NATO

Bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (35) je půl roku šéfem české ambasády v Helsinkách. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že po svém uvedení do úřadu se prakticky nestihl ani pořádně rozkoukat a s kolegy začal aktivně řešit změnu politických postojů, které byly reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu. "Do Finska jsem přišel v polovině února, deset dnů nato začala válka na Ukrajině, což změnilo situaci nejen tady, ale v celé Evropě," uvedl v úvodu diplomat pro ŽivotvČesku.cz.

Ohledně vstupu Švédska a Finska do NATO není vše tak jednoznačné, jak se ještě před několika měsíci zdálo. Dosavadní odpovědi na turecké námitky, které země obdržela v uplynulých dnech, Ankaru neuspokojily, uvedl minulý týden turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Ankara se podle něj ale nebrání dalšímu jednání, informovala agentura Reuters. Pro ŽivotvČesku.cz o vstupu severských zemí do Aliance promluvil velvyslanec a bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (35). V současnosti obě země naráží na turecké »ne«.

Že se Ukrajina ve válce s Ruskem neobejde bez dodávek zbraní ze Západu, je dlouhodobě jasné a potvrzují to i vysocí představitelé napadené země. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová dokonce prohlásila, že Ukrajina bez pomoci Západu válku proti Rusku vyhrát nedokáže. Pro ŽivotvČesku.cz se vyjádřil bývalý šéf vojenského zpravodajství, podle kterého evropské státy musí chránit své zásoby zbraní pro případ vlastního konfliktu.

Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Severoatlantická aliance nedělá naprosto nic proti ruské agresi na Ukrajině. Uvítal naopak »revoluční rozhodnutí« Evropské unie. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz prezidentovi České stomatologické komory a politickému komentátorovi Romanu Šmuclerovi (52), jak slova ukrajinského šéfa resortu zahraničí vnímá. Podle něj se dá pochopit, že východní země jsou emotivnější, ale zároveň je potřeba volit slova.

Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problém, prohlásil v pondělí ruský prezident Vladimir Putin (69), uvedla agentura Reuters. Připojení severských zemí do Severoatlantické aliance by podle něj Moskva nevnímala samo o sobě jako hrozbu. Co by ale bylo tím, že by Ruská federace nepřešla už bez povšimnutí, tak rozšiřování vojenské infrastruktury do severských zemí. Pro ŽivotvČesku.cz vstup obou zemí okomentoval šéf české ambasády v Helsinkách Adam Vojtěch (35). Kartami ohledně rozšíření vojenského uskupení zamíchalo Turecko, které odmítá přijetí obou zemí.

Nervozita Ruské federace ohledně finského kroku směrem do Severoatlantické aliance je zřejmá. V sobotu ruský prezident Vladimir Putin (69) vedl telefonický hovor se svým finským protějškem Saulim Niinistömem (73). Předmětem byla zejména finská cesta ohledně členství v NATO. Šéf Kremlu podle agentury AFP uvedl, že ztráta neutrálního statusu by byla chybou a měla by dopad na vzájemné vztahy obou zemí. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se vyjádřil šéf české ambasády v Helsinkách Adam Vojtěch (35) ohledně dotazu, zda v současnosti dochází k vojenskému posílení hranice, kterou Finsko sdílí s Ruskem.

Finský prezident Sauli Niinistö (73) a ministerská předsedkyně Sanna Marinová (36) ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Pokud země skutečně o členství v Alianci v následujících dnech požádá, bude vzhledem k mezinárodní situaci přijímací proces zřejmě hladký a rychlý. Rusko záhy reagovalo, že to vnímá jako hrozbu. O aktuální náladě lidí ve skandinávské zemi pro ŽivotvČesku.cz promluvil velvyslanec Adam Vojtěch (35).

Na východ Ukrajiny se v posledních dnech stáhly desetitisíce ruských vojáků a tisíce kusů bojové techniky. Podle pravděpodobného scénáře se rozhořela zřejmě rozhodující bitva rusko-ukrajinské války, jejímž výsledkem by mělo být přinejmenším obsazení celé Luhanské a Doněcké oblasti Ukrajiny a také definitivní zbudování suchozemského koridoru, který by ruské pevninské území spolehlivě spojil s Krymským poloostrovem. Častou otázkou je, jak by vypadal konflikt NATO s Ruskem, které v posledních týdnech stupňuje jadernou rétoriku. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Invaze ruských vojsk na Ukrajinu, která započala 24. února, aktivovala chuť Finska a Švédska vstoupit do Severoatlantické aliance. List Financial Times uvedl, že ohledně Helsinek je poměrně jasno, když se NATO výrazně přibližují, stockholmská cesta oproti tomu tak jednoznačná není. Rusko se už dříve vyjádřilo, že vstup zemí do Aliance by nezůstal bez odpovědi. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, jakou rekci má Rusko na mysli a zda by byla naplněna.

Spojené státy v úterý varovaly, že ruská armáda na Donbasu zatím provádí jen »omezené útočné operace« a stále pokračuje v přípravných manévrech na »významnou eskalaci války«. Jinými slovy, velké ruské běsnění teprve přijde. O možné ukrajinské taktice a o tom, co se naučili od NATO, promluvil pro ŽivotvČesku.cz analytik Lukáš Visingr.

V noci z pondělí na úterý se na internetu objevilo nepotvrzené video, v němž ruské jednotky vozidly přemisťují dva raketové systémy pobřežní obrany. Jejich směr vede k hranici s Finskem. Video zabírá jednotky jen pár hodin po tom, kdy Rusko varovalo severskou zemi ohledně jeho záměru vstoupit do NATO. Pro ŽivotvČesku.cz aktuálně promluvil velvyslanec a bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (35) ohledně toho, jak Finsko vnímá současnou ruskou agresi.

Severské země Finsko a Švédsko mají více a více jasno ohledně vstupu do NATO. Podle deníku The Times se chtějí ke členským zemím Severoatlantické aliance zařadit už v létě. Jde o důsledek »speciální vojenské operace«, která se proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi (69) vrací jako bumerang. Čemu chtěl zabránit, se naopak více přibližuje. Právě vojenským vstupem na Ukrajinu chtěl rozšíření NATO zabránit. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se nedávno k tématu vyjádřil bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví a nově velvyslanec ČR Adam Vojtěch (35).

Ruský miliardář Roman Abramovič (55) se osobně podílí na mírovém vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou. V Kyjevě se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským (44) a rovněž v Moskvě navštívil Vladimira Putina (69). List The Wall Street Journal v pondělí uvedl, že Abramovič a dva Ukrajinci měli po jednání v Kyjevě symptomy otravy. Podle vojenského analytika a bývalého ředitele Národního úřadu pro vyzbrojování Jaroslava Štefce by diplomatická řešení mělo zajišťovat NATO. Uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s tím, že válka už mohla dávno skončit.

Lídři zemí Severoatlantické aliance dnes na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině a shodli se na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. Polský neformální návrh vyslat na Ukrajinu mírovou misi je nápadem, který je přinejmenším podle bývalého šéfa vojenské rozvědky Andora Šándora (64) podivný, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s tím, že pokud by se něco takového realizovalo pod hlavičkou NATO, znamenalo by to začátek třetí světové války.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímému střetu sil Severoatlantické aliance a ozbrojených sil Ruské federace, prohlásil to ve středu šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov (72). Pokud by k tomu skutečně došlo, tak by reálně hrozil konflikt v Evropě. Co by v případě vtažení České republiky do konvenční války nastalo a jak se zachovat, popsal pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Ruská ofenziva se opět přiblížila k hranicím členských států NATO. Následně sousední Polsko oznámilo, že na summitu aliance ve čtvrtek formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Ministryně obrany Jana Černochová (48) předpokládá, že pokud by Valné shromáždění OSN odsouhlasilo vyslání mírové mise na Ukrajinu, tak by se takové akce Česká republika účastnila aktivně. Vojenský analytik Jaroslav Štefec upozorňuje, že taková mise může skončit jadernou válkou, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Před 23 lety, dne 12. března 1999 se Česká republika spolu s Polskem a Maďarskem stala právoplatným členem Severoatlantické aliance. Tehdy ministři zahraničí všech tří zemí předali v americkém Independente své americké kolegyni Madeleine Albrightové (84) nutné ratifikační listiny. V současnosti Evropa zaznamenala tři incidenty s neznámými bezpilotními stroji letícími z území Ukrajiny v rozmezí několika hodin. Pro ŽivotvČesku.cz odpověděl na dotaz, jaký je nejrychlejší a nejefektivnější scénář pro ukončení války, generál v záloze Andor Šándor (64).

Evropa čelí největšímu ohrožení za poslední desetiletí. Vojenské síly Ruské federace nemilosrdně postupují územím Ukrajiny, kterou před více než dvěma týdny, bez vyprovokování agrese, napadly. Nabízí se otázka, kam je schopen Putinův režim dojít. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ministra vnitra Víta Rakušana (34), jak by vnímal situaci, pokud by válečný konflikt eskaloval přetečením dál do Evropy, případně by Rusko napadlo některý ze států NATO.

Vstup Finska a Švédska do NATO by měl vážné politické a vojenské důsledky, řekla mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová (46). Rusko by podle ní v případě vstupu těchto zemí do Aliance podniklo odvetnou akci. Pro ŽivotvČesku.cz ohledně možného členství promluvil bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví a nově velvyslanec ČR Adam Vojtěch (35). "V tuto chvíli je tady nejvýznamnějším bodem debata o vstupu do NATO, která se sice vede dlouhodobě, ale v tuto chvíli je historicky nejsilnější," řekl zkušený politik přímo z Helsinek.

Prezident Miloš Zeman (77) odsoudil jednání prezidenta Vladimira Putina (69) a invazi na Ukrajinu ve svém čtvrtečním projevu, který mnohé v tuzemském prostředí velmi příznivě překvapil. Hlava státu v něm uvedla, že šílence je zapotřebí izolovat a nebránit se vůči němu pouze slovy, ale konkrétními opatřeními. Dopad jeho slov na vztahy mezi ČR a Ruskem je zřejmý, a pokud byly do té doby vlažné, nyní jsou pod bodem mrazu. Pro ŽivotvČesku.cz se vyjádřil zkušený politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ohledně proslovu prezidenta, ale i vzájemných vztahů mezi zeměmi, které by mohl posílit nečekaný Putinův pád.

Prezident Čečenské autonomní republiky v Ruské federaci Ramzan Kadyrov (45) v sobotu potvrdil informace o vyslání čečenských vojenských sil na Ukrajinu, uvedla to agentura Reuters. Před samotným přesunem jednotek vyzval obyvatele Ukrajiny, aby svrhli vedení země, tedy prezidenta Volodymyra Zelenského (44). Údajně je k boji připraveno 70 tisíc mužů. Situaci pro ŽivotvČesku.cz okomentoval a vysvětlil generál v záloze Andor Šándor (64).