Válka

Komentář: Největším problémem politiků a analytiků při hodnocení válečných konfliktů je nedostatek znalostí o psychologii národů. Protivník i spojenec je buď podceňován, nebo jsou do něj promítány vlastní představy. Platí to i pro Ukrajinu. Kdo zná aspoň trochu její historii, nediví se tomu, že prezident Volodymyr Zelenskyj představil plán vítězství, ačkoliv ruský agresor vojensky postupuje. Ukrajinci se ve skutečnosti nikdy nevzdávají, jak konstatujeme v komentáři portálu ŽivotvČesku.cz. Pro ruského cara Vladimira Putina to je samozřejmě komplikace v plánech na obnovu impéria.

Komentář: Bylo sedm dnů před koncem září, když prezident Petr Pavel výrazně rozčeřil situaci svým prohlášením, že se bude muset Ukrajina dočasně smířit se ztrátou území. Spustil se povyk, že trpící zemi ubližuje, a na druhé straně se začali prsit lidé, kteří jen špatně skrývají svou náklonnost k imperiálnímu Rusku. Typická česká bouře na bahnitém rybníku na špinavé návsi. Je ovšem druhý říjnový den a v médiích probleskla zpráva, že je Ukrajina připravena jednat o územním kompromisu. Prezident Petr Pavel tedy jen pojmenoval realitu. A buďme za to rádi. Redakce ŽivotvČesku.cz může konstatovat, že volba generála v této drsné volbě nebyla špatnou variantou.

Rusko provede změny ve své jaderné doktríně v reakci na kroky Západu v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Na konci uplynulého týdne o tom s odvoláním na náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova informovala agentura TASS. Pro ŽivotvČesku.cz eskalaci v rámci jaderné rétoriky ze strany Ruska okomentoval bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Zahraniční zpravodajství: Ukrajinské jednotky na západoruském území dosáhly výrazného úspěchu, když ovládly přes 1250 kilometrů čtverečních a 92 obcí v Kurské oblasti, uvedl v úvodu týdne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinci nyní efektivně narušují ruskou logistiku a jejich ofenziva komplikuje postup ruské armády na východní frontě. K aktuální situaci poskytl pro ŽivotvČesku.cz komentář bezpečnostní expert a politolog Josef Kraus, který zdůrazňuje dopad překvapivé operace na ruské vojenské plány.

Názor: Rusko dlouho pohlíželo na Ukrajinu jako na bývalou sovětskou republiku, která nemá na to být skutečně suverénní. Po rozpoutání plnohodnotné agrese v únoru 2022 pak Kreml přitvrdil a začal zpochybňovat ukrajinskou svébytnost jako takovou. Na okupovaných územích probíhá intenzivní rusifikace a snaha vymazat ukrajinskou historickou paměť. O to větší šok a nelibost v Rusku vyvolává ukrajinská houževnatost, s jakou čelí útoku mnohem silnějšího protivníka. Vpád do Kurské oblasti je ovšem vrchol ukrajinské smělosti. Zuřivost vládce Vladimira Putina je do očí bijící, myslíme si v redakci ŽivotvČesku.cz.

Geopolitická analýza: Třetí rok války na Ukrajině odhaluje nejen odolnost a houževnatost ukrajinského lidu a armády, ale i složitost mezinárodní politiky a vojenských strategií. Navzdory početným výzvám a zpožděním vojenské pomoci, Ukrajina nadále se vztyčenou hlavou brání svou suverenitu. Redakce ŽivotvČesku.cz společeně rozebrala situaci se zkušeným bezpečnostním expertem a komentátorem Andorem Šándorem. Zdůraznil, že Ukrajina v nerovné válce stále ukazuje světu své velké srdce a příkladnou odvahu.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Dynamická doba plná zvratů touží aspoň po nějaké jistotě. V této logice proto nepřekvapí, že europoslanci dali vale experimentům a potvrdili na dalších pět let do čela Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Potíž tkví v tom, že současný svět je natolik divoký, že ani stabilní čelo Evropské komise nemusí pomoci, jak rozebereme v komentáři portálu ŽivotvČesku.cz. Realitou je, že o osudu EU rozhodne výsledek války na Ukrajině. Ať už je v čele Evropské komise paní Ursula, nebo třeba paní Klára.

Komentář: Válka na Ukrajině letos v únoru vstoupila do třetího roku a ruské jaderné výhrůžky se stávají standardem a v obecné míře jsou stále častější. Redakce ŽivotvČesku.cz se v kontextu toho dotázala vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia a politologa Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda se svět opravdu nachází na prahu třetí světové války. Z jeho slov vyplynulo, že svět je události apokalyptických rozměrů blíže než v minulosti, ale je potřeba zdůraznit, že o ni nikdo nestojí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ takže spíše ne.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Vzpomínáte na doby, kdy jedinou starostí o prázdninách bylo, jak hezky prožít dovolenou? Už je to dávno pryč. Nejprve covid a teď už třetím rokem je tu s námi válka, krutá a nemilosrdná. Druhá polovina roku přitom začala drsně. Ruský útok na kyjevskou dětskou nemocnici Ochmatdyt každému připomněl, že Ukrajina trpí a bojuje za právo být a žít. Zároveň je znamením, že konflikt s velkou pravděpodobností nabere ještě drsnější obrátky a nikdo před ním neuteče. Stoupat bude únava z války, na kterou Rusko sází. Důležité je nerezignovat na lidskost a nebýt lhostejný k utrpení Ukrajiny.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Mír na Ukrajině chce každý normálně myslící člověk. O míru hovoří český prezident Petr Pavel, ministryně obrany Jana Černochová, jak opakovaně uvedla pro ŽivotvČesku.cz, i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mír ale musí být důstojný, nesmí být porobou a otroctvím. Proto není v rozporu, že se Ukrajina srdnatě vojensky brání a její přátelé pomáhají dodávkami zbraní. Do této vysoké politiky se nyní zamotal i hitmaker a hudební ikona několika generací Michal David. Odmítá dodávat Ukrajině zbraně. Na první dobrou to zní moc hezky, ale reálně by to znamenalo pád Ukrajiny do krutého ruského jha. »Chcimír« prostě není to samé jako »chci mír«. To první je naivita, to druhé značí zachování důstojnosti.

Komentář: Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová je ženou, která před vyloženě diplomatickými frázemi dává přednost upřímnosti. Zároveň nejde o paní, která si dokáže povídat tak maximálně o dukovanské elektrárně, ale velmi často svými myšlenkami obohacuje sociální platformu X. Nejnověji přidala zajímavý postřeh, v němž uvedla, že těmi, kdo opravdu netouží po válce, jsou vojáci. V kontextu toho je možná zajímavé si připomenout, jakým způsobem se k »mírové otázce postavil novodobý car a diktátor Vladimir Putin«. Pro ŽivotvČesku.cz jeho požadavek okomentoval Andor Šándor.

Komentář: Na sociálních sítích kolují videa, na nichž údajně ruští vojáci zabíjejí své zraněné spolubojovníky po útoku FPV drony. Namísto poskytování pomoci nebo zjišťování závažnosti zranění jsou tito muži rovnou zastřeleni. Pravost videí nelze ověřit a není zřejmé, kdy byla pořízena. Podle bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora nelze vyloučit, že může jít o podobu s kontroverzním izraelským systémem označeným jako »Hannibal Protocol«.

Komentář: Rusko chystá velkou ofenzivu a s ohledem na jeho možnosti je stále zřejmé, že může posilovat své vojenské kapacity. K tomu navíc ruská ekonomika již nějakou dobu funguje ve válečném režimu. Oproti tomu se Ukrajina stále potýká s nedostatkem munice a má omezenou schopnost dál obnovovat své kapacity. Západní politici opakují, že odpovědnost posílit dodávky a obranyschopnost Ukrajiny je na Západu. V souvislosti s údajnou velkou ofenzivou Ruska v létě se redakce ŽivotvČesku.cz dotázala vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia a respektovaného politologa Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, o jak zásadní událost půjde, pokud se naplní. Uvedl, že do jisté míry může být i rozhodující.

Komentář: Estonská premiérka Kaja Kallasová uvedla, že vojáci NATO již působí na ukrajinském území, kde cvičí místní obránce. Zdůraznila však, že skutečnost by neměla být vnímána jako eskalace konfliktu. V rozhovoru pro Financial Times dále sdělila, že státy Severoatlantické aliance provádějí školení na »vlastní riziko«. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, který přítomnost aliančních vojáků na Ukrajině okomentoval. Z jeho slov vyplynulo, jak je potřeba se na událost dívat.

Komentář: Se středečním útokem na slovenského předsedu vlády Roberta Fica se do popředí dostala otázka rizikové radikalizace společnosti. V minulosti politik zveřejnil video, ve kterém hovořil o tom, že čeká, že pod vlivem progresivních médií někdo zavraždí jednoho z předních vládních politiků. Jde však o obvinění, kdy sám Fico před dvěma lety –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen příkladem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na prvomájové stranické akci v Nitře burcoval dvoutisícový dav vulgárními slogany o tom, že prezidentka Čaputová je americká kur*a. Redakce ŽivotvČesku.cz ohledně »blbé nálady ve společnosti v globálním pohledu« oslovila bývalého diplomata a takzvaného prezidentova přítele po boku – poradce Petra Koláře. Ohlédl se do doby, kdy se »situace začala lámat« a v jejímž důsledku jsou lidé více neklidní a méně tolerantní.

Komentář: Když se moderátorka britské zpravodajské stanice Sky News dotázala českého prezidenta Petra Pavla na to, zda by nyní měla Ukrajina začít vyjednávat s Ruskem a ukončit boje, odpověď byla pro někoho možná překvapivá. "Potřebujeme zastavit válku a začít debatovat o budoucím uspořádání," uvedl v rozhovoru, který zahraniční televize odvysílala v pondělí a hlava státu v něm hovořila mimo jiné i o pomoci bránící se zemi a jejím vstupu do NATO. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila v souvislosti se slovy Pavla generála ve výslužbě, bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora. Uznal, že jde o logický výrok.

Komentář: Ukrajina se brání ruské agresi už déle než dva roky a nynější problémy s municí jsou podle médií nejhorší od vypuknutí války. V současnosti se mluví o chystané letní ofenzívě Putinova režimu, která může představovat významnou hrozbu. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty - vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity - a to s dotazem, zda platí řečnické, že »Rus se po Ukrajině nemusí zastavit«. Z jeho slov vyplynulo, že imperialistické rozpínání Ruska je historicky danou skutečností.

Komentář: Francouzský prezident Emmanuel Macron opět naznačil možnost nasazení západních pozemních vojenských jednotek na Ukrajině. Tento krok by podle něj přicházel v úvahu, pokud by Rusko prolomilo frontovou linii a ukrajinská vláda by požádala o vojenskou pomoc. Vojenský analytik, expert na výzkum státního terorismu a komentátor Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity odpověděl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím, jak si slova Macrona lze vyložit. Z jeho slov vyplynulo, že jeho pohledem jde o »zprávu« adresovanou Kremlu.

Komentář: Nedostatek dělostřelecké munice je společně s nedostatkem lidské síly a vyčerpanou protivzdušnou obranou v současnosti jedním z nejpalčivějších problémů, kterým nyní Ukrajina při obraně proti ruské agresi čelí. Další komplikací pro obránce je, že významný počet bojeschopných mužů se nachází v zahraničí a drtivá většina z nich nemá v plánu návrat. Pro ŽivotvČesku.cz situaci, která není pro Ukrajinu příznivá, okomentoval vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: Ukrajina čelí nedostatku vojáků a ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyjádřil nespokojenost s počtem bojeschopných mužů, kteří se nacházejí v zahraničí. Země jako Polsko a Litva již oznámily, že jsou připraveny Ukrajině pomoci s repatriací osob v branném věku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) sdělil, že Česko nepodporuje jedince, kteří se snaží vyhnout své povinnosti vyplývající ze zákona o povinném odvodu. Pro ŽivotvČesku.cz situaci, která je poměrně kontroverzní ve smyslu »deportace«, okomentoval vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: Nedostatek dělostřelecké munice je společně s nedostatkem lidské síly a vyčerpanou protivzdušnou obranou jedním z nejpalčivějších problémů, kterým nyní Ukrajina při obraně proti ruské agresi čelí. K efektivnějšímu boji proti ruským invazním silám Ukrajina potřebuje nejen dodávky zbraní ze Západu, ale také okamžitě 100 tisíc nových vojáků a do konce roku dalších 100 tisíc. Píše o tom polský web Gazeta Wyborcza. Podle dat Zdravotní pojišťovny (ZUS) se v Polsku nyní nachází 235 tisíc Ukrajinců v branném věku. Skutečný počet může být však vyšší, a to až 371 tisíc. I když jsou tito muži schopni bojovat, většina z nich neplánuje návrat domů a vstup do armády. Podle Andora Šándora, který pro ŽivotvČesku.cz poskytl svůj komentář, je potřeba se na věc podívat více v datech a ve více rovinách.