Karel Havlíček: Fremr podle mě jmenován nakonec nebude. Větší nebezpečí ale představuje kobercový nálet pirátských neomarxistů
Komentář: Prezident Petr Pavel poprvé v úřadu navštívil vrcholné justiční instituce, které sídlí v Brně. Stalo se tak v pondělí. Na Ústavním soudu (ÚS) ocenil dvacetiletou práci předsedy Pavla Rychetského, který ve funkci skončil. Zároveň Pavel oznámil, že prozatím nejmenuje ústavním soudcem Roberta Fremra, jenž sice získal souhlas Senátu, ale poté se objevily nové informace o jeho rozhodování před listopadem 1989. Pavel chce informace prověřit a konzultovat s odborníky. Pro ŽivotvČesku.cz okomentoval situaci bývalý dvojnásobný ministr a v současnosti opoziční poslanec Karel Havlíček (ANO).
"Ono to má dvě roviny. Představte si, že bychom na Hradě měli svého prezidenta (Andreje Babiše, pozn. red.) a udělal by tohle. To by byla plná Letná. Druhá věc, která mě zaráží, jak se ti soudci vybírají. Vždy jsem si myslel, že by se měli vybrat nejschopnější podle všech regulí, ne podle stranické příslušnosti a kvót, že tam budou nanejvýš dva lidé s minulostí v KSČ v době, kdy máme tři ministry z neomarxistické pirátské strany a z té samé strany máme rozkutálené desítky úředníků, náměstků a politruků, tak se mi to zdá trochu bizarní," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bývalý dvojnásobný ministr v Babišově vládě.
Nástupcem Rychetského jmenoval prezident už v pátek Josefa Baxu, a to s platností od úterka tohoto týdne. Postupně prezident určil také dva místopředsedy soudu, a to dosluhujícího soudce Vojtěcha Šimíčka a nově příchozí Kateřinu Ronovskou.
ÚS je nyní uprostřed personální proměny. Rodí se jeho čtvrtá sestava v historii samostatného Česka, každou z nich formoval jiný prezident. Rychetský uvedl, že Pavel má zatím při nominacích ústavních soudců šťastnou ruku, vybírá je s vědomím odpovědnosti. Soudce musí nejen chránit ústavu, ale také občany před veřejnou mocí, která má občas tendence do jejich práv a svobod zasahovat, řekl Rychetský. Jako příklad zmínil období pandemie koronaviru. Baxa doufá, že soud pod jeho vedením obstojí i před budoucími výzvami, pro které ještě neexistuje judikatura z dřívějška.
Nejvíce pozornosti z Pavlových nominantů na ústavní soudce zatím vyvolal místopředseda Vrchního soudu v Praze Fremr, a to kvůli svému působení v předlistopadové trestní justici. Už dříve média informovala o kauze Olšanské hřbitovy, kde obžalobu zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Nově upozornili senátoři Marek Hilšer z klubu Starostů a Hana Kordová Marvanová (za ODS) na to, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 soudil přes 100 lidí za opuštění republiky, tedy za emigraci.
Pavel proto nechce Fremrovo jmenování uspěchat, bude jednat se senátory, konzultovat s odborníky. "V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí," řekl Pavel. Fremr uvedl, že prezidentův postup respektuje. V úterý tak prezident jmenuje ústavní soudkyní pouze Veroniku Křesťanovou, uprázdněné zůstane jedno místo z 15.
"Nechci panu prezidentovi radit, jméno pana Fremra jsem slyšel poprvé. Předpokládám, že jak pan prezident, tak i jeho poradci mají dostatek informací na to, že si věc dobře prověří. Mně nepřísluší hodnotit pana Fremra, ale zdá se mi divné to, že se nasazují kvóty, že u Ústavního soudu budou nanejvýš dva lidé s minulostí v KSČ, znovu říkám, když tu máme kobercový nálet neomarxistů. To nikomu nevadí, že jsou ve vládě?" zamyslel se bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček pro ŽivotvČesku.cz s tím, že podle jeho osobního názoru Fremr jmenován nakonec nebude.
Jako trestní soudce působil před listopadem 1989 také Baxa. V pondělí připustil, že i on možná řešil jednu kauzu opuštění republiky. "Já už si na to dnes nevzpomínám, možná jsem soudil jeden případ. Ale nemám tak dobrou paměť, abych z těch mnoha tisíců případů, které jsem rozhodl, abych si pamatoval na všechny," řekl Baxa. Případy opuštění republiky podle něj rozhodovali spíše soudní funkcionáři než řadoví soudci.
Podle Pavla je zapotřebí vidět dobový kontext. "V době, o které se bavíme, tady byl nějaký právní řád, podle tohoto právního řádu opuštění republiky bylo trestným činem a ten byl posuzován naprosto shodně všemi soudci, kteří tady soudili trestní právo," řekl Pavel. Zbavit se přidělené kauzy pak bylo téměř nemožné, uvedl Rychetský, který ale byl před listopadem 1989 disidentem a pracoval jako podnikový právník. Pondělní prezidentova návštěva Brna měla výhradně justiční program.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
