Berlín se chystá na agresivní tažení imperiálního Ruska. Půl milionu po zuby ozbrojených vojáků. Německá armáda je v žalostném stavu, míní ale Andor Šándor

Andor Šándor
Andor Šándor
Foto: Nextfoto
Se svolením Jiřího Ovčáčka
Jiří Ovčáček, Rudolf Šindelář | Redaktor a komentátor
[email protected]
Publikováno: 15. 1. 2024

Komentář: Studená válka tím byla smutně proslulá. V generálních štábech vznikaly plány na světový střet, které zahrnovaly použití atomových zbraní. V Moskvě narýsovali jaderné tažení proti Západu, kterého by se účastnila i Československá lidová armáda. Tři desetiletí po listopadu 1989 se zdálo, že doby ohrožení jsou už pryč a olivová ratolest míru bude zdobit evropský kontinent snad navěky. Jenže. Od roku 2014, kdy Rusko okupovalo Krym, se bezpečnostní situace začala velmi prudce zhoršovat. A vojenské plánování je zpět. Německo nyní připravilo podle deníku Bild scénář, který počítá s ruským postupem směrem na Západ, s prvním soustem v podobě pobaltských zemí. Komentátor a bezpečnostní expert Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že nepovažuje scénář za příliš realistický, a zároveň varoval, že německá armáda není v dobré kondici.

Německý scénář, jak upozornil Bild, předpokládá, že už v únoru začne Putinova říše mobilizovat 200 tisíc vojáků. A následovat bude jarní ofenziva proti Ukrajině, která by ve válce sužované zemi zaznamenala značné úspěchy. Součástí tažení »moskevského samoděržaví« by byly kybernetické útoky v Pobaltí a vyvolání nepokojů mezi ruskou menšinou v tomto regionu. Berlín dále předpokládá, že by se pod záminkou manévrů rozmístilo 50 tisíc ruských vojáků v západním Bělorusku, které sousedí s EU a NATO. Do enklávy Kaliningrad by pak Rusko pod záminkou ohrožení invazí ze Západu rozmístilo rakety středního doletu.

Scéna by tak byla připravena pro první jednání. Novodobé carství by se podle německého scénáře zaměřilo na strategický Suwalský průsmyk, který odděluje Bělorusko od Kaliningradu. V prosinci vojenský model počítá s pohraničními konflikty s řadou mrtvých. Do toho by bylo v USA po prezidentských volbách, kdy lze očekávat možné komplikace. V napjaté situaci by přišel »Den X«, kdy by NATO na obranu východního křídla rozmístilo v Polsku a Pobaltí 300 tisíc vojáků včetně 30 tisíc německých. Následně 30 dní po »Dni X« by proti sobě stálo přes půl milionu ruských a aliančních vojáků. Co by nastalo dál, to už Berlín ve scénáři neuvádí.

Bezpečnostní expert Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz upozornil na úskalí německých předpovědí možného vývoje. A upozornil, že armády se připravují na různé varianty, což ale neznamená, že někdy nastanou.

"Řekl bych, že armády se připravují na různé scénáře. To neznamená, že budou někdy realizovány - podobně jako Československá lidová armáda se připravovala, že vyrazíme a dobudeme západní svět a skončíme na Rýnu. To, že není v žádném případě vyloučeno, je klidně možné, že Rusové budou používat kybernetické útoky na Pobaltí, tak k tomu lze říct, že to už dělají dnes a nikoliv jen proti němu. Že se budou snažit využít svou ruskojazyčnou menšinu k narušení země, zvlášť když ruští občané jsou občané druhé kategorie, to je také možné," podotkl Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz.

S otazníkem podle bezpečnostního experta je, zda by Rusové v Pobaltí vyměnili občanství EU za příslušnost k Moskvě. A poznamenal, že pokud by scénář z Berlína byl realistický, znamenal by, že se Putinova říše nebojí NATO a USA. "Pokud by ten scénář měl být realistický, tak to znamená, že Rus se nebojí Aliance a Američanů, že Rus půjde dál a bude bojovat s NATO. V tomto ohledu si myslím, že na to nemá vybavení, sílu, odvahu a důvod," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Andor Šándor, který si neumí příliš představit, že by pnutí mezi Východem a Západem nakonec skutečně vyústilo ve třetí světovou válku.

Kamenem úrazu je podle Andora Šándora stav německých ozbrojených složek. "Další věc pak je, jak Bundeswehr je schopen čelit takovému protivníkovi, když je v žalostném stavu, což je práce Ursuly von der Leyen, která za šest let svého ministrování obrany zdecimovala Bundeswehr víc než maršál Žukov Hitlerův wehrmacht. Ať se připravují, všechno to je v pohodě, ale pro tuto chvíli je to scénář málo reálný. Armády připravují svou činnost i na situace, které se nedějí," doplnil pro ŽivotvČesku.cz komentátor a bezpečnostní expert, který odpověděl i na dotaz redakce, zda není »válečné rétoriky« ve veřejném prostoru nadbytečně.

"K tomu bych řekl, že armády nevedou války, ale vedou je národy, státy. Armády se mají připravovat na války, ale přílišná ventilace této rétoriky s ohledem na to, co se děje na Ukrajině, není vždy nutná. Je to zejména na politicích, aby sdělovali, že tu hrozba války může být, a abychom případnou válku vyhráli, že musíme být na ni připraveni, a tady zdůrazním, že všichni. Nikoliv jen armáda. Považuji za zásadní problém, že toto nám sdělují vojenští velitelé. Ti ať s tím počítají, plánují a podobně, je to přece jejich práce, ale sdělovat by to měli politici," dodal pro ŽivotvČesku.cz mezinárodně uznávaný bezpečnostní expert a generál ve výslužbě.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.