Ukrajina

Bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa by jako nominanta Republikánské strany v primárkách v prosinci podpořilo 61 procent lidí, kteří se označili za republikány. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Ipsos a agentury Reuters. Další straničtí uchazeči o americké prezidentské volby jsou daleko za Trumpem, floridský guvernér Ron DeSantis i bývalá americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová mají v průzkumu shodně 11 procent. Pro ŽivotvČesku.cz poradce prezidenta Petra Pavla, bývalý mezinárodně uznávaný diplomat Petr Kolář, uvedl, že pokud Trump uspěje ve volbách v nadcházejícím roce, dojde k mnoha změnám.

Komentář: Téměř polovina amerických voličů se domnívá, že Spojené státy utrácejí příliš mnoho za pomoc Ukrajině, která se od loňského února brání ruské agresi. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění zveřejněného dnes listem Financial Times. Výsledky průzkumu byly publikovány v den, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zahajuje návštěvu Spojených států, při níž bude usilovat o další americkou podporu. Pro ŽivotvČesku.cz se na dotaz ohledně situace, v níž se začíná čím dál více mluvit o tom, že by Ukrajina a Rusko měly najít mírový kompromis, vyjádřil významný bývalý diplomat Petr Kolář, který je zároveň poradcem prezidenta Petra Pavla v oblasti mezinárodních vztahů. Z jeho slov vyplynulo, že to »není věc České republiky«, zároveň přiblížil, o co v současnosti šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi jde.

Komentář: Rusko se vrací, sílí a upevňuje svou svrchovanost jako světová velmoc, prohlásil dnes podle agentury Interfax ruský prezident Vladimir Putin. Dodal, že bez silného Ruska není možný žádný trvalý a stabilní světový řád. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce Petra Pavla pro mezinárodní vztahy Petra Koláře, který dlouhé roky působil v roli diplomata a v západních zemích je respektován pro své demokratické hodnoty, který má na věc odlišný názor.

Komentář: Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a předseda Senátu Miloš Vystrčil dnes ráno dorazili do Kyjeva, kde se společně s šéfy parlamentů dalších evropských zemí setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou ukrajinského zákonodárného sboru Ruslanem Stefančukem. Kvůli leteckému poplachu čeští politici rovnou z vlakového nádraží zamířili na několik desítek minut do hotelového krytu. Poté jako první bod oficiálního programu zapálili svíčky u památníku obětí ukrajinského hladomoru z let 1932 až 1933. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity přiblížil, co jeho pohledem přinesou další měsíce bojů - začínají se rýsovat dva scénáře.

Válka bude po vypršení dočasného příměří a výměně rukojmí pokračovat, dokud Izrael nedosáhne svých cílů, řekl ve středu podle agentury AP izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Na tiskové konferenci v předvečer začátku klidu zbraní mezi izraelskými silami a palestinským radikálním hnutím Hamás premiér uvedl, že o situaci hovořil s americkým prezidentem Joem Bidenem. Pro ŽivotvČesku.cz prezidentův poradce a bývalý diplomat Petr Kolář zhodnotil na základě dotazu situaci na Blízkém východě a zároveň na Ukrajině. Odpovídal ohledně roku 2024, zda existují reálné šance, že dojde na mírová řešení obou ozbrojených konfliktů.

Tragická válka na Ukrajině mučí tuto zemi už takřka dva roky. Ruská agrese rozsévá smrt a utrpení. Je vůbec naděje na brzké ukončení konfliktu? Ministryně obrany Jana Černochová pro ŽivotvČesku.cz uvedla, že touží po míru na Ukrajině. Problém je v tom, že Rusko, které je vedené despotickým vládcem Vladimirem Putinem, o složení zbraní zatím nechce slyšet.

Komentář: Londýnská metropolitní policie odsoudila »extrémní násilí krajně pravicových protestujících«, s nimiž se potýkala při sobotním pochodu na podporu Palestiny. Akce v Londýně se zúčastnilo na 300.000 lidí, nejvíce od začátku války mezi Izraelem a hnutím Hamás, a obešla se bez větších incidentů. Policie i britský premiér však odsoudili násilné chování určitých skupin na okraji pochodu, například anglické protiislámské organizace English Defence League (EDL). Zranění v sobotu utrpělo devět policistů a zatčeno bylo 126 lidí, většinou ti, kteří se stavěli proti propalestinskému pochodu, uvedla stanice BBC. Britská média se zabývají možnými důsledky pro ministryni vnitra Suellu Bravermanovou kvůli jejím výrokům na adresu protestů. Pro ŽivotvČesku.cz odpověděl expremiér Jiří Paroubek na dotaz, jak by se dalo zabránit tomu, aby v evropských kulturních centrech došlo na klidový stav a společnost se dál neradikalizovala s ohledem na události na Blízkém východě. Bývalý politik přišel s poměrně lehkým řešením, které v kontextu událostí ale zase tak lehké rozhodně nebude.

Komentář: Západní spojenci Ukrajiny začali s jejími představiteli opatrně mluvit o tom, jaké důsledky by pro ni mohla mít případná jednání s Ruskem o míru. Na svých internetových stránkách o tom informuje americká televize NBC s odvoláním na jednoho současného vysoce postaveného amerického činitele a na jednoho bývalého důležitého amerického činitele, kteří jsou s věcí obeznámeni. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, zda je reálné, aby v nadcházejících měsících »nadcházející poofenzivní část bojů na Ukrajině« směřovala k tomu, že by došlo k diplomatickým jednáním o složení zbraní. Komentář poskytl generál ve výslužbě a bezpečnostní expert Andor Šándor.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Neustále na »to« na portále ŽivotvČesku.cz upozorňujeme. Politika by neměla dál hrubnout, politici s rozdílnými názory by se měli znovu naučit umět debatovat. Marnost nad marnost. Nakonec vždy přijde další a ještě silnější útok. Jako nejčerstvější - lidsky strašlivý - veřejně spuštěný proud hnusných slov z úst lídra SPD Tomia Okamury na adresu ministryně obrany Jany Černochové. Takhle opravdu ne, pane předsedo!

Ministryni obrany Janě Černochové rozhodně nelze upřít pracovitost, zájem na posílení české obranyschopnosti, upřímnou podporu spojenectví s USA a srdečný vztah k Ukrajině a Izraeli. Ve vyjádření pro ŽivotvČesku.cz šéfka obranného rezortu vysvětluje kroky vlády, které mají za cíl udržet Česko mezi nejbezpečnějšími zeměmi světa.

Komentář: Izraelská armáda uvedla, že v noci na dnešek provedla omezené pozemní výpady do Pásma Gazy s cílem bojovat s ozbrojenci radikálního palestinského hnutí Hamás. Očekává se, že Izrael provede pozemní invazi do Pásma Gazy v reakci na nečekané a krvavé útoky Hamásu proti Izraeli ze 7. října, při kterých zahynulo kolem 1400 lidí. Před konfliktem na Blízkém východě od konce loňského února svět přihlížel válce na Ukrajině, která neskončila, ale tuhé boje se vedou nadále. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra si svět prochází obdobím, na jehož konci bude světový řád uspořádán jinak, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Izrael zahájil masivní bombardování Pásma Gazy poté, co ozbrojenci Hamásu 7. října při překvapivém útoku na Izrael zavraždili více než 1400 lidí. Izrael tvrdí, že cílem jeho náletů je zničit vojenskou infrastrukturu Hamásu. Dění na Blízkém východě sebralo pozornost médií, která se do té doby koncentrovala na vývoj rusko-ukrajinského konfliktu. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz, že pokud nedojde k eskalaci ve smyslu zapojení dalších »hráčů« do konfliktu, pozornost na válečný stav na východním okraji Evropy se vrátí.

Ozbrojený konflikt mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem je dalším dílkem v sérii globálních krizí posledních let. V současnosti se pozornost světa upřela na Blízký východ, kde Izrael útočí na Pásmo Gazy v reakci na víkendový útok palestinského teroristického hnutí. Dění na Ukrajině se tak nejen v rámci mediálního zájmu dostalo »na druhou příčku«. Podle poradce prezidenta Petra Pavla a na mezinárodním poli vysoce respektovaného diplomata Petra Koláře je »čerstvý« konflikt v blízkovýchodním regionu událostí, která má mimo jiné za cíl odpoutat pozornost Západu od války na Ukrajině, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Armáda Izraele nyní patrně chystá rozsáhlou operaci v Pásmu Gazy, kde zatím podniká jen letecké údery a provádí totální blokádu oblasti, která pro místní dva miliony obyvatel znamená zastavení dodávek elektrického proudu, paliva i zboží z Izraele. Ozbrojený konflikt, který se na Blízkém východě nyní odehrává, nepřináší jen mrtvé, další eskalaci napětí z globálního pohledu, pravděpodobně další řadu problémů s dopadem na světovou ekonomiku, ale zároveň v současnosti zcela zastínil válku na Ukrajině. Podle bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora jde o situaci, která nehraje do karet Volodymyru Zelenskému. A to zejména z důvodu, že mediální pozornost má do jisté míry silný vliv v rámci podpory Západu.

Komentář: V případě vítězství ve volbách v příštím roce by stávající prezident Spojených států Joe Biden zahajoval druhý mandát ve věku 82 let. Průzkumy nasvědčují tomu, že se demokrat příští rok utká s republikánským exprezidentem Donaldem Trumpem, kterému by v případě vítězství bylo v době nástupu do funkce v Bílém domě 78 let. Objevují se čím dál častěji spekulace, že Trumpův úspěch by mohl mít vliv na ukončení války na Ukrajině. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, který souhlasí s tím, že by chtěl ukončit ozbrojený konflikt, není však jisté jak.

Komentář: Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nařízení o pravidelných podzimních odvodech do armády. Základní vojenskou službu v armádě má letos na podzim nastoupit 130.000 lidí ve věku od 18 do 27 let. Informoval o tom portál Meduza. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra, jak uvedl pro ŽivotvČesku.cz, není v současnosti důvod, proč by Západ neměl nadále podporovat Ukrajinu. Jeho kolega Josef Kraus pak uvedl, že si nemyslí, že by vojenský konflikt skončil ještě letos.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Civilizovaný svět je zhrozen z ruské krutosti na Ukrajině. Válka je šílená a proti všem zásadám humanity. Kreml ale dál sleduje svůj hlavní cíl – rozvrátit Západ až k jeho pádu. Ruské samoděržaví neváhá využít k úspěchu destrukce i faktor hladu. Afrika je závislá na ukrajinském obilí. A to kvůli kremelské akci na černý kontinent neproudí. Sociolog Vojtěch Bednář pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že nedostatek ukrajinského obilí je faktorem africké migrace do Evropy.

Děsivá statistika. Mladí Rusové po odvodu do armády a rychlém příchodu na ukrajinskou frontu často mají před sebou maximálně pět měsíců života. Pak přichází smrt. Kanónenfutr z lidí, to je ruská taktika, známá už z historie. Nepřekvapí, že neúcta k životu vyvolává emotivní reakce. Řeporyjský starosta Pavel Novotný pro ŽivotvČesku.cz soudí, že Rusko si zaslouží zničení. Zhrozen je i lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Komentář: Většina padlých mobilizovaných Rusů nebyla na frontě na Ukrajině ani pět měsíců, uvedl investigativní portál Važnyje istorii. Ten přezkoumal informace o 3000 zemřelých Rusech povolaných do zbraně na základě mobilizačního zákona z loňského září, o jejichž smrti se informovalo v otevřených zdrojích. Portál podotkl, že údaj 3000 mrtvých neodpovídá skutečnému počtu obětí v řadách mobilizovaných, který bude patrně vyšší. Rusko o počtu padlých vojáků už mnoho měsíců neinformovalo. Dohromady ruská armáda podle tvrzení Moskvy povolala do zbraně asi 300.000 lidí. Pro ŽivotvČesku.cz poradce prezidenta Petra Pavla, mezinárodně uznávaný diplomat Petr Kolář, který v minulosti působil mimo jiné země i v Rusku jako velvyslanec, přiblížil, proč Rusko v bojích významně ztrácí lidskou sílu.

Komentář: Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor. Ve svém projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Připomněl také, že následky ruské invaze pociťuje vzhledem k ohrožení potravinové bezpečnosti způsobené ruskou blokádou ukrajinských přístavů celý svět. Slova prezidenta okomentoval bezpečnostní expert a glosátor Andor Šándor, který s hlavou státu v jeho slovech souhlasí, upozornil však na to, zda jsou jeho slova z praktického pohledu realizovatelná.

Invaze na Ukrajinu přichází Rusko velmi draho. Denně na válku vynakládá přibližně 300 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 6,9 miliardy korun podle aktuálního kurzu), uvedla to ukrajinská verze magazínu Forbes. Podle něj Putinův režim za válku vydal přibližně 167,3 miliardy dolarů - tedy v přepočtu částku přibližně 3,85 bilionu korun. Výpočet Forbes zakládal na datech, která poskytuje Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Finanční ztráty Ruska pro ŽivotvČesku.cz okomentoval veřejnou odborností uznávaný ekonom Štěpán Křeček. Z jeho slov vyplynulo, že životní úroveň Rusů se značně zhoršuje.