Ukrajina

Komentář: Ukrajinské síly za pět týdnů své protiofenzivy osvobodily území o téměř stejné rozloze, jakou se Rusům podařilo ovládnout za posledního půl roku, tvrdí americký Institut pro studium války (ISW). Vychází přitom ze svých vlastních propočtů, podle nichž ukrajinské síly od 4. června znovu dobyly 253 kilometrů čtverečních, zatímco Rusko od 1. ledna do nynějška ovládlo na Ukrajině 282 kilometrů čtverečních. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak vidí vývoj konfliktu v dalších měsících. Z jeho slov vyplynulo, že intenzita konfliktu se bude zvyšovat.

Komentář: Ukrajina teď není připravena na vstup do Severoatlantické aliance. V rozhovoru poskytnutém stanici CNN to řekl americký prezident Joe Biden. Problém je válka s Ruskem, zapracovat podle něj musí Ukrajina ale také na demokratizaci. Důležité je nyní podle Bidena připravit »rozumnou cestu«, aby se Ukrajina v budoucnu členem aliance stát mohla. Státy NATO včetně USA budou i nadále poskytovat Kyjevu vojenskou pomoc a zbraně, které Ukrajina potřebuje pro svou obranu, dodal Biden. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, jestli jeho pohledem NATO v nějaké dohledné době může přivítat Ukrajinu jako členskou zemi. Z jeho slov vyplynulo, že pokud by se tak stalo během blízkých několika let, půjde spíše o »zázrak«.

Expremiér Mirek Topolánek v exkluzivním rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz obsáhle, podrobně a bezesporu zajímavě rozebírá kořeny, průběh a dopady ruské agrese proti Ukrajině. Netají se ale také kritickým názorem na EU. Druhou část exkluzivního rozhovoru, která se věnuje domácí politice, redakce uveřejní v pondělí.

Komentář: Ukrajině by neměla být poslána kazetová munice, prohlásila dnes španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Komentář učinila v reakci na rozhodnutí Spojených států darovat tyto kontroverzní zbraně Kyjevu na pomoc při protiofenzívě vůči ruským silám. Britský premiér Rishi Sunak dnes zdůraznil, že Británie je signatářem úmluvy, která zakazuje výrobu kazetové munice, odrazuje i od jejího používání, proti kterému se vyslovila i OSN. Obdobné prohlášení vydala i Kanada. Kyjev se zavázal, že munici nepoužije v Rusku nebo v městských oblastech. Pro ŽivotvČesku.cz situaci, která budí velké mezinárodní emoce, okomentoval bezpečnostní expert a glosátor Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že je potřeba použití těchto zbraní velmi důkladně promyslet.

Komentář: Ukrajina se už 500 dní brání ruské vojenské agresi. Prezident okupované země Volodymyr Zelenskyj byl v posledních dnech na cestách v zahraničí. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra by rusko-ukrajinský konflikt mohl odhadem skončit letos, uvedl to v rámci optimistického scénáře pro ŽivotvČesku.cz.

Rozhovor: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes pokračuje ve dvoudenní návštěvě České republiky. Jednat bude s premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedy obou parlamentních komor Milošem Vystrčilem (ODS) a Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Ve čtvrtek večer se Zelenskyj setkal na Pražském hradě se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Zelenskyj od ruského vpádu na Ukrajinu navštívil několik zemí. V Česku je jako prezident poprvé. Pro ŽivotvČesku.cz poskytl rozhovor vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity, který v něm rozebral možné důvody návštěvy ukrajinské hlavy státu.

Komentář: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chtěl protiofenzivu zahájit mnohem dříve, aby Rusko nedostalo tolik času se na ni připravit. Ukrajina podle něj ale dlouho neměla potřebné zbraně. Zelenskyj to řekl v rozhovoru s televizí CNN, která podotýká, že protiofenziva zatím nenaplnila očekávání. S tím souhlasí i bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor, jehož redakce ŽivotvČesku.cz oslovila.

Čínský prezident Si Ťin-pching osobně varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před použitím jaderných zbraní na Ukrajině. Napsal to dnes britský list Financial Times (FT), který se odvolává na západní a čínské představitele. Podle nich to naznačuje, že Peking má obavy z ruské agrese ve východoevropské zemi, ačkoliv Moskvě nabízí tichou podporu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters řekl, že zprávu FT nemůže potvrdit. Redakce ŽivotvČesku.cz se nedávno dotázala generála v záloze a bezpečnostního experta Andora Šándora, zda z rétoriky ohledně použití jaderných zbraní mají Češi mít obavy. Odmítl to.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin podle listu The New York Times dopředu věděl o chystané vzpouře Wagnerovy skupiny. USA se teď snaží zjistit, jestli ji tento bývalý velitel ruských jednotek nasazených na Ukrajině pomáhal i plánovat. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz poskytl lehký rozbor toho, co víkendová událost způsobila se zdánlivě neotřesitelnou pozicí Vladimira Putina. Z jeho slov vyplynulo, že prezident Ruské federace v současnosti nemá situaci plně pod kontrolou.

Rozhovor: Víkendová vzpoura ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny si řekla o pozornost světa. Jak ale rychle začala, tak i rychle skončila. Wagnerovci v čele s Jevgenijem Prigožinem v sobotu táhli směrem na Moskvu proti podle nich zkorumpovanému a neschopnému vedení ruské armády, svůj pochod ale ještě ten den zastavili a stáhli se. Pro ŽivotvČesku.cz se k události a jejímu dalšímu vývoji vrátil v rozhovoru bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Víkendová vzpoura ruského oligarchy Jevgenije Prigožina a jeho žoldnéřů byla přímým zpochybněním autority ruského prezidenta Vladimira Putina a byla jednoznačně tím, co nikdo nečekal. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce prezidenta Petra Pavla pro mezinárodní vztahy, uznávaného bývalého diplomata Petra Koláře, který přiznal, že prvotně u něj převážilo podezření z nějaké takticko-zpravodajské hry Kremlu, nakonec ale usoudil, že by v takovém případě šlo na poměry Ruska až o moc sofistikovanou kamufláž.

Rozhovor: Šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenij Prigožin ani jeho muži, kteří se zúčastnili ozbrojené vzpoury a pochodu na Moskvu, nebudou stíháni. Podle sdělení Kremlu to vyplývá z dohody, kterou zprostředkoval běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Prigožin se podle dohody přesune do Běloruska. Kde je teď, Kreml neví. Konvoj wagnerovců už ale podle ruských úřadů opustil Rostov na Donu, který obsadil v noci z pátku na sobotu. Ohledně situace, která se dá označit jako vzpoura, pro ŽivotvČesku.cz v rozhovoru promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Rozhovor: Jevgenij Prigožin, který se svou soukromou vojenskou skupinou bojoval na Ukrajině, se podle dostupných informací stáhl zpátky do Ruska, s přehledem přebral kontrolu nad Rostovem na Donu a dál táhne na Moskvu. Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním projevu označil vzpouru wagnerovců za zradu Ruska a řekl, že její osnovatelé budou tvrdě potrestáni. Prigožin následně prohlásil, že on ani jeho jednotky se Putinovi nevzdají a šéf Kremlu se podle něj hluboce mýlí, když je označil za zrádce. Ohledně aktuálního dění, které je velmi překvapivé, poskytl pro ŽivotvČesku.cz rozhovor bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Rusko více než rok a čtvrt válčí na Ukrajině, kdy ukrajinská armáda zahájila dlouho očekávanou protiofenzivu. Kyjev během války mnohokrát obvinil ruská vojska z útoků na civilní cíle. Válka, rozpoutaná na Putinův rozkaz, si podle ověřených údajů OSN vyžádala tisíce obětí z řad civilistů a desetitisíce mrtvých vojáků na obou stranách. To, co se děje na Ukrajině, ale nemůže být donekonečna. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co jeho pohledem přinesou další měsíce a kdy může dojít na klid zbraní.

Členské státy Severoatlantické aliance na červencovém summitu ve Vilniusu nebudou jednat o formálním pozvání Ukrajiny do NATO, prioritou je udržení ukrajinské nezávislosti a suverenity. Uvedl to v pondělí po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Řekl také, že dohodnuté investice aliančních států do obrany ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) jsou minimem, nikoli horní hranicí. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda NATO v nějaké dohledné době přivítá Ukrajinu jako členskou zemi. Z jeho slov vyplynulo, že v krátkodobém horizontu to vylučuje, ve střednědobém to ale vidí reálně.

Komentář: Mírové rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou jsou možné pouze po stažení ruských vojsk z okupovaných oblastí Ukrajiny, řekl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Interfax-Ukrajina po setkání s africkými vůdci. Delegace prezidentů a premiérů několika afrických zemí tím zahájila svou mírovou misi v Kyjevě a v sobotu se sešla s Vladimirem Putinem. Z jednání vyšlo najevo to, že ruský prezident africkým lídrům ukázal podepsanou dohodu o příměří, která byla podepsána podle něj na jaře loňského roku oběma stranami vojenského konfliktu. Rusové argumentují, že poté, co dodrželi dohodu a stáhli svou armádu od Kyjeva, Ukrajinci svou část dohody nedodrželi. K věci se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Komentář: Městský soud v Brně dnes poslal do vazby sedmatřicetiletého cizince, kterého policie podezřívá z vraždy muže. Obviněný podle policie v Brně-Bystrci poblíž tramvajové zastávky pobodal dva lidi, jeden z nich později v nemocnici zemřel. O rozhodnutí o vazbě informovala mluvčí soudu Petra Láníčková. Na Brněnské přehradě v městské části Bystrc se v sobotu konal ohňostroj, mířily na něj desetitisíce lidí. Policie se opakovaně obrátila na očité svědky konfliktu i ty, kteří vědí, co mu v tramvaji předcházelo, aby se jí ozvali. Média upozornila na to, že konflikt se stal mezi Ukrajincem a tamními Romy. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko má stejně jako ruský prezident Vladimir Putin kvůli podpoře agrese proti Ukrajině stanout před mezinárodním tribunálem. Uvádí to obsáhlá analýza z prostředí ukrajinské vlády, kterou má ŽivotvČesku.cz k dispozici.

Komentář: Katastrofa. Lehce jedním slovem se dá označit dění na jihu Ukrajiny, který částečně okupují ruské jednotky. V noci na úterý tam byla zničena hráz obří Kachovské přehrady. Z činu, který svět označuje jako barbarský, se obviňují obě znepřátelené a válčící země. Nadále je v běhu evakuace obyvatel na pravém břehu Dněpru, který mají Ukrajinci pod kontrolou. Evakuaci levého ohlásila i proruská okupační správa. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s událostí, která je zlomová v rusko-ukrajinském vojenském konfliktu trvajícím rok a čtvrt, oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora. Na dotaz, kdo je viník, nabídl tři varianty z několika možných.

O možnosti přistoupení Ukrajiny k Severoatlantické alianci se bude jednat v červenci na summitu v litevském Vilniusu. Na tom, že se země prezidenta Volodymyra Zelenského jednou může stát členskou zemí aliance, se shodl už summit organizace v Bukurešti v roce 2008. NATO se ale nemůže rozšířit o zemi, která je ve válce. Zároveň si plně uvědomuje, že ukrajinská armáda se za více než rok války stala jednou z nejsilnějších a nejzkušenějších na světě. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že výsledek konfliktu bude mít v nějaké míře vliv na budoucnost ukrajinských vojáků.

Češi moc milují, když jsou považováni za světové. Často pak ale nevidíme, co právě naši pověst kalí. Třeba nepořádek na ulicích. Schválně se podívejme kolem sebe, jak jsou naše města zaneřáděna odpadky. O to větší šok člověk zažije na válečné Ukrajině. Čisto a pořádek.