Válka

Česká republika se dostala do hledáčku agresivního a rozpínavého Ruska. Říše novodobého cara Vladimira Putina se chce mstít za neochvějnou a silnou podporu, kterou naše vlast poskytuje trpící Ukrajině. Senátor za okupovaný Krym Sergej Cekov hrozí Česku, že bude po desetiletí trpět. Ministryně obrany Jana Černochová už před časem pro ŽivotvČesku.cz zdůraznila, že musíme pracovat na zajištění své bezpečnosti.

Komentář: Svět by si přál, aby válka na Ukrajině našla řešení v podobě diplomatického urovnání situace. Jenže světlo na konci tunelu je spíše v nedohlednu. Válka na Ukrajině je teď podle Zdeňka Kříže z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity v módu očekávání dlouhého opotřebovávacího konfliktu. Může podle něj trvat ještě roky. Odborník se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku. Zhodnotil dva roky konfliktu na Ukrajině, Rusko zemi napadlo 24. února 2022. Pro ŽivotvČesku.cz tak učinil i vojenský analytik, expert na výzkum státního terorismu a komentátor Josef Kraus. Podle něj se v současnosti dění na Ukrajině dostalo do varianty »zákopové války«.

Komentář: Postaral se svým prohlášením o pořádný rozruch mezi evropskými politiky. Řeč je o bývalém americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi, který se opět uchází o prezidentskou kandidaturu. O víkendu vyvolal vlnu pobouření svými slovy na adresu NATO, když na víkendovém předvolebním shromáždění uvedl, že kdysi jistému lídrovi spojenecké země pohrozil, že jí USA v případě ruského útoku nepřijdou na pomoc, když nebude dávat dost peněz na obranu. Pro ŽivotvČesku.cz »poněkud ostrou rétoriku« politika okomentoval poradce hlavy státu a bývalý diplomat Petr Kolář. Z jeho slov vyplynulo, že nejde o »novinku«.

Rozhovor: Ukrajina čelí ruské vojenské agresi již bezmála dva roky. Boje nadále pokračují a vyžádaly si desítky tisíc lidských životů. Otázka, která se ve veřejném prostoru často objevuje, zní: »Je stále důvod Ukrajinu podporovat?« Podle politického klasika a komentátora Miroslava Kalouska to nadále důležité je, uvedl to v krátkém rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Mnozí možná přestali vidět dění, které se odehrává na Ukrajině. Jen pro připomenutí: Ukrajinu napadla v únoru 2022 ruská armáda. Boje nadále pokračují, ruské útoky si na Ukrajině podle posledních údajů OSN dosud vyžádaly životy nejméně 10.000 civilistů. Z Ukrajiny kvůli válce uteklo podle OSN přes šest milionů lidí. V Česku bylo ke konci ledna podle ministerstva vnitra asi 380.000 uprchlíků z Ukrajiny. To jsou reálná fakta, která nemohou racionálně smýšlejícímu člověku udělat radost. Podle poradce prezidenta Petra Pavla a mezinárodně uznávaného diplomata Petra Koláře je potřeba nadále podporovat Ukrajinu, pokud o to žádá a nedošlo k nastolení mírového řešení ozbrojeného konfliktu z obou stran, to a více uvedl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Příští týden to budou už dva roky ruské agresivní války proti Ukrajině. Stovky tisíc mrtvých, zdevastovaná země, miliony uprchlíků, zničená dětství, hluboce rozdělený svět. Otázka, kdy válečné běsnění skončí, stále nemá odpověď. Bývalý prezident Miloš Zeman se pro portál ŽivotvČesku.cz pokusil nalézt moment, kdy by se cesta k ukončení utrpení otevřela.

Komentář: Americký exprezident Donald Trump, který usiluje o návrat do Bílého domu, byl vždy pověstný tím, že nosí kolty proklatě nízko a slovní palbou dokáže trefit na komoru. Nejnověji osobitý americký politik rozčeřil vody prohlášením, že jeho vlast nepomůže před agresivním Ruskem tomu členskému státu NATO, který zanedbává obranu. Ministryně obrany Jana Černochová pro portál ŽivotvČesku.cz uvedla, že všichni by si měli uvědomit nutnost zvýšit investice na obranu.

Komentář: Ozbrojený konflikt na Ukrajině si na konci února odškrtne dva roky svého trvání. V současnosti se boje dostaly do »statusu« takzvané zákopové války. Vojenský analytik, expert na výzkum státního terorismu a komentátor Josef Kraus odpověděl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím, kdo je jeho pohledem po téměř dvou letech krveprolití vlastně vítězem. Podle něj ozbrojená událost v současnosti vítěze nemá, ale jednoznačně lze říct, že Rusko je poraženou zemí.

Komentář: Ukrajina není aktuálně v situaci, kdy by mohla Rusko alespoň v dohledné době úplně vyhnat ze svého suverénního území. Stejně tak Putinovy ozbrojené síly nejsou v kondici, že by dokázaly učinit nějaký zásadní průlom ve svém barbarském tažení. Z války na Ukrajině, která si na konci února odškrtne dva roky svého trvání, se stala zákopová záležitost, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz vojenský analytik a expert na výzkum státního terorismu Josef Kraus. Podle něj existuje malá pravděpodobnost, že letos by došlo na mírové řešení vojenského konfliktu.

Komentář: V současné době svět čelí významnému nárůstu napětí. Konflikt na Ukrajině nepřestává ovlivňovat východní Evropu, zatímco na Blízkém východě se situace vyostřuje kvůli nepokojům v Izraeli a Jemenu, stejně jako kvůli rostoucímu napětí mezi Íránem a Pákistánem. V Asii se zvyšuje napětí na Korejském poloostrově, což vede Japonsko k úvahám o posílení svého vojenského arzenálu. Kromě toho, otázka suverenity Tchaj-wanu představuje další vážnou hrozbu pro mezinárodní bezpečnost. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, zda existuje »reálné bezpečnostní ohrožení« pro Evropu. Podle uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty - vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity - není vhodné situaci podceňovat.

Komentář: Evropští politici s úzkostí hledí do blízké budoucnosti. Rýsuje se možnost, že v listopadu letošního roku se do prezidentské funkce ve spojeneckých USA navrátí Donald Trump. Obavy vyvolává přístup Donalda Trumpa k NATO nebo konfliktu na Ukrajině. Bývalý prezident a prognostik Miloš Zeman ale ve vyjádření pro portál ŽivotvČesku.cz vyslovil přesvědčení, že není důvod strachovat se z Donalda Trumpa v Bílém domě.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Listopad letošního roku bude klíčový pro osud Evropy. Bez nadsázky. V USA se uskuteční prezidentské volby a na návrat do Bílého domu si brousí zuby konzervativec Donald Trump. Není žádným tajemstvím, že miliardář s názory nekonvenčními pro současnou progresivní dobu má více než skeptický názor na angažmá USA při ochraně starého kontinentu. A netají se tím, že v případě Ukrajiny by se prý zakrátko dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na ukončení války. Pro Evropu to znamená, že se bude muset o sebe umět postarat, jak už řekl pro portál ŽivotvČesku.cz poradce prezidenta Pavel Kolář.

Většině současníků jméno posledního českého krále Karla III. nic neříká. Není však divu, známý je jako poslední rakouský císař Karel I., který panoval v letech 1916 až 1918, tedy za strašlivé první světové války. Nešťastný panovník se plameny konfliktu snažil uhasit mírovými iniciativami. Doba a vůle velmocí ale nepřála v té době touhám po ukončení bojů. A když už konečně válka utichla, Karel I. přišel nejen o trůn, ale stal se nakonec vyhnancem. V mladém věku zemřel na ostrově Madeira. Pro velkou zbožnost, ze které pramenila snaha po míru, byl Karel I. církví blahoslaven. S portálem ŽivotvČesku.cz nahlédneme do života posledního českého krále.

Loňský výrok ministryně obrany Jany Černochové (ODS) ohledně vystoupení Česka z OSN nebyl unáhleným a ukvapeným výkřikem, jeho hlavním cílem bylo otevření vážně míněné debaty o reformě této organizace. Ministryně Černochová to uvedla v odpovědi na písemnou interpelaci poslance ANO Martina Kolovratníka, který se na ni obrátil s dotazem nazvaným Poškozování české zahraniční politiky ukvapenými vyjádřeními. Poukazoval v něm na loňské vyjádření ministryně na sociální síti X, v němž vyzvala k vystoupení ČR z OSN. Oproti tomu ministryně pro ŽivotvČesku.cz uvedla, že touží po míru na Ukrajině. Problém je v tom, že Rusko, které je vedené despotickým vládcem Vladimirem Putinem, o složení zbraní zatím nechce slyšet.

Komentář: Hrozba třetí světové války je čím dál častější rétorikou. Spojené státy se poprvé po 15 letech chystají rozmístit ve Velké Británii jaderné zbraně. Washington to zdůvodňuje rostoucí hrozbou ze strany Ruska. Pro ŽivotvČesku.cz ohledně vojenského kroku ze strany Američanů poskytl komentář bezpečnostní expert, komentátor a generál v záloze Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že jeho pohledem se lehce svět odklonil od hledání mírových řešení, která zastínila čím dál intenzivnější jaderná rétorika.

Komentář: Rusko už druhým rokem vede agresivní a imperiální válku proti nezávislé Ukrajině. Situace na bojišti je fakticky zamrzlá, nedochází k žádným zásadním průlomům. Blíží se ale klíčové datum, 17. března se konají prezidentské volby. Není příliš pochyb o tom, že post obhájí současný gosudar Vladimir Putin. Pikantní proto je, jak zjistil portál ŽivotvČesku.cz, že se na speciálním ruském pracovním portálu objevil inzerát na práci šéfa Kremlu s vyjmenováním vskutku lákavých benefitů.

Komentář: Severoatlantická aliance tento týden odstartuje historicky největší vojenské cvičení. Zapojí se do něj až 90 tisíc vojáků ze všech států aliance a Švédska. Cvičení ponese název Steadfast Defender (Pevný obránce) a potrvá až do května. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda by Rusko mělo vůbec zájem na konfrontaci s NATO. Uvedl, že si to v současnosti neumí představit, ohledně ozbrojených sil Ruska jde spíše o nepříznivý scénář. Cvičení aliance ovšem považuje za správný krok.

Komentář: V únoru to budou dva roky, kdy ruské ozbrojené síly zaútočily na svého souseda - Ukrajinu. Vleklá válka si vyžádala desítky tisíc lidských životů. Muži prezidenta Volodymyra Zelenského doposud vzdorují a brání svou zemi před agresorem. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, proč doposud Ukrajinci nezkusili taktiku, v níž by přestali bránit anektovaná území, ale zaútočili na území agresora. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity vysvětlil, jak zásadně by se situace změnila.

Komentář: Německý ministr obrany Boris Pistorius upozornil na potenciální riziko ruského vojenského útoku na některou ze zemí Severoatlantické aliance, a to v rozmezí následujících pěti až osmi let. Tuto informaci sdělil pro deník Der Tagesspiegel v rozhovoru, který byl publikován v pátek. Pro ŽivotvČesku.cz obavy politika okomentoval bezpečnostní expert a generál ve výslužbě Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že tímto jde o potvrzení jeho nedávných slov o tom, že německá armáda není v nejlepší kondici, což je potřeba už z logiky globální situace změnit.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Možné to je asi jen v Česku. Pohádat se nevybíravě a nízce o mír je skutečně unikátní a dosahuje rozměr absurdního divadla. Místo racionální diskuse je nejprve označena Alena Schillerová za ruskou propagandistku, aby pak politička přirovnala Markétu Pekarovou Adamovou k ruské mluvčí Mariji Zacharovové. A nakonec se do mače zapojil i premiér Petr Fiala. Portál ŽivotvČesku.cz vzkazuje všem úderníkům silného slova: Fakt už to stačilo.

Komentář: Ruský prezident Vladimir Putin je predátor, který se nespokojí se zamrzlým konfliktem, řekla dnes hlava ukrajinského státu Volodymyr Zelenskyj na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu ve Švýcarsku. Ukrajinský prezident vyzval Západ k vyšší pomoci Ukrajině a k tomu, aby jí pomohl získat vzdušnou převahu nad Ruskem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz odhadl další varianty dění ozbrojeného konfliktu. Nevyloučil, že podpora Západu může být stále poměrně silná, zároveň uvedl, že konflikt opravdu může zamrznout a následně dojít k jeho obnově.