Rusko

Komentář: Příští týden to budou už dva roky ruské agresivní války proti Ukrajině. Stovky tisíc mrtvých, zdevastovaná země, miliony uprchlíků, zničená dětství, hluboce rozdělený svět. Otázka, kdy válečné běsnění skončí, stále nemá odpověď. Bývalý prezident Miloš Zeman se pro portál ŽivotvČesku.cz pokusil nalézt moment, kdy by se cesta k ukončení utrpení otevřela.

Komentář: Americký exprezident Donald Trump, který usiluje o návrat do Bílého domu, byl vždy pověstný tím, že nosí kolty proklatě nízko a slovní palbou dokáže trefit na komoru. Nejnověji osobitý americký politik rozčeřil vody prohlášením, že jeho vlast nepomůže před agresivním Ruskem tomu členskému státu NATO, který zanedbává obranu. Ministryně obrany Jana Černochová pro portál ŽivotvČesku.cz uvedla, že všichni by si měli uvědomit nutnost zvýšit investice na obranu.

Komentář: Ukrajina není aktuálně v situaci, kdy by mohla Rusko alespoň v dohledné době úplně vyhnat ze svého suverénního území. Stejně tak Putinovy ozbrojené síly nejsou v kondici, že by dokázaly učinit nějaký zásadní průlom ve svém barbarském tažení. Z války na Ukrajině, která si na konci února odškrtne dva roky svého trvání, se stala zákopová záležitost, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz vojenský analytik a expert na výzkum státního terorismu Josef Kraus. Podle něj existuje malá pravděpodobnost, že letos by došlo na mírové řešení vojenského konfliktu.

Komentář: V současné době svět čelí významnému nárůstu napětí. Konflikt na Ukrajině nepřestává ovlivňovat východní Evropu, zatímco na Blízkém východě se situace vyostřuje kvůli nepokojům v Izraeli a Jemenu, stejně jako kvůli rostoucímu napětí mezi Íránem a Pákistánem. V Asii se zvyšuje napětí na Korejském poloostrově, což vede Japonsko k úvahám o posílení svého vojenského arzenálu. Kromě toho, otázka suverenity Tchaj-wanu představuje další vážnou hrozbu pro mezinárodní bezpečnost. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, zda existuje »reálné bezpečnostní ohrožení« pro Evropu. Podle uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty - vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity - není vhodné situaci podceňovat.

Komentář: Evropští politici s úzkostí hledí do blízké budoucnosti. Rýsuje se možnost, že v listopadu letošního roku se do prezidentské funkce ve spojeneckých USA navrátí Donald Trump. Obavy vyvolává přístup Donalda Trumpa k NATO nebo konfliktu na Ukrajině. Bývalý prezident a prognostik Miloš Zeman ale ve vyjádření pro portál ŽivotvČesku.cz vyslovil přesvědčení, že není důvod strachovat se z Donalda Trumpa v Bílém domě.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Listopad letošního roku bude klíčový pro osud Evropy. Bez nadsázky. V USA se uskuteční prezidentské volby a na návrat do Bílého domu si brousí zuby konzervativec Donald Trump. Není žádným tajemstvím, že miliardář s názory nekonvenčními pro současnou progresivní dobu má více než skeptický názor na angažmá USA při ochraně starého kontinentu. A netají se tím, že v případě Ukrajiny by se prý zakrátko dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na ukončení války. Pro Evropu to znamená, že se bude muset o sebe umět postarat, jak už řekl pro portál ŽivotvČesku.cz poradce prezidenta Pavel Kolář.

Komentář: Rusko už druhým rokem vede agresivní a imperiální válku proti nezávislé Ukrajině. Situace na bojišti je fakticky zamrzlá, nedochází k žádným zásadním průlomům. Blíží se ale klíčové datum, 17. března se konají prezidentské volby. Není příliš pochyb o tom, že post obhájí současný gosudar Vladimir Putin. Pikantní proto je, jak zjistil portál ŽivotvČesku.cz, že se na speciálním ruském pracovním portálu objevil inzerát na práci šéfa Kremlu s vyjmenováním vskutku lákavých benefitů.

Komentář: Severoatlantická aliance tento týden odstartuje historicky největší vojenské cvičení. Zapojí se do něj až 90 tisíc vojáků ze všech států aliance a Švédska. Cvičení ponese název Steadfast Defender (Pevný obránce) a potrvá až do května. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda by Rusko mělo vůbec zájem na konfrontaci s NATO. Uvedl, že si to v současnosti neumí představit, ohledně ozbrojených sil Ruska jde spíše o nepříznivý scénář. Cvičení aliance ovšem považuje za správný krok.

Komentář: Německý ministr obrany Boris Pistorius upozornil na potenciální riziko ruského vojenského útoku na některou ze zemí Severoatlantické aliance, a to v rozmezí následujících pěti až osmi let. Tuto informaci sdělil pro deník Der Tagesspiegel v rozhovoru, který byl publikován v pátek. Pro ŽivotvČesku.cz obavy politika okomentoval bezpečnostní expert a generál ve výslužbě Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že tímto jde o potvrzení jeho nedávných slov o tom, že německá armáda není v nejlepší kondici, což je potřeba už z logiky globální situace změnit.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Možné to je asi jen v Česku. Pohádat se nevybíravě a nízce o mír je skutečně unikátní a dosahuje rozměr absurdního divadla. Místo racionální diskuse je nejprve označena Alena Schillerová za ruskou propagandistku, aby pak politička přirovnala Markétu Pekarovou Adamovou k ruské mluvčí Mariji Zacharovové. A nakonec se do mače zapojil i premiér Petr Fiala. Portál ŽivotvČesku.cz vzkazuje všem úderníkům silného slova: Fakt už to stačilo.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Mírový svět je krásnou představou a jistě o něj musíme usilovat. Jenže realita bývá a objektivně je mnohem složitější, a tak čelíme vážným hrozbám, které v žádném případě nesmíme podceňovat. Výdaje na obranu nebývají populární, ale jen tak si může Česko zachovat bezpečí a rozvíjet své hospodářství, infrastrukturu a veřejné služby. Ministryně obrany Jana Černochová, která patří mezi zásadové politiky, pro portál ŽivotvČesku.cz vysvětlila, proč je důležité do obrany vlasti investovat. Šalbou jsou tak podle ní tvrzení, že bychom neměli zbrojit.

Komentář: Studená válka tím byla smutně proslulá. V generálních štábech vznikaly plány na světový střet, které zahrnovaly použití atomových zbraní. V Moskvě narýsovali jaderné tažení proti Západu, kterého by se účastnila i Československá lidová armáda. Tři desetiletí po listopadu 1989 se zdálo, že doby ohrožení jsou už pryč a olivová ratolest míru bude zdobit evropský kontinent snad navěky. Jenže. Od roku 2014, kdy Rusko okupovalo Krym, se bezpečnostní situace začala velmi prudce zhoršovat. A vojenské plánování je zpět. Německo nyní připravilo podle deníku Bild scénář, který počítá s ruským postupem směrem na Západ, s prvním soustem v podobě pobaltských zemí. Komentátor a bezpečnostní expert Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že nepovažuje scénář za příliš realistický, a zároveň varoval, že německá armáda není v dobré kondici.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Předseda vlády Petr Fiala vyrazil na třídenní návštěvu Indie. Pobyt ve vzdálené asijské zemi má jistě pikantní nádech díky faktu, že indický premiér Nárendra Módí kraluje žebříčku popularity politiků ve světě, zatímco Petr Fiala se krčí na předposledním místě, jak uvádí aktuální průzkum agentury Morning Consult. Ale není žádný důvod k posměškům. Indie je totiž v současnosti pomyslným středobodem zájmu mocností Západu i Východu. Přetahovanou umocnila válka na Ukrajině a Indie je teď velmi žádanou nevěstou. Symboliku tak získává rozkošný okamžik, kdy si Petr Fiala vyzkoušel snovat na tradičním indickém kolovrátku. Právě zajímavé propojování nitek je tématem komentáře ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová rozčeřila vody prohlášením, které by za normální situace nebylo považováno za kontroverzní. Domnívá se, že Česká republika by se neměla připravovat na válečný konflikt, ale měla by usilovat o život v míru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová obratem obvinila političku, že je hlásnou troubou ruské propagandy. Alena Schillerová ve vyjádření pro ŽivotvČesku.cz varovala před tím, aby se mír stal sprostým slovem.

Komentář: Na konci února to budou dva roky od momentu, kdy ruské ozbrojené síly zaútočily na sousední Ukrajinu. Od té doby svět vyhlíží konec válečného stavu, v němž přišly o život desetitisíce lidí. To, co se děje na Ukrajině, ale nemůže být donekonečna. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co jeho pohledem přinesou další měsíce a kdy může dojít na klid zbraní.

Komentář: Ruský prezident Vladimir Putin bude opět kandidovat na prezidenta Ruské federace. Volby se uskuteční letos v březnu. Agentura Reuters k tomu uvedla, že Putin má prakticky jistotu, že volby vyhraje. Vrásky na čele mu ale přidělávají Ukrajinci, a to se svými efektivními výpady. V posledních dnech ho silně rozlítilo ostřelování Belgorodu u ukrajinských hranic, které si vyžádalo nejméně 14 obětí na životech a přes 100 zraněných. Podle vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josefa Krause se dá očekávat, že volební klání mu napadený sousední stát znepříjemní, což by se mohlo podepsat na jeho podpoře u domácího - propagandou zmanipulovaného - publika.

Tragická válka na Ukrajině mučí tuto zemi už takřka dva roky. Ruská agrese rozsévá smrt a utrpení. Je vůbec naděje na brzké ukončení konfliktu? Ministryně obrany Jana Černochová pro ŽivotvČesku.cz uvedla, že touží po míru na Ukrajině. Problém je v tom, že Rusko, které je vedené despotickým vládcem Vladimirem Putinem, o složení zbraní zatím nechce slyšet.

Africké turné premiéra Petra Fialy vyvolalo celou řadu mediálních i politických kritických ohlasů. Zaznívaly otázky, k čemu je cesta na černý kontinent vůbec dobrá a má-li nějaký smysl. Poradce pro národní bezpečnost a blízký spolupracovník premiéra Tomáš Pojar pro ŽivotvČesku.cz odhalil ambiciózní cíle návštěvy Afriky. Velký byznys pro české podniky a boj s migrací a terorismem. Podle Tomáše Pojara předseda vlády prosazuje racionální a dlouhodobě předvídatelnou zahraniční politiku.

Komentář: Západní spojenci Ukrajiny začali s jejími představiteli opatrně mluvit o tom, jaké důsledky by pro ni mohla mít případná jednání s Ruskem o míru. Na svých internetových stránkách o tom informuje americká televize NBC s odvoláním na jednoho současného vysoce postaveného amerického činitele a na jednoho bývalého důležitého amerického činitele, kteří jsou s věcí obeznámeni. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, zda je reálné, aby v nadcházejících měsících »nadcházející poofenzivní část bojů na Ukrajině« směřovala k tomu, že by došlo k diplomatickým jednáním o složení zbraní. Komentář poskytl generál ve výslužbě a bezpečnostní expert Andor Šándor.

Skupině ozbrojenců z palestinského hnutí Hamás se z Pásma Gazy podařilo proniknout do jižního Izraele, kde je ale zlikvidovala izraelská armáda. S odvoláním na armádu o tom informuje server televize CNN. Podle vojáků se radikálové do Izraele dostali tunelem pod mořem. V noci na dnešek Izrael pokračoval v náletech na Pásmo Gazy, kde podle místních úřadů zahynulo 80 lidí. Zaútočil také na okupovaném Západním břehu, kde zemřeli tři Palestinci. Izraelská armáda útočila i na cíle v Sýrii. Jakou roli v konfliktu na Blízkém východě hraje Rusko, zajímalo redakci. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra to nelze vyloučit, ale označit za jisté to rozhodně nelze, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz. Podobný názor zastává i vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: Izraelská armáda uvedla, že v noci na dnešek provedla omezené pozemní výpady do Pásma Gazy s cílem bojovat s ozbrojenci radikálního palestinského hnutí Hamás. Očekává se, že Izrael provede pozemní invazi do Pásma Gazy v reakci na nečekané a krvavé útoky Hamásu proti Izraeli ze 7. října, při kterých zahynulo kolem 1400 lidí. Před konfliktem na Blízkém východě od konce loňského února svět přihlížel válce na Ukrajině, která neskončila, ale tuhé boje se vedou nadále. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra si svět prochází obdobím, na jehož konci bude světový řád uspořádán jinak, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.