Čínský prezident varoval Putina před použitím jaderných zbraní. Bezpečnostní experti promluvili o "zastrašovací hře"

(zleva) Sergej Kužugetovič Šojgu, Valerij Gerasimov, Vladimir Putin a Sergej Surovikin
(zleva) Sergej Kužugetovič Šojgu, Valerij Gerasimov, Vladimir Putin a Sergej Surovikin
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář, ČTK | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 5. 7. 2023

Čínský prezident Si Ťin-pching osobně varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před použitím jaderných zbraní na Ukrajině. Napsal to dnes britský list Financial Times (FT), který se odvolává na západní a čínské představitele. Podle nich to naznačuje, že Peking má obavy z ruské agrese ve východoevropské zemi, ačkoliv Moskvě nabízí tichou podporu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters řekl, že zprávu FT nemůže potvrdit. Redakce ŽivotvČesku.cz se nedávno dotázala generála v záloze a bezpečnostního experta Andora Šándora, zda z rétoriky ohledně použití jaderných zbraní mají Češi mít obavy. Odmítl to.

Čínský prezident varování Putinovi podle zdrojů přednesl během své státní návštěvy Ruska letos v březnu. Od té doby si čínští představitelé v soukromí připisují zásluhy za to, že přesvědčili ruského prezidenta, aby ustoupil od svých skrytých hrozeb použití atomové zbraně proti Ukrajině, píše FT. Odrazení Putina od použití takové zbraně je důležitou součástí snah Pekingu o nápravu vztahů s Evropou, řekl vysoce postavený poradce čínské vlády. Ruská invaze na Ukrajinu totiž postavila Moskvu i jejího spojence Peking do sporu s velkou částí evropského kontinentu.

Jak moc jsou jaderné hrozby reálné, zda Čechům budou nad hlavami létat rakety s jadernými hlavicemi, se redakce ŽivotvČesku.cz dotázala generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora.

"Taktické jaderné zbraně Čechům nad hlavou létat nemohou, neboť mají omezenou hmotnost, ale hlavně mají omezený dosah. Ty, které by, například řekněme Praze, létaly nad hlavou, se v minulosti zrušily, měly přibližně dolet 5 tisíc kilometrů. Dnes má Rusko taktické, které mají dolet přibližně desítky kilometrů, kdy by to mohli odpálit na Kyjev, Charkov a další města, a pak strategické jaderné zbraně, které by zasahovaly po celé Zemi velká správní centra, města a podobně. Nemyslím si, že by ČR hrozilo nějaké jaderné ohrožení ze strany Ruské federace, pokud jde o údery těmito zbraněmi, tak by nepochybně byly směřované někde jinde. Nemyslím si ale, že tohle je v současnosti ve hře," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Andor Šándor.

Čína se ve svých veřejných prohlášeních soustavně staví proti použití jaderných zbraní na Ukrajině, nicméně řada spojenců Kyjeva pochybovala o skutečném odhodlání Pekingu odradit Moskvu od jejich použití vzhledem ke spojenectví mezi Moskvou a Pekingem. Varování čínského prezidenta jim však dodalo naději, že se Peking drží své veřejné rétoriky i za zavřenými dveřmi - a potenciálně hrozí důsledky pro čínsko-ruské vztahy, které by byly dostatečné k tomu, aby Putinovi zabránily v použití jaderné zbraně, píše FT.

Čínské ministerstvo zahraničních věcí na žádost o komentář zatím nereagovalo. Jeden z bývalých vládních úředníků však potvrdil, že čínský prezident Putinovi osobně řekl, aby se neuchyloval k použití jaderných zbraní. A poznamenal, že postoj Číny proti jejich použití byl zahrnut do jejího »mírového plánu«. Peking zveřejnil své návrhy na »urovnání ukrajinské krize« v únoru - na první výročí vpádu ruských vojsk do sousední země. Peskov dnes novináře odkázal na prohlášení obou zemí po návštěvě čínského prezidenta a dodal, že »vše ostatní je fikce«.

Pokud by Rusko použilo na Ukrajině jaderné zbraně, pro Čínu by to znamenalo samá negativa, uvedl jeden z nejmenovaných západních činitelů. Ruská vojenská agrese v sousední zemi je do značné míry závislá na podpoře Číny, která Moskvě pomohla překonat hospodářské sankce, jež zemi vyloučily z důležitých globálních trhů a dodavatelských řetězců. Loni dosáhl bilaterální obchod Číny s Ruskem rekordních 190 miliard dolarů (přes čtyři biliony Kč), protože Peking zvýšil nákupy ruských energetických surovin a umožnil Rusku dovoz klíčových technologií včetně mikročipů.

Varování čínského prezidenta podle FT naznačuje, že Peking má z války obavy, přestože Putin loni v říjnu ujišťoval, že taktický jaderný úder by neměl »politický ani vojenský smysl«. Toto prohlášení přišlo uprostřed zvýšených obav na Západě, že by Rusko mohlo použít taktické jaderné zbraně v reakci na ponižující neúspěchy na Ukrajině. Spojené státy, Británie a Francie Kremlu sdělily, že pokud Rusko použije taktické jaderné zbraně, zasáhnou proti jeho silám konvenčními zbraněmi, píše britský deník. Šéf Kremlu později upustil od své rétoriky a několik měsíců se o taktických jaderných zbraních veřejně nezmiňoval.

List Financial Times pak s odvoláním na lidi blízké Kremlu napsal, že Putin se nezávisle rozhodl, že použití taktických jaderných zbraní by Rusku na Ukrajině nepřineslo výhodu.

Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je rétorika Ruska o jaderných zbraních spíše »hra se strachem«, i když vyloučit nic nelze, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

"U taktických jaderných zbraní je radiace a vše okolo »side effect«, tedy nežádoucí efekt. V momentě, kdy se použijí nějaké takové zbraně za účelem, kdy jde o dobytí nějakého místa z důvodu eliminace vojenské techniky nebo živé síly nepřítele, tak se zároveň počítá, že do té lokality vstoupí vlastní vojsko dřív nebo později. To znamená, že vývoj jaderných zbraní či taktických jaderných zbraní v poslední době se snaží maximalizovat následek kinetické síly, ale snaží se minimalizovat následek zamoření prostoru. Kdyby došlo příkladem k tomu, že Rusové pošlou na Mariupol taktickou jadernou zbraň, tak ono to zničí to území v perimetru 5 až 10 kilometrů, ale počítá se s tím, že by tam měl přijít ruský voják, a to území zabrat, což nebude dělat v momentě, kdy prostor byl zamořen. To znamená, že úroveň radiace těchto zbraní je výrazně nižší, než jsme zažili při shození na Hirošimu a podobně," přiblížil pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie.

Kyjev mezitím varoval, že by Rusko mohlo místo toho způsobit havárii v Záporožské jaderné elektrárně, kterou ruské jednotky okupují od loňského března. Napětí kolem tohoto zařízení, které je největší svého druhu v Evropě, se v poslední době vyostřilo. Moskva tvrzení Ukrajiny, že se tam připravuje na útok, odmítá jako lež. A naopak obviňuje Kyjev, že tam chystá útok.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.