Ukrajina

Komentář: Komunistický režim před rokem 1989 tvrdil, že je v ČSSR svoboda slova. Ale pozor, nesmělo se »podrývat« socialistické zřízení. Nyní slyšíme něco podobného. Svobodu slova máme, ale neradno se dopouštět »podrývání«. Je to jakési prokletí této země, že se často snažíme být ke své škodě »papežtější než papež«. Chceme patřit na Západ, ale často se přikláníme k ruským způsobům. Jenže právě svoboda slova i pro ty, s nimiž nesouhlasíme, je základem západního směřování.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45) popřel, že by Ukrajina poslala drony na moskevský Kreml, sídlo ruského prezidenta Vladimira Putina (70). Ohledně útoku se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil vojenský expert Lukáš Visingr. Z jeho slov vyplynulo, že je vysoce nepravděpodobné, aby v současnosti došlo k mírovým jednáním.

Komentář: Ukrajina se v noci na dnešek pokusila o dronový útok na kremelskou rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina, tvrdí ruské tiskové agentury. Putin je v pořádku a pokračuje v obvyklé práci, píše agentura TASS. Podle agentury RIA Novosti Putin v Kremlu v době útoku nebyl a nacházel se ve své rezidenci Novo-Ogarjovo u Moskvy. Kyjev uvedl, že s incidentem nemá nic společného. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta Andora Šándora (65), který k situaci poskytl svůj komentář.

Ukrajina se připravuje na protiútok, uvedl na konci dubna bez dalších podrobností Volodymyr Zelenskyj (45) - prezident státu, který se už déle než rok brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Ohledně současné podoby konfliktu v rozhovoru promluvil bezpečnostní expert a generál v záloze Andor Šándor (65). Z jeho slov vyplynulo, že Rusko stupňuje svou vojenskou sílu, Ukrajina v rámci chystané protiofenzívy nesmí chybovat, je totiž pravděpodobné, že by podpora Západu už nemusela být tak »štědrá«.

Kvůli leteckému poplachu v Kyjevě se český prezident Petr Pavel a jeho slovenská kolegyně Zuzana Čaputová společně s dalšími hosty odebrali do hotelového krytu, uvedl zpravodaj ČTK z místa. Kryt je umístěn v podzemních garážích hotelu. Ohledně spojitosti v rámci útoků a návštěvy obou politiků se redakce ŽivotvČesku.cz dotázala bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora (65). Z jeho slov vyplynulo, že obě věci by nespojoval.

Na Ukrajinu dnes ráno společně přijeli český prezident Petr Pavel (61) a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová (49). Přicestovali vlakem krátce poté, co se řada míst na Ukrajině včetně Kyjeva stala v noci na dnešek terčem nové série ruských raketových útoků. Oba státníci mají na programu mimo jiné setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským (45). Pro Pavla, který byl do funkce uveden letos v březnu, to je první návštěva Ukrajiny od loňského únorového zahájení ruské invaze. Ohledně spojitosti v rámci útoků a návštěvy obou politiků se redakce ŽivotvČesku.cz dotázala bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora (65). Z jeho slov vyplynulo, že obě věci by nespojoval.

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) společnosti Jevgenij Prigožin ve čtvrtek odpoledne popřel své předchozí prohlášení, že u Bachmutu na východě Ukrajiny se plánuje klid zbraní kvůli návštěvě amerických novinářů. Ohledně plánovaného úderu - protiofenzívě ukrajinských vojenských sil pro ŽivotvČesku.cz promluvil Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity je jedním z těch, kteří tématu »válka na Ukrajině« perfektně rozumí. Pro ŽivotvČesku.cz odborník na zmíněné téma promluvil o chystané ukrajinské protiofenzívě. Z jeho slov vyplynulo, že Ukrajinci si dají na vojenské protiofenzívě - úderu, který chystají, hodně záležet.

Předsedovi hnutí Přísaha Robertu Šlachtovi (51) nedává spát dovoz ukrajinského obilí do ČR. Je zároveň přesvědčený, že občané ČR by měli znát konkrétní výsledky kontrol obilí. Podle něj lidem nestačí obecné sdělení ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (53), který tvrdí, že kontroly neodhalily závadné vzorky. "Lidé mi říkají na setkáních, že rozhodnutí okolních států zakázat dovoz ukrajinského obilí a dalších potravin určitě má své opodstatnění," uvedl šéf Přísahy Robert Šlachta ve zprávě zaslané do redakce ŽivotvČesku.cz.

Na Slovensku minulý týden začal platit zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin včetně obilí z Ukrajiny. Dočasný zákaz dovozu ukrajinského obilí, s výjimkou tranzitu, zavedlo i Bulharsko. Rumunsko zavede pouze přísnější kontroly. Evropská komise, která dosud restrikce kritizovala, nově plánuje vlastní omezení. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila olympionika, lékaře a komentátora Lukáše Pollerta (53) s dotazem, zda z ukrajinského obilí, jehož dovoz ČR nezakázala, protože se v něm pesticidy podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (52) nenašly, má nějaké osobní obavy. Z jeho slov vyplynulo, že nikoliv.

Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský (43) v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz konstatuje, že by vláda Petra Fialy (58) měla lépe a více komunikovat s občany své kroky. Varuje také, že Rusko nemusí být brzy jediným problémem, který musíme řešit. Na obzoru je daleko silnější Čína.

Ve středu začal platit zákaz dovozu obilí z Ukrajiny na Slovensku a v Bulharsku, přistoupilo k němu také Maďarsko a Polsko. Rumunsko zavede přísnější kontroly. Ministerstvo zemědělství už dříve uvedlo, že do ČR se od začátku války dovezlo jen 4000 tun ukrajinské pšenice, což je ve srovnání s domácí produkcí zanedbatelné množství. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymulu (59), jak se na situaci, kdy oproti jiným státům ČR dovoz ukrajinského obilí nezakázala, dívá.

Ukrajina se jednou stane členem Severoatlantické aliance, nyní je ale prioritou, aby země dokázala zvítězit nad Ruskem. Dnes to před začátkem zasedání takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu řekl na americké letecké základně Ramstein v Německu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce prezidenta Petra Pavla (61) a mezinárodně uznávaného diplomata Petra Koláře (60) s dotazem, zda vnímá jako reálné, že by Ukrajina skutečně do Severoatlantické aliance jednou vstoupila. Z jeho slov vyplynulo, že zejména na ní bude záležet, kdy k tomu dojde.

Do ukrajinské protiofenzívy, která by mohla vypuknout na přelomu jara a léta, se nepochybně zapojí mimo jiné Západem dodané tanky, bojová vozidla pěchoty, různé vojenské systémy, důležitou roli bude hrát protivzdušná obrana, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. V souvislosti s chystaným útokem Ukrajinců se na dotaz redakce pokusil nastínit, jakou bude mít podobu - a to z obecného pohledu.

Všeobecně očekávaná ukrajinská protiofenzíva se zřejmě soustředí na jih země, zapojí se do ní nově vycvičení ukrajinští vojáci a může být úspěšná. V rozhovoru pro stanici Rádio Svoboda to naznačil bývalý šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus, jenž rovněž sloužil v minulosti jako velitel amerických sil v Iráku i v Afghánistánu. Ohledně plánovaného úderu ukrajinských vojenských sil pro ŽivotvČesku.cz promluvil vojenský expert Lukáš Visingr. Z jeho slov vyplynulo, že Ukrajina má »jen jeden pokus«, který rozhodne buď o úspěchu, nebo zamrznutí konfliktu.

Západní představitelé se připravují na to, že ruský prezident Vladimir Putin (70) v reakci na očekávanou protiofenzívu ukrajinské armády proti ruským okupačním vojskům na Ukrajině použije »všechny nástroje, které mu zbývají«, včetně jaderných hrozeb a kybernetických útoků. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tímto tvrzením oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora (65), který »paniku« mírní slovy, že Rusko strašilo jaderným arzenálem i v minulosti.

Zavedení elektronického doručování předvolání na vojenskou správu v Rusku nemusí ještě znamenat přípravy na novou vlnu mobilizace do války proti Ukrajině. Jde spíše o součást dlouhodobější strategie k doplňování armády v očekávání vleklého konfliktu, uvedla dnes v pravidelném přehledu situace britská vojenská rozvědka. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého primátora Zdeňka Hřiba (41), který v souvislosti s pravděpodobným plánem Ruské federace poukázal na nutnost dalších kroků ohledně energetické bezpečnosti ČR. O Putinovi se zároveň vyjádřil jako o šílenci, kterému je lhostejné, že jím započatá válka v loňském únoru připravila desítky tisíc lidí o život.

Válka na Ukrajině trvá déle než rok, přestože na jejím počátku si velká část světa myslela, že Ukrajině zbývají maximálně týdny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45) věří, že konflikt, který již stál život tisíce lidí na obou stranách, letos skončí. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz poradce prezidenta Petra Pavla (61) ohledně otázky, jak moc je pravděpodobné, že vojenský konflikt na Ukrajině bude trvat déle, tedy neskončí letos. Z jeho slov vyplynulo, že na to Západ musí být připraven.

V únoru to byl rok, kdy se bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (36) stal šéfem české ambasády v Helsinkách. V nové funkci na něj čekalo hned několik náročných výzev, kterým musel čelit. Pro ŽivotvČesku.cz rok na novém postu zhodnotil. Z jeho slov vyplynulo, že získal řadu nových zkušeností a další ho čekají.

Čínská armáda chce spolupracovat se svými ruskými kolegy na posílení strategické komunikace a koordinace, uvedlo před víkendem čínské ministerstvo obrany. Jak ministerstvo podle agentury Reuters dodalo, nedávné společné námořní cvičení vojáků Číny, Ruska a Íránu prohloubilo přátelství a praktickou spolupráci mezi těmito třemi zeměmi. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak moc je reálné, že by se Čína zapojila do konfliktu na Ukrajině, případně jiného. Z jeho slov vyplynulo, že je to nepravděpodobné a není to v zájmu státu, který má 1,4 miliardy obyvatel, ale zcela stoprocentně vyloučit se to nedá.

Agentura Bloomberg aktuálně přišla s analýzou současného vývoje vojenského konfliktu na Ukrajině. Podle ní se ruská strana nadále nechce držet svých plánů »speciální vojenské operace«, ale své síly chce zejména soustředit na udržení pozic. Spekuluje se o tom, že Ukrajina chystá rozsáhlou protiofenzivu, na druhé straně Rusko již delší čas nedosáhlo žádných větších úspěchů. Podle agentury se Moskva chce vyhnout další mobilizaci, chystá proto náborovou kampaň, v ní půjde o zisk až 400 tisíc nových vojáků. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra s dotazem, zda existuje varianta, že s vytlačováním ruských vojenských sil z ukrajinského území by mohlo dojít na obsazení ruského území ukrajinskou armádou. To odmítl.