Marcel Kolaja

Jednoznačně potřebujeme racionální migrační politiku, uvedl pro ŽivotvČesku.cz europoslanec Marcel Kolaja (Piráti), a to v souvislosti s dotazem redakce, jak osobně vnímá budoucnost Evropy v kontextu s řadou nedávných propalestinských demonstrací, ale i obecně přílivem nelegálních migrantů.

Letošní volby do Evropského parlamentu se budou v EU konat v rozmezí od 6. do 9. června s ohledem na rozdílné volební dny v jednotlivých členských státech. Budou desátými přímými eurovolbami a zároveň prvním výběrem europoslanců po odchodu Velké Británie z EU. Pro ŽivotvČesku.cz odpověděl europoslanec, kvestor Evropského parlamentu a lídr kandidátky Pirátů Marcel Kolaja, kdo je jeho pohledem největší »populista« v EP. Z jeho slov vyplynulo, že ho »vyloženě fascinuje«, co předvádí politici hnutí ANO.

Komentář: Rusko se stalo jedním z hlavních hráčů v oblasti kybernetických útoků a hrozeb v digitálním světě. Kybernetické operace, které jsou údajně spojeny s ruskými entitami, se staly závažným problémem pro různé země a organizace po celém světě. Tyto hrozby představují vážné riziko pro bezpečnost a stabilitu digitálního prostředí a vyžadují opatrný přístup a preventivní opatření. Jak se jim bránit, pro ŽivotvČesku.cz nastínil europoslanec, kvestor Evropského parlamentu a lídr kandidátky Pirátů Marcel Kolaja.

Svěšením prezidentské standarty a uzavřením Brány gigantů na Pražském hradě o půlnoci symbolicky skončilo desetileté působení Miloše Zemana (78) ve funkci prezidenta republiky. Během několikaminutového ceremoniálu zahrála hudba Hradní stráže státní hymnu. Po složení slibu vystřídá Zemana v čele státu dnes odpoledne Petr Pavel. Pro ŽivotvČesku.cz poskytl vyjádření europoslanec Marcel Kolaja (42), který zhodnotil Zemanovo působení v roli hlavy státu a prozradil, co čeká od jeho nástupce.

Uplynulé prezidentské volby, v nichž uspěl generál ve výslužbě Petr Pavel (61), byly tím, co nenechalo v klidu nejen českou populaci, ale i evropské politiky v Bruselu. Mnohé z nich zaskočila agresivní kampaň kandidáta a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše (68), uvedl to pro ŽivotvČesku.cz zkušený politik a europoslanec Marcel Kolaja (42), který nastínil, o čem se aktuálně v Bruselu nejvíce mluví v rámci výsledku volby nástupce Miloše Zemana (78).

S podvody na internetu se v poslední době roztrhl pytel, zejména pak kvůli oblíbenosti on-line bazarů. "Pokud nakupujete třeba na portálu »Bazoš« nebo na »Vinted«, snadno se můžete stát terčem podvodníků. Jejich rafinovanost totiž povýšila a nově se vydávají za kupující," uvedl to pro ŽivotvČesku.cz europoslanec za Piráty Marcel Kolaja (42). Poradil, jak takový podvod poznat.

V poslední době se do popředí dostalo slovíčko »dezinformace«. Hojně užívat se začalo zejména po únorové invazi ruských ozbrojených sil na Ukrajinu. Tehdy došlo i na blokování osmi dezinformačních internetových stránek, ke kterému v Česku s koncem února po výzvě vlády přistoupilo doménové sdružení CZ.NIC. Podle europoslance Marcela Kolaji (42), který je specialistou na témata spojená s fungováním společnosti v digitálním věku, se problém dezinformací nedá vyřešit tím, že se »něco odstraní«, ale tím, že se převede odpovědnost z reálného - tedy »offline« světa - do internetového - tedy »on-line« světa, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Česká republika je jednou ze zemí EU, která se poměrně často setkává s kybernetickými útoky organizovaných skupin. Nejvíce hackerských DDoS útoků na české firmy a instituce pocházelo v dubnu z Ruska, a to z téměř 6000 míst. Největší intenzitu pak měly útoky z thajských IP adres. Celkový objem DDoS útoků, při nichž jsou napadeny servery provozující služby či internetové stránky, ale oproti rekordnímu březnu poklesl. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil europoslanec Marcel Kolaja (41), který je nejen ve vedení Evropského parlamentu a jeho bývalý místopředseda, ale také softwarový inženýr.

Evropská unie by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií prostřednictvím urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetických úspor a investic do infrastruktury. Shodli se na tom v úterý prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního mimořádného jednání věnovaného dopadům ruské války na Ukrajině a související energetické krizi. Podle europoslance Marcela Kolaji (41) je ukončení závislosti na dodávkách energií cesta k tomu, že Evropa nebude Vladimirovi Putinovi (69) financovat jeho válku, ve které denně umírají lidé, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Do konce listopadu musí být v České republice zásobníky zemního plynu z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu naplněné minimálně z 80 procent. Důvodem je válečný stav na východě Evropy a riziko, že Rusko přeruší dodávky. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41) s dotazem, kdy dojde k evropskému odstřihnutí ze závislosti na dodávkách z Ruské federace. "Evropská komise představila v polovině května plán, jak se zbavit závislosti na ruských fosilních palivech do roku 2027," uvedl v úvodu politik.

V současnosti Ruská armáda postupuje v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny pomalu. Soustřeďuje přitom své síly na menším prostoru, čímž pro sebe vytváří riziko jinde. Ve svém pravidelném přehledu vývoje bojů na Ukrajině to v úterý uvedlo britské ministerstvo obrany. Přitom »speciální vojenská operace« Ruské federace začala 24. února a od té doby agresorovi nevyšla řada plánů. Zejména obsazení Kyjeva. Pro ŽivotvČesku.cz europoslanec Marcel Kolaja (41) popsal významný důvod, proč se armádě Vladimira Putina (69) v bojích na Ukrajině nedaří tak, jak by si patrně Rusové představovali.

Rusko od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo příjmy z prodeje plynu, ropy a uhlí do Evropské unie. S odvoláním na údaje finského střediska pro výzkum energií a ovzduší CREA to napsal nedávno ruský list Kommersant. Rusko vydělává na růstu cen fosilních paliv, přestože objem dodávek se kvůli embargu a sankcím snížil. Podle redakcí ŽivotvČesku.cz osloveného europoslance Marcela Kolaji (41) je nutné, aby došlo k ukončení závislosti na ruském zemním plynu co nejdříve.

Je to více než dva měsíce, kdy vojenské síly Ruska zaútočily na sousední Ukrajinu, která se postavila agresorovi a zaskočila ho svou odhodlaností. V současnosti se svádí boje na východě země. Podle oznámení prezidenta Joe Bidena (79) Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc. I přes řadu sankcí, které mají ekonomický dopad na Ruskou federaci, se Západu zatím nepodařilo vojenský konflikt na východě Evropy zklidnit, či dostat pod kontrolu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), jakým způsobem se Brusel staví k tomu, že doposud Evropa nenastavila bod, přes který lidově řečeno nejede vlak.

Oficiální vyhlášení války Ukrajině, mobilizace a použití jaderných zbraní jsou v posledních dnech často skloňovaná témata v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. První dvě ve středu rázně okomentoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov (54), k jaderné síle se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil europoslanec Marcel Kolaja (41).

Komentář: Představte si, že jste na pracovním pohovoru. Po zádech vám stéká pot a snažíte se udělat co nejlepší dojem. Odpovídáte na otázky, systém umělé inteligence skenuje váš obličej. Ten hodnotí vaši nervozitu, empatii a spolehlivost na základě výrazu ve tváři nebo intenzity hlasu. Vy říkáte pravdu, jenom se v té situaci zkrátka cítíte pod tlakem. Systém ovšem vyhodnotí, že jste ve stresu z údajně lživé odpovědi. "Může to znít jako sci-fi, ale technologie umělé inteligence a strojového učení jsou stále častěji využívány a často bez našeho vědomí nebo souhlasu," uvedl pro ŽivotvČesku.cz europoslanec Marcel Kolaja (40).

První fáze invaze na Ukrajinu je téměř u konce, ohlásilo ruské ministerstvo obrany. V současnosti se chce zaměřit na »úplné osvobození« východoukrajinského Donbasu. Válečné ambice Moskvy narušil prudký odpor ukrajinských vojáků v prvním měsíci války, kterou svým příkazem rozpoutal Vladimir Putin (69). Jak je vnímán v Bruselu, pro ŽivotvČesku.cz řekl europoslanec Marcel Kolaja (41).

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhl měsíc a v Moskvě roste s každým dnem výrazná nespokojenost. Důvodem je, že vojenské výsledky na bojišti jsou žalostné. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), zda v Bruselu panuje obava z možného přelití válečného konfliktu do dalších evropských zemí. "Výroky a provokace Vladimira Putina nesmíme podceňovat. Nicméně se rozhodně nesmíme nechat zastrašit," uvedl.

Období, kdy Češi propadli euforii a do republiky dorazila první vlna válečných uprchlíků, je z části pryč. Dalo se připodobnit k šití roušek během pandemie. Solidarita tehdy byla velkorysá, ale jen na chvíli. Podobné je to teď s uprchlíky z Ukrajiny. Do Česka za téměř čtyři týdny ruské invaze přišlo více než 270 tisíc utečenců a Češi zjistili, že válka nebude na týden. Stát tak začíná řešit otázku »Kam s nimi?«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), který nabídl reálné a efektivní řešení.

S každým dalším dnem války na Ukrajině přibývá obětí, zničených měst i uprchlíků. S rétorikou Vladimira Putina (69) je přitom velmi těžké, ne-li nemožné, odhadovat další vývoj konfliktu. Speciální vojenská operace na Ukrajině, jak ji označuje Kreml, postupuje dle plánu i harmonogramu, uvedl nejmocnější muž Ruska. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), o čem se v Bruselu nejvíce ohledně ruského prezidenta mluví. Někdejší místopředseda EP otevřeně řekl, o co ve válce na východě Evropy běží.

Zcela jasnou a výraznou reakcí světového společenství na ruskou invazi na Ukrajinu se staly sankce. Mají mít značný dopad na ekonomiku Ruska. Především pak ale na jeho schopnost pokračovat v agresi. I když EU kroky režimu Vladimira Putina (69) odsoudila a postupuje jednotně, ohledně tvrdosti sankcí podle europoslance Marcela Kolaji (41) panují v Bruselu rozlišné názory, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz. Právě to ale může pravděpodobně do budoucna představovat problém, pokud nedojde i v tomto ke shodě. Po vyjádření europoslance došlo v noci na neděli k posunu ohledně návrhu na vyloučení Ruska ze SWIFT.