Obavy z obilí z Ukrajiny: Roman Prymula promluvil o riziku konzumace pesticidů

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula
Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula
Foto: ŽivotvČesku
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 22. 4. 2023

Ve středu začal platit zákaz dovozu obilí z Ukrajiny na Slovensku a v Bulharsku, přistoupilo k němu také Maďarsko a Polsko. Rumunsko zavede přísnější kontroly. Ministerstvo zemědělství už dříve uvedlo, že do ČR se od začátku války dovezlo jen 4000 tun ukrajinské pšenice, což je ve srovnání s domácí produkcí zanedbatelné množství. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymulu (59), jak se na situaci, kdy oproti jiným státům ČR dovoz ukrajinského obilí nezakázala, dívá.

"Osobně si myslím, že je zvláštní, že když řada zemí deklaruje kontaminaci určitým pesticidem, že my jsme žádnou překvapivě nezjistili. Snad to tak opravdu je. Důvodem obav je nebezpečnost pesticidů pro lidské tělo. Pokud kontaminace objektivně existuje, tak politika nepolitika, takové obilí by se konzumovat nemělo," uvedl pro ŽivotvČesku.cz někdejší šéf resortu zdravotnictví s tím, že obecně nelze ani vyloučit, že může jít i o nějakou politickou či obchodní »hru«, což je mimo něj. Jeho pohledem zkrátka - pokud něco kontaminováno pesticidem je, je to pro lidské tělo závadné, pokud ne, je to v pořádku.

Kvůli nálezu pesticidu chlorpyrifos v jedné zásilce obilí z Ukrajiny Slovensko zakázalo dovoz a zpracování ukrajinské zemědělské produkce. Slovenská Státní veterinární a potravinová správa uvedla, že v analyzovaném vzorku se našel obsah tohoto pesticidu v koncentraci 0,026 mg/kg a maximální povolené množství je 0,01 mg/kg. 

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) již dříve uvedla, že v ČR se zatím žádná problematická pšenice neobjevila.

Ministerstvo zemědělství uvedlo, že intenzivní kontroly budou pokračovat. Mají se zaměřit i na mlýnské výrobky. Podle šéfa resortu Zdeňka Nekuly se u každého vzorku dělá rozbor na přítomnost více než 400 zbytků účinných látek. Jde především o testy na přítomnost mykotoxinů nebo reziduí pesticidů, u všech vzorků se testuje i to, zda neobsahují těžké kovy jako olovo nebo kadmium.

"Může se stát, že vzorky nejsou všechny stejné, v podstatě záleží na tom, v jaké oblasti se obilí pěstovalo. Asi by stálo za to zjistit, jestli se pesticid používal plošně, protože pesticidy se vždy používaly masivně proti škůdcům a aby výnosy byly dostatečně vysoké, a pokud by se zjistilo, že jde o plošné použití pesticidu na území Ukrajiny, tak by bylo pravděpodobné, že kontaminace existuje i u dodávek, které máme my. Pokud to je ale náhodná záležitost, že v určitých částech sklizně obilí z Ukrajiny kontaminace je a v jiných nikoliv, tak samozřejmě se může stát, že vzorky v ČR kontaminované nejsou," doplnil pro ŽivotvČesku.cz Roman Prymula.

Nekula také upozornil na to, že ČR je v produkci obilovin plně soběstačná, velkou část produkce i vyváží. Loni uvedl, že se v Česku vypěstuje 160 procent domácí potřeby obilí, u pšenice je to dvojnásobek.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce v minulosti pesticid chlorpyrifos našla mimo jiné v zásilkách z Polska. V roce 2019 informovala, že ho našla v hlávkové kapustě. V roce 2018 ho ve čtyřech případech zachytila u polských jablek a v listopadu 2017 informovala o tom, že na českém trhu bylo 1,5 tuny jablek z Polska, které tento pesticid obsahují.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.