Vzpoura wagnerovců jako past na ukrajinskou protiofenzívu: Těžko. Nejjednodušší vysvětlení bývá nejpravděpodobnější, říká Andor Šándor
Rozhovor: Víkendová vzpoura ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny si řekla o pozornost světa. Jak ale rychle začala, tak i rychle skončila. Wagnerovci v čele s Jevgenijem Prigožinem v sobotu táhli směrem na Moskvu proti podle nich zkorumpovanému a neschopnému vedení ruské armády, svůj pochod ale ještě ten den zastavili a stáhli se. Pro ŽivotvČesku.cz se k události a jejímu dalšímu vývoji vrátil v rozhovoru bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.
Pane generále, když bychom se vrátili k víkendové události ohledně Prigožina a Putina, dalo by se asi říct, že vzpoura wagnerovců byla součástí interních ruských sporů. Co to ovšem vaším pohledem znamená k osobě ruského prezidenta?
Řekněme, že již dlouhodobá a avizovaná naštvanost Prigožina na Šojgua vyvrcholila v sobotu ráno, kdy se projevil jako bývalý kriminálník a zaútočil na Šojgua a Gerasimova s tím, že jasně řekl, že to není nic proti Putinovi. Věděl moc dobře, že Putin je velké sousto. Nakonec došlo k elegantnímu vyřešení celého problému, kdy došlo k »běloruské dohodě«. Je zřejmé, že pokud by to Putin řešil jinou variantou a rozvinul by to přes pokyn směrem k armádě přes Šojgua, došlo by na problém, který by znamenal otevření druhé fronty na území Ruska. Jsem přesvědčen, že Putin nemá potřebu hrát nějaké hrátky, aby odvolal vedení obrany. Došlo tedy k rychlému a elegantnímu vyřešení situace.
Nešlo tedy o nějaký manévr vedoucí ke zmatení Ukrajinců a zpomalení jejich protiofenzívy? Spekuluje se nad vším, a to i nad tímto.
Zase bych to nepřeceňoval. V takových situacích se řídím »Occamovou břitvou« o principu logické úspornosti - pokud existuje pro nějaký jev více vysvětlení, je vhodné dávat přednost tomu nejméně komplikovanému. Jinými slovy bych to řekl i tak, že nejjednodušší řešení či vysvětlení bývá to nejpravděpodobnější. Proč by v tuto chvíli, kdy ukrajinská protiofenzíva nedosahuje mimořádných výsledků, měl Putin sesazovat velení vojenských sil za pomoci Prigožina? Nedává to smysl.
Co se podle vás bude dít dál?
Jestli došlo k dohodě, tak bude realizována rychle. Ale hlavní problém, který Rusko má, je odříznout, zastavit, zneškodnit ukrajinskou protiofenzívu. A to je úsilí, které je pro Putina prioritou. Pokud by se Rusové soustředili více na své interní problémy, které tam nepochybně jsou, tak by to ale zcela jistě znamenalo ukrajinský vojenský úspěch.
Překvapila vás ta událost? Dalo by se říct, že vzpoura odhalila nějakou Putinovou slabost v celém systému?
Síla postavení nebo slabina Putina je v tom, jak má cenzurované informace, co se děje v ozbrojených silách a na Ukrajině. Jak to je uvnitř, to neumím odhadnout. Z té události nečtu, že by došlo k nějakému jeho oslabení. Kdyby ano, tak by se to nevyřešilo tak rychle. Výsledky dohod podle mého uvidíme velmi brzy. Prigožin je v tuto chvíli ze »hry« a další opatření v armádě mohou přijít s tím, že tíha obrany na Ukrajině neleží ani tak na Šojguovi a Gerasimovi, ale na lidech jako Surovikin a lidech, kteří tam skutečně velí. Osobně to nepovažuji za slabost Putina, že tam mají spory, to je evidentní, ale určitě bych to nevnímal jako nějaký počátek občanské války a podobně.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
