Ukrajina

Komentář: V případě vítězství ve volbách v příštím roce by stávající prezident Spojených států Joe Biden zahajoval druhý mandát ve věku 82 let. Průzkumy nasvědčují tomu, že se demokrat příští rok utká s republikánským exprezidentem Donaldem Trumpem, kterému by v případě vítězství bylo v době nástupu do funkce v Bílém domě 78 let. Objevují se čím dál častěji spekulace, že Trumpův úspěch by mohl mít vliv na ukončení války na Ukrajině. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, který souhlasí s tím, že by chtěl ukončit ozbrojený konflikt, není však jisté jak.

Komentář: Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nařízení o pravidelných podzimních odvodech do armády. Základní vojenskou službu v armádě má letos na podzim nastoupit 130.000 lidí ve věku od 18 do 27 let. Informoval o tom portál Meduza. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra, jak uvedl pro ŽivotvČesku.cz, není v současnosti důvod, proč by Západ neměl nadále podporovat Ukrajinu. Jeho kolega Josef Kraus pak uvedl, že si nemyslí, že by vojenský konflikt skončil ještě letos.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Civilizovaný svět je zhrozen z ruské krutosti na Ukrajině. Válka je šílená a proti všem zásadám humanity. Kreml ale dál sleduje svůj hlavní cíl – rozvrátit Západ až k jeho pádu. Ruské samoděržaví neváhá využít k úspěchu destrukce i faktor hladu. Afrika je závislá na ukrajinském obilí. A to kvůli kremelské akci na černý kontinent neproudí. Sociolog Vojtěch Bednář pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že nedostatek ukrajinského obilí je faktorem africké migrace do Evropy.

Děsivá statistika. Mladí Rusové po odvodu do armády a rychlém příchodu na ukrajinskou frontu často mají před sebou maximálně pět měsíců života. Pak přichází smrt. Kanónenfutr z lidí, to je ruská taktika, známá už z historie. Nepřekvapí, že neúcta k životu vyvolává emotivní reakce. Řeporyjský starosta Pavel Novotný pro ŽivotvČesku.cz soudí, že Rusko si zaslouží zničení. Zhrozen je i lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Komentář: Většina padlých mobilizovaných Rusů nebyla na frontě na Ukrajině ani pět měsíců, uvedl investigativní portál Važnyje istorii. Ten přezkoumal informace o 3000 zemřelých Rusech povolaných do zbraně na základě mobilizačního zákona z loňského září, o jejichž smrti se informovalo v otevřených zdrojích. Portál podotkl, že údaj 3000 mrtvých neodpovídá skutečnému počtu obětí v řadách mobilizovaných, který bude patrně vyšší. Rusko o počtu padlých vojáků už mnoho měsíců neinformovalo. Dohromady ruská armáda podle tvrzení Moskvy povolala do zbraně asi 300.000 lidí. Pro ŽivotvČesku.cz poradce prezidenta Petra Pavla, mezinárodně uznávaný diplomat Petr Kolář, který v minulosti působil mimo jiné země i v Rusku jako velvyslanec, přiblížil, proč Rusko v bojích významně ztrácí lidskou sílu.

Komentář: Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor. Ve svém projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Připomněl také, že následky ruské invaze pociťuje vzhledem k ohrožení potravinové bezpečnosti způsobené ruskou blokádou ukrajinských přístavů celý svět. Slova prezidenta okomentoval bezpečnostní expert a glosátor Andor Šándor, který s hlavou státu v jeho slovech souhlasí, upozornil však na to, zda jsou jeho slova z praktického pohledu realizovatelná.

Invaze na Ukrajinu přichází Rusko velmi draho. Denně na válku vynakládá přibližně 300 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 6,9 miliardy korun podle aktuálního kurzu), uvedla to ukrajinská verze magazínu Forbes. Podle něj Putinův režim za válku vydal přibližně 167,3 miliardy dolarů - tedy v přepočtu částku přibližně 3,85 bilionu korun. Výpočet Forbes zakládal na datech, která poskytuje Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Finanční ztráty Ruska pro ŽivotvČesku.cz okomentoval veřejnou odborností uznávaný ekonom Štěpán Křeček. Z jeho slov vyplynulo, že životní úroveň Rusů se značně zhoršuje.

Komentář: Ukrajinská armáda má na svoji protiofenzívu 30 až 45 dní, než se počasí začne zhoršovat a začne bránit dalším operacím, řekl stanici BBC předseda sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil Mark Milley. Ukrajinci podle něj postupují pomaleji, než se očekávalo, ale »těžké boje pokračují«. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v sobotu na konferenci v Kyjevě připustil, že v chladném počasí a za mokra se bojuje hůře, nicméně jde podle něho o adaptaci a ne o přerušení bojových operací. Pro ŽivotvČesku.cz odhadl vývoj vojenského konfliktu do konce roku Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že pokud někdo očekává klid zbraní, domnívá se, že to nenastane. "Letos podle mého určitě ne," zdůraznil.

Komentář: Ukrajinskou protiofenzivu brzdí ruská převaha ve vzduchu, řekl na konferenci v Kyjevě před víkendem prezident Volodymyr Zelenskyj. Protiofenziva, zahájená na začátku června, by podle Zelenského dosáhla výraznějších územních zisků na jihu a východě země, kdyby ukrajinská armáda dostala od západních partnerů silnější zbraně. Zelenskyj si podle tiskových agentur také postěžoval na zpomalování rozhodovacích procesů na Západě, ať jde o přijímání sankcí proti Rusku, nebo o dodávky zbraní Ukrajině. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity promluvil o tom, jak je důležitá další podpora Západu.

Rozhodnutí Spojených států dodat ukrajinské armádě tankovou munici s ochuzeným uranem je podle mínění Ruska zločin. Řekl to dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. O novém balíku vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě až 175 milionů dolarů (skoro čtyři miliardy Kč), v němž budou poprvé náboje pro tanky Abrams s ochuzeným uranem, informovalo americké ministerstvo obrany ve středu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s žádostí o zhodnocení současného vývoje konfliktu. Z jeho slov vyplynulo, že Ukrajinci stále mají naději do konce roku udělat zásadní zvrat ve válečném konfliktu.

Ruský pilot, který odletěl na Ukrajinu i s nejnovější verzí vojenského transportního vrtulníku Mi-8, dostane odměnu ve výši v přepočtu půl milionu dolarů (asi 11,3 milionu Kč), uvedl dnes v televizi mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov. Současně vybídl další ruské piloty a vojáky k následování krajanova příkladu. Osmadvacetiletý Maxim Kuzminov v souladu s ukrajinskými zákony dostane zmíněnou částku v hřivnách, dodal mluvčí podle listu Ukrajinska pravda.

Vůdce ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin byl na začátku týdne pohřben na předměstí Petrohradu, poslední rozloučení bylo soukromé. Prezident Vladimir Putin se pohřbu nezúčastnil. Verzí, proč se minulou středu zřítil stroj, v němž byl Prigožin, je několik. Jednou z nich je možná chyba pilota, druhou porucha letadla. Nejčastěji zmiňovanými verzemi jsou výbuch na palubě letadla a zásah protiletadlovou střelou odpálenou ze země - tedy cílená likvidace. Pro ŽivotvČesku.cz se vyjádřil poradce prezidenta Petra Pavla a diplomat Petr Kolář ohledně dotazu, zda se dá očekávat nějaká odveta za smrt vůdce žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Nevyloučil to a rovnou začal mluvit o »odplatě směrem k Putinovi«.

Komentář: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odmítl kritiky některých západních představitelů týkající se údajně malého pokroku ukrajinské protiofenzivy a uvedl, že ukrajinské síly postupují vpřed. Ukrajina se během téměř tříměsíční protiofenzivy dokázala znovu zmocnit více než desítky vesnic, nepřevzala ale zpátky kontrolu nad žádným významným střediskem, uvedla agentura Reuters. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nedávno popsal, co jeho pohledem přinesou další měsíce bojů - před nadcházející zimou se začínají rýsovat dva scénáře.

Rusko v posledních měsících Ukrajinu, na jejímž území vede už téměř 18 měsíců válku, opakovaně obvinilo z dronových útoků na svém území. Údery hlásila několikrát i Moskva, vzdálená stovky kilometrů od ukrajinských hranic, a v květnu dokonce podle Ruska zaútočil ukrajinský dron na Kreml. Ačkoliv tento incident Kyjev důrazně odmítl, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve uvedl, že útoky na ruské území jsou "přirozeným a naprosto spravedlivým procesem", píše server BBC. V širokém materiálu připomněl nedávné útoky na ruské území a typy dronů, které používá Ukrajina.

Komentář Jiřího Ovčáčka: "Kdo je schopen znásilnit, je schopen také bojovat za svou vlast," prohlásil bývalý prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro televizi CNN Prima News. Dodal, že mladí ukrajinští uprchlíci by prostě měli pomáhat své zemi v boji s ruskou agresí. Zeman tím vyvolal bouři reakcí. Jde jistě o zásadový postoj, jasnou výzvu k obraně ohrožené domoviny. Každá válka ale vede k tomu, že přestáváme vidět konkrétní lidský úděl a život se stává jen měrnou jednotkou.

Rusko více než rok a půl na Ukrajině ukazuje zlo, které člověk umí napáchat. Ukrajinská armáda je již několik týdnů ve fázi protiofenzivy. Kyjev během války mnohokrát obvinil ruská vojska z útoků na civilní cíle. Válka, jež byla rozpoutána na Putinův rozkaz, si podle ověřených údajů OSN vyžádala tisíce obětí z řad civilistů a desetitisíce mrtvých vojáků na obou stranách. To, co se děje na Ukrajině, ale nemůže být donekonečna - zejména pokud jde o dodávky zbraní a munice. "Platí to pro obě strany," uvedl to pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity s tím, že logicky musí na frontě dojít k nějaké změně.

Přestože na Ukrajině zuří válka, statisíce Rusů si vybírají z oblíbených prázdninových destinací, kde by mohli strávit letní dovolenou. Jiní hledají dokonce bezpečné útočiště, kde by přečkali celý konflikt. Protiruské sankce, slabý rubl a zákazy vydávání víz Rusům zajistily, že ruští turisté mohou své peníze utrácet jen v několika málo destinacích. Ty na tom sice dost vydělávají, ale tamní obyvatelé to ne vždy schvalují, píše bruselský server Politico. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl sociolog Vojtěch Bednář, že si dokáže představit, že na občany Ruské federace v řadě destinací je nahlíženo »skrz prsty«.

Ukrajinská ofenziva je pomalejší, než by se čekalo - taková slova v poslední době zaznívají v rámci hodnocení protiútoku ukrajinských vojenských sil. Podle šéfa oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josefa Krause protiofenzíva ztratila svoji počáteční dynamiku v důsledku silných ruských obranných linií a v kombinaci s přírodními překážkami, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz. Ukázalo se, že schopnosti Ukrajiny byly dostatečné k zajištění obrany či k vedení dobře cílených, ale přece jen omezených protiútoků, zdůraznil.

Rusko ve snaze utajit reálné ztráty na Ukrajině pochovává své zabité vojáky na okupovaných ukrajinských územích, uvedla ve čtvrtek náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová podle agentury Interfax-Ukrajina. Zatímco ukrajinská armáda přešla do protiofenzívy na jihu země a u Bachmutu na východě, na severovýchodě u Kupjanska musí odrážet sílící ruské útoky. Rusové podle ukrajinského velení denně přicházejí na bojišti o stovky vojáků. V současnosti nic nenasvědčuje tomu, že by došlo mezi oběma stranami k nějakému příměří, podle bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora konflikt spíše zamrzne, než že by v současnosti došlo k něčemu mimořádnému, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Sedm z deseti uprchlíků v Česku žije pod hranicí příjmové chudoby. Dvě třetiny příchozích nad 17 let přitom mají práci. Dvě třetiny ukrajinských pracovníků si ale nevydělají ani 150 korun čistého na hodinu. Bezmála tři pětiny ze zaměstnaných jsou stále na místech pod svou kvalifikací. Výsledky červnové vlny dlouhodobého výzkumu Hlas Ukrajinců poskytla dnes agentura PAQ Research (PAQ). Výzkumníci doporučují mimo jiné posílit kurzy češtiny, asistenci při hledání odpovídající práce i kontroly. Navrhují také úpravu humanitární dávky. Podle ekonoma Štěpána Křečka, kterého oslovila redakce ŽivotvČesku.cz, je potřeba brát statistiky s rezervou, a to z důvodu, že někteří Ukrajinci pobírají peníze »bokem«, na druhou stranu uznal, že většině se v ČR žije nelehce - pokud jde o ekonomickou stránku věci.

Komentář: Psal se 24. únor loňského roku a ruské vojenské síly podnikly naprosto barbarský čin - na příkaz prezidenta Ruské federace Vladimira Putina vnikly do sousední Ukrajiny. Válku tamní režim označil jako »speciální vojenskou operaci«. Z domovů a v obavách o život se miliony Ukrajinců přemístily do sousedních zemí, kde jim byl poskytnut azyl. Česká republika se postavila k situaci hrdinsky. Jenže to, co platilo v loňském roce po únoru, dnes už v řadě případů neplatí. V ČR se vztah k Ukrajincům zhoršil a pro ŽivotvČesku.cz uznávaný psycholog Jeroným Klimeš vysvětlil, co se za tímto »jevem« skrývá. Jistou optikou totiž připomíná jednání Čechů za covidu. Kdy se na začátku šily roušky, na konci procesu už nikdo neřešil, kolik lidí na nový typ koronaviru zemřelo.