Predikce Andora Šándora války na Ukrajině do budoucna: Zamrzlý konflikt generující rizika

Andor Šándor
Andor Šándor
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 1. 8. 2023

Vojenský konflikt na Ukrajině trvá déle než rok a půl a doposud nepřinesl žádný hmatatelný náznak toho, že by mělo dojít ke složení zbraní. Oproti tomu probíhá již několik dní hlavní fáze ukrajinské protiofenzívy, o které se zatím mluví, že jde »pomalu«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora, jak vidí rusko-ukrajinský konflikt do budoucna - tedy zda dojde k mírovým jednáním, či naopak se válka lidově řečeno bude táhnout - dojde k jejímu zamrznutí. Z jeho slov vyplynulo, že v současnosti nic nenasvědčuje tomu, že by jedna ze stran chtěla řešit konflikt na diplomatické úrovni.

Otázka připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci byla jedním z hlavních témat aliančního summitu, který se udál v polovině července ve Vilniusu. Jednoznačnou odpověď však nepřinesl. Vyjma toho, že lídři NATO se shodli na odstranění takzvaného Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci, což tento proces zkrátí ze dvou kroků na jeden.

Jaký vývoj bude odhadem mít v dalších měsících konflikt na Ukrajině, se na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz pokusil nastínit Andor Šándor.

"Já jsem dlouhodobě skeptický k tomu, jakých úspěchů Ukrajinci mohou dosáhnout v situaci, v jaké se nacházejí. Ne že bych jim je nepřál, ale protiofenzíva, pro kterou se hledá jakékoliv vysvětlení, že jde pomalu, jde zkrátka pomalu. Dále je za cenu velkých ztrát a domnívám se, že je dosti motivovaná vnitřním politickým tlakem Ukrajiny, který byl ve vztahu k summitu NATO ve Vilniusu - tedy dokázat, že Ukrajinci jsou schopni Rusy porazit. A také samozřejmě snahou udržet podporu Západu. Poslední summity a politická setkání, které jsme viděli, mohou napomoci k vytvoření nějakého společného tlaku, aby se konflikt začal řešit jinak než vojensky, a to včetně nadcházejícího summitu v saúdskoarabské Džiddě. Z vyjádření, která jsme v uplynulých dnech a týdnech slyšeli, vyplývá, že ale ani jedna strana konfliktu nechce ze svých požadavků slevit," uvedl pro ŽivotvČesku.cz generál v záloze a politický glosátor ohledně současné situace.

Kyjev dal opakovaně najevo v rámci zmíněného summitu, že by chtěl dostat jasnou záruku ohledně svého členství v Severoatlantické alianci po skončení války s Ruskem. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak na sociální síti Twitter uvedl, že »Ukrajinci v NATO jsou základním stavebním kamenem bezpečnosti v Evropě«.

Oproti tomu Moskva hovoří opačně - vstup Ukrajiny do NATO by měl podle ní velmi negativní vliv na bezpečnostní architekturu Evropy a vyžadoval by reakci Ruské federace, uvedl v necelé polovině července mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

"Rusko ve zmíněných požadavcích chce jednat za situace, že Ukrajinci připustí, že došlo ke změně jejich hranic, a osmnácti procent území, která nyní Rus drží, se vzdají. Ukrajina říká, že je ochotna jednat, pokud se Rusko stáhne z území, které anektovalo. To je podle mě v tuto chvíli něco, čemu se říká kvadratura kruhu - tedy jde o stanoviska, která jsou naprosto nekompatibilní, a není tu žádný tlak, který by tlačil na obě strany k hledání jiného řešení, jak konflikt ukončit. V současnosti se domnívám, že horká fáze konfliktu může trvat dlouho. A pokud jde o další řešení po nějakém budoucím příměří, tak se obávám, že se nám tu vytvoří zamrzlý konflikt, který bude generovat řadu negativních jevů a rizik v rámci bezpečnosti Evropy, a to nejen na ekonomické úrovni," dodal pro ŽivotvČesku.cz Andor Šándor.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.