rusko

Ruská vojska se na východě Ukrajiny snaží o útočné operace, na jihu se chystají k obraně už obsazených území, uvedl v sobotu generální štáb ukrajinské armády. I v noci pokračovaly ruské dělostřelecké, raketové a letecké útoky na ukrajinská města, výbuchy byly slyšet v Mykolajivu, Záporoží a Nikopolu, ostřelována byla také Sumská oblast na severovýchodě Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že při úderech na ukrajinské pozice v jižní Chersonské a Dněpropetrovské oblasti ruská armáda zabila více než 500 ukrajinských vojáků a »zahraničních žoldnéřů«. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, jak současné dění ohledně rusko-ukrajinského konfliktu vnímá. Podle něj válka na Ukrajině k nějakému jasnému konci zatím nevede.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) požaduje, aby provozovatelé zásobníků plynu naplnili své kapacity do 1. listopadu na 90 procent. Vyplývá to z návrhu změny vyhlášky o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu. Materiál je nyní v připomínkovém řízení. Naplněnost většiny zásobníků nyní podle dat organizace Gas Infrastructure Europe přesahuje 70 procent. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalou šéfku státní kasy Alenu Schillerovou (58) s dotazem, jaký scénář by nastal, pokud by Rusko přestalo dodávat plyn.

Aktualizováno 21:00: Ukrajina a Rusko se dnes vzájemně obvinily ze dvou ostřelování ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou již v březnu při invazi na Ukrajinu obsadila ruská vojska. Podle ruské agentury RIA Novosti, která útok přičítá ukrajinským silám, na místě vznikl požár. Ukrajinská státní energetická společnost Enerhoatom, která naopak viní z obou útoků ruské vojáky, podle agentury Unian uvedla, že při druhém ostřelování rakety dopadly přímo vedle jednoho z bloků a že existuje nebezpečí rozptylu radioaktivních látek. Mluvčí skupiny ČEZ pro ŽivotvČesku.cz popsala, jak jsou na vojenský útok připravené české jaderné elektrárny Dukovany a Temelín. Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová (61) uvedla, že ověřené informace o situaci nemá.

Rusko, které omezilo dodávky zemního plynu do Evropské unie, už několik týdnů spaluje plyn v kompresorové stanici Portovaja poblíž finských hranic. Informoval o tom finský zpravodajský web Yle, který se odvolává na očitá svědectví a na údaje amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Plameny jsou podle něj vidět až ve Finsku. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity odhalil nejpravděpodobnější plán Ruska, který v rámci závislosti na energetické komoditě má vést ke štěpení Evropy.

Zanedlouho si válka na Ukrajině odškrtne půl roku bojů, při kterých zemřely tisíce vojáků i civilistů. Ruská armáda na Ukrajině si v příštích týdnech pravděpodobně dá operační pauzu, protože jí dojde dech. Uvedl to podle agentury Reuters šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore na bezpečnostním fóru v Aspenu v americkém státě Colorado. Moore a jeho americký kolega, šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns, se rovněž shodli na tom, že žádné zpravodajské informace nenasvědčují tomu, že by ruský prezident Vladimir Putin (69) trpěl vážnou chorobou. Ohledně délky konfliktu a jejího směřování pro ŽivotvČesku.cz na dotaz promluvil generál v záloze a bezpečnostní expert Andor Šándor (65).

Ruská turbína pro plynovod Nord Stream 1, která byla kvůli servisu v Kanadě, je plně funkční a může být kdykoliv odeslána zpět do Ruska za předpokladu, že ji Moskva bude ochotna převzít. Řekl to dnes německý kancléř Olaf Scholz (64), který navštívil závod společnosti Siemens Energy, kde se turbína teď nachází. Rusko podle Scholze nemá důvod návrat zařízení zdržovat. Pro ŽivotvČesku.cz ohledně rizika, že Rusko buď omezí, nebo úplně přestane dodávat plyn do Evropy, promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus. Domnívá se, že největší eskalace problémů ohledně energetických komodit se »odehraje« v zimě.

Země Evropské unie by měly kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezit během nadcházející topné sezóny spotřebu plynu o 15 procent. Tak zní návrh Evropská komise v rámci sady opatření, která mají členským zemím mimo jiné prostřednictvím vzájemné solidarity zajistit dostatek plynu pro domácnosti a klíčové provozy. Co se ale stane v případě, že Rusové zcela uzavřou plynovod Nord Stream 1? "Zřejmě by v nějakém krajním případě muselo dojít na přídělový systém co se týče plynu i v českém hospodářství," řekl pro ŽivotvČesku.cz ekonom Lukáš Kovanda a svou vizi přiblížil.

Zařízení plynovodu Nord Stream 1 má závady, které vyžadují bezodkladnou opravu. Rusko má ale jen málo možností, jak by při nutné opravě mohlo pomoct. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko minulý týden snížilo dodávky tímto plynovodem na 20 procent kapacity, ruská plynárenská společnost Gazprom to odůvodňuje technickými problémy s turbínami. "Já nejsem technicky založený člověk, abych rozuměl problematice opravy plynovodu, ale to, že to je nepochybně součást ruské hry, je evidentní," řekl pro ŽivotvČesku.cz Andor Šándor.

Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby této suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Po první části jednání unijních ministrů energetiky o tom v úterý informovalo české předsednictví Rady EU. Ministři schválili upravený návrh Evropské komise, který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Jeho součástí je i možnost vyhlášení plynové nouze, v níž budou úspory povinné. Řada států si z původního návrhu vymohla ústupky. Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové nicméně i při jejich využití zajistí plán EU dostatek plynu na »průměrnou zimu«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora a generála v záloze Andora Šándora (64), jak snahy odstřihnout se ze závislosti na Rusku vnímá. "To, co se v současnosti děje, donekonečna to nepůjde," řekl v úvodu svého komentáře.

Dodávky ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 do Německa ve středu v souladu s pondělním oznámením ruské společnosti Gazprom klesly. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov (54) řekl, že Gazprom do Evropy dodává tolik plynu, kolik je jen možné a nutné - ve větších dodávkách mu podle něj zabránily evropské sankce, které zpozdily opravu turbíny pro plynovod. Mluvčí německé vlády hovoří o mocenské hře, argument s turbínou odmítá. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila zkušeného politického komentátora a bezpečnostního experta Andora Šándora (64) s dotazem, zda za omezením dodávek stojí pokus o destabilizaci EU, která se chce do budoucna zcela odstřihnout ze závislosti na energetických dodávkách z Ruska.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) a jeho manželka Olena (44) byli ještě počátkem letošního roku párem, kterému nikdo nevěnoval příliš pozornosti. Vše se ale v únoru změnilo poté, co Rusko na území Ukrajiny vyvolalo válečný konflikt. Žena, která byla dříve první dámou spíše v pozadí událostí, je dnes jednou z hlavních tváří národní hrdosti. Manželé pro magazín Vogue promluvili o tom, jak se jejich rodina s aktuální situací vyrovnává.

V době, kdy Česko bojovalo s epidemií koronaviru, řada živnostníků a firem si zoufala. Vládní restrikce mnohým znemožnily pracovat. Mezi postižené se řadil i Petr Zvěřina (44), kterého si lidé pamatují ze slavné reality show VyVolení. "Tehdy jsem byl téměř rok bez práce, došly peníze a musel jsem začít řešit svou existenční stránku, takže jsem začal taxikařit," ohlédl se pro ŽivotvČesku.cz muž, který proslul památnou větou, že je z Václaváku a do Prahy nepřijel na babetě. Přibližně před půl rokem ale s taxikařinou sekl, redakci na dotaz upřesnil důvod.

Poradce šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti Serhij Chlaň se domnívá, že ukrajinské ozbrojené síly do letošního září osvobodí tento region, jenž má zásadní význam pro zemědělství země. Podle agentury AFP to Chlaň v neděli řekl v ukrajinské televizi. Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně dotazu, zda současný vývoj války, kdy Ukrajina přechází do protiofenzivy a chce dobytá území získat zpět, může opět vyvolat ze strany Ruska rétoriku okolo vyhrožování jadernými zbraněmi. "V takovém případě se vyhrožovat bude," uvedl.

Ruské síly podnikly lokální pozemní útoky na jihu Ukrajiny poblíž hranice oddělující Mykolajivskou a Chersonskou oblast, kterou se jim již podařilo téměř celou ovládnout. Ve své pravidelné analýze vývoje bojů na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). V oblasti Donbasu na východní Ukrajině pak Ruská vojska provedla pozemní útoky východně od města Siversk a v okolí města Bachmut. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra bude už brzy jasno, jakým směrem se vojenský rusko-ukrajinský konflikt bude dále vyvíjet. "Přes zimu se intenzivně válčit nebude," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Dodávky ruského plynu do Evropy zůstaly v pátek ve srovnání s předchozím dnem převážně stabilní. Fyzický tok plynovodem Nord Stream 1 do Německa je zhruba na stejné úrovni, tok plynovodem Jamal směrem z Německa do Polska se mírně snížil. S odvoláním na údaje operátorů to uvedla agentura Reuters. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora a šéfa České stomatologické komory Romana Šmuclera (53), jak v současnosti situaci ohledně plynu a války na východě Evropy vnímá. Aktuálně dává podle svých slov přednost vydělávání financí.

Tempo ruské armády na Ukrajině se nyní výrazně neliší od oficiálně vyhlášené operační přestávky mezi 7. a 16. červencem, uvádí v páteční analýze americký Institut pro studium války (ISW). Kvůli pomalému postupu se analytici domnívají, že Rusko nebude schopné dobýt města Bachmut a Slovjansk. Kanadské ministerstvo obrany uvedlo, že Moskvě docházejí jednotky i vybavení a nezvládne proto dosáhnout vytyčených vojenských cílů. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda je v dohlednu mírová cesta mezi Ruskem a Ukrajinou, která se brání agresorovi od 24. února.

Nejméně 1793 ruských vojáků se odmítlo dál zapojovat do bojů na Ukrajině, vyplývá podle šetření ruského mediálního projektu Vjorstka z veřejně dostupných údajů. Některé vojáky, kteří se rozhodnou vypovědět smlouvu o práci v ruských ozbrojených silách a pokusí se odjet zpět do Ruska, ale ruská armáda přesouvá do speciálního centra ve městě Brjanka v Luhanské oblasti na východní Ukrajině, uvedla Vjorstka. Pro ŽivotvČesku.cz současné dění na frontě zhodnotil vojenský a bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Poukázal na opětovný problém s logistiklou, který podle něj dělá Ruské federaci čím dál větší vrásky.

Za pár dnů si válka na východě Evropy připíše pět měsíců bojů, při kterých přišly o život tisíce vojáků i civilistů. Ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že geografické cíle Ruska na Ukrajině se změnily. Moskvě podle něj nejde jen o Doněckou a Luhanskou oblast, ale také o další území včetně jihu Ukrajiny, napsal list Kommersant s odkazem na rozhovor šéfa ruské diplomacie s agenturou RIA Novosti. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (64), zda by se obě strany v současnosti mohly dohodnout na složení zbraní, a to i přesto, že se v současnosti ukrajinským vojenským silám daří poměrně úspěšně zasahovat ruské cíle.

Geografické cíle Ruska na Ukrajině se změnily, uvedl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskvě podle něj nejde jen o Doněckou a Luhanskou oblast, ale také o další území včetně jihu Ukrajiny, napsal list Kommersant s odkazem na rozhovor šéfa ruské diplomacie pro agenturu RIA Novosti. Ruská armáda se podle Lavrova drží svého úkolu »denacifikovat a demilitarizovat« Ukrajinu tak, aby pro Rusko nepředstavovala bezpečnostní hrozbu. Pro ŽivotvČesku.cz popsal současné dění vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který upozornil, že Ukrajina začíná situaci na bojišti otáčet.

Rusko posiluje obranné pozice v oblastech, které okupuje na jihu Ukrajiny, uvedla v neděli ve svém pravidelném hlášení britská vojenská rozvědka. Přesouvá vojáky a techniku mezi Mariupolem a Záporožím a v Chersonu, posiluje bezpečnostní opatření v Melitopolu. Ohledně současné strategie Ukrajinců promluvil vojenský analytik a expert na válečné konflikty Lukáš Visingr. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že v zemi zmítané válkou se ukrajinská armáda snaží agresora donutit »personálně vykrvácet«.

Před víkendem Sněmovna schválila návrh úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrhu rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. O konkrétní podobě tarifu, tedy kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (64) na dotaz redakce jasně odpověděl, zda před zimou ceny energií budou vyšší než v současnosti. "Zcela určitě," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.