6000 lékařů vypovědělo přesčasy. Expert Dostál odhalil oponu, co se reálně v nemocnicích děje, riziko zhoršení péče teď navíc vzrostlo
Komentář: Výpověď přesčasové práce podalo dosud 6000 ze zhruba 13.000 lékařů, kteří chodí do služeb. Přidat se k nim chystají případně i sestry a další zdravotníci. Novinářům to dnes řekli zástupci mladých lékařů a zdravotnických a lékařských odborů. Podle nich hrozí omezení péče. Dál požadují snížení množství přesčasů a zvýšení základních výdělků bez příjmu z přesčasové práce. Podle odborů chybí v nemocnicích až 4000 lékařů a až 5000 sester. Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob na dotaz odpověděl, že dalším jednáním o platech se ministerstvo nebrání. Pro ŽivotvČesku.cz okomentoval situaci expert na zdravotnictví, právník Ondřej Dostál. Z jeho slov vyplynulo, že vzniká nepříznivé riziko s dopadem na pacienty. Přiblížil ale i realitu, co se ve zdravotnictví odehrává.
"Pokud šest tisíc lékařů odmítne sloužit přesčasy, bude to znamenat zásadní riziko pro pacienty. Bude ještě obtížnější než dnes domoci se plánované péče, například operací kyčlí nebo kolen, protože tato péče bude omezena. A v těchto počtech protestujících lékařů dokonce hrozí zhoršení kvality či dostupnosti péče akutní," uvedl v úvodu svého vyjádření pro ŽivotvČesku.cz Dostál, který je zároveň vysokoškolský pedagog.
Podle informačního systému o průměrném výdělku letos v prvním pololetí průměrná mzda lékařů specialistů ve veřejných a státních zařízeních činila 104.652 korun. Celkem 42 procent z toho tvořily příplatky, náhrady a odměny. Měsíčně odpracovali v průměru 20,4 hodiny přesčasů. V soukromých zařízeních byl průměrný výdělek 80.331 korun. Příplatky, odměny a náhrady činily 29 procent částky. Přesčasových hodin bylo 8,1 za měsíc. Podle odborů a mladých lékařů má personál v nemocnicích ale stovky přesčasových hodin, mluví o práci za hranicí legality. Podle politiků jsou přesčasy dobrovolné. Doktoři je začali vypovídat.
"Pevně doufám, že k 1. prosinci k výpovědím nedojde. Kdybychom se nedohodli, tak by to opravdu vedlo k omezení péče, minimálně plánované," uvedl zástupce Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jan Přáda. Podle něj výpovědi z přesčasů nepodávají jen mladí doktoři, ale i ti zkušení. Průměrný věk je 38 let.
Nemocnice, zejména přímo řízené ministerstvem, se podle dnešního vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) na prosincový protest připravují. "Všichni ředitelé jsou schopni zajistit emergentní provoz, urgentní příjmy, aby nedošlo k ohrožení jakéhokoliv pacienta na zdraví a na životě," řekl odpoledne na tiskové konferenci ve Fakultní Thomayerově nemocnici.
Podle předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové zapojení do protestu a podání výpovědí z přesčasů zvažují i sestry a další zdravotníci. Přesnější informace by měl mít odborový svaz v polovině měsíce.
"Zdravotníkům přitom z právního hlediska nelze nic vyčítat - nejde o stávku, nejde o odmítnutí pracovat, jde zpravidla »pouze« o odmítnutí těch přesčasů, které dnes zdravotníci slouží nad rámec zákoníku práce, nebo o odmítnutí různých dohod, kterými se zákoník práce obchází. Spouštěčem sporu byl přílepek pětikoaličních poslanců k novele zákoníku práce, kterým se u zdravotnických povolání umožňují dodatečné »dobrovolné« přesčasy nad rozsah u běžných profesí. Zejména mladí lékaři ale správně říkají, že ona dobrovolnost je ve skutečnosti vynucována - lékař sice odmítnout může, ale za cenu šikany či ztížení možnosti profesního růstu. Nyní ministr slíbil, že další novelou ten přílepek zruší, je to jako na houpačce. Pokud by pětikoalice respektovala standardní legislativní pravidla, k tomuto chaosu by nedošlo," doplnil pro ŽivotvČesku.cz Dostál.
Nedávná novela zákoníku práce zdvojnásobila případný počet přesčasových hodin ve zdravotnictví. Sekce mladých lékařů proti tomu protestuje. O úpravě zákoníku její zástupci a odboráři jednali s ministry práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Do dneška měli dostat návrh další novely zákoníku práce, která by měla stav změnit. Zatím předlohu nemají. "Já pevně věřím, že poté, co si mladí lékaři prostudují to paragrafové znění, (...) budou vědět, že to opravdu všechno chceme realizovat a bude to podáno do Sněmovny, takže zváží další postup," řekl Válek.
Vedle toho lékaři požadují růst základních výdělků bez přesčasové práce. Navázat je chtějí na průměrnou mzdu. Válek dnes zopakoval, že měnit se budou platové třídy některých lékařů, zejména začínajících. V úhradové vyhlášce je podle něj na příští rok určeno, že nemocnice musí polovinu svého meziročního navýšení využít ke zvýšení odměňování. Celkově pro zhruba 150 nemocnic půjde o 6,8 miliardy korun.
Podle odborů by se k financování mohly využít zůstatky z účtů zdravotních pojišťoven. Zůstatky jsou podle informací z dnešní tiskové konference ministerstva zdravotnictví asi 53,2 miliardy korun. Podle vrchní ředitelky sekce ekonomiky a zdravotního pojištění MZd jsou však spíše nízké a tvoří přibližně deset procent nákladů. Jako ideální považuje 15procentní rezervu. V příštím roce by se z nich podle plánované úhradové vyhlášky mělo vyčerpat asi 9,2 miliardy, systém veřejného zdravotního pojištění tak bude ve schodku.
"Ministr chce dále řešit situaci tím, že prý navýší v úhradové vyhlášce peníze nemocnicím a toto navýšení bude muset jít na mzdy zdravotníků. Úhradová vyhláška je ale nástroj, který popisuje, jak pojišťovny platí nemocnicím; úhrada je příjem nemocnice; nemocnice může použít tento příjem jak chce, nejen na navýšení platů, ale třeba na nákup přístrojů, stavbu parkoviště. Nebo ho může vlastník nemocnice proměnit ve svůj zisk a koupit si ostrov s palmou. Ministr nad tím nemá, kromě svých státních nemocnic, žádnou kontrolu," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz právník se specializací na zdravotnictví.
Podle odborů by lékaři měli podle své odbornosti a praxe pobírat od 1,5násobku do trojnásobku průměrné mzdy. Sestry by měly vydělávat od průměrné mzdy do jejího dvojnásobku. Od průměrné částky by se odvíjely i příjmy dalších profesí. Vláda se zvýšením tarifů nepočítá. Protestující poukazují na růst výdělků lékařů na Slovensku. Mluví o nekonkurenceschopnosti českých příjmů lékařů a zdravotníků.
"Některé příčiny neochoty lékařů sloužit ale nesouvisí ani tak s přesčasy či s penězi, ale s poměry ve zdravotnictví obecně a na konkrétních pracovištích. Zdravotníky přehlcuje byrokracie, kterou nenávidí, ale kterou ministerstvo nezvládá zredukovat, například naplněním již platného zákona o elektronizaci zdravotnictví z časů minulé vlády. Ve státních nemocnicích také není výjimkou hřích mnohoobročnictví, kdy přednostové či starší lékaři mají vedle úvazku na klinice také privátní praxi, k tomu politikaří ve Sněmovně či Senátu a podobně ve správních radách či na magistrátech. To samozřejmě nemohou stíhat, takže práci na klinikách a nemocnicích za ně dělají mladí, přetěžovaní a mizerně placení, kteří se ale nesmí proti »starým« ozvat," upozornil pro ŽivotvČesku.cz Dostál a dodal: "Ve zdravotnictví se přemnožili »chovní«, ale trpělivost mnoha »tažných« zjevně přetekla. S těmito problémy nepomůže žádný zákon, ale personální audit ve veřejných nemocnicích (soukromník si zpravidla toto líbit nenechá) a férový přístup k těm, kteří pro nemocnici skutečně pracují. Věřím, že kdyby tyto a další nespravedlivosti začal ministr věrohodně odstraňovat, ostří protestů zdravotníků by se výrazně otupilo."
Podle odborů chybí v nemocnicích až 4000 lékařů a až 5000 sester, dodržení běžného množství přesčasové práce je tak obtížné. Podle Přády i odborářů je vedle změn zákoníku řešením i odbourání administrativy pro lékaře, posílení digitalizace či přilákání lidí z ambulancí do služeb díky lepšímu ohodnocení.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.