energie

Vláda stanovila maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na třech korunách za kWh. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá maximálně 130 miliard korun. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (43) s dotazem, zda podle něj dojde k znovuobnovení dodávek ruského plynu. Ve své odpovědi zmínil, že současná krize může být i přes negativní dopady vnímána jako výzva, zároveň se zastal ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (55), který jeho pohledem dokázal rychle reagovat na silně rizikovou situaci v rámci energetické krize.

Náklady na zastropování cen elektrického proudu a plynu budou vyšší, než deklarovala vláda, a není jasné, kde chce kabinet na celou částku vzít peníze. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK, s tím, že dopady zastropování budou zásadní pro rozpočet příštího roku. Dopady vyčíslil v pondělí večer ministr financí Zbyněk Stanjura (58) na maximálně 130 miliard korun. Stát na náklady použije podle Stanjury mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (43), jak slova analytiků vnímá. Vyslal jim ráznou odpověď.

Vláda stanovila maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na třech korunách za kWh. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá maximálně 130 miliard korun. Řešení vysokých cen energií pro průmysl chce vláda představit ve středu. Premiér Petr Fiala (58) a další členové kabinetu po jednání vlády poukazovali na úspory pro domácnosti a živnostníky proti nynějším vysokým cenám, meziročně ale platby budou vyšší až o několik desítek tisíc korun, vyplývá z vládních materiálů. Podle zástupců opozice rozhodnutí přišlo pozdě a cenové stropy u elektřiny i plynu jsou příliš vysoko. Pro ŽivotvČesku.cz se na věc podíval negativním pohledem expremiér Jiří Paroubek (70), který se obává, aby Rusko obnovilo dodávky plynu do Evropy.

Vláda na svém dnešním mimořádném jednání stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Na tiskové konferenci to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

Současná situace v souvislosti s cenami energií je pro řadu českých domácností katastrofální. Ministři pro energetiku zemí Evropské unie se v pátek shodli na tom, že chtějí využít nečekané zisky výrobců energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům, nedohodli se ale na zastropování ceny plynu z Ruska. Podle prvního místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se ministři naopak nedohodli na ničem. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala epidemiologa a exšéfa zdravotnictví Romana Prymuly (58), zda existuje scénář, že by se někteří lidé snažili dostat do nemocnice, třeba v souvislosti s úmyslnou nákazou koronavirem, aby hospitalizací ušetřili za drahé energie tím, že budou využívat prostředků v nemocnicích.

V České republice ve 2. čtvrtletí letošního roku výrazně zdražilo nájemné v bytech. Ve velkých městech jako Praha, Brno nebo Mladá Boleslav to bylo až o 30 procent. Nadále také roste počet uzavřených nájemních smluv. Vyplývá to z aktuálních informací realitní sítě Re/Max. Na trhu se podle firmy projevuje zvyšování hypotečních sazeb a zpřísnění podmínek České národní banky pro schvalování hypoték. Někteří zájemci o vlastní bydlení tak jsou nuceni začít si hledat nájem. Pro redakci ŽivotvČesku.cz upozornil poradce premiéra a ekonom Štěpán Křeček, že další komplikací v souvislosti s nájemním bydlením je zdražení energií, které u nových smluv může vyžadovat velké finanční náklady.

Národní ekonomická rada vlády navrhla v rámci opatření proti rostoucím cenám energií sedm konkrétních kroků, mimo jiné změnu nastavení stropu uznatelných výdajů na bydlení nebo valorizovat přídavky na děti. Cílem opatření je přitom zaměřit pomoc na nejvíce ohrožené skupiny obyvatel, motivovat ke snížení spotřeby energií, co nejvíce využívat už existující nástroje daňové politiky nebo omezit dopady na rozpočet. Ohledně zavedení daně z mimořádných zisků NERV uvedl, že je to z celospolečenského hlediska aktuálně nejméně narušujícím prvkem systému v porovnání se všemi dalšími alternativami zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v krátkém období. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila sociologa Vojtěcha Bednáře ohledně rizik, která mohou v české společnosti nastat, pokud pomoc státu bude nedostatečná a zda ji to může štěpit.

Celkový dluh obyvatel ČR dosáhl na konci prvního pololetí 3,14 bilionu korun, meziročně narostl o 365,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Průměrný Čech tak hypoteticky dluží přibližně 300.000 Kč. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl ekonom Lukáš Kovanda, že další měsíce budou pro české domácnosti finančně náročné, zejména pak pro ty, kterým končí fixace na hypotéce.

Vláda na svém dnešním jednání schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15.000 korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (58). Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce předsedy vlády a špičkového ekonoma Štěpána Křečka s dotazem, zda jeho pohledem je pomoc státu dostatečná a Češi tak mohou v rámci nadcházející zimy být zcela v klidu. Z jeho vyjádření vyplynulo, že současná situace na trzích není zcela příznivá.

V dobách zdražování energií se leckomu zdá investice do alternativních zdrojů rozumnější a vhodnější než kdy dřív. Například takové solární panely či tepelná čerpadla mohou v dlouhodobém horizontu peněženkám značně ulevit. "Pokud teď někdo shání krb, solární panely či tepelné čerpadlo, tak většinou nepořídí," řekl ale pro ŽivotvČesku.cz ekonom Petr Studnička. Prozradil také, proč tomu tak je a za jak dlouho se investice do těchto zdrojů energie domácnosti vrátí.

Na úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo, by vláda mohla vyčlenit 30,6 miliardy korun. Příspěvek v úsporném tarifu spolu s odpuštěním poplatku za podporované zdroje by mohl podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu Jozefa Síkely představovat až 16.000 korun. Koncept pomoci je ale podle respektovaného ekonoma navržen špatně. "Bohatí dostanou peníze, které nepotřebují, a chudí dostanou méně, než by bylo záhodno," řekl pro ŽivotvČesku.cz Lukáš Kovanda.

Evropské energetické společnosti se výrazně zadlužují, aby pokryly vyšší náklady způsobené růstem cen ropy a zemního plynu. Celkový dluh firem stoupá od pandemie a letos už vzrostl na více než 1,7 bilionu eur (41,6 bilionu Kč). To je nárůst o více než 50 procent proti stavu před rokem 2020, uvedla agentura Bloomberg. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila exministra financí Miroslava Kalouska (61), jak vnímá spekulaci, že za trendem růstu cen energií stojí pokus o destabilizaci evropského společenství. Souhlasně kývl.

Před víkendem Sněmovna schválila návrh úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrhu rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. O konkrétní podobě tarifu, tedy kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (64) na dotaz redakce jasně odpověděl, zda před zimou ceny energií budou vyšší než v současnosti. "Zcela určitě," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

V případě výpadku dodávek plynu si Česká republika a Německo navzájem pomohou. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (55) a německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck (52) v pondělí v Praze podepsali dohodu o energetické bezpečnosti. Vzájemné dohody by podle Habecka měly podepisovat i další státy Evropské unie. Za současné energetické krize je zásadní jednota unijních zemí, společný postup proti ruské agresi a solidarita, řekl Síkela. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil ekonom Lukáš Kovanda (41), který čtenářům poskytl nejen několik zajímavých tipů, jak »zkrotit své energie«, ale zároveň uvedl, co by způsobily výpadky dodávek plynu z Ruska.

Speciální tarif na energie pro slabé domácnosti a některé provozy by měl být hotový a připraven k projednání nejpozději do začátku topné sezony, tedy do konce srpna. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (42). Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (58) musí vláda v pomoci přidat, aby se ekonomika ještě více nepropadla. Pro ŽivotvČesku.cz uvedla, že v příštím roce by měl přijít obrat k lepšímu.

Evropská unie by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií prostřednictvím urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetických úspor a investic do infrastruktury. Shodli se na tom v úterý prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního mimořádného jednání věnovaného dopadům ruské války na Ukrajině a související energetické krizi. Podle europoslance Marcela Kolaji (41) je ukončení závislosti na dodávkách energií cesta k tomu, že Evropa nebude Vladimirovi Putinovi (69) financovat jeho válku, ve které denně umírají lidé, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Domácnosti v České republice se vypořádávají s vysokými cenami energií, které stoupat v nejbližší době rozhodně nepřestanou. Nyní více než dříve je tak důležité se naučit, jak co nejefektivněji na energiích ušetřit. "Způsoby se liší v letním a zimním období," řekl pro ŽivotvČesku.cz ekonom Štěpán Křeček a poradil, jak spořit v létě a jak investovat tak, aby lidé za energie dokázali šetřit celoročně.

Po vánočních svátcích a konci loňského roku řeší hodně lidí kilogramy navíc kvůli tučným, mastným jídlům a cukroví. Mohou však vyzkoušet jednoduché tipy, které jim s redukcí hmotnosti mohou pomoct – svůj vliv na ni má překvapivě také počasí. "Den bez sladkých pokrmů naplánujte na slunečný den, modrá obloha vám bude dodávat větší energii než cukry. Nebo procházka při chladnějším a větrném počasí či naopak při teplotách nad 28 °C nás stojí více energie než ta samá cesta při 20 °C," vyjádřila se konzultantka počasí Dagmar Honsová pro ŽivotvČesku.cz.

V roce 2022 je jedním z důležitých témat pro české občany inflace. Podle predikcí Českého statistického úřadu (ČSÚ) způsobí, že některé domácnosti zchudnou až o třetinu svých příjmů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma Štěpána Křečka, který uvedl tipy, jak lidé mohou alespoň částečně zmírnit dopady složité ekonomické situace. "Je potřeba podívat se na svůj způsob života a některé zvyky upravit," řekl otevřeně.

Nový rok 2022 se podle České národní banky (ČNB) ponese ve znamení rostoucí inflace. Má dojít k poměrně plošnému zdražování, což se dotkne českých domácnosti také kvůli růstu cen energií. Někteří lidé mohou, ve snaze najít alespoň minimální úsporu, naletět nekalým praktikám takzvaných »energetických šmejdů«. "Po uzavření smlouvy distančně či mimo obchodní prostory nebo prostřednictvím zprostředkovatele, můžete do patnáctého dne po zahájení dodávky energií smlouvu vypovědět bez dalších podmínek," řekl advokát Petr Mjartan pro ŽivotvČesku.cz.

České domácnosti se letos vypořádávají s vysokými cenami energií. Z vytápění domova na příjemné teploty se stala poměrně drahá záležitost, stejně tak ze svícení či sledování televize. V každé domácnosti je však situace jiná, podle ekonoma Štěpána Křečka letošní zima mezi nimi přinese obrovské rozdíly. "Úplně nejhůř jsou na tom lidé, kteří byli u dodavatelů, kteří zkrachovali," řekl pro ŽivotvČesku.cz a popsal, o kolik si lidé dle nastavených podmínek připlatí.