Válka na Ukrajině

Šéf Senátu Miloš Vystrčil (61) se vrátil z Kyjeva, kam jel na pozvání předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslana Stefančuka (46). Po návratu uvedl, že brutalita ruských vojáků je neuvěřitelně vysoká. Před ním uskutečnil obdobnou cestu premiér Petr Fiala (58) a rozpoutal tím cestovní horečku ve smyslu, že kdo z politiků do válkou zmrzačené země nejede, jako by nebyl. Jako první se přitom na Ukrajinu podíval primátor Prahy Zdeněk Hřib (40), který tak učinil jako skutečný diplomat.

Jsou to úplně běžné ruské stránky sloužící k hledání práce. Od začátku března se ale na webech HeadHunter a SuperJob objevily tisíce volných míst pro vojáky, kteří uzavřou kontrakt s armádou. Ruská redakce BBC na svém webu uvádí, že se tak děje na pozadí značných ztrát ruské armády na Ukrajině. "Účel světí prostředky," okomentoval pro ŽivotvČesku.cz postup ruské armády sociolog Vojtěch Bednář.

Současná situace v Evropě dělá vrásky na čele nejednomu člověku. Výjimkou není ani herečka Dana Kolářová (75), která pro ŽivotvČesku.cz prozradila, že současné dění, zvláště co se války na Ukrajině týká, sleduje s obavami. "Jsem z toho pořád úplně špatná," přiznala nepříjemné pocity.

Zcela jasný vzkaz vyslala Moskva severským zemím, pokud by došlo k jejich připojení se k Severoatlantické alianci. V takovém případě bude muset Rusko posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to ve čtvrtek napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila šéfa české ambasády v Helsinkách Adama Vojtěcha (35), který promluvil o tom, že konkrétně finská vláda posiluje vojenský rozpočet a více se chce zaměřit na nákup vojenské techniky pro obranu hranic se zemí Vladimira Putina (69).

Válka, která se zapíše navždy do historie. Tak se dá mluvit o vojenském konfliktu na Ukrajině, který si už vyžádal desítky tisíc padlých, tisíce raněných, zničenou infrastrukturu a další veličiny, které vždy válka přináší. Aktuálně se schyluje k bitvě o Donbas, který je pro Rusko klíčový. Ukrajinci budou vzdorovat ruské armádě, která opustila řadu pozic a soustředí se v tuto chvíli na východ země. Pro ŽivotvČesku.cz se pokusil generál v záloze Andor Šándor odpovědět, jak dlouho budou boje v regionu Donbas trvat a v čem budou jiné.

První fáze války na Ukrajině nevyšla podle plánů Kremlu. Teprve následující týdny rozhodnou o tom, zda se změní mapa Evropy. Podle bývalého ministra vnitra Ivana Langera (55) Rusko pod vedením Vladimira Putina (69) ukazuje, že od druhé světové války se myšlením nijak nezměnilo a umí používat jen hrubou sílu. "Stále ještě tu plnou hrubou sílu nenasadilo," uvedl pro ŽivotvČesku.cz expolitik.

Severské země Finsko a Švédsko mají více a více jasno ohledně vstupu do NATO. Podle deníku The Times se chtějí ke členským zemím Severoatlantické aliance zařadit už v létě. Jde o důsledek »speciální vojenské operace«, která se proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi (69) vrací jako bumerang. Čemu chtěl zabránit, se naopak více přibližuje. Právě vojenským vstupem na Ukrajinu chtěl rozšíření NATO zabránit. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se nedávno k tématu vyjádřil bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví a nově velvyslanec ČR Adam Vojtěch (35).

Zřetelným záměrem Ruské federace je získat území celé Ukrajiny. V současnosti je její pozornost upřena k regionu na východu země. Ve čtvrtek to řekla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Nyní se schyluje k bojům v regionu na východě Ukrajiny, který je znám jako Donbas. Je otázkou, zda tím skončí válečné krveprolití. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého politika a exministra vnitra Ivana Langera (55), co nastane po válce na Ukrajině.

Dlouhodobým záměrem Ruské federace je získat celou Ukrajinu. V současnosti je její pozornost upřena na východ země. Ve čtvrtek to řekla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. V současnosti se pomalu rozhořívá bitva o region na východě Ukrajiny zvaný Donbas, kam směřuje ve své další etapě »speciální vojenská operace«, jak ji nazvala ruská strana. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého šéfa vojenské rozvědky a politického komentátora Andora Šándora (64), co konflikt směřovaný do východní části země přinese.

Jeden z prvních snímků, které svět spatřil v souvislosti s vojenským konfliktem na Ukrajině, byl s učitelkou Olenou Kurylovou která přežila raketový útok ve svém domě a podařilo se jí před válkou utéct do sousedního Polska. Žena měla po explozi zakrvácený obličej, poraněné oko a bílý obvaz na hlavě. Podle deníku Daily Mail žena podstoupila složitou tříhodinovou operaci a částečně se jí vrátil zrak. Předtím si vyslechla, že možná nebude už vidět.

Bývalý ministr Michael Kocáb (67) je přesvědčen, že nejlepší by v současné době bylo, kdyby došlo k nukleárnímu odzbrojení všech zemí. Současný vojenský konflikt na Ukrajině ukazuje, jak jsou zbraně hromadného ničení rizikem pro všechny. „Leckomu to může znít jako utopie, ale je to to nejdůležitější, co by se mělo udělat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bývalý politik s tím, že pokud jde o česko-ruské vztahy po válce, existuje několik variant, jaké mohou nastat.

Bývalý politik Jiří Paroubek (69) je přesvědčen, že pomáhat válečným uprchlíkům z Ukrajiny je naprosto správná věc, která je morální povinností. Pokud pak jde o vyzbrojování země modro-žluté vlajky, která se brání ruskému agresorovi, dokáže problematiku vnímat z několika rovin. "Nejsem zastánce toho, co se děje, je to tragédie a nemá v 21. století místo, ale umím si představit, že Česká republika bude tou zemí, která se bude snažit o mírový princip," řekl pro ŽivotvČesku.cz bývalý předseda vlády s tím, že se nesmí přes samou válku zapomínat na vlastní obyvatelstvo.

Pokud si doposud někdo myslel, že na Ukrajině už druhým měsícem probíhá válka, tak mu eskalující se aktivita bojů o východní region Donbas bude připadat jako biblická apokalypsa. Do oblasti míří v současnosti další ruské jednotky, a to včetně žoldnéřů z ruské soukromé Vagnerovy skupiny. Ve své pravidelné ranní zprávě o válce na Ukrajině to v pondělí napsalo britské ministerstvo obrany. "Cíl západních zemí je, aby Putin na Donbasu prohrál," řekl pro ŽivotvČesku.cz vojenský analytik Lukáš Visingr.

Od začátku války se objevilo hned několik zpráv, které predikují konec nejmocnějšího muže Ruska. A to ať jde o převrat, který připravuje zájmová skupina, otrava jídlem, atentát a další. Realita je taková, že válka na Ukrajině vstoupila do druhé poloviny druhého měsíce bojů a Vladimir Putin (69) řídí svou armádu z Kremlu dál. Aktuálně očekává vítězství na Donbasu, kde se schyluje ke skutečnému krveprolití. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého ministra Michaela Kocába (67), který odpověděl na dotaz, jaké budou vztahy České republiky a Ruska po válce.

Šéf Prahy Zdeněk Hřib (40) zjistil v posledních týdnech, jaké to je, když někdo nemůže v noci zamhouřit oči. Kvůli masivní uprchlické vlně řeší nonstop situaci, aby nedošlo k omezení standardu Pražanů. Ovšem kapacit ubývá a další příliv lidí prchajících z Ukrajiny před válkou může znamenat problém. Redakci ŽivotvČesku.cz popsal další postup, upozornil, že hlavní město není nafukovací, ale zároveň zdůraznil, že bez Ukrajinců by zůstala neobsazena nepopulární pracovní místa.

Válka na Ukrajině si za 41 dní vyžádala tisíce lidských životů a obrovské materiální škody, ze kterých se země bude vzpamatovávat řadu let. Na co se bude muset ukrajinská vláda zaměřit po konci konfliktu a kde na to vezme finanční prostředky, vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz ekonom Petr Studnička.

Úmyslná lež není názor - umět pochopit význam úvodní věty může být v digitálním světě výhrou. Není ale zcela jednoduché rozklíčovat, kde leží hranice mezi svobodou projevu a šířením dezinformací. Redakci ŽivotvČesku.cz přední český marketér Marek Prokop, který je specialistou na digitální marketing, internetové obchodní strategie a odborník na SEO, poskytl rozhovor, v němž odhalil nebezpečí a rizika falešných informací, které ovlivňují lidský úsudek a deformují a rozdělují společnost zejména v prostředí českého internetu. Právě tam číhají nástrahy třeba v podobě ruské propagandy.

Děsivý pohled nabídly fotografie, které oblétly svět. Vyvraždění stovek civilistů v Buče u Kyjeva se už teď zapsalo do válečných zločinů historie. Podle ukrajinského ministerstva obrany byly ulice posety mrtvými těly, někteří lidé měli svázané ruce za zády. Moskva odpovědnost za smrt civilistů odmítla. Nově zveřejněné satelitní snímky společnosti Maxar Technologies údajně dokazují, že vraždění v Buče bylo spácháno v době, kdy oblast ovládala ruská armáda. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, kolik času teoreticky potřebovali váleční zločinci na to, aby připravili o život přibližně 300 lidí.

Poprava lidí ve městě Buča bude navždy válečným zločinem, který se s vysokou mírou pravděpodobnosti bude historicky připomínat jako ukázka toho, jakou zrůdnost je člověk schopen spáchat. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí odmítl, že by se likvidace civilistů dopustili ruští vojáci při ústupu z Kyjevské oblasti. Do masového hrobu bylo umístěno okolo 300 těl, uvedl starosta města Anatolij Fedoruk. Jak ovlivní masakr nevinných lidí vývoj válečného konfliktu, odhadl pro ŽivotvČesku.cz bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor (64).

Masakr ve městě Buča svět označil za válečný zločin, pro který neexistuje omluva. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí odmítl, že by se ruští vojáci při ústupu z Kyjevské oblasti dopouštěli vyvražďování civilistů. Záběry na videích či fotografie, na nichž leží na ulicích nepohřbená lidská těla, označil za padělky. Pro ŽivotvČesku.cz událost okomentoval bývalý ministr Miroslav Kalousek (61), který by si přál, aby viníci byli potrestáni, domnívá se ale, že se tak nestane.

Podle OSN z Ukrajiny od začátku ruské invaze 24. února uprchly více než čtyři miliony lidí, zhruba polovina z nich do Polska. V České republice je podle interpretace zástupců vlády zhruba 300 tisíc příchozích. Skutečný počet bude ale zřejmě vyšší. Ministr vnitra Vít Rakušan (43) uvedl na začátku dubna, že podle odhadů do Česka kvůli válce přicestuje z Ukrajiny půl milionu až 550 000 lidí. Obavu by mohlo u některých firem s nedostatkem personálu vyvolat, pokud by došlo s koncem války k odlivu Ukrajinců se schopností se pracovně uplatnit na českém trhu. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz k tématu odpověděl lékař Roman Šmucler (52).