Válka

Loňský výrok ministryně obrany Jany Černochové (ODS) ohledně vystoupení Česka z OSN nebyl unáhleným a ukvapeným výkřikem, jeho hlavním cílem bylo otevření vážně míněné debaty o reformě této organizace. Ministryně Černochová to uvedla v odpovědi na písemnou interpelaci poslance ANO Martina Kolovratníka, který se na ni obrátil s dotazem nazvaným Poškozování české zahraniční politiky ukvapenými vyjádřeními. Poukazoval v něm na loňské vyjádření ministryně na sociální síti X, v němž vyzvala k vystoupení ČR z OSN. Oproti tomu ministryně pro ŽivotvČesku.cz uvedla, že touží po míru na Ukrajině. Problém je v tom, že Rusko, které je vedené despotickým vládcem Vladimirem Putinem, o složení zbraní zatím nechce slyšet.

Komentář: Hrozba třetí světové války je čím dál častější rétorikou. Spojené státy se poprvé po 15 letech chystají rozmístit ve Velké Británii jaderné zbraně. Washington to zdůvodňuje rostoucí hrozbou ze strany Ruska. Pro ŽivotvČesku.cz ohledně vojenského kroku ze strany Američanů poskytl komentář bezpečnostní expert, komentátor a generál v záloze Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že jeho pohledem se lehce svět odklonil od hledání mírových řešení, která zastínila čím dál intenzivnější jaderná rétorika.

Komentář: Rusko už druhým rokem vede agresivní a imperiální válku proti nezávislé Ukrajině. Situace na bojišti je fakticky zamrzlá, nedochází k žádným zásadním průlomům. Blíží se ale klíčové datum, 17. března se konají prezidentské volby. Není příliš pochyb o tom, že post obhájí současný gosudar Vladimir Putin. Pikantní proto je, jak zjistil portál ŽivotvČesku.cz, že se na speciálním ruském pracovním portálu objevil inzerát na práci šéfa Kremlu s vyjmenováním vskutku lákavých benefitů.

Komentář: Severoatlantická aliance tento týden odstartuje historicky největší vojenské cvičení. Zapojí se do něj až 90 tisíc vojáků ze všech států aliance a Švédska. Cvičení ponese název Steadfast Defender (Pevný obránce) a potrvá až do května. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda by Rusko mělo vůbec zájem na konfrontaci s NATO. Uvedl, že si to v současnosti neumí představit, ohledně ozbrojených sil Ruska jde spíše o nepříznivý scénář. Cvičení aliance ovšem považuje za správný krok.

Komentář: V únoru to budou dva roky, kdy ruské ozbrojené síly zaútočily na svého souseda - Ukrajinu. Vleklá válka si vyžádala desítky tisíc lidských životů. Muži prezidenta Volodymyra Zelenského doposud vzdorují a brání svou zemi před agresorem. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, proč doposud Ukrajinci nezkusili taktiku, v níž by přestali bránit anektovaná území, ale zaútočili na území agresora. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity vysvětlil, jak zásadně by se situace změnila.

Komentář: Německý ministr obrany Boris Pistorius upozornil na potenciální riziko ruského vojenského útoku na některou ze zemí Severoatlantické aliance, a to v rozmezí následujících pěti až osmi let. Tuto informaci sdělil pro deník Der Tagesspiegel v rozhovoru, který byl publikován v pátek. Pro ŽivotvČesku.cz obavy politika okomentoval bezpečnostní expert a generál ve výslužbě Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že tímto jde o potvrzení jeho nedávných slov o tom, že německá armáda není v nejlepší kondici, což je potřeba už z logiky globální situace změnit.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Možné to je asi jen v Česku. Pohádat se nevybíravě a nízce o mír je skutečně unikátní a dosahuje rozměr absurdního divadla. Místo racionální diskuse je nejprve označena Alena Schillerová za ruskou propagandistku, aby pak politička přirovnala Markétu Pekarovou Adamovou k ruské mluvčí Mariji Zacharovové. A nakonec se do mače zapojil i premiér Petr Fiala. Portál ŽivotvČesku.cz vzkazuje všem úderníkům silného slova: Fakt už to stačilo.

Komentář: Ruský prezident Vladimir Putin je predátor, který se nespokojí se zamrzlým konfliktem, řekla dnes hlava ukrajinského státu Volodymyr Zelenskyj na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu ve Švýcarsku. Ukrajinský prezident vyzval Západ k vyšší pomoci Ukrajině a k tomu, aby jí pomohl získat vzdušnou převahu nad Ruskem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz odhadl další varianty dění ozbrojeného konfliktu. Nevyloučil, že podpora Západu může být stále poměrně silná, zároveň uvedl, že konflikt opravdu může zamrznout a následně dojít k jeho obnově.

Komentář: Studená válka tím byla smutně proslulá. V generálních štábech vznikaly plány na světový střet, které zahrnovaly použití atomových zbraní. V Moskvě narýsovali jaderné tažení proti Západu, kterého by se účastnila i Československá lidová armáda. Tři desetiletí po listopadu 1989 se zdálo, že doby ohrožení jsou už pryč a olivová ratolest míru bude zdobit evropský kontinent snad navěky. Jenže. Od roku 2014, kdy Rusko okupovalo Krym, se bezpečnostní situace začala velmi prudce zhoršovat. A vojenské plánování je zpět. Německo nyní připravilo podle deníku Bild scénář, který počítá s ruským postupem směrem na Západ, s prvním soustem v podobě pobaltských zemí. Komentátor a bezpečnostní expert Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že nepovažuje scénář za příliš realistický, a zároveň varoval, že německá armáda není v dobré kondici.

Komentář: Šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová rozčeřila vody prohlášením, které by za normální situace nebylo považováno za kontroverzní. Domnívá se, že Česká republika by se neměla připravovat na válečný konflikt, ale měla by usilovat o život v míru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová obratem obvinila političku, že je hlásnou troubou ruské propagandy. Alena Schillerová ve vyjádření pro ŽivotvČesku.cz varovala před tím, aby se mír stal sprostým slovem.

Komentář: Na konci února to budou dva roky od momentu, kdy ruské ozbrojené síly zaútočily na sousední Ukrajinu. Od té doby svět vyhlíží konec válečného stavu, v němž přišly o život desetitisíce lidí. To, co se děje na Ukrajině, ale nemůže být donekonečna. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co jeho pohledem přinesou další měsíce a kdy může dojít na klid zbraní.

Téměř tři čtvrtiny lidí v Česku nevěří v dojednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem v příštím roce. Mírná většina Čechů je pro podporu Ukrajině alespoň v takovém rozsahu jako doteď. Vyplývá to z prosincového průzkumu agentury Median pro Český rozhlas (ČRo) Radiožurnál, ve kterém odpovídala tisícovka lidí. Obavy z rozšíření konfliktu mezi palestinským radikálním hnutím Hamás a Izraelem jsou mezi lidmi poměrně malé, napsal dnes server iROZHLAS. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity přiblížil, co jeho pohledem přinesou další měsíce bojů. Podle respektovaného odborníka se začínají rýsovat dva scénáře.

Komentář: Rok 2023 se pomalu blíží do svého cíle a zanedlouho předá pomyslný štafetový kolík svému nástupci. Byl to rok plný významných událostí, výzev i úspěchů, ale i mnoha negativ, která české domácnosti pocítily zejména na financích. Pro ŽivotvČesku.cz stávající rok okomentoval bezpečnostní expert, komentátor a generál v záloze Andor Šándor. Z jeho slov vyplynulo, že řada negativ se »zhmotní« i v roce 2024.

Bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa by jako nominanta Republikánské strany v primárkách v prosinci podpořilo 61 procent lidí, kteří se označili za republikány. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Ipsos a agentury Reuters. Další straničtí uchazeči o americké prezidentské volby jsou daleko za Trumpem, floridský guvernér Ron DeSantis i bývalá americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová mají v průzkumu shodně 11 procent. Pro ŽivotvČesku.cz poradce prezidenta Petra Pavla, bývalý mezinárodně uznávaný diplomat Petr Kolář, uvedl, že pokud Trump uspěje ve volbách v nadcházejícím roce, dojde k mnoha změnám.

Komentář: Téměř polovina amerických voličů se domnívá, že Spojené státy utrácejí příliš mnoho za pomoc Ukrajině, která se od loňského února brání ruské agresi. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění zveřejněného dnes listem Financial Times. Výsledky průzkumu byly publikovány v den, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zahajuje návštěvu Spojených států, při níž bude usilovat o další americkou podporu. Pro ŽivotvČesku.cz se na dotaz ohledně situace, v níž se začíná čím dál více mluvit o tom, že by Ukrajina a Rusko měly najít mírový kompromis, vyjádřil významný bývalý diplomat Petr Kolář, který je zároveň poradcem prezidenta Petra Pavla v oblasti mezinárodních vztahů. Z jeho slov vyplynulo, že to »není věc České republiky«, zároveň přiblížil, o co v současnosti šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi jde.

Komentář: Protiofenziva, kterou zahájila Ukrajina letos v červnu, nepřinesla kýžené výsledky, uvedl v rozhovoru s agenturou AP Volodymyr Zelenskyj. Důvodem je podle něj nedostatek zbraní a vojáků. Ukrajinský prezident zdůraznil, že Ukrajina se ale nehodlá vzdát. Vyzval také spojence ke zvýšení zbrojní produkce. V současnosti je Zelenskyj v těžké roli, o které pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Tým vyjednavačů izraelské tajné služby Mossad dnes dostal pokyn vrátit se do vlasti z Kataru, protože se jednání o prodloužení příměří dostala do slepé uličky. Napsal to zpravodajský web The Times of Israel (ToI) s odvoláním na prohlášení úřadu předsedy izraelské vlády Benjamina Netanjahua. Zástupce šéfa palestinského radikálního hnutí Hamás Sálih Arúrí dnes večer televizi Al-Džazíra řekl, že skupina nepropustí další rukojmí, pokud nebude prodlouženo příměří a pokud Izrael neosvobodí všechny palestinské vězně. Podobný scénář někteří odborníci očekávali. Expert na oblast Středního východu a výzkum státního terorismu Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz uvedl, jaký scénář nastane s koncem dohody o přerušení bojů a jejím prodlužování. 

Komentář: Křehké příměří, které dosud trvá mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, umožnilo výrazně navýšit dodávky pomoci pro obyvatele Pásma Gazy. Podle humanitárních organizací i samotných obyvatel pásma však ani současné humanitární konvoje zdaleka nestačí na pokrytí potřeb více než dvoumilionové populace. I přes přerušení bojů Palestinci v Gaze dál pálí zárubně dveří a hromady odpadků, aby si uvařili, spí namačkáni ve školních třídách či v cizích domech a v zoufalé snaze sehnat základní potraviny se vrhají na nákladní auta přivážející pomoc z Egypta. S odvoláním na svědectví obyvatel Pásma Gazy o tom píše list The Wall Street Journal (WSJ). Pro ŽivotvČesku.cz se na dotaz ohledně stávající situace vyjádřil významný bývalý diplomat Petr Kolář, který je zároveň poradcem prezidenta Petra Pavla v oblasti mezinárodních vztahů. Z jeho slov vyplynulo, že po obnovení ofenzívy nadále bude tlak, aby byla co nejdříve ukončena.

Komentář: Rusko se vrací, sílí a upevňuje svou svrchovanost jako světová velmoc, prohlásil dnes podle agentury Interfax ruský prezident Vladimir Putin. Dodal, že bez silného Ruska není možný žádný trvalý a stabilní světový řád. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce Petra Pavla pro mezinárodní vztahy Petra Koláře, který dlouhé roky působil v roli diplomata a v západních zemích je respektován pro své demokratické hodnoty, který má na věc odlišný názor.

Komentář: Propouštění rukojmích a vězňů je součástí dohody o čtyřdenním přerušení bojů v Gaze mezi Izraelem a Hamásem, která platí od pátku. Hamás má celkem propustit 50 rukojmích a Izrael 150 vězněných Palestinců. Při říjnovém útoku Hamásu bylo zavražděno na 1200 lidí, Izrael pak v reakci na něj masivně útočil na Gazu, kde na území menším než Praha žije asi 2,3 milionu Palestinců. Odveta si dosud vyžádala životy zhruba 15.000 lidí včetně několika tisíc dětí. Expert na oblast Středního východu a výzkum státního terorismu Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz odhadl, jaký scénář nastane, až vyprší dohoda o přerušení bojů. Z jeho slov vyplynulo, že boje se obnoví.

Komentář: Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a předseda Senátu Miloš Vystrčil dnes ráno dorazili do Kyjeva, kde se společně s šéfy parlamentů dalších evropských zemí setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou ukrajinského zákonodárného sboru Ruslanem Stefančukem. Kvůli leteckému poplachu čeští politici rovnou z vlakového nádraží zamířili na několik desítek minut do hotelového krytu. Poté jako první bod oficiálního programu zapálili svíčky u památníku obětí ukrajinského hladomoru z let 1932 až 1933. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity přiblížil, co jeho pohledem přinesou další měsíce bojů - začínají se rýsovat dva scénáře.