Reklama:

Rusko

Komentář: Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřela za tajuplných okolností řada ruských prominentů a miliardářů. Šlo o lidi napojené na byznys v ruské energetice nebo na Kreml, exfunkcionáře největších ruských firem i institucí, dále pak i kritiky novodobého cara Vladimira Putina. K záhadným úmrtím došlo v Rusku, ale i zahraničí. Zajímavostí je, že oficiální zprávy uvádí, že v naprosto drtivé většině šlo o sebevraždy. Pokud jde konkrétně o Rusko, tak média často informují - dnes už to asi lze i označit jako »speciální ruský vzorec smrti« - o záhadných pádech z okna. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala bezpečnostního experta a glosátora Andora Šándora, jak se na více než časté pády vlivných lidí z oken v Rusku dívá. V reakci na dotaz uvedl, že jde do jisté míry o »krajovou zvyklost«.

Komentář: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny varoval, že pokud jeho země brzy neobdrží slíbenou americkou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou muset ukrajinské síly začít ustupovat. Dříve napsal britský list Financial Times, že Rusko pravděpodobně plánuje v letošním roce rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, a to s dotazem, jaký vývoj ozbrojeného konfliktu pro další měsíce očekává. Z jeho slov vyplynulo, že zásadní bude období léta.

Komentář: Pokud dojde na scénář, že Ukrajina nedostane slíbenou vojenskou podporu od USA, a nyní je zdržována kvůli neshodám v Kongresu, bude se muset ukrajinská armáda postupně stahovat. Kyjev ale hledá řešení, jak tomuto nepříznivému vývoji předejít. V rozhovoru, který byl zveřejněn v americkém deníku The Washington Post, to na konci minulého měsíce prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila uznávaného odborníka –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity –⁠⁠⁠⁠⁠ s dotazem, jak se na slova ukrajinského prezidenta dívá, zda jde skutečně o velmi alarmující situaci. Uvedl, že věc má více rovin.

Komentář: Předání části území Rusku výměnou za začlenění v NATO by mohlo představovat jednu z možných budoucností Ukrajiny. Ačkoli se nejedná o variantu, kterou by evropští politici veřejně podporovali, jedná se o téma, které se pravidelně objevuje v mnoha neoficiálních diskuzích. Tato možnost se navíc stává klíčovým faktorem urychlujícím poskytování podpory Kyjevu. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: V případě, že Ukrajina nedostane vojenskou podporu od USA, která jí byla dříve slíbena, ale nyní je zdržována kvůli neshodám v Kongresu, bude se muset ukrajinská armáda postupně stahovat. Avšak Kyjev hledá řešení, jak tomuto nepříznivému vývoji předejít. V rozhovoru, který byl zveřejněn v americkém deníku The Washington Post, to na konci uplynulého měsíce prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Podle generála ve výslužbě, bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora slova ukrajinského prezidenta působí, jako by vzhledem k nepříznivému vývoji na frontě začínal hledat viníka, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Frontová linie na Ukrajině je v současné době spíše statická. Iniciativu v nejbližším období lze očekávat spíše na ruské straně. Z vojenského hlediska je zásadním problémem nedostatek munice pro dělostřelectvo, což vede k aktuálnímu ruskému tlaku na vybraných úsecích frontové linie a oslabení schopností ukrajinských jednotek tomuto tlaku čelit. Dále pak je problém v živé síle. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála ve výslužbě a komentátora Andora Šándora, zda se podle nedávných dat, která přinesla BBC, dá říct, že v Evropě má Ukrajina druhou armádu. Uvedl, že ano, ovšem její nasazení má háček.

Komentář: V případě, že Ukrajina nedostane vojenskou podporu od USA, kterou již dříve slíbila, ale nyní je zdržována kvůli neshodám v Kongresu, bude se muset ukrajinská armáda postupně stahovat. Avšak Kyjev hledá řešení, jak tomuto nepříznivému vývoji předejít. V rozhovoru, který byl zveřejněn v americkém deníku The Washington Post, to prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz položila v souvislosti s tím, že válka na Ukrajině trvá více než dva roky, dotaz vojenskému analytikovi a expertovi na výzkum státního terorismu Josefu Krausovi - kdo je jeho pohledem v konfliktu vlastně vítězem. Podle něj boje na Ukrajině v současnosti vítěze nemají, ale lze říct, že Rusko do jisté míry utrpělo obrovské ztráty, a lze jej označit za zemi, která více utrpěla.

Komentář: Ruský prezident a diktátor Vladimir Putin označil za »naprostý nesmysl« varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí, nebo Česko. Tato prohlášení učinil při setkání s ruskými vojenskými piloty. Podle něj se NATO snaží zastrašovat obyvatele, aby si udrželo jejich podporu pro další pomoc Ukrajině. Tento komentář přichází v kontextu trvajícího konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, který trvá více než dva roky. Putin tímto prohlášením zřejmě chtěl odmítnout spekulace o možném rozšíření ruské vojenské agresivity do dalších evropských zemí a zároveň kritizovat postoj a kroky NATO v souvislosti s podporou Ukrajiny. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila glosátora a bezpečnostního experta Andora Šándora s dotazem, zda je vůbec konflikt na platformě NATO bez Spojených států s Ruskem vůbec reálný. Uvedl, že v takovém uspořádání jde o nepravděpodobnou událost.

Komentář: Za »naprostý nesmysl« označil ruský prezident Vladimir Putin varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. Při středečním setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml, Putin prohlásil, že NATO se snaží zastrašovat obyvatele s cílem udržet jejich podporu pro další pomoc Ukrajině, proti které Rusko už více než dva roky vede válku. Šéf Kremlu zároveň upozornil, že pokud Západ dodá Ukrajincům bojové letouny F-16, ruská armáda je sestřelí. Ohledně toho, jak se Putinovi v kontextu jeho vyjádření dá věřit, poskytl pro ŽivotvČesku.cz komentář Andor Šándor.

Petra Buzková působila ve vrcholné politice především v devadesátých letech, původní profesí je advokátka a k řemeslu se před téměř dvaceti lety vrátila. Pro ŽivotvČesku.cz na ni zavzpomínal bývalý předseda vlády Jiří Paroubek. "Domnívám se, že z těch lidí, co byli v někdejší ČSSD a měli nějaký potenciál, tak ona byla člověk, který mě mohl nahradit," vysekl stále člence sociálních demokratů - dnes už přejmenované SOCDEM - osobní poklonu. Někdejší ministryně školství nyní poskytla rozhovor pro portál Aktuálně.cz, v němž se ohlédla do časů minulých, ale také uvedla, že stávající vládě fandí - zejména za podporu Ukrajiny.

Komentář: Válka na Ukrajině probíhá již třetím rokem a zdá se, že utrpení nebude konec. Česká opozice, ale i slovenská vládní reprezentace stále častěji skloňují slovo mír. K ukončení nepřátelství jsou ale vždy nutné obě strany konfliktu. A jak upozornila předsedkyně TOP 09 a šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, čím dál agresivnější Moskva se k ukončení válečného běsnění nemá. Politička vyjmenovala akce Ruska, které to podle ní dokazují. Na nevůli novodobého carství ukončit agresi proti Ukrajině už před časem upozornila pro portál ŽivotvČesku.cz ministryně obrany Jana Černochová.

Komentář: Podzimní senátní volby přinesou souboj zajímavých osobností. Vítězové budou brát šestiletý pobyt ve Valdštejnském paláci a možnost moudře promlouvat do politického dění. Vládní TOP 09 Markéty Pekarové Adamové nasazuje do klání těžkou váhu, legendárního brankáře Dominika Haška. Sázka na populární tvář ale může narazit. Mediální analytička Irena Ryšánková pro portál ŽivotvČesku.cz upozornila, že Dominik Hašek za sebou nemá žádnou politickou zkušenost. A dodala, že po ukončení hokejové kariéry budí sportovec chaotický dojem.

Komentář: Teroristický útok je strašný a hrůzný, ať k němu dojde kdekoliv, uvedl dnes předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) k páteční tragické události v Krasnogorsku u Moskvy. Skupina ozbrojenců tam střílela večer v koncertní síni, útok si podle aktuálních údajů vyžádal již 115 obětí. Premiér Petr Fiala (ODS) sdílel na síti X noční vyjádření českého ministerstva zahraničí, které útok odsoudilo. Pro ŽivotvČesku.cz událost okomentoval na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz »prezidentův přítel po boku« a diplomat Petr Kolář. Z jeho slov vyplynulo, že jde o tragédii, ale s ní byla přesměrována pozornost od války na Ukrajině. Je podle něj i možné, že to tak bylo záměrně.

Komentář: Rusko se stalo jedním z hlavních hráčů v oblasti kybernetických útoků a hrozeb v digitálním světě. Kybernetické operace, které jsou údajně spojeny s ruskými entitami, se staly závažným problémem pro různé země a organizace po celém světě. Tyto hrozby představují vážné riziko pro bezpečnost a stabilitu digitálního prostředí a vyžadují opatrný přístup a preventivní opatření. Jak se jim bránit, pro ŽivotvČesku.cz nastínil europoslanec, kvestor Evropského parlamentu a lídr kandidátky Pirátů Marcel Kolaja.

Komentář: Příznivci zahájení smlouvání s Ruskem o osudu Ukrajiny vzhlíží s nadějí k listopadovým americkým prezidentským volbám. Od vítězství Donalda Trumpa si slibují velký geopolitický deal a ukončení války na Východě. Donald Trump mocně těmto nadějím nahrává, když říká, že nehodlá Ukrajinu finančně podporovat, což povede k závěru konfliktu. Nic ale nebude tak jednoduché. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro portál ŽivotvČesku.cz upozornil, že systém moci v USA může zabránit plánům Donalda Trumpa.

Komentář: Evropská unie odsouhlasila celkem už třináct balíků sankcí proti Rusku, v nichž se postupně rozšiřují sankční seznamy o jména lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. Ani tak ale nejde o plnohodnotně efektivní nástroj, který by vedl k tomu, že nějakým způsobem dojde na omezení agresivního jednání ze strany Ruska. Proč tomu tak je, se redakce ŽivotvČesku.cz dotázala poradce hlavy státu a bývalého diplomata Petra Koláře.

Válka na Ukrajině započala třetí rok a naděje na ukončení šíleného běsnění není ani na obzoru, konflikt se zdá nekonečný. Může být ale ještě hůř. Polský prezident Andrzej Duda spustil alarm, že Rusko, které nyní krvavě ničí Ukrajinu, napadne NATO už možná za dva roky. Argumentuje tím, že novodobý car Vladimir Putin zrychlil přechod na válečnou ekonomiku. Před rostoucím ruským apetitem varoval už před časem ve vyjádření pro ŽivotvČesku.cz poradce českého prezidenta a vynikající diplomat Petr Kolář.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Ruský prezident Vladimir Putin obhájil ve víkendových volbách svůj post, dostal nepřekvapivých 87 procent hlasů. V čase agresivní války proti Ukrajině dostal novodobý imperátor další razítko k pokračování tažení proti svobodné zemi. Ukazuje se, že Rusko touží po nadvládě imperátorů, ať už v něm panuje systém monarchistický, totalitní, nebo řízené demokracie. Podivná magie Kremlu působila i na šéfy komunistické strany. Právě imperiální faktor v zemi na východě je tématem komentáře portálu ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Ukrajina se od začátku ruské invaze z února 2022 statečně brání. Do značné míry spoléhá na vojenskou pomoc Západu. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov letos dříve uvedl, že nedostatek munice je pro vojáky jeho země velký problém. Experti a vojenští analytici odhadují různé scénáře, jak se ozbrojený konflikt bude nadále vyvíjet. Někteří připouští i nepříznivou variantu, že ozbrojené síly Ruské federace budou nad síly obránce. Redakce v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: Rusové budou na jaře pokračovat v oslabování obranných linií Ukrajinců, kteří trpí nedostatkem systémů protivzdušné obrany. Tímto způsobem si připravují půdu pro plánovanou letní ofenzivu, uvedli to analytici Institutu pro studium války (ISW) ve své pravidelné analýze. Podle nich potřebují Ukrajinci pomoc ze Západu k udržení svého území. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, zda v současnosti něco naznačuje, že by ozbrojený konflikt byl nějakým způsobem ukončen. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra nic nesměřuje k nějaké dohodě, pokud by došlo na ukončení bojů, způsobí to něco »náhlého«.

Komentář: Militarizace imperiálního Ruska už zasáhla i módní průmysl. Nejnovějším hitem se stává typický oděv bolševického diktátora Josifa V. Stalina, pod jehož vedením SSSR zvítězil v druhé světové válce. Módní kousek zvaný stalinka přijde na zhruba 30 000 korun. Šokující pro svobodný svět, ale imponující Orientu je natočení reklamního videa v troskách okupovaných ukrajinských měst.

Reklama:
Reklama: