Ukrajina

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Od té doby přišly o život tisíce vojáků i civilistů. Zároveň miliony lidí museli opustit své domovy a hledat útočiště v jiné zemi. Víz dočasné ochrany, která jejich majitelům umožňují mimo jiné pobývat v zemi až rok, získalo od počátku války 411.575 lidí, v Česku je ale uprchlíků méně, někteří se totiž vracejí na Ukrajinu nebo odjíždějí do jiných zemí. Podle posledního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (43) je v ČR méně než 300.000 běženců z Ukrajiny. V tuzemsku se začalo používat také slovní spojení »jme ve válce«, a to zejména mezi politiky. Podle komentátora a šéfa stomatologů Romana Šmuclera (53) je to velmi nebezpečný slovní výraz.

"Jsme ve válce. Je to útok proti svobodnému světu, musíme udělat vše, abychom Putina zastavili," byla slova v únoru premiéra Petra Fialy (58) v debatě na Primě. Tento výrok předsedy současné vlády, který následoval po ruské vojenské invazi, v České republice prakticky zlidověl. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila špičkového právníka Ondřeje Dostála, jak slova, která v současnosti stále rezonují na českém internetu, vnímá. "Válečný stav je právně něco, co podle ústavy musí schválit většina ve Sněmovně i Senátu. Což ta většina neudělala, ani o tom nehlasovala, takže formálně v žádné válce nejsme," řekl v úvodu svého komentáře odborník na právo.

Poté, co přežila druhou světovou válku, žila Marija Nikolajevna rušný a spokojený život. Vychovala dvě děti, pracovala jako inženýrka v sovětském leteckém průmyslu a opečovávala krásnou zahradu u rodinného domu v ukrajinském Charkově. Jak stárla a její manžel Vasilij Emelianovič zemřel, obzory se jí zúžily na byt ve druhém patře, výhled z okna na děti hrající si na houpačkách a návštěvy dcery, která bydlela nedaleko. Když se letos po ruské invazi vrátila do země válka a její dům zasáhly bomby, Marijin svět se zmenšil ještě více - na sklepení na druhém konci města, píše agentura Reuters. Pro ŽivotvČesku.cz okomentoval situaci, ve které dvaadevadesátiletá žena ocitla, a jak ji dokáže zvládat, respektovaný sociolog Vojtěch Bednář. Situace je podle něj dramatická, ale záleží, jak je člověk nastaven.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv (56) ve svém komentáři o situaci v Záporožské jaderné elektrárně nepřímo pohrozil západním zemím útokem na jejich elektrárny. Na sociálních sítích napsal, že v evropských jaderných zařízeních může stejně jako v Záporožské elektrárně, která v minulých dnech čelila ostřelování, dojít k »nepředvídatelným situacím«. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s jeho komentářem oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co by se dělo, pokud by Ruská federace v rámci války na Ukrajině použila taktickou jadernou zbraň. Podle něj by došlo na opačný efekt.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu (67) a jeho rodina patří mezi válečné osobnosti, které by měly sankce západu postihnout nejvíc. Ovšem zatímco on vede vojska obviňovaná z četných zvěrstev, včetně bití branců, znásilňování a zabíjení dětí, jeho dcera Ksenija (31) si užívá bohatého života. Aktuálně se například svlékla na dovolené u Černého moře. K válce se už v minulosti nepřímo a dost nejasně vyjádřila na sociálních sítích, její slova pak ocitoval deník Daily Mail.

Zanedlouho to bude půl roku, kdy na Ukrajinu podnikla ruská vojska invazi, kterou šéf Kremlu Vladimir Putin (69) označil jako »speciální vojenskou operaci«. V současnosti je pro Ukrajinu nezbytné zastavit postup ruského agresora, stabilizovat frontovou linii a připravit protiútok s cílem osvobodit území obsazené nepřítelem, uvedl dnes na dárcovské konferenci v Kodani ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Podle agentury Ukrinform upozornil, že délka fronty přesahuje 2500 kilometrů, přičemž aktivně se nyní bojuje na frontě dlouhé 1300 kilometrů. Pro ŽivotvČesku.cz specialista na vojenské konflikty Lukáš Visingr vysvětlil, proč ruská armáda zažívá doslova zoufalství.

Válka na Ukrajině si zanedlouho odškrtne šest měsíců bojů. Aktuálně satelitní snímky ukazují rozsáhlé škody a několik zničených ruských bojových letounů na letecké základně na Moskvou anektovaném poloostrově Krym, kterým začátkem týdne otřásly exploze. Ukrajina se k odpovědnosti za exploze nepřihlásila, nové satelitní snímky ale podle zpravodajského webu BBC naznačují, že mohlo jít o cílený útok. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze a bezpečnostního experta Andora Šándora (65) s dotazem, zda podle jeho hodnocení bude mít rusko-ukrajinský konflikt přesah do dalšího roku. Zcela otevřeně odpověděl, že světlo na konci tunelu není vidět.

Zanedlouho uplyne šest měsíců od doby, kdy Rusko podniklo vojenskou invazi do sousední Ukrajiny. Za tu dobu o život přišly tisíce vojáků i civilistů. V současnosti ukrajinská armáda znovu zasáhla Antonivskyj most v Ruskem okupované Chersonské oblasti. Podle agentury Ukrinform to uvedla mluvčí ukrajinské armády Natalija Humenjuková. Úder potvrdil také Ruskem dosazený představitel Chersonské oblasti Kirill Stremousov. Ukrajinské síly kromě toho pomocí raketometů HIMARS útočily v Melitopolu v Záporožské oblasti proti místům, kde byly dočasně rozmístěny ruské jednotky, uvedl starosta Melitopolu. Rusové podle ukrajinských představitelů v pondělí ostřelovali hustě osídlenou čtvrť v Charkově. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vojenský analytik Lukáš Visingr, který se domnívá, že Ukrajinci chtějí Rusům uštědřit citelný úder v podobě silné protiofenzívy.

Ruská vojska se na východě Ukrajiny snaží o útočné operace, na jihu se chystají k obraně už obsazených území, uvedl v sobotu generální štáb ukrajinské armády. I v noci pokračovaly ruské dělostřelecké, raketové a letecké útoky na ukrajinská města, výbuchy byly slyšet v Mykolajivu, Záporoží a Nikopolu, ostřelována byla také Sumská oblast na severovýchodě Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že při úderech na ukrajinské pozice v jižní Chersonské a Dněpropetrovské oblasti ruská armáda zabila více než 500 ukrajinských vojáků a »zahraničních žoldnéřů«. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, jak současné dění ohledně rusko-ukrajinského konfliktu vnímá. Podle něj válka na Ukrajině k nějakému jasnému konci zatím nevede.

Aktualizováno 21:00: Ukrajina a Rusko se dnes vzájemně obvinily ze dvou ostřelování ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou již v březnu při invazi na Ukrajinu obsadila ruská vojska. Podle ruské agentury RIA Novosti, která útok přičítá ukrajinským silám, na místě vznikl požár. Ukrajinská státní energetická společnost Enerhoatom, která naopak viní z obou útoků ruské vojáky, podle agentury Unian uvedla, že při druhém ostřelování rakety dopadly přímo vedle jednoho z bloků a že existuje nebezpečí rozptylu radioaktivních látek. Mluvčí skupiny ČEZ pro ŽivotvČesku.cz popsala, jak jsou na vojenský útok připravené české jaderné elektrárny Dukovany a Temelín. Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová (61) uvedla, že ověřené informace o situaci nemá.

Rusko, které omezilo dodávky zemního plynu do Evropské unie, už několik týdnů spaluje plyn v kompresorové stanici Portovaja poblíž finských hranic. Informoval o tom finský zpravodajský web Yle, který se odvolává na očitá svědectví a na údaje amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Plameny jsou podle něj vidět až ve Finsku. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity odhalil nejpravděpodobnější plán Ruska, který v rámci závislosti na energetické komoditě má vést ke štěpení Evropy.

Zanedlouho si válka na Ukrajině odškrtne půl roku bojů, při kterých zemřely tisíce vojáků i civilistů. Ruská armáda na Ukrajině si v příštích týdnech pravděpodobně dá operační pauzu, protože jí dojde dech. Uvedl to podle agentury Reuters šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore na bezpečnostním fóru v Aspenu v americkém státě Colorado. Moore a jeho americký kolega, šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns, se rovněž shodli na tom, že žádné zpravodajské informace nenasvědčují tomu, že by ruský prezident Vladimir Putin (69) trpěl vážnou chorobou. Ohledně délky konfliktu a jejího směřování pro ŽivotvČesku.cz na dotaz promluvil generál v záloze a bezpečnostní expert Andor Šándor (65).

Ruská turbína pro plynovod Nord Stream 1, která byla kvůli servisu v Kanadě, je plně funkční a může být kdykoliv odeslána zpět do Ruska za předpokladu, že ji Moskva bude ochotna převzít. Řekl to dnes německý kancléř Olaf Scholz (64), který navštívil závod společnosti Siemens Energy, kde se turbína teď nachází. Rusko podle Scholze nemá důvod návrat zařízení zdržovat. Pro ŽivotvČesku.cz ohledně rizika, že Rusko buď omezí, nebo úplně přestane dodávat plyn do Evropy, promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus. Domnívá se, že největší eskalace problémů ohledně energetických komodit se »odehraje« v zimě.

V letošním prvním pololetí přibylo v Česku 151 lidí s prokázanou nákazou virem HIV, meziročně o 23 více. Více než polovina zachycených případů poprvé za dobu sledování připadla na cizince s dlouhodobým pobytem v ČR, sdělila Národní referenční laboratoř (NRL) pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle ní se na nárůstu podíleli zejména Ukrajinci, kteří mají v Česku dlouhodobý pobyt a před příchodem do republiky se léčili většinou na Ukrajině. Pro ŽivotvČesku.cz ohledně rizika nákazy a přibližných číslech promluvil epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (58).

Dodávky ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 do Německa ve středu v souladu s pondělním oznámením ruské společnosti Gazprom klesly. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov (54) řekl, že Gazprom do Evropy dodává tolik plynu, kolik je jen možné a nutné - ve větších dodávkách mu podle něj zabránily evropské sankce, které zpozdily opravu turbíny pro plynovod. Mluvčí německé vlády hovoří o mocenské hře, argument s turbínou odmítá. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila zkušeného politického komentátora a bezpečnostního experta Andora Šándora (64) s dotazem, zda za omezením dodávek stojí pokus o destabilizaci EU, která se chce do budoucna zcela odstřihnout ze závislosti na energetických dodávkách z Ruska.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) a jeho manželka Olena (44) byli ještě počátkem letošního roku párem, kterému nikdo nevěnoval příliš pozornosti. Vše se ale v únoru změnilo poté, co Rusko na území Ukrajiny vyvolalo válečný konflikt. Žena, která byla dříve první dámou spíše v pozadí událostí, je dnes jednou z hlavních tváří národní hrdosti. Manželé pro magazín Vogue promluvili o tom, jak se jejich rodina s aktuální situací vyrovnává.

Dobrovolníkům, kteří se zapojí do ruské »zvláštní vojenské operace«, jak Moskva nazývá svou invazi na sousední Ukrajině, petrohradské vojenské náborové úřady nabízejí prémie za ničení protivníka. Například za sestřelené letadlo slibují 300.000 rublů (přes 124.000 korun) a za likvidaci čety vojáků 100.000 rublů (přes 41.000 korun). Informoval o tom petrohradský portál Rotonda s odvoláním na nejmenovaného městského zastupitele. "Účel světí prostředky," okomentoval pro ŽivotvČesku.cz jednání ruské armády sociolog Vojtěch Bednář.

Hrubý domácí produkt ČR byl na začátku letošního roku stále pod úrovní konce roku 2019, tedy období před pandemií covidu - vyplývá z analýzy poradenské skupiny Moore CR. Vláda Petra Fialy (58) se kromě kauzy STAN - aféře svého již bývalého člena Petra Hlubučka (48) - musí vyrovnávat s řadou nepříjemností, jako je rostoucí inflace, letní vlna covidu, uprchlíci před válkou z Ukrajiny či energetická krize. Pro ŽivotvČesku.cz politický komentátor a šéf stomatologů Roman Šmucler (53) odpověděl na dotaz, jak vnímá dosavadní kroky současné vlády. "Od vlády chci nějaká opatření, která nám zjednoduší život, válku na Ukrajině vyřeší jiné země, my to neovlivníme," uvedl.

Poradce šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti Serhij Chlaň se domnívá, že ukrajinské ozbrojené síly do letošního září osvobodí tento region, jenž má zásadní význam pro zemědělství země. Podle agentury AFP to Chlaň v neděli řekl v ukrajinské televizi. Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně dotazu, zda současný vývoj války, kdy Ukrajina přechází do protiofenzivy a chce dobytá území získat zpět, může opět vyvolat ze strany Ruska rétoriku okolo vyhrožování jadernými zbraněmi. "V takovém případě se vyhrožovat bude," uvedl.

Rusko-ukrajinský konflikt na východě Evropy ani po téměř pěti měsících bojů stále nevede k tomu, že by došlo mezi oběma stranami k nějakému posunu ohledně příměří. Naopak ukrajinské síly se pravděpodobně připravují zahájit, anebo již v sobotu zahájily protiofenzívu v Chersonské oblasti. Ale informace z otevřených zdrojů ohledně ukrajinského postupu a tempa operace budou omezené a budou zaostávat za událostmi, uvedl americký Institut pro studium války ve své pravidelné analýze dění na bojišti. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora a šéfa České stomatologické komory Romana Šmuclera (53), kdy podle něj ke složení zbraní dojde, případně jak se konflikt bude podle něj vyvíjet. Z jeho slov vyplynulo, že česká populace má sama svých starostí nad hlavu, a to zejména ekonomických.

Ruské síly podnikly lokální pozemní útoky na jihu Ukrajiny poblíž hranice oddělující Mykolajivskou a Chersonskou oblast, kterou se jim již podařilo téměř celou ovládnout. Ve své pravidelné analýze vývoje bojů na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). V oblasti Donbasu na východní Ukrajině pak Ruská vojska provedla pozemní útoky východně od města Siversk a v okolí města Bachmut. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra bude už brzy jasno, jakým směrem se vojenský rusko-ukrajinský konflikt bude dále vyvíjet. "Přes zimu se intenzivně válčit nebude," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.