Ukrajina

Ruská policie dnes zařadila Abbase Galljamova, někdejšího autora projevů ruského prezidenta Vladimira Putina, na seznam hledaných osob. Informovala o tom agentura AP, podle které jde o další krok v rámci potlačování opozice Kremlu. Není jasné, v souvislosti s jakým trestným činem policie Galljamova hledá. Ohledně nedávného vydání zatykače na nejmocnější muže Ruské federace promluvil pro ŽivotvČesku.cz generál v záloze, bezpečnostní expert a politický glosátor Andor Šándor (65). Na dotaz redakce, jak pravděpodobné je, že by ruský prezident byl předveden před spravedlnost, uvedl že minimální.

Jeho mise na Hradě byla naplněna a skončila důstojným odchodem. Jiří Ovčáček (44) v současnosti prožívá zásadní změnu ve svém životě. Po roli mluvčího hlavy státu si užívá dny volna a v roli dobrovolníka pomáhá Ukrajině. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz promluvil o současnosti, ale i třeba o exprezidentu Miloši Zemanovi (78).

V kontextu války na Ukrajině se často mluví o dezinformačních internetových stránkách a dalších internetových kanálech, které napomáhají šířit ruskou propagandu po světě. Jednou z postav českého internetu, která šíření nepravdivých informací nejspíš významně přispěla, je podle serveru iDNES.cz Matouš Bulíř, který odcestoval na Ukrajinu a poté natáčel videa o tom, jaká je na místě situace. V nich měl uvádět řadu pravděpodobných polopravd a nepravdivých informací, za což ho dobrovolníci z Česka, kteří ve válce bojují, zbili. Incident ukazuje video pořízené na místě. Samozvaný zpravodaj se posléze navrátil do vlasti. O dezinformacích a problémech, které se s nimi pojí, pro ŽivotvČesku.cz promluvil digitální marketér Marek Prokop.

Zřejmě ani letos se svět nedočká mírového řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45) navíc v úterý uvedl, že navrhl Číně, aby se připojila k ukrajinskému návrhu na ukončení války na Ukrajině. Odpověď ale dosud nedostal, informovala agentura Interfax-Ukrajina. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je nepravděpodobné, že by válka skončila letos - zaujal k tomu velmi skeptický postoj.

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina v letošním roce do Číny. Informovaly o tom dnes ruské agentury. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si jednal se svým ruským protějškem, se kterým se má setkat znovu i dnes. Dopoledne se sešel s premiérem Michailem Mišustinem. Největší obava Západu se nyní koncentruje kolem možných dodávek čínských zbraní Rusku. O jak moc pravděpodobný scénář jde, nastínil pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus. Z jeho slov vyplynulo, že vyloučit to nelze.

Čínský prezident Si Ťin-pching přiletěl do Moskvy, oznámily světové agentury s odvoláním na čínská a ruská média. Letoun s čínskou hlavou státu podle nich přistál na letišti Vnukovo. Ruský prezident Vladimir Putin projedná se svým čínským protějškem situaci na Ukrajině, čínský mírový plán a podá mu »vyčerpávající« vysvětlení ruského pohledu na konflikt, řekl podle agentury TASS novinářům o něco dříve mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který odpovídal v rámci dotazu, jak se dá schůzka obou protějšků vnímat.

Válka na Ukrajině už trvá déle než rok, přestože na jejím počátku si velká část světa myslela, že vojenský konflikt bude trvat pouze jen »pár« týdnů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45) věří, že konflikt, který již stál život desítky tisíc lidí na obou stranách, letos skončí, uvedl to na konci února. Pro ŽivotvČesku.cz poskytl svůj komentář bývalý premiér a v současnosti šéf spolku Nespokojení Jiří Paroubek (70), který o konci konfliktu v rámci časového horizontu uvažuje podobně.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu v pátek vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina (70) a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Důvodem jsou únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Západní státy včetně Česka i Ukrajina krok ICC označily za historický a přivítaly ho. Pro redakci ŽivotvČesku.cz rozhodnutí soudu okomentoval na dotaz bývalý ministr vnitra a politický glosátor Ivan Langer (56), z jehož slov vyplynulo, že nepochybuje o tom, že Rusko se zahajením své »speciální vojenské operace«, jak nazvalo již přes rok trvající invazi do sousední Ukrajiny, se dopustilo řady zločinů.

Rusové musejí při bojích o Bachmut často přecházet do defenzivy, napsala agentura Unian s odvoláním na ukrajinského exposlance Jurije Syroťuka, který se bojů o město účastní jako granátník. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj v pátek ale podle agentury Reuters upozornil, že ruské síly dál vynakládají na obklíčení Bachmutu veškeré úsilí. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského experta Lukáše Visingra, který na dotaz, kdo na tom v současnosti z obou stran je lépe, uvedl, že pro Ukrajinu hraje čas.

Válka na Ukrajině už trvá déle než rok, přestože na jejím počátku si velká část světa myslela, že vojenský konflikt bude trvat pouze jen »pár« týdnů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45) věří, že konflikt, který již stál život desítky tisíc lidí na obou stranách, letos skončí, uvedl to na konci února. Pro ŽivotvČesku.cz poskytl svůj komentář v rámci konce války poradce prezidenta Petra Pavla (61) a mezinárodně uznávaný diplomat Petr Kolář (60). Z jeho slov vyplynulo to, co si začíná myslet čím dál větší množství lidí - že válka bude patrně trvat déle a letos ukončena nebude.

Na konci února uplynul rok od momentu, kdy ozbrojené síly Ruské federace zaútočily na sousední Ukrajinu. V rusko-ukrajinském vojenském konfliktu přišly o život desítky tisíc lidí. V současnosti nic nenasvědčuje tomu, že by jedna ze stran uvažovala o řešení konfliktu diplomatickou cestou. Aktuálně je nejvíce skloňováno ukrajinské město Bachmut, které je jedním z ohnisek války a odehrávají se tam jedny z nejtěžších bojů. Válka vždy přináší smrt a ničí vše, co jí stojí v cestě, pravidlem zároveň je, že vždy na ní někdo vydělá. Specialista na vojenské konflikty Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz nastínil, kdo si v současném konfliktu lidově řečeno nejvíce »namastí kapsu«.

Válka na Ukrajině si 24. února odškrtla rok bojů. V současnosti ukrajinští obránci města Bachmut na východě Ukrajiny zaujali nové obranné pozice ve snaze odolat desítkám ruských útoků v oblasti, informuje dnes agentura Reuters. Web Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova napsal, že ruské ztráty v okolí Bachmutu jsou až sedmkrát vyšší než ukrajinské, informaci však nelze nezávisle ověřit. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, proč Rusko není schopno nasadit značnou početní převahu na Ukrajině. Z jeho odpovědi vyplynulo, že by to vedlo k masovému umírání vojáků na bojišti.

Byl to rok bolesti, smutku, víry a jednoty, uvedl na konci minulého týdne na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45). Letošek bude podle něj rokem ukrajinského vítězství. Přesně 24. února krátce před čtvrtou hodinou ranní kyjevského času Rusko zahájilo první raketové údery proti Ukrajině a hranice překročily první kolony ruských vojáků. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co ho v rámci rusko-ukrajinského konfliktu za celý uplynulý rok nejvíce překvapilo. Z jeho slov vyplynulo, že jde o dvě věci.

Žádný luxus - tak se dá mluvit o soukromí prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského (45), který v rámci příležitosti výročí rusko-ukrajinského vojenského konfliktu nechal nahlédnout do svého soukromí. Kameře novináře Dmytra Komarova ukázal, kde od počátku ruské invaze žije. Oko kamery pustil i do svého šatníku, v němž převažuje vojenské oblečení. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila předního českého psychologa Jeronýma Klimeše (55), který v rámci odhalení soukromí ukrajinského prezidenta promluvil o »válečné skromnosti«.

Ruské válečné tažení na Ukrajině v pátek vstoupilo do druhého roku, smutné výročí si připomněli státníci i obyvatelé evropských zemí, USA, Ukrajinci a při ojedinělých protestech i Rusové. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce nově zvoleného prezidenta Petra Pavla (61) s dotazem, jak by rok války, ve které zemřely desítky tisíc lidí, zhodnotil. Ze slov mezinárodně uznávaného diplomata Petra Koláře (60) vyplynulo, že Putin se v řadě zásadních věcí spletl.

Válka na Ukrajině dnes trvá přesně rok, přestože na jejím počátku si velká část světa myslela, že Ukrajině zbývají maximálně týdny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že konflikt, který již stál život tisíce lidí na obou stranách, letos skončí. Pro ŽivotvČesku.cz poskytl svůj komentář bezpečnostní expert a generál v záloze Andor Šándor (65).

Rusko bude i nadále dodržovat limity na počet jaderných hlavic a jejich nosičů vymezené ve smlouvě Nový START, uvedlo v úterý v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. Důvodem je podle něj zachování stability. Pozastavení ruské účasti na smlouvě oznámil krátce předtím při každoročním projevu k ruskému federálnímu shromáždění prezident Vladimir Putin (70). O jak vážnou situaci jde a jak ji lze číst, se redakce ŽivotvČesku.cz dotázala bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (65). Z jeho slov vyplynulo, že ze strany Ruska jde o výhrůžku.

Rok války na Ukrajině bude za pár dní smutnou realitou. V rusko-ukrajinském konfliktu se ale zatím ani nevyvíjí varianta mírového řešení, smutným faktem o to více je, že ani jedna ze stran nedává najevo, že by o ni usilovala. I když Ukrajinci statečně a mnohdy úspěšně vzdorují ruskému agresorovi, otázkou je, jak dlouho je možné, aby Západ dodával vojenskou techniku. Podle Miroslava Kalouska (62) je to otázka života a smrti, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Ruská armáda chystá u frontové linie 350 tisíc vojáků na klíčové příští týdny války. Evropská unie proto musí urychlit vojenskou podporu Ukrajiny, zejména zásobování municí. Po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož z debaty o společných nákupech zbraní a munice nevzešel žádný konkrétní návrh. Ministři se podle něj shodli na nutnosti rychle schválit desátý balík protiruských sankcí, který bude přijat do pátečního prvního výročí ruského vpádu na Ukrajinu.

Rok války na Ukrajině není ničím, z čeho by měl někdo radost. Umírají v ní lidé. V rusko-ukrajinském konfliktu se ale zatím ani nevyvíjí varianta mírového řešení, smutným faktem o to více je, že ani jedna ze stran nedává najevo, že by o ni usilovala. I když Ukrajinci statečně a mnohdy úspěšně vzdorují ruskému agresorovi, spoléhat se na to, že Západ bude dodávat bojovou techniku věčně, není možné. Že zásoby mají své limity se týká i Ruska. O situaci, ke které dříve, či později může dojít v obou případech, promluvil uznávaný bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Podle něj pak »nedostatek vojenských zásob« může vést až ke konci politického vedení jedné ze stran.

V nadcházejícím týdnu to bude přesně rok od momentu, kdy prezident Ruské federace Vladimir Putin (70) dal pokyn, aby vojenské síly jeho země napadly sousední Ukrajinu. Rozhodnutí šéfa Kremlu mělo za následek nejen zhoršení řady ekonomických jevů v rámci Evropy, ale smrt desítek tisíc lidí. S ohlédnutím do minulých měsíců došlo na několik pokusů řešit konflikt diplomatickou cestou, ani jeden z nich neskončil úspěšně. Pro ŽivotvČesku.cz o tom, co mírovému řešení války na Ukrajině brání, promluvil jeden z předních českých vojenských analytiků a vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus.