Írán není vojenský obr, ale mistr v podvratné válce. Expert Kraus popsal, v čem spočívá jeho síla

Rozhovor: Izrael v noci na pátek podnikl rozsáhlé letecké a raketové útoky na Írán, které označují odborníci za největší od íránsko-irácké války. Podle bezpečnostního experta a politologa Josefa Krause byl překročen pomyslný Rubikon a hrozí, že se napětí přelije v regionální konflikt s globálními dopady. Írán je podle něj nebezpečný nikoli moderní výzbrojí, ale schopností vést asymetrickou válku prostřednictvím spojeneckých milicí a nestátních aktérů, uvedl to v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz.

Pane Krausi, Izrael zahájil v noci na pátek rozsáhlé údery na Írán, čímž způsobil patrně největší útok na tuto zemi od války s Irákem v 80. letech. Jeruzalém akci zdůvodnil výrazným pokrokem Íránu ve vývoji jaderné zbraně - Teherán to však odmítá a tvrdí, že jeho jaderný program má výhradně civilní účel. Kam až může tento konflikt dojít?

Řeknu to zjednodušeně: k ničemu dobrému. Tím, že se Izrael rozhodl pro jednostrannou eskalaci, bude velmi obtížné najít cestu k deeskalaci. V posledních měsících sice docházelo mezi oběma zeměmi k menším přestřelkám a konfrontacím, ale obě strany si dávaly pozor, aby situaci nevyhrotily. Šlo spíše o demonstraci síly a testování protivzdušné obrany, nikoli o útoky, které by způsobily větší škody.

Teď už ale platí jiná pravidla.

Ano. Pomyslný Rubikon byl překročen. Izraelský útok už nebyl jen demonstrací síly - šlo o cílené zničení, a to jak technologické, tak lidské - útok směřoval na přední představitele íránských ozbrojených sil. A takový krok nemůže zůstat bez odezvy.

Konflikt se nadále vyvíjí, kdy Izrael v sobotu pokračoval v raketových a leteckých úderech na Írán, který v reakci odpálil zhruba 200 raket. Jak se bude situace vyvíjet dál?

Bude záležet na postoji světových mocností, především Spojených států. Uvidíme, zda se Donald Trump pokusí hrát roli mírotvůrce, nebo zda se USA do konfliktu zapojí aktivně.

Hrozí regionální válka?

Jsme jí blíž než kdy dřív. Pokud se Spojené státy zapojí napřímo, nelze vyloučit masivní odvetu proti jejich cílům v regionu, a to nejen ze strany Íránu, ale i jeho spojenců.

Jak nebezpečný je Írán jako stát?

Írán je regionální mocnost, která stejně jako Izrael, Turecko či Saúdská Arábie hájí své zájmy. Každý z těchto aktérů volí vlastní strategii. Izrael se zapojuje do konfliktu v Gaze, zasahuje v Sýrii nebo podniká útoky na Írán. Írán naopak podporuje libanonský Hizballáh a snaží se oslabit vliv Izraele nebo Turecka, kde to jen jde. Z hlediska regionální politiky je Írán pragmatickým a racionálním hráčem. Ačkoli ho Západ často vnímá jako fanatický teokratický režim, skutečnost je složitější. Írán dokáže tvořit koalice, které nedávají náboženský smysl, umí dělat racionální kompromisy a dokonce obětovat své spojence. Zjednodušeně řečeno - s Íránem se dá jednat.

Jak to myslíte konkrétně?

Příkladem je jaderná dohoda z minulosti – Írán zmrazil svůj program, zpřístupnil jej Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) a výměnou mu Západ přislíbil zrušení ekonomických sankcí. Tato dohoda padla kvůli jednostrannému kroku prezidenta Trumpa, který od ní odstoupil, přestože ji Írán dodržoval. Od té doby Írán opakuje, že Američanům nelze věřit. Přesto je tlak na Teherán natolik silný, že se i z tamních oficiálních míst ozývají hlasy, že je třeba jednat. Vše se stále točí kolem jaderného programu a sankcí. Optimálním výsledkem pro Írán by bylo obě překážky zrušit.

Írán varoval USA, Velkou Británii i Francii, že jejich základny a lodě se mohou stát terčem útoku. Je vojensky nebezpečný?

Ano, ale jinak, než si často představujeme. Írán má omezené technologické kapacity, kdy 40 let je pod zbrojním embargem, takže jeho armáda zaostává za Izraelem nebo Spojenými státy technologicky i početně. Ale v subverzním boji je velmi silný. Umí aktivovat celé sítě nestátních aktérů - v Iráku, Libanonu, Sýrii či Jemenu. Írán nevede válku konvenčně - spoléhá na asymetrické útoky, zástupné konflikty a nečekané údery. A právě v tom je jeho skutečná síla.

Kdo je Josef Kraus:

+ Odborník na Blízký a Střední východ
+ Působí jako vedoucí studijního programu Bezpečnostní a strategická studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
+ Zaměřuje se především na islámský extremismus, radikalismus, terorismus, různé nestátní aktéry a státní bezpečnost.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.