Okno do historie

České dějiny se mohou pyšnit výraznými osobnostmi, které se navždy zapsaly do srdcí lidí. Jsou majáky v tíživých časech, jejich příklad je povzbuzením. Dramatik, disident a prezident Václav Havel opustil tento svět před dvanácti lety. Vlastně se to už zdá jako celá věčnost, protože se od té doby svět nesmírně změnil, prožil řadu krizí a stal se nevyzpytatelným místem. V roce 2011 se občané republiky rozloučili s velikánem spontánně. S portálem ŽivotvČesku.cz zavzpomínáme na dojemné okamžiky, které provázely pohřeb velkého Čecha.

Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezident Československé socialistické republiky soudruh Gustáv Husák, tak titulovala Československá televize nejmocnějšího muže v zemi, jehož jméno paradoxně žije dodnes. Děti, které se narodily za jeho panování, byla tehdy populační exploze, nesou přízvisko »Husákovy«. Slovenský politik, který prožil mnohé životní zvraty, byl především umným technologem moci. Dokázal trpělivě jít za svým politickým cílem a neváhal přitom pružně měnit směr. Nakonec ale zažil pád systému, kterému zasvětil život. Seznamte se s portálem ŽivotvČesku.cz s dr. Gustávem Husákem.

Rizikové pracoviště Pražský hrad. Být prezidentem v našich končinách je vskutku úděl nelehký a často provázený dramatickými událostmi. Pel moci stírají vichry dějin a místo radosti se dostavují pocity zmaru. Druhý komunistický prezident Antonín Zápotocký, s jehož osudem se seznámíme v seriálu portálu ŽivotvČesku.cz, byl příkladem politika, který vystoupal na vrchol moci v Československu, aby nakonec svou misi nedokončil. Stalo se tak v době, kdy se společnost nadechovala po temném stalinském období plném hrdelních procesů.

Všechna sláva, polní tráva. Pražský hrad byl považován za prestižní vrchol moci i po ovládnutí naší vlasti komunisty v roce 1948. Jako jediná země sovětského bloku si právě Československo udrželo po celou dobu vlády jedné strany prezidentskou funkci a nesáhlo ke kolektivnímu vedení, jako byla například Státní rada NDR. Jenže nádherný a neutuchající lesk hradního dvora měl svůj rub. Prezidenty čekaly neslavné konce, některé velmi kruté nebo náhlé. S portálem ŽivotvČesku.cz se podíváme na dramatický příběh Klementa Gottwalda.

Tisíciletý Pražský hrad s katedrálou svatého Víta se hrdě a majestátně rozkládá nad starobylým městem Praha. Zraky lidu vzhlíží k místu, kde sídlí a pracuje prezident. Češi si i pro republikánské časy uchránili onen posvátný pocit, že nad tolik milovanou vlastí bdí hlava státu. Za pohádkovou mlhou, barvotiskovým obrázkem, se ale skrývají velké lidské tragédie. S portálem ŽivotvČesku.cz se podíváme na dramatické osudy československých prezidentů, které mučily poryvy dějinného vichru, tak nemilosrdného ve středoevropských končinách. V první části se seznámíme s osudy dr. Edvarda Beneše a dr. Emila Háchy.

Vinylové gramofonové desky zažívají už pěknou řádku let velkou renesanci. Po nástupu CD v 80. letech 20. století se zdálo, že černým kotoučům už zvoní hrana. Velký omyl. Měkká krása zvuku elpíčka nejen přežila, ale získává si další posluchače. S portálem ŽivotvČesku.cz nahlédneme do pozoruhodné historie vinylových desek, které se na československém trhu objevily překvapivě rychle po pionýrských USA.

Většině současníků jméno posledního českého krále Karla III. nic neříká. Není však divu, známý je jako poslední rakouský císař Karel I., který panoval v letech 1916 až 1918, tedy za strašlivé první světové války. Nešťastný panovník se plameny konfliktu snažil uhasit mírovými iniciativami. Doba a vůle velmocí ale nepřála v té době touhám po ukončení bojů. A když už konečně válka utichla, Karel I. přišel nejen o trůn, ale stal se nakonec vyhnancem. V mladém věku zemřel na ostrově Madeira. Pro velkou zbožnost, ze které pramenila snaha po míru, byl Karel I. církví blahoslaven. S portálem ŽivotvČesku.cz nahlédneme do života posledního českého krále.

Václavské náměstí je spíše širokým velkoměstským bulvárem a bylo vždy považováno za pulzující střed metropole. Zažilo období velké slávy i úpadku, kopírovalo tak historii naší země. Dávno pryč jsou například fascinující neonové reklamy, které vytvářely vskutku světácký dojem, stejně tak utichl klokot tramvajových souprav. V letošním roce se plánuje zahájení velkého návratu vozů elektrické dráhy, které má své nadšené fanoušky i zaryté odpůrce. Pravdou je, že tramvaje pluly Václavským náměstím již od roku 1884 a skoro století patřily ke koloritu. S portálem ŽivotvČesku.cz se na tuhle zajímavou historii podíváme.

Závažné ekonomické problémy se v naší moderní historii objevovaly opakovaně a vždy měly dalekosáhlé politické a společenské důsledky. Právě na tento zajímavý fenomén se podíváme s portálem ŽivotvČesku.cz. Komunisté se snažili ekonomické štrapáce většinou bagatelizovat nebo balit do ideologického hávu, ale krach třetí pětiletky v roce 1962 oficiálně přiznala i vládnoucí strana. Hospodářská krize ovšem otevřela dveře reformním snahám, které vyvrcholily na jaře 1968. Pak je udusily sovětské tanky.

Populární filmový snímek Dovolená s Andělem zachycuje oficiální rozjuchanou atmosféru první poloviny 50. let minulého století. Vzorní pracující mířili do zotavoven na pečlivě připravené pobyty do celé republiky. Výběrové rekreace Revolučního odborového hnutí (ROH) byly provozovány po celou dobu minulého režimu, podle oficiálních dokumentů byly oceněním »příkladné a záslužné práce pro socialistickou společnost«. S portálem ŽivotvČesku.cz se podíváme, co vlastně takový pobyt přinášel za výhody.

Boj s dezinformacemi se vynořil v posledních letech s nebývalou vervou a halasem. Na zteč se šiřiteli svůdných, ale zavádějících narativů velí nejen česká vláda, ale i samotný Brusel. Nejde ovšem o nic nového, s šeptandou a fámami se potýkal v minulosti každý režim. Za reálného socialismu zaměstnávala bezpečnostní orgány zvěst o černé sanitce, boj s dezinformacemi se objevil i v seriálu 30 případů majora Zemana. S portálem ŽivotvČesku.cz se podíváme do této minulosti podrobněji.

Konec roku se kvapem blíží a četní již mají rozmyšleno, kam s přáteli zamíří na silvestrovskou oslavu. S portálem ŽivotvČesku.cz se pomocí pomyslného časového stroje přesuneme do Prahy v 70. letech 20. století a podíváme se, kde se nacházela centra luxusní zábavy a vskutku vybraných pokrmů. Pozoruhodností socialistické Prahy byly vznešené názvy barů, restaurantů a nočních podniků.

Období po okupaci roku 1968 nazýváme normalizační érou. Komunisté se snažili zahladit veškeré vzpomínky na nadějné pražské jaro a pronásledovali každého, kdo odmítal říkat vpádu vojsk do Československa internacionální pomoc. Strana pod vedením Gustava Husáka se pokusila obyvatelstvo uchlácholit zvyšováním různých dávek, dotací a masivnější výrobou spotřebního zboží. V seriálu ŽivotvČesku.cz se podíváme, jak vypadaly příjmy v 70. letech 20. století pod nadvládou rudé partaje.

Studená válka charakterizovala svět rozdělený na dva mocenské bloky až do roku 1989, kdy se řada zemí, včetně Československa, vymanila z područí Sovětského svazu. Moskva, která po druhém světovém konfliktu významně rozšířila svoji sféru vlivu, stejně jako současný Kreml šířila o svém panství propagandu, ve které líčila zemi sovětů jako ideální stát. Nechybělo samozřejmě stěžování si na zlý západní svět, který bolševické říši hází klacky pod nohy. S portálem ŽivotvČesku.cz se nyní může čtenář podívat do roku 1977, kdy v Sovětském svazu vládl huňatým obočím pověstný Leonid Iljič Brežněv.

Hotový ráj na zemi. Německá demokratická republika, kterou pevnou rukou ovládali komunisté, lákala poutavými obrazy o blahobytu turisty z celého socialistického bloku. Stranou samozřejmě nenechala ani návštěvníky z Československa, pro které byly vydávány propagační knihy v češtině. Pozorný čtenář se mohl dozvědět o velkolepých plánech východoněmeckého režimu a radostném životu pracujících. Berlínská zeď, u které zahynuly stovky lidí toužících po životě ve svobodě, je přitom líčena jako stavba míru.

Pruský statkář, diplomat, antifašista a hlasatel socialismu Wolfgang Gans Edler Herr zu Putlitz zemřel v NDR, napsal v nekrologu západoněmecký týdeník Der Spiegel 21. září 1975. Uzavřela se životní dráha šlechtice, kterému se na říkalo Rudý baron NDR, protože po druhé světové válce nakonec zakotvil překvapivě v komunistickém východním Německu, které mu přitom vyvlastnilo majetek, jeho bratr zemřel ve vězení. Von Putlitz měl přitom za sebou pozoruhodnou a dobrodružnou diplomatickou dráhu, kdy se několikrát pracovně setkal i s vůdcem třetí říše Adolfem Hitlerem. A právě tento příběh přináší ŽivotvČesku.cz.

Výjimečný český astrolog Emanuel Šimandl, který ovládal tajuplné jazyky, včetně tibetštiny, sanskrtu a chetitštiny, sepsal v konci druhé světové války pozoruhodné dílo, ve kterém předložil budoucnost lidstva. Šimandl uvedl, že se již nacházíme ve věku Vodnáře, nazval toto období »šestým dnem lidstva«. V pravidelném seriálu přináší redakce portálu ŽivotvČesku.cz další zajímavost - jde o etapu, která přináší mimořádný rozkvět, ale také nad ní visí hrůzný osud, kdy může skončit strašlivou atomovou katastrofou, která smete svět.

Úderem února 1948 se podle oficiální komunistické mytologie ujala moci v Československu dělnická třída. Muži narazili na hlavu bekovky, ženy šátky, lidovost se stala žádanou normou. Pražský hrad ale dál zůstal oázou královské okázalosti, ovšem pro běžného smrtelníka ve skrytu. Komunističtí prezidenti prostě příliš nešetřili. V pravidelném seriálu přináší redakce portálu ŽivotvČesku.cz další zajímavosti ze života rudých hlav státu. Řeč bude o hotelu Alcron, tučných obálkách i domácím alkoholu.

Středověk neskončil, středověk trvá. Kdo by neznal píseň skupiny Lucie. O době románské a gotické panuje mnoho mýtů. Jeden z nich praví, že středověký člověk žil v přísnosti, neznal radovánek života a divoké fantazie mu byly zapovězeny. Jenže lidé jsou prostě v každé době stejní a tělesnému rozkošnictví se vůbec nebrání. Ve středověké Francii zaznamenávají tuto rozpustilost veršované šprýmy, které vznikaly od poloviny 12. století do druhé poloviny 14. století. Prostřednictvím ŽivotvČesku.cz se můžete s divokými středověkými verši seznámit. A je možné, že se budete i červenat.

Izrael v těchto dnech čelí barbarskému útoku teroristického hnutí Hamás. Není to poprvé, kdy je tato přátelská země napadena. Pohledem do minulosti - 14. května 1948, a to po vyhlášení izraelské samostatnosti - napadla mladý stát někdejší regionální organizace arabských států, takzvaná »Liga arabských států«. Židovští vojáci se rok zdařile bránili výrazné přesile. I tak následně existenci Izraele arabský svět neuznal. Portál ŽivotvČesku.cz přináší pohled na boj státu Izrael, jak ho vidělo tehdejší Československo, které nabídlo pomocnou ruku.

Okno do historie: Tišina před krutou a ničivou bouří. Leden 1948, začíná nový rok, nová naděje. Tři ženy se naposledy setkávají při příležitosti přání českým a slovenským ženám do dalších dvanácti měsíců. Milada Horáková, Hana Benešová a Marta Gottwaldová. Puč v únoru 1948 rozmetal jejich životy. Horákovou komunisté po zinscenovaném procesu popravili, Benešové záhy zemřel milovaný manžel, Gottwaldovou za pár let čekala zahořklost z pádu z politického výsluní a smrt. ŽivotvČesku.cz přináší příběh, který ukazuje, jak krutě dopadá sekera dějin na jednotlivé lidské osudy. Mocných i bezmocných.