Západní spojenci s Ukrajinci mluvili o možném jednání s Ruskem o míru. Andor Šándor situaci okomentoval, neskrýval rozpaky

Bezpečnostní expert a politický glosátor Andor Šándor
Bezpečnostní expert a politický glosátor Andor Šándor
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář, ČTK | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 4. 11. 2023

Komentář: Západní spojenci Ukrajiny začali s jejími představiteli opatrně mluvit o tom, jaké důsledky by pro ni mohla mít případná jednání s Ruskem o míru. Na svých internetových stránkách o tom informuje americká televize NBC s odvoláním na jednoho současného vysoce postaveného amerického činitele a na jednoho bývalého důležitého amerického činitele, kteří jsou s věcí obeznámeni. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, zda je reálné, aby v nadcházejících měsících »nadcházející poofenzivní část bojů na Ukrajině« směřovala k tomu, že by došlo k diplomatickým jednáním o složení zbraní. Komentář poskytl generál ve výslužbě a bezpečnostní expert Andor Šándor.

Rozhovory se týkaly hrubých obrysů toho, jaké ústupky by Ukrajina měla udělat, aby bylo dosaženo nějaké dohody s Ruskem. Některá jednání, jež činitelé popsali jako citlivá, se odehrála před časem během schůzky zástupců více než 50 zemí podporujících Ukrajinu.

Tato jednání se konala na pozadí vývoje na bojišti, kde podle západních činitelů válka, která se naplno rozhořela loni v únoru, uvázla v mrtvém bodě. To, že přešla do pozičních bojů, připustil tento týden náčelník generálního štábu Valeryj Zalužnyj.

"Rozhovor, který poskytl Zalužnyj, tak v něm dal najevo, že ukrajinská ofenzíva de facto »zkrachovala«, že Ukrajina významné územní zisky nezískala, a je potřeba si uvědomit, co za tu protiofenzívu zaplatila. Pokud informace NBC jsou reálné, tak to ukazuje, že Západ pochopil, že na to »nemá«, aniž by došlo k přímému vstupu. Rus kontroluje okolo dvaceti procent území Ukrajiny a není třeba spekulovat nad tím, proč Západ na to »nemá« a nechce mít třeba v kontextu s prezidentskými volbami v USA v dalším roce. Nejzapeklitější věc pak je, že pokud Rus dostane to, co má, a dojde na mírová jednání, bude odměněn za svou agresi územním ziskem. A to bude zásadní věc. Bez zásadního ústupku Rusů bude ze strany Západu celkem obtížné přijmout stávající stav. Otázka tedy je, pokud by nastalo příměří, co bude následovat, zda by šlo o podepsanou mírovou dohodu a její záruky. Příliš optimistický však nejsem, protože si nejsem jist, že Západ bude schopen uvolnit sankce proti Rusku, nejsem si ale ani jist, když Rus vyčerpal Ukrajince poměrně významně, že by chtěl minimálně pozičně ustupovat," zhodnotil pro ŽivotvČesku.cz v komentáři situaci Andor Šándor.

Západ si podle NBC také dělá starosti kvůli svým možnostem poskytovat Kyjevu další vojenskou pomoc a administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se obává, že Ukrajině docházejí lidské síly, zatímco Rusko má vojáků zdánlivě nevyčerpatelné zásoby, uvedly zdroje NBC. "Otázka lidských sil je v současnosti hlavním předmětem zájmu administrativy," cituje televize nejmenovaného činitele. Spojené státy a jejich spojenci sice mohou Ukrajině dodávat zbraně, »ale pokud nebude mít kompetentní vojáky, kteří by je využili, k ničemu to moc nebude«, uvedl.

V americké vládě také panuje nejistota ohledně toho, zda bude schopná prosadit další pomoc zemi bránící se ruské agresi poté, co se hlavní pozornost veřejnosti obrátila ke konfliktu Izraele a militantního palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy.

"Jakákoliv rozhodnutí o vyjednávání (s Ruskem) jsou na Ukrajině," řekla mluvčí Národní bezpečností rady Bílého domu Adrienne Watsonová. "Soustředíme se na to, abychom nadále silně podporovali Ukrajinu, která brání svoji svobodu a nezávislost před ruskou agresí," uvedla.

Rusko v současnosti ovládá asi 17,5 procenta mezinárodně uznávaného území Ukrajiny, píše agentura Reuters. Moskva tvrdí, že takzvanou speciální vojenskou operaci zahájila v reakci na agresivní a nepřátelské chování Západu, který podle ní Ukrajinu využívá k tomu, aby Rusko ohrožoval. Kyjev a jeho spojenci taková obvinění odmítají, Rusko podle nich vede proti Ukrajině neopodstatněnou a nevyprovokovanou válku. Ukrajinští představitelé říkají, že jejich cílem je získat zpět všechna území obsazená Ruskem, včetně Krymu, který Moskva anektovala už v roce 2014.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.