Okno do historie: Poslední český král Karel III. toužil po míru. Krutá doba ale zničila naděje i život

Ilustrační snímek - 1.světová válka 1914 -1918
Ilustrační snímek – 1.světová válka 1914 -1918
Foto: Profimedia
Jiří Ovčáček | Redaktor a komentátor
[email protected]
Publikováno: 28. 1. 2024

Většině současníků jméno posledního českého krále Karla III. nic neříká. Není však divu, známý je jako poslední rakouský císař Karel I., který panoval v letech 1916 až 1918, tedy za strašlivé první světové války. Nešťastný panovník se plameny konfliktu snažil uhasit mírovými iniciativami. Doba a vůle velmocí ale nepřála v té době touhám po ukončení bojů. A když už konečně válka utichla, Karel I. přišel nejen o trůn, ale stal se nakonec vyhnancem. V mladém věku zemřel na ostrově Madeira. Pro velkou zbožnost, ze které pramenila snaha po míru, byl Karel I. církví blahoslaven. S portálem ŽivotvČesku.cz nahlédneme do života posledního českého krále.

"Upřímně toužil po míru, a proto byl opovrhován celým světem," poznamenal o rakouském císaři Karlu I. slavný francouzský spisovatel Anatole France. Z pohledu moderního člověka byl poslední český král nešťastník a ztroskotanec. Ale právě silná víra v Boha dodávala mladému panovníkovi povzbuzení i v těch nejtemnějších časech a hlubokých pádech. Ba co víc, stal se inspirací a nyní je Karel I. pro mnohé křesťany vzorem, který uznala oficiálně katolická církev.

Poslední český král se narodil v roce 1887. Jeho život by možná prošel bez větších otřesů, kdyby jako stříbrná sekera nedopadly na něj důsledky dramatických dějinných událostí. Krásné období před první světovou válkou, jež je zvané Belle Époque, kdy se člověk ve světě širém rozlétl jako pták díky epochálním vynálezům, jako je letadlo nebo automobil, drsně a neurvale ukončil nebývale krvavý konflikt.

Předehrou a spouštěčem se stal úspěšný atentát na následníka trůnu Ferdinanda d´Este a jeho manželku v Sarajevu roku 1914. Smrt budoucího císaře změnila Karlův život. Náhle byl on první v řadě, a tak po smrti Františka Josefa I. v roce 1916 usedá na trůn. Do vínku získává středoevropskou říši zapojenou do světového žáru války, zmítanou krizí identity a složenou z nespokojených národů toužících po samostatnosti.

Karel I. sice nebyl českým králem korunován, ale fakticky jím byl a stolec v naší vlasti tedy držel. Po svém nástupu do čela Rakouska-Uherska, vprostřed válečného šílenství, ve svém manifestu projevil přání vrátit »zpět těžce pohřešované požehnání míru«. Úkol přetěžký. A jak se ukázalo, vlastními silami nesplnitelný. Karel I. podnikl riskantní kroky, kdy zahájil tajná jednání se zástupci Dohody, tedy se spolkem Velké Británie, Francie a Ruska, o míru. V mnoha směrech proti vůli a bez vědomí spojenecké Německé říše.

Byl to kámen úrazu. Karlovy snahy byly indiskrecí prozrazeny a nešťastného rakouského císaře čekalo ponížení. Musel se dostavit do okupovaných belgických lázní Spa před německého císaře Viléma a stvrdit seznam podmínek, které fakticky znamenaly, že se Rakousko-Uhersko stává vazalem Německé říše a samo už nebude schopno na mezinárodním poli rozvinout jakoukoliv akci. Poroba byla začátkem trpkého politického konce.

Podzim roku 1918 přinesl rozpad Rakouska-Uherska. Budiž ku cti posledního českého krále, že nekladl násilných překážek vyhlášení samostatnosti československého státu 28. října. S koncem první světové války 11. listopadu 1918 se Karel I. vzdal v Rakousku panovnických práv, o dva dny později se tak stalo v Uhrách. Ještě to ale nebyl úplný závěr, ještě čekaly posledního panovníka dvě politické katastrofy. V roce 1921 se svými věrnými se podvakráte neúspěšně pokusil v Maďarsku navrátit na trůn. Narazil na odpor, vojenským zásahem pohrozilo i Československo.

Čas se nachýlil. Karel I. s manželkou Zitou byli v listopadu roku 1921 přepraveni do vyhnanství na portugalský ostrov Madeira. O pár měsíců později za nimi dorazily jejich děti. Rodina ale nezůstala dlouho pohromadě. Karel I. umírá 1. dubna 1922 na Madeiře ve věku pouhých 34 let, a to na zápal plic. Dramatická životní dráha se uzavřela. A mír? O jedenáct let později se v Německu dostává k moci Adolf Hitler, v roce 1939 rozpoutá druhou světovou válku, kterou vystřídá válka studená. Po nadechnutí v roce 1989 přichází nová krásná doba, Belle Époque, abychom jako současníci znovu prožívali šířící se válečný požár v neklidném světě.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.