Ukrajina

Více než sedm měsíců trvá válečný konflikt na Ukrajině. A z rétoriky, kterou někteří čelní představitelé Ruské federace používají ve svých vyjádřeních, je zřejmé, že Ruské federaci lidově řečeno teče do bot. Děje se tak opět poté, co Ukrajinci přešli do mohutné protiofenzívy a dobývají část svého teritoria zpět. Podle slov místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva má Rusko právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně, uvedl to v úterý podle agentury TASS. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala generála v záloze a bezpečnostního experta Andora Šándora (65), zda z takové rétoriky mají Češi mít obavy. Odmítl to.

Kreml může k plánované anexi okupovaných ukrajinských území přistoupit před 1. říjnem nebo krátce po něm; na začátku října v Rusku totiž začíná obvyklý branný cyklus. Moskvě by to umožnilo povolat do boje proti Kyjevu ukrajinské civilisty, napsali dnes analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Podle hodnocení britské vojenské rozvědky existuje reálná možnost, že ruský prezident Vladimir Putin anexi formálně oznámí 30. září, kdy vystoupí před ruským parlamentem.

Rusko zatím nepřijalo žádné rozhodnutí o uzavření hranic v souvislosti s odchodem ruských občanů do zahraničí po ohlášení částečné mobilizace v zemi, oznámil to v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Několik ruských médií ale upozornilo, že pohraničníci na ruských letištích dostali seznamy lidí, na něž se vztahuje mobilizace, a kontrolují podle nich muže v branném věku. Letiště v sibiřské Ťumeni pak potvrdilo, že takový seznam obdrželo, uvedla ruská redakce stanice BBC. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda krok Vladimira Putina, kdy oznámil částečnou mobilizaci, je tím, co zkrátilo životnost jeho režimu. Z jeho slov vyplynulo, že ne zcela. Ukázal ale na variantu, která může být pro Ukrajince velmi zajímavá.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (72) v sobotním projevu před Valným shromážděním OSN obvinil Západ, že se snaží zničit a rozdělit Rusko. Prohlásil, že západní rusofobie nyní nabyla »nebývalých a groteskních rozměrů«. Ohradil se také proti kritice nynějších pod dohledem Moskvy organizovaných hlasování v okupovaných částech Ukrajiny o připojení k Rusku, informovala agentura TASS. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co se přibližně dá očekávat, pokud Ukrajinci začnou dobývat teritoria, která se v rámci ruskou stranou vytvořených referend budou chtít připojit k Ruské federaci.

V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny se konají referenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o konání těchto pseudoreferend v úterý oznámily, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Ve středu Vladimir Putin (69) oznámil částečnou mobilizaci. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora a generála v záloze Andora Šándora (65) s dotazem, co se v současnosti v rámci války na Ukrajině bude dít dál. Nastínil svůj odhad, kdy Rusko chce změnit pravidla »hry«.

Rusko mění vyhlášením částečné mobilizace pravidla války na Ukrajině. Vladimir Putin ve svém projevu k národu uvedl, že tak činí na obranu před Západem, který se snaží oslabit, rozdělit a zničit jeho zemi. Západní státy Putin obvinil z jaderného vydírání a pohrozil odpovídající ruskou reakcí. Rusko povolá do armády 300.000 rezervistů, podle šéfa Kremlu to budou Rusové s vojenskou zkušeností. Jaderná rétorika se opět dostala do pohybu. V pondělí s ní nešetřil poslanec ruské Státní dumy Andrej Guruljov. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který se domnívá, že k takovému kroku Rusko nesáhne. "Byl by to jeho nejen politický konec," uvedl.

Válka na Ukrajině pokračuje více než půl roku a v současnosti se šéf Kremlu Vladimir Putin (69) rozhodl pro zásadní krok. Ve středu ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se prý snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua (67) armáda povolá v rámci mobilizace 300.000 rezervistů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (65), který krok ruského prezidenta považuje za velmi rizikový.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) ve středu ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se prý snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Pro redakci ŽivotvČesku.cz vojenský analytik nastínil, co krok, který šéf Kremlu učinil, v realitě znamená.

Necelých sedm měsíců pokračují boje na východě Evropy, kdy 24. února podnikly ruské vojenské síly invazi na Ukrajinu. V současnosti agresor »peláší« z některých částí ukrajinského území před mohutnou protiofenzívou mužů Volodymyra Zelenského (44), který se netají tím, že chce osvobodit celou zemi. Rusko, nad jehož zmarem kroutí celý svět hlavou, se rozhodlo pro taktický krok, který pro ŽivotvČesku.cz už před několika měsíci předpovídal vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Ruskem kontrolované nebo okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny dnes (úterý) totiž oznámily, že tento týden chtějí zahájit hlasování o připojení k Ruské federaci.

Měla to být »fofr akce«, pár dní manévrů a pak vítání ruské armády v ulicích ukrajinských měst. S touto představou pracovala ruská nejvyšší místa, když rozhodovala o »speciální vojenské operaci« na Ukrajině. Realita ale ukázala, že nic nebylo vzdáleněji pravdě. Válka na Ukrajině trvá už déle než půl roku a Rusko se po ukrajinském přechodu do ofenzívy dostalo na bojišti do silných problémů. Podle vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia katedry politologie Masarykovy univerzity Josefa Krause se začínají objevovat v režimu Vladimira Putina (69) »nespokojené trhlinky«, které mohou předznamenávat jeho pád.

Válka na Ukrajině trvá déle než půl roku a současný vývoj nahrává více bránícím se Ukrajincům, kteří převzali otěže bojů. Moskva tak v poslední době ve snaze zastavit postup ukrajinských vojsk naléhá na Kyjev, aby souhlasil s návratem k mírovým jednáním, uvedla ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Ukrajina ale dialog v současné situaci odmítá, doplnila podle ruskojazyčného webu stanice BBC Stefanišynová. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak současnou situaci, kdy Moskva cítí blížící se debakl, vnímá.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) čelí nejenom ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti, odkud se urychleně stahují ruské jednotky, ale i kritice od svých největších podporovatelů, píše list The New York Times (NYT). Proruské kanály na telegramu v posledních dnech opakovaně kritizují Kreml, který podle nich místo pomoci na frontě organizuje pompézní oslavy v Moskvě nebo jednoduše neinformuje o svých selháních na bojišti. Pro redakci bývalý diplomat v USA a Rusku Petr Kolář (55) a bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínili možný scénář, který by vedl k tomu, že nejmocnější muž Ruska by byl odstraněn.

Ukrajinské síly v Charkovské oblasti na severovýchodě země dobyly zpět okolo 2500 kilometrů čtverečních, odhaduje americký Institut pro studium války (ISW). Protiútok na východě země ruské jednotky podle všeho překvapil, uvedla britská vojenská rozvědka. Ukrajinské síly kromě toho podnikají protiofenzivu i na jihu Ukrajiny. Ukrajinská armádní mluvčí Natalalija Humenjuková dnes podle agentury Unian sdělila, že Ukrajinci v některých jižních oblastech postoupili i o desítky kilometrů a Ukrajina brzy oznámí osvobození konkrétních obcí. Pro redakci ŽivotvČesku.cz aktuální stav rusko-ukrajinského konfliktu okomentoval špičkový vojenský analytik Lukáš Visingr, který se netajil tím, že žasne z rychlosti, kterou muži Volodymyra Zelenkého (44) dobývají zpět ztracená území a vytlačují Rusy z teritoria na východě země.

Ukrajinské síly v uplynulém dni postoupily v Charkovské oblasti na východě země nejméně o 20 kilometrů na území pod kontrolou ruských vojáků, čímž dobyly zpět plochu o přibližně 400 kilometrech čtverečních. Ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Za uplynulých 24 hodin ukrajinská armáda zničila dvě ruská letadla Su-25 a bitevní vrtulníky Ka-52 a Mi-24, sdělil dnes její generální štáb. Pro redakci ŽivotvČesku.cz současnou situaci zhodnotil expert na vojenské konflikty Lukáš Visingr.

Válka na Ukrajině trvá déle než půl roku a stále ani jedna strana nedokázala konflikt jednoznačně rozhodnout. Nabízí se tak otázka, jak dlouho konflikt, který vyvolalo Rusko, když podniklo na konci února vojenskou invazi do sousední země, bude ještě trvat. Podle redakcí ŽivotvČesku.cz osloveného vojenského analytika Lukáše Visingra se boje s největší pravděpodobností přesunou do dalšího roku. Zabránit by v tom mohly dva scénáře, které přiblížil.

Rusko by mohlo zastavit dodávky ropy do zahraničí v situaci, kdy chce skupina vyspělých zemí G7 zavést u ruské ropy cenový strop, uvedl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že příčinou přerušení dodávek plynu potrubím Nord Stream 1 do Evropy jsou sankce Západu. Mezitím nadále probíhají boje na Ukrajině, kterou na konci letošního února napadly ruské vojenské síly. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně odhadu, kdy by mohlo dojít na východě Evropy ke složení zbraní. Podle experta na vojenské konflikty sehraje významnou roli současná energetická a ekonomická krize.

Ukrajinské síly ofenzivou na jihu země pravděpodobně docílily určitého taktického překvapení, když využily špatnou logistiku, řízení a vedení v ruské armádě. Uvedla to dnes britská vojenská rozvědka prostřednictvím twitterového účtu ministerstva obrany. Operace ukrajinských sil západně od řeky Dněpr ale podle ní mají pouze omezené bezprostřední cíle. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak situaci v rámci okupované Chersonské oblasti vnímá. "Protiofenzíva u města Cherson, případně v Chersonské oblasti, je poměrně zajímavá tím, že má relativně velké šance na úspěch," zdůraznil.

I když počet nově příchozích uprchlíků z Ukrajiny klesá, na podzim může intenzita uprchlické vlny opět vzrůst. A to jak kvůli nedostatku energií, tak dokonce i jídla. Od počátku ruské invaze na Ukrajinu získalo víza přes 420.000 běženců. Vyplývá to z údajů ministerstva vnitra na sociální síti Twitter. Přesný počet utečenců, kteří pobývají v ČR, není znám. Část z nich odjíždí do jiných zemí, případně se vrací na Ukrajinu. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (43) je nyní v Česku přes 300.000 ukrajinských uprchlíků. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bezpečnostnímu expertovi a politickému komentátorovi Andoru Šándorovi (65), zda by podle něj mohlo dojít k masivní vlně uprchlíků z Ukrajiny.

Hrozby ze strany Číny a Ruska vůči Západu, energetická a ekonomická krize a další jsou tím, co znepokojuje nejen politiky, ale celosvětovou populaci. Situace je v současnosti zejména vlivem války na východě Ukrajiny komplexně nestabilní a nabízí se úvahy o černém scénáři, který by mohl představovat třetí světovou válku. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda z obecného pohledu situace minimálně v Evropě k něčemu podobnému, co by mohlo znamenat vojenský konflikt, který by se dal označit jako třetí světová válka, míří. "To je moc silný výraz," uvedl v úvodu.

Ukrajinská armáda oznámila, že zahájila ofenzivu na jihu země. Podle ukrajinských médií, která se odvolávají na armádní zdroje, se útočícím vojskům podařilo v Chersonské oblasti na některých místech prolomit první linii ruské obrany. Proruští představitelé nejprve uvedli, že zprávy o zahájení ukrajinské ofenzívy jsou nepravdivé. Ruské ministerstvo obrany však večer ukrajinskou protiofenzivu v Chersonské a Mykolajivské oblasti připustilo a zároveň tvrdilo, že ukrajinská armáda při ní utrpěla těžké ztráty. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila zkušeného experta na válečné konflikty Lukáše Visingra, co se jeho pohledem na východě Evropy aktuálně děje a jak si lze ofenzívu představit.

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. Oznámila to v pátek ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora Romana Šmuclera (53) s dotazem, zda výpadek dodávek plynu by se dal vnímat i jako další test soudržnosti EU. Šéf stomatologů odpověděl, že to je těžko odhadnutelné, ale poukázal na jev, kdy Rusko dodává plyn i ropu dál, a to i přes to, že řada evropských zemí dodává Ukrajině zbraně, které likvidují vojenskou sílu Ruské federace.