Ukrajina

Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil po jednání lídrů klíčových evropských zemí v Paříži s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Macron to uvedl na síti X. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, aby možné příměří s Ruskem neskončilo jako dohody z Minsku, které nedokázaly zabránit ruské invazi v roce 2022. Redakci ŽivotvČesku.cz zejména zajímalo, co je důvodem, že zástupci České republiky nebyli přizváni, přestože vláda se do poslední chvíle snažila získat pozvánku pro premiéra Petra Fialu. Odpověď se snažil najít na dotaz bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Lídři klíčových evropských zemí se v pondělí v Paříži sešli k jednání o situaci kolem Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který summit svolal v reakci na záměr Spojených států jednat s Ruskem o příměří bez Evropanů, bezprostředně před schůzkou telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Informovaly o tom tiskové agentury. Zajímavostí je, že Česká republika patří mezi nejvýraznější podporovatele Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi. Od začátku konfliktu poskytla vojenskou, humanitární i finanční pomoc, přičemž se aktivně angažuje v dodávkách zbraní, výcviku ukrajinských vojáků a diplomatické podpoře na mezinárodní scéně. Přesto pozvánku nedostala. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce hlavy státu a bývalého diplomata Petra Koláře, kterého »nepozvání« jako mnohé překvapilo.

Američtí a ruští vyjednavači, kteří budou diskutovat o možném urovnání konfliktu na Ukrajině a připravovat summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, se sejdou v Saúdské Arábii v úterý 18. února. Informaci zveřejnil zpravodajský server Axios. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval politický klasik Miroslav Kalousek. Z jeho slov vyplynulo, že »bychom se jako Evropská unie měli ptát sami sebe, proč jsme na vedlejší koleji«.

Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to dnes napsala agentura Bloomberg. Zatímco se podle ní očekává také účast ukrajinských představitelů, ti evropští prý byli odříznuti. Americký zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg v sobotu řekl, že Evropané nebudou součástí plánovaných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a USA. Redakce ŽivotvČesku.cz se v kontextu popsaného dotázala poradce hlavy státu a bývalého diplomata Petra Koláře, jak se na věc dívá a co z ní vyplývá.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh americké vlády na její získání podílu 50 procent na ukrajinských vzácných nerostech, informuje o tom list Financial Times s odkazem na zdroje blízké jednání. Podle dostupných informací se Zelenskyj snaží vyjednat výhodnější podmínky. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval vojenský analytik Lukáš Visingr. Z jeho slov vyplynulo, že »Donald Trump rozhodně potřebuje Ukrajinu«.

Komentář: Pokud má někdo pověst expolitika a dnes již spíše komentátora, který se nebojí říct věci naplno, je to rozhodně Mirek Topolánek. Bývalý premiér a někdejší předseda a člen ODS už sice dávno nehraje první politickou ligu, ale jeho komentáře na sociálních sítích mají stále třaskavou razanci. A to takovou, že dokáží rozčeřit stojaté vody české politické debaty. Jak jsme si všimli v redakci ŽivotvČesku.cz, to se nyní stalo, když si Topolánek vzal na mušku europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN) a její výrok o Ukrajině.

Komentář: Ukrajina úpí pod ruskou knutou, ale někteří politici jsou prostě nepoučitelní. Stále na ně působí jakýsi podivný sentiment, že Moskva je zářivá bašta slovanstva, pravý ráj národů a záštita budoucnosti. Přitom za tím vším pozlátkem jsou prosté imperiální zájmy jako v 19. století. Velmoci už jsou prostě takové. Do hlavního města ruské říše v neděli s radostnými očekáváními odletěla slovenská delegace v čele s politiky vládních stran Andrejem Dankem a Tiborem Gašparem. Cesta se zkomplikovala, účastníci zájezdu nemohli letět přes Polsko. To se stalo zdrojem vtípku českého europoslance Tomáše Zdechovského.

Komentář: Obrovská očekávání od roku 2025 naplňují Česko. Mnozí si do nadcházejících dvanácti měsíců projektují sny a přání. Porážka vlády Petra Fialy, epochální geopolitické tahy Donalda Trumpa, konec války na Ukrajině, Andrej Babiš ve Strakově akademii. Vize, které jedny naplňují nadšením, druhé děsí. Realita nebude tak jednostranná, naopak, bude mnohem zašmodrchanější. V analýze portálu ŽivotvČescku.cz si například rozebereme, proč není radno odepisovat premiéra Petra Fialu.

Komentář: Největším problémem politiků a analytiků při hodnocení válečných konfliktů je nedostatek znalostí o psychologii národů. Protivník i spojenec je buď podceňován, nebo jsou do něj promítány vlastní představy. Platí to i pro Ukrajinu. Kdo zná aspoň trochu její historii, nediví se tomu, že prezident Volodymyr Zelenskyj představil plán vítězství, ačkoliv ruský agresor vojensky postupuje. Ukrajinci se ve skutečnosti nikdy nevzdávají, jak konstatujeme v komentáři portálu ŽivotvČesku.cz. Pro ruského cara Vladimira Putina to je samozřejmě komplikace v plánech na obnovu impéria.

Zahraniční zpravodajství: Armáda diktátora Vladimira Putina by měla být na pozoru. Šéf Kremlu dříve během setkání s novináři uvedl, že na Ukrajině každý měsíc padne pět tisíc ruských vojáků. Skutečné počty však mohou být ještě vyšší. Ukrajinci, s trochou nadsázky řečeno, k tomu používají »speciální dronové triky«, jak naznačují záběry z kamery, které přesdílel účet na platformě X s názvem Dárek pro Putina. Pro ŽivotvČesku.cz ohledně využívání dronů v boji poskytl komentář vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia a politolog Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: Bylo sedm dnů před koncem září, když prezident Petr Pavel výrazně rozčeřil situaci svým prohlášením, že se bude muset Ukrajina dočasně smířit se ztrátou území. Spustil se povyk, že trpící zemi ubližuje, a na druhé straně se začali prsit lidé, kteří jen špatně skrývají svou náklonnost k imperiálnímu Rusku. Typická česká bouře na bahnitém rybníku na špinavé návsi. Je ovšem druhý říjnový den a v médiích probleskla zpráva, že je Ukrajina připravena jednat o územním kompromisu. Prezident Petr Pavel tedy jen pojmenoval realitu. A buďme za to rádi. Redakce ŽivotvČesku.cz může konstatovat, že volba generála v této drsné volbě nebyla špatnou variantou.

Zhruba dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. Je to zhruba o 20 procent více než před rokem. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina ze zaregistrovaných uprchlíků. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Ministerstvo v pátek sdělilo, že k prodloužení dočasné ochrany se letos registrovalo 320.304 Ukrajinců a že tři pětiny z nich byly ženy. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz výsledky průzkumu v kontextu toho, proč tomu tak je, okomentoval sociolog Vojtěch Bednář.

Zahraniční zpravodajství: Německý kancléř Olaf Scholz volá po intenzivnějším diplomatickém úsilí k dosažení míru na Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským plánují uspořádání nové mírové konference, do které by mělo být zahrnuto i Rusko. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval bezpečnostní expert Andor Šándor, který zdůraznil, že mírová cesta bude složitá. Podle něj je pro Rusko zásadní, aby Ukrajina zachovala neutralitu a nevstoupila do NATO, což je podmínka, kterou Ukrajina podle něj neuzná.

Komentář: Od srpna 2024 se válka mezi Ukrajinou a Ruskem dostala do nové, překvapivé fáze. Ukrajinské jednotky, které zaútočily na Kurskou oblast, kontrolují v současnosti okolo 1300 km² ruského území, uvedl to list The New Voice of Ukraine. Tento krok nejenže šokoval Kreml, ale také zásadně proměnil dynamiku války, kdy nyní Ukrajina útočí na samotné ruské teritorium, a to v místě historicky symbolickém pro Rusko - v Kursku. Redakce ŽivotvČesku.cz se v souvislosti s touto situací obrátila na politologa a experta na ozbrojené konflikty, vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause. Podle něj ukrajinský strategický tah nejen ponižuje Vladimira Putina, ale má také zásadní vojenský význam.

Zahraniční zpravodajství: Ukrajina nebude nutit své občany v branném věku k návratu do vlasti. Tento postoj ve čtvrtek potvrdil ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč v rozhovoru pro Rádio Svoboda. Ukrajina, která se již více než dva a půl roku brání ruské invazi, je ve výrazné početní nevýhodě oproti agresorovi a snaží se přesvědčit Ukrajince žijící v zahraničí, aby se vrátili a pomohli bránit svou zemi. Situaci pro ŽivotvČesku.cz okomentoval bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Zahraniční zpravodajství: Mezi korunami stromů prolétá ohnivý kolos, který během několika vteřin promění okolí v pekelnou výheň a zanechá jen popel. Tak se dá charakterizovat nový ukrajinský dron přezdívaný »dracarys« (dračí oheň). Video zveřejnila 108. samostatná brigáda územní obrany Ukrajiny a nyní dynamicky koluje na síti X. Na záběrech je vidět, jak bezpilotní letoun míří k lesu, kde se údajně nacházejí ruské jednotky, a poté začne z nebe chrlit plameny v podobě jisker. Drony –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bezpilotní letouny –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se stávají klíčovou složkou moderních konfliktů, jak ukazují současné vojenské operace na Ukrajině. Jde o trend, který zřejmě bude pokračovat i v následujících dekádách, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia a politolog Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Rusko provede změny ve své jaderné doktríně v reakci na kroky Západu v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Na konci uplynulého týdne o tom s odvoláním na náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova informovala agentura TASS. Pro ŽivotvČesku.cz eskalaci v rámci jaderné rétoriky ze strany Ruska okomentoval bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Zahraniční zpravodajství: Západ si zahrává s ohněm, když uvažuje o tom, že by Ukrajině povolil použít zbraně, které od něj získala, k útokům v hloubi ruského území. V úterý to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Spojené státy podle agentury Reuters varoval, že třetí světová válka by se neomezila na Evropu. Redakce v kontextu opakované výhrůžky z ruské strany oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora, který uvedl, že Rusko není dobré podceňovat, na druhou stranu se nedomnívá, že »do konfliktu rozměru třetí světové války« by Rusko chtělo vstoupit, a to už jen s ohledem na to, že ve válce s Ukrajinou »toho moc nepředvedlo«, a to nejen takticky, ale i v rámci vojenské výbavy.

Zahraniční zpravodajství: Ukrajina má nyní pod kontrolou více než 100 obcí v ruské Kurské oblasti, kde její vojska ovládla téměř 1300 kilometrů čtverečních území. Současná operace má podle ukrajinského velení klíčový vojenský význam – nejenže vytvořila ochrannou zónu před ruským ostřelováním, ale zároveň odvedla značnou část ruských vojsk od fronty v Doněcké oblasti. K situaci se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil politolog a šéf oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z Masarykovy univerzity. Redakci zajímalo, zda by reakce Ruska na zábor teritoria ze strany ukrajinských ozbrojených sil mohla dojít až k použití taktických jaderných sil. To však odmítl.

Zahraniční zpravodajství: Ukrajinské jednotky opět ukázaly svou schopnost provést překvapivé operace, když nepatrně postoupily v ruské Kurské oblasti, zatímco ruské invazní síly se dostaly do strategicky klíčových oblastí ve východoukrajinském městě Pokrovsk. Jak upozorňuje americký Institut pro studium války (ISW), ukrajinské jednotky zároveň zahájily protiútok v Charkovské oblasti, což potvrdil i velitel brigády Andrij Bileckyj. Celková situace je značně nepřehledná a napětí stoupá na obou stranách fronty. K situaci se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil bývalý diplomat a člen poradního panelu prezidenta republiky v oblasti mezinárodních vztahů Petr Kolář, který považuje útok Ukrajinců za důležitou morální facku pro ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zahraniční zpravodajství: Ukrajinští vojáci nepatrně postoupili v ruské Kurské oblasti, zatímco nedávný postup Rusů na východoukrajinské město Pokrovsk zřejmě přiměl ukrajinské jednotky stáhnout se z některých pozic na tomto úseku fronty. Ve své nejnovější analýze bojů to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ruským invazním silám se podle něj ale pravděpodobně nepodařilo Ukrajince u Pokrovska takticky obklíčit. Ukrajinští vojáci mezitím podle serveru The Kyiv Independent a ruské služby BBC oznámili, že zahájili protiútok v Charkovské oblasti. Zásadní otázkou je, zda vůbec letos za současné situace může dojít k mírovým jednáním. Podle politologa a šéfa oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity to nelze vyloučit.