Co Čína získá, pokud "zařídí" mír na Ukrajině, popsal detailně vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus

Si Ťin-pching a Vladimir Putin
Si Ťin-pching a Vladimir Putin
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář, ČTK | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 20. 3. 2023

Čínský prezident Si Ťin-pching přiletěl do Moskvy, oznámily světové agentury s odvoláním na čínská a ruská média. Letoun s čínskou hlavou státu podle nich přistál na letišti Vnukovo. Ruský prezident Vladimir Putin projedná se svým čínským protějškem situaci na Ukrajině, čínský mírový plán a podá mu »vyčerpávající« vysvětlení ruského pohledu na konflikt, řekl podle agentury TASS novinářům o něco dříve mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který odpovídal v rámci dotazu, jak se dá schůzka obou protějšků vnímat.

"Čína má výrazně důležité globální ambice, a to nejen v rámci ukrajinsko-ruských vztahů, ale nedávno se jí podařil jeden zlomový krok, a to znovuobnovení vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií, které Čína zprostředkovala. Tyto země se potkaly na jednání v Pekingu a souhlasily s obnovením diplomatických vztahů. V roce 2016 si pak znovu otevřely ambasády. Je potom logické, že na této úspěšné vlně chce Čína pokračovat. Takže já se domnívám, že i v tomto případě chce Čína dělat nějakého moderátora nebo prostředníka rozhovorů nebo čehokoli dalšího, co by obě strany mohly považovat za výhodné nebo pragmatické. A je očividné, že Čína chce hrát takto významnou pozici," přiblížil svůj pohled pro ŽivotvČesku.cz špičkový odborník na válečné konflikty.

Si se má s Putinem sejít neformálně už dnes, hlavní jednání jsou plánována na úterý. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala Josefa Krause, co Čína získá v roli »mírotvůrce«.

"Ze saúdsko-íránských vztahů má Čína ropu a zemní plyn, takže zajištění energetické bezpečnosti. Co se týče moderování rusko-ukrajinských rozhovorů, tak Čína má zájem na tom, aby byl ten konflikt deeskalován, protože to znamená ekonomické příležitosti. Rusko je pod sankcemi, takže jeho pozice na světovém trhu je omezená. To je příležitost pro Čínu expandovat na ruský trh, dále ruský významný produkt je těžba nerostných surovin na tom území, zejména v oblasti Sibiře, na které mají Číňané extrémní zájem, takže se tam nabízí možnost nějakého barteru, typicky dodávání technologií nebo zbraní, nebo dokonce i předmětů denní potřeby, a to výměnou za nějaké suroviny," zdůraznil pro ŽivotvČesku.cz Josef Kraus s tím, že je to samozřejmě otázka globální prestiže. Čína nechce být jen omezenou regionální mocností v jihovýchodní Asii. »Zařízení« míru v rámci rusko-ukrajinského konfliktu by ji vyšvihlo na úroveň globálního celosvětového hráče, který má vliv i jinde než v bezprostředním okolí, což je skutečně hlavně otázka prestiže.

Peking v den výročí ruského vpádu na Ukrajinu 24. února představil dvanáctibodový plán ukončení války. Mimo jiné v něm vybídl, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, vyzval ke zřízení humanitárních koridorů, ale i k ukončení západních sankcí proti Rusku. Zároveň se přihlásil k principu »svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti všech zemí«.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci už dříve uvedl, že by Kyjev měl s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, a zároveň upozornil, že s některými body nesouhlasí. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov dnes na Twitteru zopakoval ukrajinskou pozici.

"Vzorec pro úspěšnou realizaci čínského »mírového plánu«. Prvním a nejdůležitějším bodem je kapitulace nebo stažení ruských okupačních sil z (ukrajinského) území v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN," napsal Danilov.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.