Ukrajina

Ruské síly se v jihoukrajinské Chersonské oblasti začaly plánovaně přesouvat na připravené pozice na levém břehu Dněpru, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Stažení vojáků za řeku ve středu nařídil ministr obrany Sergej Šojgu, který se však vyvaroval slova ústup, uvedl to ruskojazyčný server BBC. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, jak v současnosti rusko-ukrajinský konflikt vnímá a kdy může dojít k jeho konci. Z jeho slov vyplynulo, že Rusko věří, že jeho největším spojencem je čas.

Mluvčí prezidenta Miloše Zemana (78) se stal ženatým mužem. Podle všeho v kostele Panny Marie u Hamerského rybníka v Záběhlicích si v pátek vzal svou partnerku, s níž má být ve vztahu od jara a má jít o rodačku z Ukrajiny. Obřad se konal jen v úzkém kruhu nejbližších. Pro ŽivotvČesku.cz pravá ruka hlavy státu poskytla první slova, z nichž vyplývá, že je šťastný a do manželství vstoupil z lásky.

Rusko nechce s Ukrajinou vyjednávat o ukončení války, stále posílá na bojiště tisíce nových vojáků a skrytě pokračuje v částečné mobilizaci, kterou už označilo za skončenou. Ve svém pravidelném večerním projevu to v pátek řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Rusko-ukrajinský konflikt pokračuje osmým měsícem a stále neexistuje náznak toho, že by mohlo dojít na řešení konfliktu diplomatickou cestou. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého velvyslance v Rusku i USA s dotazem, zda současná situace by hypoteticky mohla vést k tomu, že Vladimir Putin (70) by mohl být odstraněn. "Jednoho dne odstraněn bude," uvedl Petr Kolář.

Ruský prezident Vladimir Putin (70) se dnes připojil k ruským představitelům, kteří v posledních dnech šíří nepodložená tvrzení o přípravách Kyjeva na použití takzvané špinavé bomby. Ministr obrany Sergej Šojgu v této souvislosti hovořil se svými protějšky v Číně a Indii, informovalo ruské vydání stanice BBC. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil expert na válečné konflikty Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně rizika, že by skutečně k použití zbraně způsobující radioaktivní zamoření rozmetáním radioaktivních látek klasickou výbušninou došlo. Upozornil, že není vhodné podceňovat situaci, kdy Rusko používá podobnou dezinformační rétoriku.

Válka na Ukrajině pokračuje osm měsíců. Na konci minulého týdne ruský ministr obrany Sergej Šojgu (67) telefonicky hovořil se svými protějšky ze Spojených států, Francie, Británie a Turecka. Ve třech těchto telefonátech podle tiskových agentur hovořil o obavách Moskvy z toho, že by Ukrajina mohla v konfliktu použít takzvanou špinavou bombu. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, jak se lze na situaci, kdy Moskva vytváří prostor, v němž by k použití takové zbraně došlo, dívat.

V okupovaném Chersonu na jihu Ukrajiny, ke kterému se blíží ukrajinská vojska, ruské okupační úřady zřídily domobranu. Vyzývají všechny muže, kteří zůstali ve městě, aby do ní vstoupili, oznámila v pondělí ruská média. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s eskalací konfliktu v Chersonské oblasti oslovila bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co se v rámci bojů ve zmíněné oblasti dá očekávat. "Pojal bych to v několika různých rovinách," uvedl uznávaný expert přes vojenské konflikty v samotném úvodu.

Energetická krize, vysoká míra inflace a nejistá budoucnost - nejen tím v současnosti prochází Česká republika, která se musí vyrovnat s řadou nepříznivých ukazatelů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonomického experta Pirátů Mikuláše Ferjenčíka (35) s dotazem, jak současnou situaci vnímá a zda v dalších měsících vidí zlepšení situace, která pro řadu českých domácností je ekonomicky značně nekomfortní. Z jeho slov vyplynulo, že vše v dalších měsících se bude odvíjet od situace v rámci rusko-ukrajinského vojenského konfliktu.

Ruský prezident Vladimir Putin (70) vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Informovaly o tom tiskové agentury. Co to může znamenat, se pokusil pro ŽivotvČesku.cz rozklíčovat generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (65).

Válka na území Ukrajiny trvá bezmála osm měsíců. Ruské vojenské síly zatím nepředvedly nic, co by se dalo vyloženě označit za úspěch. Spíše naopak. I to je patrně důvod, proč nedávno Ruské ministerstvo obrany jmenovalo nového velitele ruských jednotek nasazených na Ukrajině - stal se jím dosavadní velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil Sergej Surovikin. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že výměna velení má prvotně zejména psychologický efekt, protože celková změna je spíše běh na dlouhou trať. A navíc celkové změny, které by mohly být účinné, komplikuje podle spekulací zásadní faktor - faktor Putin.

Britský otec Tony Garnett (30) se rozešel se svou ukrajinskou milenkou Sofií Karkadymovou (22) jen čtyři měsíce poté, co kvůli ní během deseti dnů opustil matku svých dvou malých dětí Lornu (28). Rozchodu měla předcházet bouřlivá hádka, při níž uprchlice z Ukrajiny probodala nožem stěny v jejich společném bytě v Bradfordu. Muž na ni zavolal policii. "Je to 100procentní konec, už nejsme pár," řekl pro Daily Mail. Jeho bývalá milenka se poté rozhodla, že se vrátí na Ukrajinu.

Ruské ministerstvo obrany v sobotu jmenovalo nového velitele ruských jednotek nasazených na Ukrajině - stal se jím dosavadní velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil Sergej Surovikin. S odkazem na mluvčího resortu Igora Konašenkova o tom informovala agentura Interfax. Zároveň v pondělí došlo na ostřelování Kyjeva ruskými raketami, uvedl poradce ukrajinského ministra vnitra Rostyslav Smirnov na sociální síti Facebook. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz odhadl generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (65), co vedlo ruského agresora k výměně velení a co se dá očekávat v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem.

Zanedlouho to bude osm měsíců od chvíle, kdy ruské vojenské síly na pokyn Vladimira Putina (70) podnikly akt agrese, když napadly svého ukrajinského souseda. Měla to být rychlá akce, kterou Moskva nazvala »speciální vojenská operace«. Jenže houževnatý obránce ukázal větší srdce a zejména díky vojenské technice spojenců se postupně začalo ukazovat, v jakém katastrofálním stavu ruské vojsko je. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, který zhodnotil současný stav v rámci vojenského konfliktu.

Válka na Ukrajině pokračuje déle než sedm měsíců. A v současnosti po mohutné ofenzivě převzali iniciativu obránci, kteří se nadále snaží dobývat ztracená území zpět. To se jim v řadě případů daří. Ukrajinské ozbrojené síly od začátku protiofenzivy osvobodily celkem 2434 kilometrů čtverečních území a 96 sídel na východě země. Ve svém pravidelném videoprojevu to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44), který dnes také BBC řekl, že ruští představitelé začali společnost připravovat na použití jaderných zbraní. Rusko podle něj ale není připravené to učinit. Pro redakci ŽivotvČesku.cz popsal vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity, že k pádu režimu Vladimira Putina (70) současná situace čím dál více nahrává.

Rusko se dál drží zásady, že jaderná válka je nepřípustná, ale Západ se snaží rozdmýchat debatu o jaderných zbraních, uvedla to podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rusko přitom v minulých týdnech vyhrožovalo použitím jaderných zbraní. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, který slova ruské strany nebere jako záruku něčeho, co by nemohlo nastat.

Řady ruských ozbrojených sil od vyhlášení částečné mobilizace rozšířilo už 200.000 lidí, sdělil podle agentury RIA Novosti ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ministr také řekl, že mobilizovaní vojáci nyní absolvují výcvik. Částečnou mobilizaci v Rusku vyhlásil před necelými dvěma týdny prezident Vladimir Putin. Po vyhlášení mobilizace ale odcestoval ze země mnohem větší počet Rusů, než kolik se jich nechalo povolat do armády, upozorňují ruská média s odvoláním na vyjádření úřadů v okolních zemích. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora a generála v záloze Andora Šándora (65) s dotazem, co se v současnosti v rámci války na Ukrajině bude dít dál.

Moskva bude konzultovat s obyvateli Chersonské a Záporožské oblasti stanovení hranic těchto ukrajinských regionů, které Rusko z části okupuje a jejichž anexi minulý týden ohlásil prezident Vladimir Putin (69). Podle zahraničních agentur to v pondělí řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruskou anexi ukrajinských území odmítají Kyjev i Západ, jejichž představitelé ji odsuzují jako nelegální. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co nastane, pokud Ukrajinci začnou dobývat anektovaná území zpět. Ze slov odborníka vyplynulo, že to lze jen těžko odhadnout.

Vladimir Putin (69) v pátek podepsal smlouvy o připojení čtyř okupovaných ukrajinských regionů k Ruské federaci. Dále prohlásil, že Rusko bude anektovaná území hájit »všemi dostupnými prostředky«. Současně vybídl Kyjev k jednání, zdůraznil ovšem, že anektovaných území se Moskva nevzdá. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) v reakci sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude v jeho čele Putin. Pro redakci ŽivotvČesku.cz promluvil uznávaný vojenský analytik Lukáš Vising o tom, že vyhlášením částečné mobilizace se nálada v ruské společnosti značně ochladila - jde tak o jeden z faktorů, který značně ubírá na popularitě nejmocnějšího muže Ruska. Právě takový stav by podle zmíněného experta teoreticky mohl vést ke scénáři, na jehož konci už Vladimir Putin není prezidentem Ruské federace.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) v pátek sdělil, že Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance, informovaly o tom tiskové agentury. Zelenskyj se tak vyjádřil krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin (69) oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů a s jejich proruskými vůdci podepsal v Kremlu smlouvy o připojení těchto ukrajinských území k Ruské federaci. Západ anexi odmítá. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že Kyjev nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Putin. Budeme jednat s novou hlavou státu, uvedl Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda NATO v nějaké dohledné době přivítá Ukrajinu jako členskou zemi. Naprosto to vyloučil.

Ruský prezident Vladimir Putin už podepsal dekrety, kterými uznal nezávislost ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Informovala o tom agentura TASS. Krok předchází chystané formální anexi okupovaných území Ukrajiny, kterou Kreml plánuje na dnešek. Moskva zároveň varovala, že jakýkoli útok na anektovaná území bude považovat za agresi vůči Rusku. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze Andora Šándora (65), aby aktuální situaci vyhodnotil. Z jeho slov vyplývá, že Rusko je schopné zajít kamkoli.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina (69) Dmitrij Peskov (54) ve čtvrtek potvrdil, že při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojeny čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala hlasování o jejich spojení s Ruskem. Kyjev a Západ tato referenda neuznávají a nehodlají uznat ani anexi okupovaných ukrajinských území. Podle agentury Reuters se Putin chystá oficiálně anektovat přibližně 15 procent celkové rozlohy Ukrajiny. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak chystanou ceremonii označil za nezákonné panoptikum. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila špičkového vojenského analytika Lukáše Visingra, co se bude dít následně. Z jeho slov vyplynulo, že Rusko nejpravděpodobněji vojensky posílí anektované území.

Válka na Ukrajině s sebou přináší velká rizika, která ještě více mohou zneklidnit české domácnosti. V současnosti se jedná o jadernou rétoriku ze strany Ruské federace, dále pak sabotáž v souvislosti s plynovody, které jsou označené jako Nord Stream. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma a poradce premiéra Štěpána Křečka s dotazem, co v rámci ekonomiky ještě do konce roku může nastat a zda by šlo o skutečně černý scénář, který by změnil současný vývoj ještě k horšímu. Z jeho slov vyplynulo, že hypoteticky je tu řada negativních variant, doufá však, že se k nim nikdo neuchýlí.