Válka

Komentář: Se středečním útokem na slovenského předsedu vlády Roberta Fica se do popředí dostala otázka rizikové radikalizace společnosti. V minulosti politik zveřejnil video, ve kterém hovořil o tom, že čeká, že pod vlivem progresivních médií někdo zavraždí jednoho z předních vládních politiků. Jde však o obvinění, kdy sám Fico před dvěma lety –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen příkladem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na prvomájové stranické akci v Nitře burcoval dvoutisícový dav vulgárními slogany o tom, že prezidentka Čaputová je americká kur*a. Redakce ŽivotvČesku.cz ohledně »blbé nálady ve společnosti v globálním pohledu« oslovila bývalého diplomata a takzvaného prezidentova přítele po boku – poradce Petra Koláře. Ohlédl se do doby, kdy se »situace začala lámat« a v jejímž důsledku jsou lidé více neklidní a méně tolerantní.

Komentář: Když se moderátorka britské zpravodajské stanice Sky News dotázala českého prezidenta Petra Pavla na to, zda by nyní měla Ukrajina začít vyjednávat s Ruskem a ukončit boje, odpověď byla pro někoho možná překvapivá. "Potřebujeme zastavit válku a začít debatovat o budoucím uspořádání," uvedl v rozhovoru, který zahraniční televize odvysílala v pondělí a hlava státu v něm hovořila mimo jiné i o pomoci bránící se zemi a jejím vstupu do NATO. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila v souvislosti se slovy Pavla generála ve výslužbě, bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora. Uznal, že jde o logický výrok.

Komentář: Ukrajina se brání ruské agresi už déle než dva roky a nynější problémy s municí jsou podle médií nejhorší od vypuknutí války. V současnosti se mluví o chystané letní ofenzívě Putinova režimu, která může představovat významnou hrozbu. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty - vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity - a to s dotazem, zda platí řečnické, že »Rus se po Ukrajině nemusí zastavit«. Z jeho slov vyplynulo, že imperialistické rozpínání Ruska je historicky danou skutečností.

Komentář: Francouzský prezident Emmanuel Macron opět naznačil možnost nasazení západních pozemních vojenských jednotek na Ukrajině. Tento krok by podle něj přicházel v úvahu, pokud by Rusko prolomilo frontovou linii a ukrajinská vláda by požádala o vojenskou pomoc. Vojenský analytik, expert na výzkum státního terorismu a komentátor Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity odpověděl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím, jak si slova Macrona lze vyložit. Z jeho slov vyplynulo, že jeho pohledem jde o »zprávu« adresovanou Kremlu.

Komentář: Nedostatek dělostřelecké munice je společně s nedostatkem lidské síly a vyčerpanou protivzdušnou obranou v současnosti jedním z nejpalčivějších problémů, kterým nyní Ukrajina při obraně proti ruské agresi čelí. Další komplikací pro obránce je, že významný počet bojeschopných mužů se nachází v zahraničí a drtivá většina z nich nemá v plánu návrat. Pro ŽivotvČesku.cz situaci, která není pro Ukrajinu příznivá, okomentoval vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: Ukrajina čelí nedostatku vojáků a ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyjádřil nespokojenost s počtem bojeschopných mužů, kteří se nacházejí v zahraničí. Země jako Polsko a Litva již oznámily, že jsou připraveny Ukrajině pomoci s repatriací osob v branném věku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) sdělil, že Česko nepodporuje jedince, kteří se snaží vyhnout své povinnosti vyplývající ze zákona o povinném odvodu. Pro ŽivotvČesku.cz situaci, která je poměrně kontroverzní ve smyslu »deportace«, okomentoval vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: Nedostatek dělostřelecké munice je společně s nedostatkem lidské síly a vyčerpanou protivzdušnou obranou jedním z nejpalčivějších problémů, kterým nyní Ukrajina při obraně proti ruské agresi čelí. K efektivnějšímu boji proti ruským invazním silám Ukrajina potřebuje nejen dodávky zbraní ze Západu, ale také okamžitě 100 tisíc nových vojáků a do konce roku dalších 100 tisíc. Píše o tom polský web Gazeta Wyborcza. Podle dat Zdravotní pojišťovny (ZUS) se v Polsku nyní nachází 235 tisíc Ukrajinců v branném věku. Skutečný počet může být však vyšší, a to až 371 tisíc. I když jsou tito muži schopni bojovat, většina z nich neplánuje návrat domů a vstup do armády. Podle Andora Šándora, který pro ŽivotvČesku.cz poskytl svůj komentář, je potřeba se na věc podívat více v datech a ve více rovinách.

Komentář: V současnosti z východní fronty přicházejí zprávy o zesilující ruské ofenzivě a ukrajinská města čelí mohutnějším ruským vzdušným útokům zaměřeným zejména na infrastrukturu. Ukrajina v posledních měsících naléhavě žádá evropské partnery o dodávky dělostřeleckých granátů, které jí po více než dvou letech ruské agrese docházejí, a obává se o svou obranyschopnost při očekávané letní ruské plné ofenzivě. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, a to s dotazem, jak může odhadem vypadat scénář útočné operace ze strany Putinova režimu.

Komentář: Ukrajina se brání rozsáhlé ruské invazi už více než dva roky. Ukrajinské armádě se však v posledních týdnech nedaří zastavit ruský postup kvůli nedostatku munice. Rusko se po březnových prezidentských volbách, v nichž opět zvítězil Vladimir Putin, podle některých zdrojů připravuje na rozsáhlou ofenzivu, k níž by mohlo přistoupit na konci jara nebo v létě. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz přiblížil, že ofenzivní operace jsou výrazně energeticky náročnější než obranné. V řadě případů si tak útočící strana »musí pořídit více pytlů na mrtvá těla svých mužů«.

Češi si vlastně málo uvědomují, jaké úctě se těší na trpící Ukrajině. Lidé, kteří už třetím rokem čelí drsné ruské agresi, vysoce oceňují pomoc, kterou naše země poskytuje. Nejde o líbivé fráze, ale o skutečný vyšší cit. Česko, to je pomoc, přátelství a bratrství, řekl exkluzivně pro portál ŽivotvČesku.cz ukrajinský voják Ruslan Agasanov, který na chvíli zavítal do Prahy, aby se zúčastnil české premiéry dokumentárního filmu o okupaci Hostomelu.

Agáta Hanychová prozradila v »instastories« další zákulisní informace neutichající války s expartnerem Jaromírem Soukupem. Bývalá modelka plánovala dovolenou u moře se všemi třemi dětmi, o čemž měl vědět samozřejmě i otec Rozárky. Podle jejích slov se na tom domluvili v rámci dohody, kterou Agáta před pár týdny podepsala. Jenže mediální magnát údajně otočil a Agátě se snaží překazit plány. O válce mezi rodiči promluvil před časem pro ŽivotvČesku.cz odborník na mezilidské vztahy Jeroným Klimeš.

Komentář: Třetím rokem se Rusko pokouší zničit Ukrajinu, třetím rokem Moskva bombarduje, střílí rakety a vede bojové operace na frontě. Ukrajina ale není sama, pomoc přichází ze západních zemí. V hodině dvanácté schválily USA obří finanční balík vzpruhy pro válkou sužovanou zemi, ruku k dílu přidala i Česká republika. Ministryně obrany Jana Černochová pro portál ŽivotvČesku.cz uvedla, že tyto kroky pomáhají Ukrajině porazit kremelský apetit.

Komentář: USA po měsících lavírování šláply na plyn a konečně daly zelenou masivní pomoci Ukrajině sužované ruskou agresí. Na vojenskou pomoc půjde 545 miliard korun z celkově schváleného balíku 1,44 bilionu korun. Otázkou dne je, zda tato vzpruha bude znamenat změnu na bojišti ve prospěch Ukrajiny a imperiální Rusko obdrží údery, které budou vskutku bolet. Bezpečnostní analytik Martin Svárovský pro portál ŽivotvČesku.cz uvedl, že díky schválení balíku pomoci začne pro ruského cara Vladimira Putina dosti obtížné období. Klíčem jsou rakety dlouhého doletu.

Komentář: Podle premiéra Petra Fialy řada zemí sleduje, jak dopadne ruská agrese na Ukrajině. V případě, že by Rusko uspělo, bude to do jisté míry signál pro další velmoci a agresivní státy. I proto je podpora Kyjeva v globálním kontextu zásadní. Český premiér to řekl v rozhovoru pro Českou televizi po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě. Bez aktivní role Spojených států a jejich pomoci svět v bezpečí nebude, dodal Fiala. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala bývalého diplomata a takzvaného »přítele po boku prezidenta« Petra Koláře, jak na slova předsedy vlády nahlíží. Poukázal na takzvanou »osu zla«.

Komentář: Írán v sobotu spustil rozsáhlý vzdušný útok na Izrael v reakci na nedávný útok na íránský konzulát v Damašku připisovaný židovskému státu. Nyní se čeká, jakým způsobem a zda bude Izrael odvetně reagovat. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na oblast Středního a Blízkého východu a výzkum státního terorismu Josefa Krause, a to s dotazem, zda je možné potvrdit spekulace o tom, že eskalací konfliktu mezi Izraelem a Íránem může do jisté míry utrpět Ukrajina, která se brání třetím rokem ruské agresi. Z jeho vyjádření vyplynulo, že v nějaké míře ano, a dále svá slova rozvedl.

Komentář: Česká republika věrně pomáhá Ukrajině čelící ruské agresi. Iniciativa nákupu dělostřelecké munice, kterou zaštítí prezident Petr Pavel, přináší naší zemi uznání z celého demokratického světa. Velkolepá návštěva premiéra Petra Fialy v Bílem domě je pečetí tohoto úspěchu. V USA si nás podle vyjádření lidoveckého poslance Tomáše Zdechovského pro ŽivotvČesku.cz prostě považují.

Komentář: Ruská agrese proti Ukrajině má logicky dopady na členské státy NATO, které napadenou zemi neochvějně podporují. Bývalý automobilový závodník a lídr evropské kandidátky hnutí Přísaha a Motoristé Sobě Filip Turek pro portál ŽivotvČesku.cz upozornil, že v důsledku konfliktu na Ukrajině může naše země čelit hrozbě v podobě odzbrojení. Podle Filipa Turka jde dokonce o největší bezpečnostní hrozbu pro Česko.

Podle uznávaného odborníka na oblast Středního východu a výzkum státního terorismu Josefa Krause je ozbrojená událost, kdy Izrael v noci ze soboty na neděli čelil rozsáhlému vzdušnému útoku ze strany Íránu, něčím, co se dá označit za nebezpečné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ve smyslu, že to může mít potenciál k eskalování velkého konfliktu v regionu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s tím, že jeho pohledem šlo spíše o »symbolickou odvetu«. Redakce se Krause dotázala, zda by eskalace mohla přerůst v konflikt globálního charakteru. To odmítl, v případě špatného scénáře ale nevyloučil zapojení více aktérů.

Komentář: Írán v sobotu večer zahájil proti Izraeli rozsáhlý dronový a raketový útok, který je podle Teheránu odvetou za nedávný úder proti íránskému konzulátu v Damašku připisovaný Izraeli. Izraelská armáda oznámila, že většinu dronů zachytila ještě předtím, než překročily izraelské hranice. Při jejich likvidaci jí asistovaly Spojené státy, Velká Británie a Jordánsko. Jednalo se o první útok, který byl proti Izraeli zahájen přímo z území Íránu. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou dlouhodobě napjaté. Pro ŽivotvČesku.cz událost okomentoval generál ve výslužbě a glosátor Andor Šándor.

Pevně stojíme za Izraelem a jeho právem se bránit, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na íránský útok na Izrael, který začal v sobotu pozdě večer. Ministerstvo zahraničí důrazně odsoudilo "destabilizující chování Íránu a jeho zástupců, kteří rozhodli o útoku na izraelské území".

Komentář: Podpora Ukrajině, která se už třetím rokem brání napadení Ruskem, je nejen ze strany Spojených států důležitá - a to pro celý západní svět. Zejména pak pro udržení jeho demokracie a další prosperity. Česko využívá kontakty z období studené války při shánění tolik potřebné munice pro Ukrajinu. V době zablokované zbrojní pomoci ze Spojených států, pomalého nárůstu výroby munice na Západě a tenčících se zásob ukrajinské armády nakupuje Praha i od zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy.  Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro portál ŽivotvČesku.cz vysvětlil, jak spolu obě události, které se zdají být na sobě nezávislé, ve skutečnosti souvisí.