Reklama:

energie

Komentář Jiřího Ovčáčka: Vládní místa začala vypouštět balonky plné optimismu pro příští rok, hovoří o mírném růstu ekonomiky. Mezitím se ovšem valí zprávy o zdražení energií, vodného a stočného, jízdného nebo potravin. Pro domácnosti to značí dál škrtit výdaje. A v případě vytápění mít v pohotovostním režimu pověstný svetr Markéty Pekarové Adamové. V každém případě lze v roce 2024 očekávat politický boj o výklad ekonomické situace republiky. Vláda bude mluvit o zlepšení, opozice o dramatu. Občan, prožívající realitu, bude lapat po dechu.

Rozhovor: Regulovaná část ceny elektřiny meziročně stoupne o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 Kč za megawatthodinu (MWh). U plynu bude regulovaná složka vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst o 125 Kč za MWh. Oznámil to ve čtvrtek Energetický regulační úřad (ERÚ). Bývalý dvojnásobný ministr Karel Havlíček v krátkém rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz uvedl, o kolik si reálně lidé a firmy připlatí.

Komentář: Regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 Kč za megawatthodinu (MWh) víc. Průměrná domácnost, která podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak v příštím roce za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 3232 Kč navíc. U plynu bude regulovaná složka vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 Kč za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se konečné ceny elektřiny oproti letošku kvůli poklesu tržních cen příliš nezmění, u plynu pak klesnou. Na dnešní tiskové konferenci to oznámil šéf Rady ERÚ Stanislav Trávníček. Pro ŽivotvČesku.cz zkušený ekonom Petr Studnička přiblížil, jak moc pro některé rodiny bude zvýšení cen zatěžující, zároveň nabídl řešení, které může řadě lidí ulevit.

Komentář: Ceny elektřiny na trhu od dodavatelů postupně klesají, ale vyhráno není. Letošní silvestrovská noc tak bude pro řadu českých domácností neradostnou oslavou příchodu roku 2024. Důvodem totiž je, že v nadcházejícím roce vláda převádí hrazení poplatku za obnovitelné zdroje energií ze státního rozpočtu na spotřebitele, pro domácnosti navrhuje Energetický regulační úřad (ERÚ) zdražení regulované složky elektřiny a u plynu, ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého dvojnásobného ministra a lídra stínové vlády Karla Havlíčka a uznávaného ekonoma Petra Studničku s dotazem, o kolik si lidé přibližně připlatí. Z jejich slov vyplynulo, že i když nejde o částku, která by byla vyloženě likvidační, nelze zapomínat na nízkopříjmovou skupinu, pro kterou půjde o citelný výdaj.

Rozhovor: Do cen elektřiny a plynu v Česku se příští rok promítne návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který předpokládá zvýšení regulované složky ceny energií o desítky až stovky procent. Pro domácnosti úřad navrhuje meziroční růst regulované složky elektřiny o 71 procent, u plynu zhruba o 39 procent, ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele. Návrh se nelíbí podnikatelským organizacím, chtějí jednat s vládou. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že koncové ceny energií v příštím roce stoupnou oproti letošku maximálně o jednotky procent, poukázal na pokles obchodní složky cen. Právě na ní bude podle analytiků záležet, jak moc si odběratelé připlatí. Za elektřinu očekávají vyšší platby u většiny odběratelů. Situaci v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz více rozebral bývalý dvojnásobný ministr Karel Havlíček.

Komentář: Babylonskou věž, kde nikdo nerozumí nikomu a každý si vede tu svou, připomíná česká politika. Chaotické informace o stavu české ekonomiky jsou toho důkazem. Hlavní ekonom investiční skupiny CFG Vladimír Pikora pro ŽivotvČesku.cz varoval, že chaos ekonomiku brzdí v růstu.

Peníze. Hlavní téma soubojů na politické scéně a důvod k obavám domácností i firem. Česko sužuje zvyšování cen a nízký ekonomický výkon. Naposledy vyděsila spotřebitele vidina zdražení energií o desítky procent v příštím roce. Ekonom Martin Zeman z Vysoké školy ekonomické v Praze pro ŽivotvČesku.cz upozornil, že republika se potácí mezi stagnací a recesí a lidé mají obavy z budoucnosti, což hospodářství dál v důsledku podráží nohy.

Vláda svým nařízením stanovila na začátku října maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala poradce premiéra a ekonoma Štěpána Křečka, zda uplatnění stropu cen do konce roku 2023 je finální. Z jeho odpovědi vyplynulo, že rozhodovat o dalším prodloužení bude situace na energetickém trhu.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury bude mít Česká republika dostatek plynu na celou zimu, nehrozí tak, že by došlo na odstavení některých provozů, zřejmě by se situace neměla dostat ani do scénáře, ve kterém by hrozilo přídělové hospodaření. Zásobníky plynu jsou naplněné téměř z 95 procent, uvedl ve středu ve Sněmovně. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz europoslanec Mikuláš Peksa (36) odhadl bruselskou optikou, jak to bude v Česku s energiemi do dalšího období.

Energetická krize, vysoká míra inflace a nejistá budoucnost - nejen tím v současnosti prochází Česká republika, která se musí vyrovnat s řadou nepříznivých ukazatelů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonomického experta Pirátů Mikuláše Ferjenčíka (35) s dotazem, jak současnou situaci vnímá a zda v dalších měsících vidí zlepšení situace, která pro řadu českých domácností je ekonomicky značně nekomfortní. Z jeho slov vyplynulo, že vše v dalších měsících se bude odvíjet od situace v rámci rusko-ukrajinského vojenského konfliktu.

Téměř pětina českých firem zvažuje kvůli rostoucím cenám energií snížit stavy svých zaměstnanců. Abnormálně vysoké ceny plynu a elektřiny způsobují potíže zejména podnikům v energeticky náročných odvětvích, jako jsou pekárny, sklárny nebo hutě. Propouštění by se mělo týkat hlavně administrativních pozic ve službách, dělnických nebo technických pozic. Vyplývá to z ankety mezi zástupci podniků, tedy Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu dopravy a Asociací malých a středních podniků. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma Lukáše Kovandu, jaký vývoj ohledně cen energií předpokládá pro rok 2023. Podle něj situace bude méně příznivá než letos, a to z důvodu, že ruský plyn patrně nebude, čímž nedojde k naplnění zásobníků.

Vláda stanovila maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na třech korunách za kWh. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá maximálně 130 miliard korun. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (43) s dotazem, zda podle něj dojde k znovuobnovení dodávek ruského plynu. Ve své odpovědi zmínil, že současná krize může být i přes negativní dopady vnímána jako výzva, zároveň se zastal ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (55), který jeho pohledem dokázal rychle reagovat na silně rizikovou situaci v rámci energetické krize.

Náklady na zastropování cen elektrického proudu a plynu budou vyšší, než deklarovala vláda, a není jasné, kde chce kabinet na celou částku vzít peníze. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK, s tím, že dopady zastropování budou zásadní pro rozpočet příštího roku. Dopady vyčíslil v pondělí večer ministr financí Zbyněk Stanjura (58) na maximálně 130 miliard korun. Stát na náklady použije podle Stanjury mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (43), jak slova analytiků vnímá. Vyslal jim ráznou odpověď.

Vláda stanovila maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na třech korunách za kWh. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá maximálně 130 miliard korun. Řešení vysokých cen energií pro průmysl chce vláda představit ve středu. Premiér Petr Fiala (58) a další členové kabinetu po jednání vlády poukazovali na úspory pro domácnosti a živnostníky proti nynějším vysokým cenám, meziročně ale platby budou vyšší až o několik desítek tisíc korun, vyplývá z vládních materiálů. Podle zástupců opozice rozhodnutí přišlo pozdě a cenové stropy u elektřiny i plynu jsou příliš vysoko. Pro ŽivotvČesku.cz se na věc podíval negativním pohledem expremiér Jiří Paroubek (70), který se obává, aby Rusko obnovilo dodávky plynu do Evropy.

Vláda na svém dnešním mimořádném jednání stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Na tiskové konferenci to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

Současná situace v souvislosti s cenami energií je pro řadu českých domácností katastrofální. Ministři pro energetiku zemí Evropské unie se v pátek shodli na tom, že chtějí využít nečekané zisky výrobců energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům, nedohodli se ale na zastropování ceny plynu z Ruska. Podle prvního místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se ministři naopak nedohodli na ničem. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala epidemiologa a exšéfa zdravotnictví Romana Prymuly (58), zda existuje scénář, že by se někteří lidé snažili dostat do nemocnice, třeba v souvislosti s úmyslnou nákazou koronavirem, aby hospitalizací ušetřili za drahé energie tím, že budou využívat prostředků v nemocnicích.

V České republice ve 2. čtvrtletí letošního roku výrazně zdražilo nájemné v bytech. Ve velkých městech jako Praha, Brno nebo Mladá Boleslav to bylo až o 30 procent. Nadále také roste počet uzavřených nájemních smluv. Vyplývá to z aktuálních informací realitní sítě Re/Max. Na trhu se podle firmy projevuje zvyšování hypotečních sazeb a zpřísnění podmínek České národní banky pro schvalování hypoték. Někteří zájemci o vlastní bydlení tak jsou nuceni začít si hledat nájem. Pro redakci ŽivotvČesku.cz upozornil poradce premiéra a ekonom Štěpán Křeček, že další komplikací v souvislosti s nájemním bydlením je zdražení energií, které u nových smluv může vyžadovat velké finanční náklady.

Národní ekonomická rada vlády navrhla v rámci opatření proti rostoucím cenám energií sedm konkrétních kroků, mimo jiné změnu nastavení stropu uznatelných výdajů na bydlení nebo valorizovat přídavky na děti. Cílem opatření je přitom zaměřit pomoc na nejvíce ohrožené skupiny obyvatel, motivovat ke snížení spotřeby energií, co nejvíce využívat už existující nástroje daňové politiky nebo omezit dopady na rozpočet. Ohledně zavedení daně z mimořádných zisků NERV uvedl, že je to z celospolečenského hlediska aktuálně nejméně narušujícím prvkem systému v porovnání se všemi dalšími alternativami zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v krátkém období. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila sociologa Vojtěcha Bednáře ohledně rizik, která mohou v české společnosti nastat, pokud pomoc státu bude nedostatečná a zda ji to může štěpit.

Celkový dluh obyvatel ČR dosáhl na konci prvního pololetí 3,14 bilionu korun, meziročně narostl o 365,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Průměrný Čech tak hypoteticky dluží přibližně 300.000 Kč. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl ekonom Lukáš Kovanda, že další měsíce budou pro české domácnosti finančně náročné, zejména pak pro ty, kterým končí fixace na hypotéce.

Vláda na svém dnešním jednání schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15.000 korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (58). Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce předsedy vlády a špičkového ekonoma Štěpána Křečka s dotazem, zda jeho pohledem je pomoc státu dostatečná a Češi tak mohou v rámci nadcházející zimy být zcela v klidu. Z jeho vyjádření vyplynulo, že současná situace na trzích není zcela příznivá.

V dobách zdražování energií se leckomu zdá investice do alternativních zdrojů rozumnější a vhodnější než kdy dřív. Například takové solární panely či tepelná čerpadla mohou v dlouhodobém horizontu peněženkám značně ulevit. "Pokud teď někdo shání krb, solární panely či tepelné čerpadlo, tak většinou nepořídí," řekl ale pro ŽivotvČesku.cz ekonom Petr Studnička. Prozradil také, proč tomu tak je a za jak dlouho se investice do těchto zdrojů energie domácnosti vrátí.

Reklama:
Reklama: