Definice spravedlivého míru: Co to vlastně znamená, odpověděli Šándor, Kolář a Havlíček
O spravedlivém míru se často mluví v politických debatách i ve veřejném prostoru na sociálních platformách, málokdo však přesně ví, co tento pojem skutečně znamená a zda jej lze vůbec jednoznačně definovat. Téma je o to aktuálnější v souvislosti s válkou na Ukrajině, která se už déle než tři roky brání ruské agresi. Pro ŽivotvČesku.cz na otázku, co by spravedlivý mír měl představovat, odpověděli bezpečnostní expert a generál ve výslužbě Andor Šándor, poradce prezidenta Petr Kolář a bývalý dvojnásobný ministr Karel Havlíček. Shodují se, že spravedlnost ve válkách často ustupuje realitě na bojišti a že skutečný mír musí být především takový, který Ukrajinci přijmou sami, bez vnucených podmínek zvenčí.
Na otázku, co spravedlivý mír skutečně znamená, odpovídali pro ŽivotvČesku.cz odborníci z oblasti bezpečnosti i vysoké politiky. Ve svých pohledech zdůraznili, že v reálném světě válečných konfliktů spravedlnost často ustupuje faktické situaci na bojišti a že klíčové je, aby jakákoliv mírová dohoda vycházela z vůle samotných Ukrajinců a nebyla jim vnucena z vnějšku.
Bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor:
"Osobně nevím, co přesně si pod pojmem spravedlivý mír představit. Chápu, co by měl symbolizovat, ale realita bývá jiná. Většinou, když válka skončí, a je jedno, zda vítězně na straně agresora nebo napadeného, rozhoduje ten, kdo má navrch. Vítěz tahá za delší konec provazu. Často jsme vytvářeli iluzi, že válka může skončit tak, že se agresor jednoduše stáhne z anektovaných území a zůstanou jen mrtví. O spravedlnosti lze dlouze diskutovat, nechci tím nijak zpochybňovat současný konflikt na Ukrajině. Ukazuje se ale, že při jednáních rozhoduje realita na bojišti – kdo vyhrává, diktuje podmínky, kdo prohrává a nedokáže situaci zvrátit, ten se musí v rámci nějakého »kompromisu« přizpůsobit. Roli hrají také mezinárodní kontakty a podpora. Místo ideálů bychom měli mluvit o umění hledat reálné a dosažitelné řešení konfliktu. Nejsem na straně Ruska, ale pokud se nevyřeší příčiny války, riskujeme její pokračování."
Poradce prezidenta pro zahraničněpolitické otázky Petr Kolář:
"Spravedlivý mír je takový, který Ukrajinci přijmou, aniž by se cítili »znásilněni« jinou stranou," uvedl pro ŽivotvČesku.cz. Pokud jde o kompromis, podle poradce hlavy státu ho musí přijmout sami Ukrajinci, kteří se na něm dobrovolně dohodnou. "Nemůže to být mír vnucený zvenčí. Z mého pohledu by spravedlivý mír měl nastat tehdy, když se Rusko stáhne z hranic Ukrajiny, které jsou mezinárodně uznané a jejichž nedotknutelnost garantovaly Rusko, Spojené státy a Velká Británie v rámci Budapešťského memoranda," připomněl s odkazem na trojici mezinárodních dohod podepsaných 5. prosince 1994, které měly zajistit bezpečnost a územní celistvost Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny výměnou za jejich přistoupení ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. "To se ale pravděpodobně nestane, protože USA se těchto garancí zřekly a Rusko je porušilo. Pokud tedy bude muset dojít k nějakému kompromisu, pak spravedlivý mír bude takový, který Ukrajinci přijmou sami, bez nátlaku a bez toho, aby rozhodovali jiní za ně," doplnil pro ŽivotvČesku.cz.
Bývalý dvojnásobný ministr Karel Havlíček:
"Spravedlivý mír podle mého názoru nelze přesně definovat. Můžeme rozlišovat mezi spravedlivou a nespravedlivou válkou – z našeho pohledu Ukrajina vede spravedlivou válku, protože se brání. Ale nemůžeme očekávat, že tento konflikt skončí spravedlivým mírem," uvedl pro ŽivotvČesku.cz. "V současné situaci, kdy Rusko postupuje a situace se vyvíjí, jak se vyvíjí, je reálnější bavit se o míru přijatelném a stabilním. Pokud se podaří dohodnout podmínky, které zajistí stabilitu, nebude v tuto chvíli jiná varianta," dodal.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
