Válka

Nejprve dobrá zpráva. Pokud se nebude rozrůstat válka v Izraeli, české domácnosti mají podle vyjádření hlavního ekonoma investiční skupiny CFG Vladimíra Pikory šanci, že bude v roce 2024 prostor pro pokles inflace a růst mezd. O mnoho lépe bude i s hypotékami. Špatnou zvěstí ovšem je, že v případě rozhoření se velkého válečného konfliktu na Blízkém východě bude Čechům po ekonomické stránce hůř, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Někteří Češi řeší a zajímají se o bezpečnostní situaci v zemích sousedících s Izraelem, jako je Jordánsko nebo Egypt. Expert na oblast Středního východu a výzkum státního terorismu Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že situace je riziková, ale věří, že nedojde za hranici racionality, a promluvil dále i o jiných arabských zemích. Před cestami do regionu, kde dochází k ozbrojeným střetům, varuje české ministerstvo zahraničí.

Komentář: Situace na Blízkém východě se může »vymknout kontrole«, pokud Izrael a Spojené státy »okamžitě neukončí zločiny proti lidskosti a genocidu v Pásmu Gazy«. Podle agentury AFP to dnes prohlásil íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhjá. Dění v blízkovýchodním regionu, který má spíše eskalující charakter, pro ŽivotvČesku.cz okomentoval bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor. Podle něj jde zatím obecně o silná prohlášení, která budí obavy, a to zejména z důvodu, že situace má rizikový potenciál, který by v samotném důsledku znamenal rozšíření ozbrojeného násilí do dalších regionů.

Izrael zahájil masivní bombardování Pásma Gazy poté, co ozbrojenci Hamásu 7. října při překvapivém útoku na Izrael zavraždili více než 1400 lidí. Izrael tvrdí, že cílem jeho náletů je zničit vojenskou infrastrukturu Hamásu. Dění na Blízkém východě sebralo pozornost médií, která se do té doby koncentrovala na vývoj rusko-ukrajinského konfliktu. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz, že pokud nedojde k eskalaci ve smyslu zapojení dalších »hráčů« do konfliktu, pozornost na válečný stav na východním okraji Evropy se vrátí.

Komentář: České republice nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí v souvislosti s děním v Izraeli a nezvýšilo se riziko teroristického útoku. Na tiskové konferenci po dnešním jednání Bezpečnostní rady státu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nemáme poznatky, že by se zvýšilo riziko útoků proti cílům v ČR, konstatoval. Stát nicméně přistoupil k sadě opatření, která chrání rizikové objekty a akce. Všechny složky dělají vše pro preventivní ochranu, dodal. Později uvedl, že v případě prodlužování konfliktu je třeba počítat s jeho dopady například na ceny energií či růst nelegální migrace. Stát proto musí pracovat i s ještě horšími scénáři a být na ně připraven. V souvislosti s evropskou nelegální migrační politikou, zejména pak slovy premiéra, a obecně jejími dopady, redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého ministra vnitra Ivana Langera, který se řadil k politikům s takzvaným tahem na branku. Podle něj je nejvyšší čas situaci řešit, protože je čím dál více alarmující.

Izrael v noci na dnešek znovu ostřeloval pozice ozbrojenců z Hizballáhu na jihu Libanonu. Podle serveru listu The Times of Israel tak reagoval na útoky radikálního šíitského hnutí. Spojené státy zatím své občany varovaly, aby do Libanonu kvůli zhoršené bezpečnostní situaci vůbec necestovali. Ve společnosti se v souvislosti s konfliktem občas objeví obava, zda může dění na Blízkém východě vyvolat konflikt na úrovni globálního charakteru. Odborník se specializací na oblast Středního východu a výzkum státního terorismu Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že je to nepravděpodobné.

Série, která se do života lidí v globálním měřítku zapsala navždy. Tak se dá mluvit o tom, s čím se svět při ohlédnutí do posledních několika málo let musí vyrovnávat. Koncentrace nepříznivých událostí je poměrně masivní. Aktuálně se po covidu, energetické a ekonomické krizi, válce na Ukrajině, na peněženky a úspory zákeřné inflaci zrak světa přesunul na Blízký východ. Podle molekulárního genetika z Akademie věd České republiky Jana Pačesa nejde s pohledem do hluboké minulosti o »jev« mimořádný, ale na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz uvedl, že člověka jako takového to svým způsobem ovlivňuje.

Komentář: Zní to neuvěřitelně, a to s ohledem na »speciální vojenskou operaci« z konce února loňského roku. Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem vyjádřil »principiální připravenost« Ruska napomoci k ukončení konfrontace a k mírovému urovnání mezi Izraelem a Palestinou, uvedl Kreml podle tiskových agentur. Putin dříve telefonicky hovořil s vůdci Sýrie, Íránu, Egypta a palestinské samosprávy o nynějším vyostření izraelsko-palestinského konfliktu. Situace, v níž se Putin angažuje jako »mírotvůrce«, je pro bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora nečekaná, vyslovil mírnou pochybnost nad zárukami, o které se šéf Kremlu svým jednáním opírá, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Svět je v očekávání, jakého rozsahu bude pozemní útok Izraele na Pásmo Gazy, odkud Hamás zaútočil. Ozbrojenci z palestinského hnutí, kteří 7. října provedli rozsáhlý pozemní a vzdušný útok na Izrael, unesli při této akci do Pásma Gazy 199 lidí jako rukojmí. Server The Times of Israel dnes napsal, že izraelská armáda informovala dosud rodiny 199 unesených. Mezi rukojmími jsou děti, ženy a senioři. Dosud poslední údaj o unesených byl z neděle, kdy izraelská armáda informovala o 155 rukojmích. Expert na oblast Středního východu a výzkum státního terorismu Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz přiblížil tři nejpravděpodobnější scénáře, které se uskuteční se zahájením izraelské pozemní operace, pokud k ní dojde. Sama o sobě je noční můrou všech ozbrojených jednotek s ohledem na zahuštěný prostor Gazy.

Komentář: Situace na Blízkém východě je čím dál napjatější. Izrael rovněž v noci na dnešek pokračoval v útocích na Pásmo Gazy a jih Libanonu, kde míří na cíle radikálního hnutí Hizballáh. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) mezitím podle serveru BBC News varoval, že zásoby pohonných hmot v nemocnicích v Gaze vydrží jen 24 hodin, pak budou zdravotnická zařízení bez elektřiny, což ohrozí tisíce pacientů na životě. Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že Blízký východ je na hraně propasti. Pro ŽivotvČesku.cz o možných dopadech pro evropský kontinent promluvil Josef Kraus, který je vedoucím oboru Bezpečnostní a strategická studia Masarykovy univerzity, jeho specializací je oblast Středního východu a výzkum státního terorismu. Upozornil, že nepříznivých variant se v současnosti nabízí vícero.

Komentář: Současný konflikt mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás může do Evropy poslat novou velkou vlnu válečných uprchlíků a posílit protimigrační populistické politické proudy. V rozhovoru s agenturou AP na to upozornil předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož hrozí v Evropě rovněž vyostření napětí mezi stoupenci obou stran gradujícího konfliktu. Podle bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora je potřeba hlavně uklidnit veřejnost, že nic takového zatím nehrozí, změna stavu pak ale může nastat, pokud by se současné dění na Blízkém východě přelilo do dalších regionů, uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Izrael se přesně před týdnem na řadě míst svého území zabarvil do krvavě rudé barvy, a to po masivním a nečekaném útoku teroristického hnutí Hamás. Následně se izraelské ozbrojené síly pustily do odvetných úderů. Aktuální počty obětí izraelských útoků a operací na Pásmo Gazy si vyžádaly už 2215 obětí, z toho 724 dětí. Údaje podle agentur Reuters a AFP zveřejnilo dnes palestinské ministerstvo zdravotnictví. Na Západním břehu Jordánu, který Izrael okupuje, je obětí střetů podle stejného zdroje 54 a zraněných 1100. Není jasné, jaký podíl mrtvých tvoří islamisté z hnutí Hamás. Pro ŽivotvČesku.cz se na dotaz ohledně stávající situace vyjádřil významný bývalý diplomat Petr Kolář, který je zároveň poradcem prezidenta Petra Pavla v oblasti mezinárodních vztahů. Z jeho slov vyplynulo, že nepochybuje o tom, co bylo a nadále je cílem masakru ze strany Hamásu. Nevyloučil, že eskalace násilí a případné zapojení dalších regionů do ozbrojené události může mít dopad na evropský kontinent.

Izrael v těchto dnech čelí barbarskému útoku teroristického hnutí Hamás. Není to poprvé, kdy je tato přátelská země napadena. Pohledem do minulosti - 14. května 1948, a to po vyhlášení izraelské samostatnosti - napadla mladý stát někdejší regionální organizace arabských států, takzvaná »Liga arabských států«. Židovští vojáci se rok zdařile bránili výrazné přesile. I tak následně existenci Izraele arabský svět neuznal. Portál ŽivotvČesku.cz přináší pohled na boj státu Izrael, jak ho vidělo tehdejší Československo, které nabídlo pomocnou ruku.

Komentář: Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek v palestinském Pásmu Gazy provedla zhruba 750 vzdušných úderů na pozice islamistického hnutí Hamás, které oblast ovládá a které minulou sobotu zaútočilo na jižní Izrael. Dnes izraelská armáda vyzvala civilní obyvatelstvo severu Pásma Gazy k evakuaci na jih. Podle listu The Times of Israel to naznačuje, že se po šesti dnech bombardování schyluje k pozemní operaci. K situaci se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil někdejší ministr financí a politický komentátor Miroslav Kalousek, který uvedl, že dění na Blízkém východě nese pro Evropu potenciál bezpečnostního rizika, dále je přesvědčen o tom, že pro Rusko, které válčí s Ukrajinou, situace představuje stav, ze kterého může geopolitickým pohledem těžit.

Komentář: Fotografie, které budí silné emoce, zveřejnila premiérská kancelář státu Izrael. Dva ze tří snímků vyobrazují k nepoznání ohořelá dětská těla. Podle úřadu jde o fotografie, které dnes premiér Benjamin Netanjahu ukázal šéfovi americké diplomacie Antony Blinkenovi při jeho návštěvě Izraele. Podle mezinárodně uznávaného experta na Střední východ a bezpečnostního analytika Josefa Krause právě podobné je tím, co do jisté míry brzdí eskalaci dalšího násilí - přesněji zapojení arabského světa do války s Izraelem - na který o víkendu zaútočilo teroristické hnutí Hamás. To v současnosti čelí odvetným úderům v Pásmu Gazy.

Komentář: Při izraelských náletech v Pásmu Gazy bylo od soboty zabito 1055 Palestinců a 5184 bylo zraněno. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, kde vládne radikální islamistické hnutí Hamás, jež v sobotu zahájilo útoky na Izrael. Dění na Blízkém východě a možné dopady pro ŽivotvČesku.cz okomentoval politický klasik a někdejší šéf resortu financí Miroslav Kalousek, který vyřkl pochvalná slova české vládě za rychlou podporu Izraeli. Obavy má ale z možných nepříznivých dopadů, které může teroristický čin palestinských radikálů způsobit.

Ozbrojený konflikt mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem je dalším dílkem v sérii globálních krizí posledních let. V současnosti se pozornost světa upřela na Blízký východ, kde Izrael útočí na Pásmo Gazy v reakci na víkendový útok palestinského teroristického hnutí. Dění na Ukrajině se tak nejen v rámci mediálního zájmu dostalo »na druhou příčku«. Podle poradce prezidenta Petra Pavla a na mezinárodním poli vysoce respektovaného diplomata Petra Koláře je »čerstvý« konflikt v blízkovýchodním regionu událostí, která má mimo jiné za cíl odpoutat pozornost Západu od války na Ukrajině, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Počet obětí víkendového útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael dramaticky stoupl. Dosud izraelské úřady hovořily o tom, že si nejhorší útok za desítky let vyžádal 1000 životů, nyní je to o dvě stě více. Zraněných je v Izraeli kolem 2900. Také v noci na dnešek Izrael útočil na cíle Hamásu v Pásmu Gazy a přes 70 jich podle své armády zasáhl. Ozbrojený konflikt trvá krátce, jeho parametry už ale v tuto chvíli odpovídají válce, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity, který je zároveň expertem na události v oblasti Středního východu a okolních regionů a výzkum státního terorismu. Podle něj se může schylovat k černému scénáři, pokud se izraelská armáda rozhodne pozemní cestou vstoupit do Gazy (největší město v Pásmu Gaza, pozn. red.), která má přibližně 500 tisíc obyvatel.

Izrael čelí bezprecedentnímu útoku teroristů z islamistického hnutí Hamás, které sídlí v Gaze. Celý svět je zhrozen mírou brutálního násilí na obyvatelích židovského státu. Letitý věrný přítel a podporovatel Izraele, bývalý prezident Miloš Zeman, pro ŽivotvČesku.cz vyslovil velké varování. Skutečně existenční ohrožení pro Izrael představuje teokratický Írán, uvedl.

Armáda Izraele nyní patrně chystá rozsáhlou operaci v Pásmu Gazy, kde zatím podniká jen letecké údery a provádí totální blokádu oblasti, která pro místní dva miliony obyvatel znamená zastavení dodávek elektrického proudu, paliva i zboží z Izraele. Ozbrojený konflikt, který se na Blízkém východě nyní odehrává, nepřináší jen mrtvé, další eskalaci napětí z globálního pohledu, pravděpodobně další řadu problémů s dopadem na světovou ekonomiku, ale zároveň v současnosti zcela zastínil válku na Ukrajině. Podle bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora jde o situaci, která nehraje do karet Volodymyru Zelenskému. A to zejména z důvodu, že mediální pozornost má do jisté míry silný vliv v rámci podpory Západu.

Komentář: Nejednoho Čecha musí při ohlédnutí se do posledních několika málo let napadnout, že koncentrace negativních událostí a jejich vliv v globálním měřítku na životy lidí je poměrně masivní. Aktuálně se zrak světa přesunul na Blízký východ, kde Izrael od soboty čelí útokům palestinských ozbrojenců z radikálního hnutí Hamás. Při nich zahynulo přes 700 lidí, více než 2200 utrpělo zranění a více než stovka Izraelců byla unesena. Sociolog Vojtěch Bednář pro ŽivotvČesku.cz promluvil o dopadu krizí z poslední doby na českou populaci. Podle něj se lidé musí naučit přijmout změnu stavu.