Financujeme Putinovu válku. Rusku platíme jednu miliardu eur denně, říká europoslanec Marcel Kolaja. Promluvil o riziku zvýšení cen za dodávky energií

Profimedia
Vladimir Putin
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
rudolf.sindelar@zivotvcesku.cz
Publikováno: 4. 6. 2022

Evropská unie by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií prostřednictvím urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetických úspor a investic do infrastruktury. Shodli se na tom v úterý prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního mimořádného jednání věnovaného dopadům ruské války na Ukrajině a související energetické krizi. Podle europoslance Marcela Kolaji (41) je ukončení závislosti na dodávkách energií cesta k tomu, že Evropa nebude Vladimirovi Putinovi (69) financovat jeho válku, ve které denně umírají lidé, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Lídři vyzvali k zavedení společných nákupů energií a rychlému doplnění plynových zásobníků před zimní sezónou. Ve snaze regulovat dopad rostoucích cen elektřiny a plynu rovněž pověřili Evropskou komisi, aby prověřila možnosti zavedení cenových stropů, o nichž mluví zvláště jihoevropské země.

"Nemůžeme se koukat na to, jestli Rusko kvůli evropským opatřením zvýší ceny dodávek, nebo ne. Je třeba si uvědomit, že my skutečně financujeme Putinovu válku, ve které denně přicházejí o životy nevinní civilisté. Energetickou závislost na Rusku jsme měli jako Evropa ukončit už dávno. Podle mého názoru měla být naše odpověď na Putinovu rozpínavost mnohem razantnější. Odstřižení od ruských dodávek plynu by totiž zasáhlo především Rusko, kterému Evropa platí celkem za ropu a zemní plyn asi jednu miliardu eur denně. A ty potom Putin vesele dál využívá na financování války," řekl pro ŽivotvČesku.cz Marcel Kolaja, který v letech 2019 až 2022 zastával funkci jednoho z místopředsedů europarlamentu.

Evropský blok se kvůli ruské agresi připravuje na postupné ukončení dovozu fosilních paliv, jejichž prodej zajišťuje Moskvě klíčové zdroje na financování válečného tažení. Lídři se na summitu v principu shodli na částečném zákazu dovozu ropy, v srpnu začne platit dříve dohodnuté embargo na import uhlí. Plyn, na jehož přísunu jsou unijní země nejzávislejší, zatím není na pořadu dne, mnoho států však na ukončení jeho odběru tlačí.

"Pokud by Evropa kohoutky uzavřela, určitě by nás to bolelo. Je to ale cena, kterou bychom zaplatili za naši bezpečnost a svobodu, jejichž hodnota je na rozdíl od plynu nebo ropy nevyčíslitelná," dodal pro ŽivotvČesku.cz zkušený politik ohledně toho, že v některých případech se zkrátka nedá dívat na peníze.

Komise v polovině května navrhla využít na podporu ukončení závislosti na Rusku balík až 300 miliard eur (7,4 bilionu korun), které by do konce desetiletí měly kromě investic do obnovitelných zdrojů sloužit například k přizpůsobení infrastruktury dodávkám zemního plynu či LNG z nových zdrojů.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu