Ukrajina

Komentář: Ukrajina se brání rozsáhlé ruské invazi už více než dva roky. Ukrajinské armádě se však v posledních týdnech nedaří zastavit ruský postup kvůli nedostatku munice. Rusko se po březnových prezidentských volbách, v nichž opět zvítězil Vladimir Putin, podle některých zdrojů připravuje na rozsáhlou ofenzivu, k níž by mohlo přistoupit na konci jara nebo v létě. Vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz přiblížil, že ofenzivní operace jsou výrazně energeticky náročnější než obranné. V řadě případů si tak útočící strana »musí pořídit více pytlu na mrtvá těla svých mužů«.

Češi si vlastně málo uvědomují, jaké úctě se těší na trpící Ukrajině. Lidé, kteří už třetím rokem čelí drsné ruské agresi, vysoce oceňují pomoc, kterou naše země poskytuje. Nejde o líbivé fráze, ale o skutečný vyšší cit. Česko, to je pomoc, přátelství a bratrství, řekl exkluzivně pro portál ŽivotvČesku.cz ukrajinský voják Ruslan Agasanov, který na chvíli zavítal do Prahy, aby se zúčastnil české premiéry dokumentárního filmu o okupaci Hostomelu.

Komentář: Třetím rokem se Rusko pokouší zničit Ukrajinu, třetím rokem Moskva bombarduje, střílí rakety a vede bojové operace na frontě. Ukrajina ale není sama, pomoc přichází ze západních zemí. V hodině dvanácté schválily USA obří finanční balík vzpruhy pro válkou sužovanou zemi, ruku k dílu přidala i Česká republika. Ministryně obrany Jana Černochová pro portál ŽivotvČesku.cz uvedla, že tyto kroky pomáhají Ukrajině porazit kremelský apetit.

Komentář: USA po měsících lavírování šláply na plyn a konečně daly zelenou masivní pomoci Ukrajině sužované ruskou agresí. Na vojenskou pomoc půjde 545 miliard korun z celkově schváleného balíku 1,44 bilionu korun. Otázkou dne je, zda tato vzpruha bude znamenat změnu na bojišti ve prospěch Ukrajiny a imperiální Rusko obdrží údery, které budou vskutku bolet. Bezpečnostní analytik Martin Svárovský pro portál ŽivotvČesku.cz uvedl, že díky schválení balíku pomoci začne pro ruského cara Vladimira Putina dosti obtížné období. Klíčem jsou rakety dlouhého doletu.

Komentář: Ukrajina se déle než dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Ukrajinské armádě se však v posledních týdnech nedaří zastavit ruský postup kvůli nedostatku munice. Rusko se po březnových prezidentských volbách, v nichž opět zvítězil Vladimir Putin, podle některých zdrojů připravuje na rozsáhlou ofenzivu, k níž by mohlo přistoupit na konci jara nebo v létě. V současnosti je významná finanční pomoc ze strany Spojených států. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jaký by teoreticky připadal v úvahu scénář, když by se ukrajinským ozbrojeným silám podařilo rozpínající se ruskou velmoc zastavit a vytlačit ji ze svého anektovaného teritoria. Bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor uvedl, že v takovém případě se obává nejhoršího.

Komentář: Podle premiéra Petra Fialy řada zemí sleduje, jak dopadne ruská agrese na Ukrajině. V případě, že by Rusko uspělo, bude to do jisté míry signál pro další velmoci a agresivní státy. I proto je podpora Kyjeva v globálním kontextu zásadní. Český premiér to řekl v rozhovoru pro Českou televizi po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě. Bez aktivní role Spojených států a jejich pomoci svět v bezpečí nebude, dodal Fiala. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala bývalého diplomata a takzvaného »přítele po boku prezidenta« Petra Koláře, jak na slova předsedy vlády nahlíží. Poukázal na takzvanou »osu zla«.

Komentář: Írán v sobotu spustil rozsáhlý vzdušný útok na Izrael v reakci na nedávný útok na íránský konzulát v Damašku připisovaný židovskému státu. Nyní se čeká, jakým způsobem a zda bude Izrael odvetně reagovat. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na oblast Středního a Blízkého východu a výzkum státního terorismu Josefa Krause, a to s dotazem, zda je možné potvrdit spekulace o tom, že eskalací konfliktu mezi Izraelem a Íránem může do jisté míry utrpět Ukrajina, která se brání třetím rokem ruské agresi. Z jeho vyjádření vyplynulo, že v nějaké míře ano, a dále svá slova rozvedl.

Komentář: Česká republika věrně pomáhá Ukrajině čelící ruské agresi. Iniciativa nákupu dělostřelecké munice, kterou zaštítí prezident Petr Pavel, přináší naší zemi uznání z celého demokratického světa. Velkolepá návštěva premiéra Petra Fialy v Bílem domě je pečetí tohoto úspěchu. V USA si nás podle vyjádření lidoveckého poslance Tomáše Zdechovského pro ŽivotvČesku.cz prostě považují.

Komentář: Ruská agrese proti Ukrajině má logicky dopady na členské státy NATO, které napadenou zemi neochvějně podporují. Bývalý automobilový závodník a lídr evropské kandidátky hnutí Přísaha a Motoristé Sobě Filip Turek pro portál ŽivotvČesku.cz upozornil, že v důsledku konfliktu na Ukrajině může naše země čelit hrozbě v podobě odzbrojení. Podle Filipa Turka jde dokonce o největší bezpečnostní hrozbu pro Česko.

Komentář: Předseda vlády a ODS Petr Fiala o víkendu obhájil s přehledem stranickou šéfovskou pozici a vzápětí vyrazil na klíčovou návštěvu spojeneckých USA. Zářivé dny vyvrcholí přijetím v Bílém domě, český premiér si potřese rukou s americkým prezidentem Joem Bidenem. Z geopolitického hlediska tah na branku, který pro portál ŽivotvČesku.cz okomentoval uznávaný politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Komentář: Podpora Ukrajině, která se už třetím rokem brání napadení Ruskem, je nejen ze strany Spojených států důležitá - a to pro celý západní svět. Zejména pak pro udržení jeho demokracie a další prosperity. Česko využívá kontakty z období studené války při shánění tolik potřebné munice pro Ukrajinu. V době zablokované zbrojní pomoci ze Spojených států, pomalého nárůstu výroby munice na Západě a tenčících se zásob ukrajinské armády nakupuje Praha i od zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy.  Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro portál ŽivotvČesku.cz vysvětlil, jak spolu obě události, které se zdají být na sobě nezávislé, ve skutečnosti souvisí.

Ukrajina podle poradce a takzvaného prezidentova přítele po boku Petra Koláře očekává, že Rusko v letních měsících zahájí ofenzivu. Frontová linie je v zemi v současné době statická. Ukrajinská strana podle ostříleného bývalého diplomata potřebuje nadále širokou škálu externí podpory - a to od vojenské a materiální až po finanční. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, čeho chce ruský agresor mimo územních zisků dosáhnout. Z jeho slov vyplynulo, že silná obava plyne z možného konkurenčního prostředí.

Komentář: Ukrajina má dlouhodobě zájem na tom, aby dostala co nejdříve příslib členství v Severoatlantické alianci (NATO). Ohledně vstupu Ukrajiny nepanuje ale v NATO jednomyslnost, protože je země nyní ve válce s Ruskem. Vstupem Ukrajiny by se ve válce s Ruskem ocitlo i samotné NATO - i to je důvod, proč lze považovat rozšíření aliance v podobném formátu nyní spíše za nepravděpodobné. Redakci zajímal na dané téma názor poradce hlavy státu a bývalého ostříleného diplomata Petra Koláře, z jehož slov vyplynulo, že vše má svůj čas, nicméně vylíčil svou představu, jak by Ukrajina mohla v budoucnu fungovat jako »kamarádka« EU, případně aliance NATO.

Komentář: Rozsah ruské agrese na Ukrajině, která začala před více než dvěma roky, ale i brutalita ruských jednotek je nadále pro západní země šokující. Uplynulý rok konfliktu jen potvrdil, že válka jen tak neskončí. Zcela se nenaplnily očekávané naděje, že Ukrajinci, kteří převzali iniciativu, agresora ze svého teritoria vytlačí. Ukrajina se nyní dostává do defenzivy. "A očekává velkou ofenzivu ze strany Ruska," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bývalý diplomat a takzvaný prezidentův přítel po boku Petr Kolář, kterého redakce oslovila v souvislosti s tím, jak vidí současné dění na Ukrajině.

Komentář: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny varoval, že pokud jeho země brzy neobdrží slíbenou americkou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou muset ukrajinské síly začít ustupovat. Dříve napsal britský list Financial Times, že Rusko pravděpodobně plánuje v letošním roce rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, a to s dotazem, jaký vývoj ozbrojeného konfliktu pro další měsíce očekává. Z jeho slov vyplynulo, že zásadní bude období léta.

Komentář: Pokud dojde na scénář, že Ukrajina nedostane slíbenou vojenskou podporu od USA, a nyní je zdržována kvůli neshodám v Kongresu, bude se muset ukrajinská armáda postupně stahovat. Kyjev ale hledá řešení, jak tomuto nepříznivému vývoji předejít. V rozhovoru, který byl zveřejněn v americkém deníku The Washington Post, to na konci minulého měsíce prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila uznávaného odborníka –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity –⁠⁠⁠⁠⁠ s dotazem, jak se na slova ukrajinského prezidenta dívá, zda jde skutečně o velmi alarmující situaci. Uvedl, že věc má více rovin.

Komentář: Předání části území Rusku výměnou za začlenění v NATO by mohlo představovat jednu z možných budoucností Ukrajiny. Ačkoli se nejedná o variantu, kterou by evropští politici veřejně podporovali, jedná se o téma, které se pravidelně objevuje v mnoha neoficiálních diskuzích. Tato možnost se navíc stává klíčovým faktorem urychlujícím poskytování podpory Kyjevu. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: V případě, že Ukrajina nedostane vojenskou podporu od USA, která jí byla dříve slíbena, ale nyní je zdržována kvůli neshodám v Kongresu, bude se muset ukrajinská armáda postupně stahovat. Avšak Kyjev hledá řešení, jak tomuto nepříznivému vývoji předejít. V rozhovoru, který byl zveřejněn v americkém deníku The Washington Post, to na konci uplynulého měsíce prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Podle generála ve výslužbě, bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora slova ukrajinského prezidenta působí, jako by vzhledem k nepříznivému vývoji na frontě začínal hledat viníka, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Frontová linie na Ukrajině je v současné době spíše statická. Iniciativu v nejbližším období lze očekávat spíše na ruské straně. Z vojenského hlediska je zásadním problémem nedostatek munice pro dělostřelectvo, což vede k aktuálnímu ruskému tlaku na vybraných úsecích frontové linie a oslabení schopností ukrajinských jednotek tomuto tlaku čelit. Dále pak je problém v živé síle. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála ve výslužbě a komentátora Andora Šándora, zda se podle nedávných dat, která přinesla BBC, dá říct, že v Evropě má Ukrajina druhou armádu. Uvedl, že ano, ovšem její nasazení má háček.

Komentář: V případě, že Ukrajina nedostane vojenskou podporu od USA, kterou již dříve slíbila, ale nyní je zdržována kvůli neshodám v Kongresu, bude se muset ukrajinská armáda postupně stahovat. Avšak Kyjev hledá řešení, jak tomuto nepříznivému vývoji předejít. V rozhovoru, který byl zveřejněn v americkém deníku The Washington Post, to prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz položila v souvislosti s tím, že válka na Ukrajině trvá více než dva roky, dotaz vojenskému analytikovi a expertovi na výzkum státního terorismu Josefu Krausovi - kdo je jeho pohledem v konfliktu vlastně vítězem. Podle něj boje na Ukrajině v současnosti vítěze nemají, ale lze říct, že Rusko do jisté míry utrpělo obrovské ztráty, a lze jej označit za zemi, která více utrpěla.

Komentář: Ruský prezident a diktátor Vladimir Putin označil za »naprostý nesmysl« varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí, nebo Česko. Tato prohlášení učinil při setkání s ruskými vojenskými piloty. Podle něj se NATO snaží zastrašovat obyvatele, aby si udrželo jejich podporu pro další pomoc Ukrajině. Tento komentář přichází v kontextu trvajícího konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, který trvá více než dva roky. Putin tímto prohlášením zřejmě chtěl odmítnout spekulace o možném rozšíření ruské vojenské agresivity do dalších evropských zemí a zároveň kritizovat postoj a kroky NATO v souvislosti s podporou Ukrajiny. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila glosátora a bezpečnostního experta Andora Šándora s dotazem, zda je vůbec konflikt na platformě NATO bez Spojených států s Ruskem vůbec reálný. Uvedl, že v takovém uspořádání jde o nepravděpodobnou událost.