Okno do historie: Tramvaje na Václavském náměstí cinkaly skoro sto let, utnulo je metro. Návrat cinkajících vozů se blíží
Václavské náměstí je spíše širokým velkoměstským bulvárem a bylo vždy považováno za pulzující střed metropole. Zažilo období velké slávy i úpadku, kopírovalo tak historii naší země. Dávno pryč jsou například fascinující neonové reklamy, které vytvářely vskutku světácký dojem, stejně tak utichl klokot tramvajových souprav. V letošním roce se plánuje zahájení velkého návratu vozů elektrické dráhy, které má své nadšené fanoušky i zaryté odpůrce. Pravdou je, že tramvaje pluly Václavským náměstím již od roku 1884 a skoro století patřily ke koloritu. S portálem ŽivotvČesku.cz se na tuhle zajímavou historii podíváme.
Pohodlně se posaďte doma do křesla nebo sedačky v dopravním prostředku a společně se vydejme do 19. století, kdy ještě Václavskému náměstí nevévodila socha svatého Václava a monumentální budova Národního muzea. Psal se rok 1884 a na Václavském náměstí byly položeny koleje z ulice Na Příkopě až do jeho horní části, kde odbočovaly na v té době samostatné Vinohrady. Středem královské Prahy tehdy začaly pojíždět tramvaje koňské, a byla to vlastně trasa meziměstská. Velká Praha, do které byla sloučena samostatná města jako právě Vinohrady, Smíchov, Nusle nebo Žižkov, vznikla až v roce 1922.
Koně táhli těžké tramvajové vozy na Václavském náměstí až do roku 1900, kdy byla provedena elektrifikace trati. O čtrnáct let později vypukla první světová válka, která vyústila ve vznik Československa. Praha přestala být královským hlavním městem a stala se metropolí nové republiky, která prožívala po počátečních peripetiích hospodářský rozkvět. Václavské náměstí začaly v noci osvětlovat atraktivní neony a postupně se projevoval vliv narůstajícího automobilismu. Vytvoření prostoru pro provoz čtyřkolých miláčků vedlo v roce 1927 k přeložení tramvajových kolejí do středu Václavského náměstí na vyvýšené těleso.
Po německé okupaci Čech a Moravy zažilo Václavské náměstí obří vojenskou přehlídku a stalo se dějištěm truchlivých událostí, jako byla vynucená loajální manifestace lidu v roce 1942 po atentátu na Reinharda Heydricha. Po druhé světové válce radost vystřídaly komunistické akce, které opět měly vyjadřovat loajalitu občanů vládnoucímu režimu. Znárodňování po únoru 1948 navíc notně setřelo pel velkoměstského bulváru, což nakonec začalo vadit tehdejším mocným, kteří v druhé polovině 50. let iniciovali velkorysý návrat neonových reklam na Václavské náměstí.
První předzvěstí budoucího konce tramvají bylo v roce 1966 zrušení linky tramvají k Dětské nemocnici na Karlově, už se schylovalo k budování magistrály a Nuselského mostu, a v letech 1967–1968 výstavba podchodu s vestibulem a eskalátory ve středu pulzujícího bulváru, nyní je zde vstup do metra trasy A. Od počátku 70. let docházelo kvůli výstavbě podzemní dráhy k mnohým přeložkám trati na Václavském náměstí. V tehdy výroční den 9. května 1974 byla otevřena první linka metra v Praze, trasa C, a podzemní vlaky začaly zastavovat ve stanici Muzeum. Z pražských ulic zmizely letité dvounápravové tramvaje, do kterých se dalo naskakovat za jízdy, a koleje plně ovládly vozy dodnes populárního typu T3.
Tramvají na samotném Václavském náměstí se tyto revoluční změny ještě nedotkly, stejně jako v roce 1978, kdy byla zprovozněna první část již zmíněné trasy A metra, která už vedla pod náměstím se stanicemi na Můstku a u Muzea. Čas se ale už nachyloval, ostatně, byla už uzavřena řada tratí odbočujících z náměstí, například k Hlavnímu nádraží. V době nadšení z moderního a rychlého metra se zdálo, že tramvaje nejsou v centru socialistické metropole už potřebné a byly určeny k postupnému rušení. Přednost měly dostat linky mimo střed Prahy, jako výkonné napáječe metra nebo spojnice jednotlivých tras.
Konec přišel v prosinci 1980. Poslední tramvaj odvezla cestující ráno 13. prosince, o šest dnů později byla slavnostně otevřena další etapa metra A z Náměstí Míru na Želivského. O dva roky později dělníci vytrhali koleje na Václavském náměstí, a vypadalo to, že elektrická dráha už bude navždy minulostí. Koncepce zklidněného bulváru se zdála nejvhodnější. Povrchová doprava ale vnášela na náměstí dynamiku a okolí stanic bylo místem čilého obchodního ruchu. V 90. letech místo toho nastoupili dealeři drog a zvláště horní část Václavského náměstí pozbyla jakéhokoliv lesku.
Zároveň započala dlouhá a divá debata, zda by se tramvaje neměly přece jenom navrátit. Zvítězil názor, že měly. Právě v letošním roce by měly být započaty stavební práce. Zahrnují i velkou revitalizaci prostoru horní části Václavského náměstí, které mají opět brázdit vozy elektrické dráhy. Jezdit mezi křižovatkou s Jindřišskou a Vodičkovou a Muzeem by mohly linky 6, 13 a 21, jak uvádí koncepční dokument, obsahující i podrobné plány.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
