až do dosažení vítězství nad Ruskem. Podle ukrajinských médií to v neděli řekla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Kyjev zatím nemá k dispozici dost zbraní na to, aby se mohl plně postavit ruské armádě, uvedla také politička. V současnosti je armáda Vladimira Putina (69) na Donbase úspěšnější, než tomu bylo v předchozích vojenských tazích. I když začíná být zájem některých evropských lídrů, aby rusko-ukrajinský konflikt zamířil ke svému konci i přes ztrátu území Ukrajiny, znatelný, podle bývalého velvyslance v Rusku a USA Petra Koláře (59) se »diplomatická plichta na bojišti« může vrátit jako bumerang.

Válka na východě Evropy překročila stý den od ruské invaze na sousední Ukrajinu. Kreml nadále nevylučuje setkání ruského prezidenta Vladimira Putina (69) s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským (44), ale jen za předpokladu, pokud by došlo k podpisu předem připraveného dokumentu. Rusko nyní kontroluje půlměsíc ukrajinského území, který se rozpíná od druhého největšího ukrajinského města Charkov na severu po západněji položený přístav Cherson na jihu, uvedl to server CNN. Utvořilo tím pozemní koridor mezi Donbasem a Krymským poloostrovem, který Rusko anektovalo v roce 2014. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář (59) ohledně konce války.

Evropská unie by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií prostřednictvím urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetických úspor a investic do infrastruktury. Shodli se na tom v úterý prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního mimořádného jednání věnovaného dopadům ruské války na Ukrajině a související energetické krizi. Podle europoslance Marcela Kolaji (41) je ukončení závislosti na dodávkách energií cesta k tomu, že Evropa nebude Vladimirovi Putinovi (69) financovat jeho válku, ve které denně umírají lidé, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Ruská vojenská invaze na Ukrajinu vstoupila v pátek do svého stého dne. Od zahájení, ke kterému došlo 24. února, si vyžádala tisíce zmařených životů vojáků i civilních obyvatel. Řada ukrajinských měst je po explozích střel z těžké vojenské techniky k nepoznání, miliony lidí opustily svou rodnou zemi v obavách o svůj život. Hrůza, která v 21. století nemůže mít ospravedlnění. A také dva muži - lídři svých zemí - prezident Ruska Vladimir Putin (69) a prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj (44), kteří stojí proti sobě. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se vyjádřila řada expertů i politiků ohledně rusko-ukrajinského konfliktu, který sice přetrvává na východě Evropy, ale stahuje do sebe celý svět.

»Speciální vojenská operace«, jak válku na Ukrajině označilo Rusko, vstoupila do stého dne. Invaze vojsk Vladimira Putina (69) do sousední země byla zahájena 24. února. »Papírově« mělo jít o rychlou akci v řádu dnů, spekulovalo se nejvýše o týdnech. Vše je jinak. Střety agresora s obráncem si vyžádaly tisíce životů vojáků i civilních obyvatel. Miliony lidí opustily své domovy v obavách o svůj život. Svět si navždy do své historie zapsal zvěrstvo spáchané na civilistech ve městě Buča. Mír je ale stále v nedohlednu. Pro ŽivotvČesku.cz zhodnotil dění na východě Evropy generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (64). V úvodu vyjmenoval v krátkých pěti bodech, co ho nejvíce na rusko-ukrajinském konfliktu překvapilo.

Kreml opětovně nevylučuje, že setkání prezidenta Vladimira Putina (69) s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským (44) se může stát realitou, ovšem je podmíněno podpisem předem připraveného dokumentu. Řekl to ve středu novinářům mluvčí Dmitrij Peskov (54). Podle něj ale byly práce na takovém dokumentu zastaveny už dávno. "Myslím si, že Putin to říkal vždy prostřednictvím Lavrova či sám, že se s ním potká, bude-li co podepsat," okomentoval vyjádření Kremlu pro ŽivotvČesku.cz generál v záloze Andor Šándor (64) na dotaz redakce.

V současnosti Ruská armáda postupuje v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny pomalu. Soustřeďuje přitom své síly na menším prostoru, čímž pro sebe vytváří riziko jinde. Ve svém pravidelném přehledu vývoje bojů na Ukrajině to v úterý uvedlo britské ministerstvo obrany. Přitom »speciální vojenská operace« Ruské federace začala 24. února a od té doby agresorovi nevyšla řada plánů. Zejména obsazení Kyjeva. Pro ŽivotvČesku.cz europoslanec Marcel Kolaja (41) popsal významný důvod, proč se armádě Vladimira Putina (69) v bojích na Ukrajině nedaří tak, jak by si patrně Rusové představovali.

Od začátku války se objevilo hned několik zpráv, které predikují konec nejmocnějšího muže Ruska. Teď dokonce britský deník Mirror citoval spekulaci zdroje tajné služby MI6, že konec ruského prezidenta ve smyslu úmrtí nastal před několika týdny či měsíci a Vladimir Putin (69) není mezi živými. Rusové mají jeho skon tajit. Je to podobná spekulace, jako že se šéf Kremlu léčí s rakovinou, trpí parkinsonem a podobně. "Neumím si představit, že by to Rusové dokázali udržet déle v tajnosti, než když zemřel Stalin," sdělil pro ŽivotvČesku.cz generál v záloze Andor Šándor (64) na dotaz redakce, zda jde o spekulaci, která je lidově řečeno zcela mimo mísu, nebo by mohlo jít částečně o realitu.

Před více než třemi měsíci zahájila Ruská federace »speciální vojenskou operaci«, kdy napadla Ukrajinu. Západní svět ale vnímá situaci jako válku a obránce podporuje především dodávkami zbraní. Do popředí se od té doby dostalo jméno ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (44), který se ukázal být silným vůdcem svého lidu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), jak jméno ukrajinského prezidenta vnímají v Bruselu.