NATO

Komentář: Německý ministr obrany Boris Pistorius upozornil na potenciální riziko ruského vojenského útoku na některou ze zemí Severoatlantické aliance, a to v rozmezí následujících pěti až osmi let. Tuto informaci sdělil pro deník Der Tagesspiegel v rozhovoru, který byl publikován v pátek. Pro ŽivotvČesku.cz obavy politika okomentoval bezpečnostní expert a generál ve výslužbě Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že tímto jde o potvrzení jeho nedávných slov o tom, že německá armáda není v nejlepší kondici, což je potřeba už z logiky globální situace změnit.

Komentář: Studená válka tím byla smutně proslulá. V generálních štábech vznikaly plány na světový střet, které zahrnovaly použití atomových zbraní. V Moskvě narýsovali jaderné tažení proti Západu, kterého by se účastnila i Československá lidová armáda. Tři desetiletí po listopadu 1989 se zdálo, že doby ohrožení jsou už pryč a olivová ratolest míru bude zdobit evropský kontinent snad navěky. Jenže. Od roku 2014, kdy Rusko okupovalo Krym, se bezpečnostní situace začala velmi prudce zhoršovat. A vojenské plánování je zpět. Německo nyní připravilo podle deníku Bild scénář, který počítá s ruským postupem směrem na Západ, s prvním soustem v podobě pobaltských zemí. Komentátor a bezpečnostní expert Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že nepovažuje scénář za příliš realistický, a zároveň varoval, že německá armáda není v dobré kondici.

Bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa by jako nominanta Republikánské strany v primárkách v prosinci podpořilo 61 procent lidí, kteří se označili za republikány. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Ipsos a agentury Reuters. Další straničtí uchazeči o americké prezidentské volby jsou daleko za Trumpem, floridský guvernér Ron DeSantis i bývalá americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová mají v průzkumu shodně 11 procent. Pro ŽivotvČesku.cz poradce prezidenta Petra Pavla, bývalý mezinárodně uznávaný diplomat Petr Kolář, uvedl, že pokud Trump uspěje ve volbách v nadcházejícím roce, dojde k mnoha změnám.

Komentář: Dvě akce, které spolu nemají nic společného. Jednou byla v sobotu demonstrace na Václavském náměstí, kterou uspořádala neparlamentní strana PRO (Právo Respekt Odbornost), druhou Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR na letišti v Mošnově na Novojičínsku (akce pokračuje i v neděli, pozn. red.). Někteří ovšem na obě akce nahlíželi jako na jakési sportovní - možná válečné - klání. Pointa se jejich pohledem odrážela v tom, kolik na kterou akci dorazí lidí. Nejhloupější srovnání ovšem nabídla šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která na sociální síti X předvedla »velikost svého intelektu«, když českou společnost rozdělila na dva tábory - na příznivce někdejšího vojenského paktu osmi evropských zemí východního bloku, existujícího v letech 1955 až 1991, a pak podporovatele NATO - kdo se šel podívat s dětmi na letadla, Pekarová ho i s jeho potomky označila za toho, kdo ví, čemu je potřeba se bránit. Pro ŽivotvČesku.cz vyjádření Pekarové okomentoval Andor Šándor, který stejně jako někteří žasl nad tím, co je politička schopna »vytvořit«.

Komentář: Ukrajina teď není připravena na vstup do Severoatlantické aliance. V rozhovoru poskytnutém stanici CNN to řekl americký prezident Joe Biden. Problém je válka s Ruskem, zapracovat podle něj musí Ukrajina ale také na demokratizaci. Důležité je nyní podle Bidena připravit »rozumnou cestu«, aby se Ukrajina v budoucnu členem aliance stát mohla. Státy NATO včetně USA budou i nadále poskytovat Kyjevu vojenskou pomoc a zbraně, které Ukrajina potřebuje pro svou obranu, dodal Biden. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, jestli jeho pohledem NATO v nějaké dohledné době může přivítat Ukrajinu jako členskou zemi. Z jeho slov vyplynulo, že pokud by se tak stalo během blízkých několika let, půjde spíše o »zázrak«.

Bývalý prezident Miloš Zeman i tuto středu odpověděl na otázku čtenáře ŽivotvČesku.cz. V odpovědi odmítl návrh, aby Česká republika opustila NATO a stala se neutrální zemí. Varoval, že neutralita by přinesla riziko napadení naší země.

Členské státy Severoatlantické aliance na červencovém summitu ve Vilniusu nebudou jednat o formálním pozvání Ukrajiny do NATO, prioritou je udržení ukrajinské nezávislosti a suverenity. Uvedl to v pondělí po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Řekl také, že dohodnuté investice aliančních států do obrany ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) jsou minimem, nikoli horní hranicí. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda NATO v nějaké dohledné době přivítá Ukrajinu jako členskou zemi. Z jeho slov vyplynulo, že v krátkodobém horizontu to vylučuje, ve střednědobém to ale vidí reálně.

Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky možná. Pokud by vypukla, Česko by bylo od první chvíle jejím účastníkem, řekl to v pondělí ve svém vyjádření. Ve středu ho pak veřejně zopakoval. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz v rozhovoru nastínil, jak by se mělo na slova Řehky pohlížet. Část veřejnosti totiž jeho slova nadzvedla ze židle.

Komentář: Konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí nelze do budoucna vyloučit, řekl dnes v diskusním panelu na mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Nemyslí si ale, že konflikt někdo plánuje. O možném střetu Ruska a NATO hovořil Řehka už v pondělí; premiér Petr Fiala pak v reakci uvedl, že České republice konflikt bezprostředně nehrozí, ale armáda se musí připravovat na všechny varianty. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s opakovaným vyjádřením Řehky oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora (65), který věc okomentoval.

Komentář: Vyjádření náčelníka generálního štábu Karla Řehky, který uvedl, že válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je možná, nadzvedlo nejen veřejnost, ale i politiky ze židle. V takovém případě by podle Řehky ČR byla od první chvíle jejím účastníkem. Rusko je dnes na trajektorii konfliktu s aliancí, míní náčelník generálního štábu. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tímto tvrzením oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora (65), který k věci uvedl, že je potřeba si připomenout Severoatlantickou smlouvu.

Ukrajina se jednou stane členem Severoatlantické aliance, nyní je ale prioritou, aby země dokázala zvítězit nad Ruskem. Dnes to před začátkem zasedání takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu řekl na americké letecké základně Ramstein v Německu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce prezidenta Petra Pavla (61) a mezinárodně uznávaného diplomata Petra Koláře (60) s dotazem, zda vnímá jako reálné, že by Ukrajina skutečně do Severoatlantické aliance jednou vstoupila. Z jeho slov vyplynulo, že zejména na ní bude záležet, kdy k tomu dojde.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45) dnes vybídl Severoatlantickou alianci, aby přijala potřebné politické rozhodnutí a pozvala Ukrajinu do svých řad. Ukrajina chce vědět, kdy se stane členem NATO, naléhal na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem (64). Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval bezpečnostní expert a generál v záloze Andor Šándor (65). Z jeho slov vyplynulo, že v současnosti by si nevsadil na to, že by se Ukrajina ve stavu, v jakém je, stala součástí NATO. 

V únoru to byl rok, kdy se bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (36) stal šéfem české ambasády v Helsinkách. V nové funkci na něj čekalo hned několik náročných výzev, se kterými se poměrně elegantně dokázal vyrovnat. V současnosti s napětím sledoval parlamentní volby, které o víkendu vyhrála konzervativní Národní koaliční strana. Aktuální zprávou je, že Finsko oficiálně vstoupí do NATO v úterý. Pro ŽivotvČesku.cz ohledně zcela zásadních změn poskytl rozhovor.

Vítězství Petra Pavla (61) v prezidentských volbách patrně vylepší pozici Česka v Evropské unii či v Severoatlantické alianci - o tom je přesvědčen mezinárodně uznávaný bezpečnostní expert a politický komentátor Andor Šándor (65), který odpověděl redakci ŽivotvČesku.cz na dotaz, jakým směrem ČR bude s nástupcem Miloše Zemana (78) v čele směřovat.

Podle předběžných zjištění zřejmě vypálily raketu, která v úterý zasáhla Polsko, ukrajinské ozbrojené síly - mířily na přilétající ruskou střelu. Napsala to dnes agentura AP s odvoláním na tři nejmenované americké činitele. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila v ranních středečních hodinách vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak se na věc dá nahlížet a zda dojde na eskalaci napětí. Odmítl to.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) v pátek sdělil, že Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance, informovaly o tom tiskové agentury. Zelenskyj se tak vyjádřil krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin (69) oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů a s jejich proruskými vůdci podepsal v Kremlu smlouvy o připojení těchto ukrajinských území k Ruské federaci. Západ anexi odmítá. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že Kyjev nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Putin. Budeme jednat s novou hlavou státu, uvedl Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda NATO v nějaké dohledné době přivítá Ukrajinu jako členskou zemi. Naprosto to vyloučil.

Bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (35) je půl roku šéfem české ambasády v Helsinkách. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že po svém uvedení do úřadu se prakticky nestihl ani pořádně rozkoukat a s kolegy začal aktivně řešit změnu politických postojů, které byly reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu. "Do Finska jsem přišel v polovině února, deset dnů nato začala válka na Ukrajině, což změnilo situaci nejen tady, ale v celé Evropě," uvedl v úvodu diplomat pro ŽivotvČesku.cz.

Ohledně vstupu Švédska a Finska do NATO není vše tak jednoznačné, jak se ještě před několika měsíci zdálo. Dosavadní odpovědi na turecké námitky, které země obdržela v uplynulých dnech, Ankaru neuspokojily, uvedl minulý týden turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Ankara se podle něj ale nebrání dalšímu jednání, informovala agentura Reuters. Pro ŽivotvČesku.cz o vstupu severských zemí do Aliance promluvil velvyslanec a bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (35). V současnosti obě země naráží na turecké »ne«.

Že se Ukrajina ve válce s Ruskem neobejde bez dodávek zbraní ze Západu, je dlouhodobě jasné a potvrzují to i vysocí představitelé napadené země. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová dokonce prohlásila, že Ukrajina bez pomoci Západu válku proti Rusku vyhrát nedokáže. Pro ŽivotvČesku.cz se vyjádřil bývalý šéf vojenského zpravodajství, podle kterého evropské státy musí chránit své zásoby zbraní pro případ vlastního konfliktu.

Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Severoatlantická aliance nedělá naprosto nic proti ruské agresi na Ukrajině. Uvítal naopak »revoluční rozhodnutí« Evropské unie. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz prezidentovi České stomatologické komory a politickému komentátorovi Romanu Šmuclerovi (52), jak slova ukrajinského šéfa resortu zahraničí vnímá. Podle něj se dá pochopit, že východní země jsou emotivnější, ale zároveň je potřeba volit slova.

Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problém, prohlásil v pondělí ruský prezident Vladimir Putin (69), uvedla agentura Reuters. Připojení severských zemí do Severoatlantické aliance by podle něj Moskva nevnímala samo o sobě jako hrozbu. Co by ale bylo tím, že by Ruská federace nepřešla už bez povšimnutí, tak rozšiřování vojenské infrastruktury do severských zemí. Pro ŽivotvČesku.cz vstup obou zemí okomentoval šéf české ambasády v Helsinkách Adam Vojtěch (35). Kartami ohledně rozšíření vojenského uskupení zamíchalo Turecko, které odmítá přijetí obou zemí.