Genetik Jan Pačes: Situace s covidem, jakou jsme měli před rokem, se už asi opakovat nebude
Podle molekulárního genetika z Akademie věd České republiky Jana Pačesa už covid nepředstavuje takovou hrozbu, jako tomu bylo v minulých letech, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz. Zajímavostí však je, že v Evropské unii s pandemií covidu-19 o jeden rok klesla naděje dožití. Podle údajů statistického úřadu Eurostat byla v roce 2021 naděje dožití v EU 80,1 roku, což je o rok méně oproti 81,3 roku v roce 2019. Jedná se o první výraznější pokles střední délky života od roku 2002, ke kterému začala mít EU dostupná potřebná data.
"Covid nepředstavuje akutní hrozbu a situace, jakou jsme měli před rokem, se asi opakovat už nebude. Co se ale týká peněz, tak stále to dost stojí. Při opakovaných infekcích mají lidé »dlouhý covid«, který pro zdravotnictví bude zátěž," zdůraznil pro ŽivotvČesku.cz Jan Pačes.
V posledních desetiletích se naděje dožití v evropských zemích zvyšovala. Od 60. let v západní Evropě rostla každé desetiletí i o dva roky, v posledních dekádách se ale růst zpomaloval. Přispěla k tomu mimo jiné také menší novorozenecká úmrtnost, zvyšující se životní úroveň a pokrok ve zdravotní péči a medicíně.
Do počátku pandemie v roce 2019 rostla naděje dožití postupně o 2,5 roku. V následujícím roce klesla ve 23 z 27 členských států, výjimku tvoří Dánsko, Estonsko, Finsko a Kypr.
České děti narozené v roce 2021 by se tak měly v průměru dožít 77 let a dvou měsíců, což je o rok méně oproti předchozímu roku.
V současnosti patří mezi evropské země s nejvyšší nadějí dožití Španělsko, Švédsko nebo Itálie. Naopak nejnižší je v Bulharsku, Rumunsku a Litvě.
Na regionální úrovni patří mezi oblasti EU s nejvyšší nadějí dožití například španělský Madrid, finské souostroví Alandy nebo italská provincie Trento.
Ženy mají i nadále průměrně vyšší naději dožití, konkrétně 82,9 roku oproti 77,2 roku u mužů.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
