Ukrajina

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin podle listu The New York Times dopředu věděl o chystané vzpouře Wagnerovy skupiny. USA se teď snaží zjistit, jestli ji tento bývalý velitel ruských jednotek nasazených na Ukrajině pomáhal i plánovat. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz poskytl lehký rozbor toho, co víkendová událost způsobila se zdánlivě neotřesitelnou pozicí Vladimira Putina. Z jeho slov vyplynulo, že prezident Ruské federace v současnosti nemá situaci plně pod kontrolou.

Rozhovor: Víkendová vzpoura ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny si řekla o pozornost světa. Jak ale rychle začala, tak i rychle skončila. Wagnerovci v čele s Jevgenijem Prigožinem v sobotu táhli směrem na Moskvu proti podle nich zkorumpovanému a neschopnému vedení ruské armády, svůj pochod ale ještě ten den zastavili a stáhli se. Pro ŽivotvČesku.cz se k události a jejímu dalšímu vývoji vrátil v rozhovoru bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Víkendová vzpoura ruského oligarchy Jevgenije Prigožina a jeho žoldnéřů byla přímým zpochybněním autority ruského prezidenta Vladimira Putina a byla jednoznačně tím, co nikdo nečekal. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce prezidenta Petra Pavla pro mezinárodní vztahy, uznávaného bývalého diplomata Petra Koláře, který přiznal, že prvotně u něj převážilo podezření z nějaké takticko-zpravodajské hry Kremlu, nakonec ale usoudil, že by v takovém případě šlo na poměry Ruska až o moc sofistikovanou kamufláž.

Rozhovor: Šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenij Prigožin ani jeho muži, kteří se zúčastnili ozbrojené vzpoury a pochodu na Moskvu, nebudou stíháni. Podle sdělení Kremlu to vyplývá z dohody, kterou zprostředkoval běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Prigožin se podle dohody přesune do Běloruska. Kde je teď, Kreml neví. Konvoj wagnerovců už ale podle ruských úřadů opustil Rostov na Donu, který obsadil v noci z pátku na sobotu. Ohledně situace, která se dá označit jako vzpoura, pro ŽivotvČesku.cz v rozhovoru promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Rozhovor: Jevgenij Prigožin, který se svou soukromou vojenskou skupinou bojoval na Ukrajině, se podle dostupných informací stáhl zpátky do Ruska, s přehledem přebral kontrolu nad Rostovem na Donu a dál táhne na Moskvu. Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním projevu označil vzpouru wagnerovců za zradu Ruska a řekl, že její osnovatelé budou tvrdě potrestáni. Prigožin následně prohlásil, že on ani jeho jednotky se Putinovi nevzdají a šéf Kremlu se podle něj hluboce mýlí, když je označil za zrádce. Ohledně aktuálního dění, které je velmi překvapivé, poskytl pro ŽivotvČesku.cz rozhovor bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Rusko více než rok a čtvrt válčí na Ukrajině, kdy ukrajinská armáda zahájila dlouho očekávanou protiofenzivu. Kyjev během války mnohokrát obvinil ruská vojska z útoků na civilní cíle. Válka, rozpoutaná na Putinův rozkaz, si podle ověřených údajů OSN vyžádala tisíce obětí z řad civilistů a desetitisíce mrtvých vojáků na obou stranách. To, co se děje na Ukrajině, ale nemůže být donekonečna. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co jeho pohledem přinesou další měsíce a kdy může dojít na klid zbraní.

Členské státy Severoatlantické aliance na červencovém summitu ve Vilniusu nebudou jednat o formálním pozvání Ukrajiny do NATO, prioritou je udržení ukrajinské nezávislosti a suverenity. Uvedl to v pondělí po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Řekl také, že dohodnuté investice aliančních států do obrany ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) jsou minimem, nikoli horní hranicí. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda NATO v nějaké dohledné době přivítá Ukrajinu jako členskou zemi. Z jeho slov vyplynulo, že v krátkodobém horizontu to vylučuje, ve střednědobém to ale vidí reálně.

Komentář: Mírové rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou jsou možné pouze po stažení ruských vojsk z okupovaných oblastí Ukrajiny, řekl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Interfax-Ukrajina po setkání s africkými vůdci. Delegace prezidentů a premiérů několika afrických zemí tím zahájila svou mírovou misi v Kyjevě a v sobotu se sešla s Vladimirem Putinem. Z jednání vyšlo najevo to, že ruský prezident africkým lídrům ukázal podepsanou dohodu o příměří, která byla podepsána podle něj na jaře loňského roku oběma stranami vojenského konfliktu. Rusové argumentují, že poté, co dodrželi dohodu a stáhli svou armádu od Kyjeva, Ukrajinci svou část dohody nedodrželi. K věci se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Komentář: Městský soud v Brně dnes poslal do vazby sedmatřicetiletého cizince, kterého policie podezřívá z vraždy muže. Obviněný podle policie v Brně-Bystrci poblíž tramvajové zastávky pobodal dva lidi, jeden z nich později v nemocnici zemřel. O rozhodnutí o vazbě informovala mluvčí soudu Petra Láníčková. Na Brněnské přehradě v městské části Bystrc se v sobotu konal ohňostroj, mířily na něj desetitisíce lidí. Policie se opakovaně obrátila na očité svědky konfliktu i ty, kteří vědí, co mu v tramvaji předcházelo, aby se jí ozvali. Média upozornila na to, že konflikt se stal mezi Ukrajincem a tamními Romy. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko má stejně jako ruský prezident Vladimir Putin kvůli podpoře agrese proti Ukrajině stanout před mezinárodním tribunálem. Uvádí to obsáhlá analýza z prostředí ukrajinské vlády, kterou má ŽivotvČesku.cz k dispozici.

Komentář: Katastrofa. Lehce jedním slovem se dá označit dění na jihu Ukrajiny, který částečně okupují ruské jednotky. V noci na úterý tam byla zničena hráz obří Kachovské přehrady. Z činu, který svět označuje jako barbarský, se obviňují obě znepřátelené a válčící země. Nadále je v běhu evakuace obyvatel na pravém břehu Dněpru, který mají Ukrajinci pod kontrolou. Evakuaci levého ohlásila i proruská okupační správa. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s událostí, která je zlomová v rusko-ukrajinském vojenském konfliktu trvajícím rok a čtvrt, oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora. Na dotaz, kdo je viník, nabídl tři varianty z několika možných.

O možnosti přistoupení Ukrajiny k Severoatlantické alianci se bude jednat v červenci na summitu v litevském Vilniusu. Na tom, že se země prezidenta Volodymyra Zelenského jednou může stát členskou zemí aliance, se shodl už summit organizace v Bukurešti v roce 2008. NATO se ale nemůže rozšířit o zemi, která je ve válce. Zároveň si plně uvědomuje, že ukrajinská armáda se za více než rok války stala jednou z nejsilnějších a nejzkušenějších na světě. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že výsledek konfliktu bude mít v nějaké míře vliv na budoucnost ukrajinských vojáků.

Češi moc milují, když jsou považováni za světové. Často pak ale nevidíme, co právě naši pověst kalí. Třeba nepořádek na ulicích. Schválně se podívejme kolem sebe, jak jsou naše města zaneřáděna odpadky. O to větší šok člověk zažije na válečné Ukrajině. Čisto a pořádek.

Jevgenij Prigožin, majitel ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která bojuje spolu s ruskou armádou na Ukrajině, tvrdí, že jej ruská státní média na příkaz vysokých představitelů z Kremlu záměrně ignorují a neinformují o něm. Dodal, že se jim to vymstí. Napsala o tom dnes agentura Reuters. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který upozornil na to, že v rámci ukrajinské protiofenzívy bude čím dál více docházet k takzvanému zaplevelení informačního prostoru, jehož výsledkem je zmást nepřítele.

Starostu Řeporyjí Pavla Novotného (42) všichni znají jako šokujícího skandalistu, na kterého doslova prší žaloby za příkré výroky. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz, který vznikl při cestě vlakem z Ukrajiny, poodhaluje jinou tvář a nabízí vhled do svého nitra. Hovoří o dětství, vztahu se slavným tátou Petrem Novotným (75), ale i důvodech, proč tak rád provokuje.

Redaktor Jiří Ovčáček exkluzivně z Ukrajiny: Českou republiku mají na Ukrajině upřímně rádi. Pomoc a podpora, kterou poskytuje válkou sužované zemi, má skutečně velkou odezvu. V Hostomelu u hlavního města Kyjeva, který se ubránil Putinovu vojsku, plánují otevřít jako výraz vděku Český dům. Pro začátek obdržel Hostomel od řeporyjského starosty Pavla Novotného českou státní vlajku.

Redaktor Jiří Ovčáček za portál ŽivotvČesku.cz vyrazil do válčící Ukrajiny, kam byl pozván. Navštívil město Hostomel, u kterého ukrajinští vojáci loni zastavili ruské agresory valící se na Kyjev - zbývalo jim pět kilometrů k úspěchu. Město ležící u řeky Irpiň severozápadně od Kyjeva stále nese válečné šrámy a čeká na obnovu.

Již několik měsíců se mluví o tom, že se v rámci rusko-ukrajinského konfliktu schyluje k protiofenzívě obránce. Půjde o natolik zásadní vojenský krok, jehož výsledek může řadu věcí změnit. Pokud chce Ukrajina uspět, a tím zároveň ukázat, že podpora Západu měla a má smysl, musí její plán vyjít. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který zjednodušeně popsal, jak se v současnosti dají vnímat některé informace z bojiště, které možná na někoho působí až chaoticky.

Komentář: Když na konci února loňského roku ruské ozbrojené síly podnikly invazi do sousední Ukrajiny, svět byl v šoku. Tehdy se odhadovalo, že boje budou trvat jen několik týdnů a dojde k ukrajinské porážce. K tomu ovšem nedošlo. Místo toho Ukrajinci před světem »ztrapnili« ruského obra a ozbrojený konflikt a nenávist mezi oběma zeměmi trvá dál - déle než rok. V současnosti dělat odhady, kdy válka na Ukrajině skončí, je poměrně odvážné. Přesto je vysoce pravděpodobné, že jednoho dne dojde na klid zbraní. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora s dotazem, co se po válce na Ukrajině dá z pohledu na obě země a případné další agrese očekávat. Variantu většího konfliktu nevyloučil.

V uplynulém týdnu dosáhla Ukrajina na bojišti největších úspěchů od listopadu loňského roku, když znovu získala několik kilometrů čtverečních území na severním a jižním okraji Bachmutu, napsala dnes agentura Reuters. Moskva podle ní připustila, že část jejích jednotek ustoupila, ale popírá, že by se její bojové linie na okrajích města rozpadaly. Kyjev zároveň upozorňuje, že tento postup je lokální a nepředstavuje zatím plnou sílu jeho připravované protiofenzívy. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce prezidenta Petra Pavla v oblasti mezinárodních vztahů - uznávaného diplomata Petra Koláře, který odpověděl na dotaz, jak moc je zásadní, aby ukrajinská protiofenzíva byla úspěšná. A to zejména pokud jde o další podporu Západu.

Silnou podporu Ukrajině bojující s ruským agresorem od počátku poskytuje mnohými konkrétními kroky ministryně obrany Jana Černochová. V exkluzivním a otevřeném rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz hovoří o české pomoci trpící zemi, odvaze ukrajinských vojáků, ruském terorismu, ale také vyvrací osočení, že vláda Petra Fialy (ODS) patří mezi válečné štváče.