Vladimir Putin

Válka na Ukrajině trvá déle než dva měsíce a Evropská unie se konečně rozhoupala ke kroku, který citelně zabolí Vladimira Putina (69). V souvislosti s invazí ruských vojsk do sousední země se evropské společenství rozhodlo pro uvalení sankcí na někdejší ruskou gymnastku Alinu Kabajevovou (38), o níž média opakovaně uvedla, že je přítelkyní šéfa Kremlu. V současnosti stojí v čele velké mediální skupiny NMG, na kterou si EU chce posvítit. "Být partnerem či dítětem diktátora je velice riskantní záležitost," odpověděl pro ŽivotvČesku.cz sociolog Vojtěch Bednář ohledně dotazu, zda se blízcí nejmocnějšího muže Ruska stanou štvanou zvěří s koncem války, případně jeho smrtí.

Opětovně do hry vstoupil scénář, který poukazuje na rozšíření konfliktu na Ukrajině do Moldavska. Britský list The Times před několika dny přišel s informacemi, podle kterých by Rusko mohlo už brzy přistoupit k tomu, že by otevřelo novou frontu proti Ukrajině z Podněstří, proruského separatistického regionu v Moldavsku. Pro ŽivotvČesku.cz o tom promluvil bezpečnostní analytik z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus. Dále pak nastínil svůj pohled na to, zda se konflikt na Ukrajině povede i v roce 2023.

Krátce po napadení Ukrajiny Vladimír Putin (69) uvedl, že pokud se Rusku někdo postaví do cesty, okamžitě odpoví. Následky podle jeho rétoriky budou takové, jaké nikdo v celé své historii ještě nezažil. Toto prohlášení jasně vypovídá o tom, že jde o vyhrožování použitím zbraní hromadného ničení, tedy zejména jaderných. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity není vůle ze strany Západu, jak agresora, který 24. února vpadl na území Ukrajiny, zastavit.

Rusko přehodnotilo svoji vojenskou strategii na Ukrajině a soustředí se na ovládnutí východu země včetně oblasti Donbasu do začátku května, uvedla to začátkem dubna stanice CNN s odvoláním na nejmenované americké činitele obeznámené s informacemi amerických tajných služeb. Právě 9. května se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství. Podle bezpečnostního experta Andora Šándora (64) nejde o den, který by v současné válce měl něco změnit, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Válka na Ukrajině trvá už přes dva měsíce. Rusko už nemluví jen o Donbasu, ale dává najevo, že chce celý jih Ukrajiny až k hranicím Moldavska, kde je proruské separatistické Podněstří. Ruský prezident Vladimir Putin (69) se domnívá, že Rusko ve válce na Ukrajině vítězí a že čas je na jeho straně. Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity ale celý konflikt může skončit i svržením nejmocnějšího může Kremlu, uvedl to na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz.

Své soukromí si Vladimir Putin (69) střeží víc než kdejaké státní tajemství. V duchu pořekadla, že zakázané ovoce chutná nejlíp, se možná právě proto toho o jeho ženách ví poměrně dost. Ať už jde o dcery, a to přiznané i nepřiznané, nebo milenky. A zatímco na jeho oficiální dcery už sankce dopadly, na neoficiální partnerku zatím ne. Rozkol mezi mstou a západními hodnotami ve vztahu k blízkým lidem nenáviděné osoby popsal pro ŽivotvČesku.cz sociolog Vojtěch Bednář.

Válka na východě Ukrajiny si odškrtla druhý měsíců bojů, při kterých přišly desítky tisíc lidí o své životy. Oproti tomu Vladimir Putin (69) ztratil zájem o diplomatické řešení konfliktu s Ukrajinou a místo toho se snaží získat co největší kus území, napsal americký list Financial Times. Jaký bude konec války se pro ŽivotvČesku.cz pokusil nastínit bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Opětovně se objevily spekulace, že zdravotní stav ruského prezidenta Vladimira Putina (69) není v ideálním stavu. Novým podnětem se stalo video z Putinova čtvrtečního setkání s ministrem obrany Sergejem Šojguem, na němž mu šéf resortu oznámil »osvobození« Mariupolu, uvedl to deník The Daily Telegraph. Podle bývalého šéfa vojenské rozvědky a politického komentátora Andora Šándora (64) se není moc čemu divit. Stav nejmocnějšího muže Ruska musí být logicky pod vlivem nepředstavitelného stresu.

Jednou z nejvýraznějších tváří mezinárodní politiky posledních týdnů je jednoznačně prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj (44), který se postavil čelem ruské agresi. Jeho marketingovou výhodou je jistě to, že než se stal hlavou v současnosti válkou zbídačené země, získal řadu zkušeností coby herec. Jeho postojům ale politici západních zemí tleskají, radost z nich pak nemá šéf Kremlu Vladimir Putin (69). Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila političku a místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Olgu Richterovou (37), která v souvislosti s dotazem odpověděla, jak vůdce ukrajinského lidu vnímá.

Potopením křižníku Moskva v Černém moři již fakticky začala třetí světová válka, uvedla to v sobotu moderátorka televizní stanice Rossija-1 Olga Skabejevová. Paradoxem na situaci je fakt, že ruské oficiální zdroje uvádějí, že příčinou byl výbuch a požár bez upřesnění, kdo škodu způsobil. Ukrajina se k útoku na plavidlo sama přihlásila. Jak moc brát slova o třetí světové válce vážně, se na dotaz redakce pokusil vystihnout svým pohledem generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (64).

Bývalý ministr Michael Kocáb (67) je přesvědčen, že nejlepší by v současné době bylo, kdyby došlo k nukleárnímu odzbrojení všech zemí. Současný vojenský konflikt na Ukrajině ukazuje, jak jsou zbraně hromadného ničení rizikem pro všechny. „Leckomu to může znít jako utopie, ale je to to nejdůležitější, co by se mělo udělat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bývalý politik s tím, že pokud jde o česko-ruské vztahy po válce, existuje několik variant, jaké mohou nastat.

Od začátku války se objevilo hned několik zpráv, které predikují konec nejmocnějšího muže Ruska. A to ať jde o převrat, který připravuje zájmová skupina, otrava jídlem, atentát a další. Realita je taková, že válka na Ukrajině vstoupila do druhé poloviny druhého měsíce bojů a Vladimir Putin (69) řídí svou armádu z Kremlu dál. Aktuálně očekává vítězství na Donbasu, kde se schyluje ke skutečnému krveprolití. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého ministra Michaela Kocába (67), který odpověděl na dotaz, jaké budou vztahy České republiky a Ruska po válce.

Australský umělec Alex Wadelton a retušér Marcus Byrne před časem vytvořili projekt, který má motivovat veřejnost, aby se dívala za hranice barvy pleti, etnického původu a pohlaví. "Jediný rozdíl mezi námi všemi je doslova kůže, ve které jsme. Ten jeden milimetr kůže, který pokrývá každého člověka," uvedl prvně jmenovaný pro britský bulvární deník Mirror ohledně společného díla.

Pohledná Luiza Rozovová (19) má být nemanželskou dcerou šéfa Kremlu. Vladimir Putin (69) ohledně otcovství mlčí, matka Světlana Krivonogichová spekulace nepopírá. Pak tu jsou ještě dvě jeho dcery - Marija a Jekatěrina, které vzešly z manželství s Ljudmilou Očeretnou (dříve Putinovou), s níž se v roce 2014 rozvedl. A spekuluje i o dalších čtyřech nemanželských dětech, a to údajně s bývalou moderní gymnastkou Alinou Kabajevovou (38). Nejbližší muže, který rozpoutal 24. února na Ukrajině válku, kvůli které přišly tisíce lidí o své životy, jsou stejně jako on sám v očích určité skupiny lidí nepřítelem číslo jedna. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil sociolog Vojtěch Bednář, který upřesnil, zda blízcí Putina se stanou štvanou zvěří s koncem války, či jeho smrtí.

Vojenský konflikt na východě Evropy trvá déle než měsíc. V současnosti Rusko posílá na Ukrajinu své vojenské jednotky z Gruzie - taktikou je posílit svou pozici, uvedlo to s odkazem na informace rozvědky britské ministerstvo obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) sdělil, že nepřátelské síly se přesouvají z okolí hlavního města Kyjeva na jihovýchod země. Rusům se dlouhodobě ve válce nedaří, jak by si přáli. Pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínil, kde vojsko prezidenta Vladimira Putina (69) nejvíce chybovalo.

Čím dál častěji se mluví o tom, za jakých okolností by došlo k použití zbraní hromadného ničení, které má Rusko k dispozici. Ruský prezident Vladimir Putin (69) vyvolal začátkem března ve světě znepokojení, když oznámil, že nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Před pár dny o situacích, kdy by k použití jaderných zbraní došlo, promluvil bývalý ruský premiér a prezident Dmitrij Medveděv (56). Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s dotazem, kdy by takový krok Rusové podnikli, oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

První fáze invaze na Ukrajinu je téměř u konce, ohlásilo ruské ministerstvo obrany. V současnosti se chce zaměřit na »úplné osvobození« východoukrajinského Donbasu. Válečné ambice Moskvy narušil prudký odpor ukrajinských vojáků v prvním měsíci války, kterou svým příkazem rozpoutal Vladimir Putin (69). Jak je vnímán v Bruselu, pro ŽivotvČesku.cz řekl europoslanec Marcel Kolaja (41).

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhl měsíc a v Moskvě roste s každým dnem výrazná nespokojenost. Důvodem je, že vojenské výsledky na bojišti jsou žalostné. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), zda v Bruselu panuje obava z možného přelití válečného konfliktu do dalších evropských zemí. "Výroky a provokace Vladimira Putina nesmíme podceňovat. Nicméně se rozhodně nesmíme nechat zastrašit," uvedl.

Válka na Ukrajině dál prohloubila propast mezi Prahou a Moskvou. A dá se očekávat, že se jen tak nezlepší. Česko-ruské vztahy jsou na bodu mrazu od loňského jara, kdy české úřady oznámily, že ruská vojenská rozvědka GRÚ stála za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích. A skutečnost, že Česká republika podporuje Ukrajinu ve válce s agresorem, Vladimir Putin (69) zcela jistě nepřehlíží. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého diplomata Petra Koláře, který působil jako velvyslanec ve Švédsku, Irsku, USA a Rusku, s dotazem, co ČR v rámci vztahů s Ruskem může očekávat.

Prezident Volodymyr Zelenskyj (44) opět čelil pokusu o svou likvidaci. Ve svém prohlášení to uvedla ukrajinská kontrarozvědka, které se podařilo zadržet skupinu ruských diverzantů v čele s agentem ruské tajné služby. Informaci v úterý přinesl německý deník Bild. K možné likvidaci politika se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor (64) a vysvětlil, jak je těžké nejenom ukrajinského, ale i ruského prezidenta odstranit.

Ruský prezident padl. Sice jen na ledě a odnesl to maximálně zhmožděnými zády, pro pobavení lidí na internetu to ale stačí. Zvláště pak v době, kdy se o odstranění Vladimira Putina (69) z pozice prvního muže Ruské federace po nevydařené invazi na Ukrajinu a vyhrožování jadernými zbraněmi spekuluje téměř každý den. Pro ŽivotvČesku.cz o možné podobě jeho konce promluvil Michael Kocáb (67), který se zasloužil o odchod sovětských vojsk z Československa po roce 1989.