Okno do historie: Husákův socialistický biedermeier za průměrný plat 2370 Kčs měsíčně. Tak jsme žili za komunismu
Období po okupaci roku 1968 nazýváme normalizační érou. Komunisté se snažili zahladit veškeré vzpomínky na nadějné pražské jaro a pronásledovali každého, kdo odmítal říkat vpádu vojsk do Československa internacionální pomoc. Strana pod vedením Gustava Husáka se pokusila obyvatelstvo uchlácholit zvyšováním různých dávek, dotací a masivnější výrobou spotřebního zboží. V seriálu ŽivotvČesku.cz se podíváme, jak vypadaly příjmy v 70. letech 20. století pod nadvládou rudé partaje.
Silnice ovládaly Škody 100 nebo jejich předchůdci - embéčka, v domácnostech vyrůstaly nábytkové stěny, vrčely ledničky Calex, poskakovaly pračky Romo, kvetlo chalupářství a rozvíjelo se cestování k moři do Bulharska nebo Rumunska. Vše ale bylo prostoupeno myšlenkovou šedí normalizace a jen několik málo odvážných se dokázalo vzepřít atmosféře názorové unifikace, ideologizace, cenzury, povinných proklamací, žádného pochybování a socialistického konzumerismu.
Strana ovšem mohutně propagovala, jak ekonomika vzkvétá, vše se rozvíjí a pracující se mají vlastně jako v bavlnce. "V roce 1976 dosáhl průměrný měsíční výdělek pracovníka v národním hospodářství (bez JZD) 2370 Kčs," chlubili se komunisté v příručce »Zápisník agitátora 1978«, který byl tedy vydán deset let po sovětské okupaci Československa. Možná propagandistům připadala částka 2370 Kčs na jásot ne dosti vysoká, a tak spočítali, kolik činí příjem v případě započítání státních dotací.
"Vezmeme-li v úvahu, že společenská spotřeba obyvatelstva (bezplatné zdravotnictví, školství, dotování kulturních zařízení aj.) činila v roce 1976 zhruba 570 Kčs na hlavu měsíčně, pak celkový příjem čtyřčlenné rodiny, v níž jsou 2 členové zaměstnáni, dosáhl zhruba 7000 Kčs," píše se v propagandistické publikaci, která na dalších stranách uvádí, že oproti tomu v kapitalistických zemích lidé čelí růstu cen a úpí pod knutou imperialistů.
Fakta ale nelze zamlčet. Je pravdou, že v 70. letech se díky již zmíněné Škodě 100 rušily pořadníky na nové automobily, akcelerovala výstavba bytů a rozšířily se možnosti dovolené, na druhou stranu započalo pozdější velké zaostávání Československa v nastupující digitalizaci spojené s moderními počítači a technologiemi.
Občané také jasně dávali najevo, kde hledají skutečnou kvalitu. Kdo mohl, sháněl bony na Tuzex, kde se prodávalo západní zboží, nehledě na agitátorské zápisníky. Navíc, a to je nutné zdůraznit, cena spotřebního zboží v porovnání s průměrným platem 2370 Kčs v roce 1976 byla často závratná. Právě fungl nová Škoda 100 přišla podle ceníku z roku 1974 na 45 000 Kčs, nejlepší verze Škoda 110 LS dokonce na závratných 59 000 Kčs.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
