Summit NATO se mění v politický nervák. Landovský otevřel cestu ke kompromisu a Kolář ukázal na Macinku

I když se může zdát, že vláda má o české účasti na summitu NATO v Ankaře jasno a prezident Petr Pavel zůstane stranou, ve skutečnosti je »tahle hra« stále otevřená. Hlava státu trvá na tom, že zastupování České republiky navenek není politická dekorace, ale ústavní pravomoc a zároveň povinnost. Vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO Jakub Landovský nyní připustil variantu, že by do Ankary mohli jet prezident i premiér. Podle poradce prezidenta pro mezinárodní vztahy a bývalého diplomata Petra Koláře by právě to bylo nejrozumnější řešení sporu, který se proměnil v přetahovanou mezi vládou a Hradem.

Jádrem dění je již několik týdnů trvající otázka, kdo má Českou republiku na summitu NATO reprezentovat. Odpověď doposud nění zcela jasná. Prezident Pavel na své účasti trvá, vláda naopak zdůrazňuje, že hlavním tématem jednání mají být obranné výdaje. A ty jsou odpovědností kabinetu, nikoliv Hradu. V praxi to znamená, že premiér Andrej Babiš chce do Ankary poslat vládní delegaci bez prezidenta.

Pavel ale už po jednání s Babišem v pátek 8. května dal jasně najevo, že svou roli nevnímá jako otázku osobní prestiže. "Prezident zastupuje zemi navenek. To je ústavní pravomoc, kterou si nevybírá. To je v podstatě jeho povinnost, kterou musí vykonávat. A já ji chci vykonávat," prohlásil Pavel po jednání s premiérem.

Babiš mu podle prezidentových slov zopakoval, že vláda s jeho účastí na summitu nepočítá. Pavel poté připustil i krajní ústavní scénář. Pokud by vláda v červnu rozhodla tak, že by podle něj prezidenta fakticky vyřadila z jeho ústavních pravomocí, zvážil by kompetenční žalobu. "Protože samozřejmě musíme chránit to, aby prezident mohl plnit své kompetence dané ústavou," uvedl Pavel.

Do takto napjaté situace vstoupil Jakub Landovský, vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO. V sobotním pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova řekl, že vzhledem k tématu summitu, tedy obranným výdajům, by dávalo logiku, aby Českou republiku zastupoval předseda vlády. Zároveň ale připustil i možnost dohody mezi premiérem a prezidentem.

Landovský upozornil, že pro Česko by bylo velmi složité přijít před alianční partnery jako země, jejíž návrh obranných výdajů pro letošní rok zůstává pod hranicí dvou procent HDP. Podle něj je proto přirozené, aby na summitu byl ten, kdo má na starosti rozpočet, obranné výdaje a politickou odpovědnost za závazky vůči alianci. Současně ale připustil, že pokud by se Babiš s Pavlem dohodli a vyrazili oba, bylo by to jedině dobře. A právě jeho závěr může být v celé »kauze« průlomová. Otevírá totiž variantu, která by nemusela znamenat porážku ani pro vládu, ani pro Hrad.

"Pořad jsem neviděl, ale věřím vám, že to takhle řekl, protože to je samozřejmě jediný správný přístup. To, že se pan premiér s panem prezidentem zatím nedokázali dohodnout na velmi vstřícném kompromisu ze strany pana prezidenta, je škoda," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Petr Kolář, podle něhož by společná účast prezidenta a premiéra nebyla žádným ústavním dobrodružstvím ani diplomatickou zvláštností. Česká republika už podobnou praxi v minulosti znala.

"Je to samozřejmě nejlepší řešení. A navíc je to precedent. Máme summit v roce 2004 v Istanbulu, kde byl premiér Špidla i prezident Klaus, a summit v roce 2018, myslím, že to byl Brusel, kde delegaci vedl první den prezident Zeman a druhý den premiér Babiš s ministrem zahraničí Janem Hamáčkem. Takže se to samozřejmě dá takhle udělat," ohlédl se pro ŽivotvČesku.cz Kolář.

Podle prezidentova poradce se role obou ústavních činitelů dají rozdělit tak, aby se nepřetlačovali, ale doplňovali. Pavel by se podle něj účastnil méně formální části summitu, kde se má debatovat o budoucnosti Aliance a kde nemají padat rozhodnutí vyžadující kontrasignaci. Premiér by naopak byl přítomen u formální části, kde se budou řešit rozpočty, závazky a konkrétní politická rozhodnutí členských zemí.

"Pan prezident navrhuje, že bude v části, která je méně formální a kde nedojde k žádnému rozhodnutí, které by potřebovalo kontrasignaci. To znamená, že tam bude naplňovat svou pravomoc zastupovat stát navenek. Neformální část má být debatou o budoucnosti Aliance. Potom je přirozeně role pro pana premiéra v té formální části, kde se bude řešit rozpočet a závazky jednotlivých členů. Dá se to krásně skloubit. Nemusí se to vůbec vylučovat," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz Kolář.

Celá věc má i citelnou symbolickou rovinu. Česko se před summitem dostává do nepříjemné pozice kvůli obranným výdajům. Babiš už dříve připustil, že země letos podle alianční metodiky pravděpodobně nesplní závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. A právě na summitu, kde se budou podobné závazky řešit, může být obraz České republiky před spojenci mimořádně důležitý.

Landovský v debatě varoval, že Česká republika nesmí v NATO působit jako černý pasažér, kvůli kterému se zastaví celá tramvaj. Jenže vedle čísel v rozpočtu se bude sledovat i to, zda Česko dokáže navenek vystupovat jako stát, jehož nejvyšší představitelé se v klíčové bezpečnostní otázce umějí domluvit.

Kolář to pojmenoval obrazně. "Navíc bychom také působili trochu civilizovaně na naše partnery, kteří sice vidí premiéra a prezidenta každého z jiné planety, ale zároveň si uvědomují, že jsou v jedné sluneční soustavě. A že spolu mají vyjít a pracovat ku prospěchu této země, což se pan prezident celou dobu snaží takto podávat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Redakce Kolářovi také položila dotaz v kontextu toho, že do celé věci vstupuje ještě jeden politický faktor - tím je ministr zahraničí Petr Macinka za Motoristy, který vůči prezidentovi dlouhodobě volí ostrý tón a také psal v lednu Kolářovi ve večerních hodinách SMS zprávy, že »spálí mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace«. Domáhal se tím, aby hlava státu jmenovala do ministerské funkce Filipa Turka.

A právě Macinkův postoj podle Koláře zbytečně přiostřuje vztahy mezi Hradem a vládou. "To je prostě dáno panem Macinkou a jeho naplňováním výhrůžky o extrémní kohabitaci. To si musí pan premiér ve vládě udělat pořádek. Vláda rozhoduje ve sboru, není to o jednom členovi. Sice je pan Macinka předseda koaliční strany, ale myslím si, že pan premiér určitě ví, že jeho koaliční partneři nemají zaječí úmysly, i kdyby si je srovnal," řekl pro ŽivotvČesku.cz Kolář, podle jehož výkladu nejde jen o kompetenční střet mezi prezidentem a vládou. Jde také o to, zda si premiér dokáže ve vlastním kabinetu udržet zahraničněpolitický kurz a zda jeden koaliční lídr nebude určovat tón vztahů s Hradem.

Vedle samotného summitu se v pořadu řešila také pozice ministra obrany Jaromíra Zůny za SPD. Landovský odmítl spekulace, že by ho měl v čele resortu nahradit, a zdůraznil, že není politik, ale úředník. Debata se dotkla také jmenování Miroslava Hlaváče náčelníkem generálního štábu. Pro Hlaváče na jednání vlády nehlasoval právě Zůna, který si podle svých slov dokázal představit vhodnější kandidáty.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.