Socialismus v Česku: Děda Mráz ze Sovětského svazu pohořel, kapitalistické Lego za astronomické ceny bylo vánočním hitem
Komunistická strana vládnoucí od roku 1948 se zpočátku úporně snažila v dětských myslích nahradit o vánočních svátcích Ježíška importovaným sovětským dědou Mrázem. Ale tuhle partii Ježíšek na celé čáře vyhrál a nakonec před ním rudí aspoň o svátcích částečně kapitulovali. Socialistické zřízení navíc podlehlo i tlaku spotřebitelů, v 80. letech se pak na volném trhu objevila populární stavebnice Lego, která se stala vánočním hitem, jak popisuje další díl seriálu portálu ŽivotvČesku.cz.
Vánoce 1952, premiér Antonín Zápotocký oznamuje národu převratnou novinu. Ježíšek je minulostí, ze země sovětů, Stalinovy říše, přijíždí děda Mráz. "I Ježíšek vyrostl a zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz," prohlásil Antonín Zápotocký s tím, že dědovi Mrázovi svítí na cestu rudé hvězdy, ne jen jediná betlémská.
Na Ježíška ale nebylo radno sahat, jak komunisté brzy zjistili. Nikdy sice snahu propagovat dědu Mráze úplně nevzdali, ale šlo už pak spíše o z nouze ctnost. Ježíšek u československých dětí zvítězil, uhájily si ho. Ba co víc, Ježíšek se nakonec stal i součástí popkultury, příkladem budiž dodnes frekventovaná píseň »Těšíme se na Ježíška« z roku 1965, kterou ovšem někteří považují za hrůznou odrhovačku. Nesmíme si ale představovat, že Ježíšek měl za socialismu náboženský význam, komunisté měli ke křesťanství vztah jako čert ke kříži.
Socialistickou idylku, jako v případě dědy Mráze, postupně rozleptal i tlak spotřebitelů a realita světa. Jinak řečeno, lidé se nakonec dočkali omezené možnosti nakoupit dítkám pod stromeček atraktivní západní zboží v podobě stavebnice Lego. A to v dětském nákupním ráji zvaném Dům techniky mládeže, který byl otevřen v 80. letech v Praze na adrese Národní třída 28/60 pod kuratelou podniku Drobné zboží Praha.
V moderně zařízené prodejně laděné do červené barvy bylo možné nejprve zakoupit v širokém sortimentu mimořádně populární vláčky z NDR, lákavé doplňky pro kolejiště, ale také autodráhu, radost si zde mohli udělat i modeláři. Skutečnou bombou se ale stal právě prodej západního Lega. Pro nakupující to však znamenalo šetřit, šetřit a zase šetřit. Nebyl to žádný levný špás, cena se u složitých stavebnic vyšplhala klidně i k 1000 Kčs, při průměrném platu 3431 Kčs v roce 1988. Menší stavebnice, třeba Lego Technic, závodní auto, přišla na 245 Kčs, vesmírný koráb Lego pak na 315 Kčs. Což jsou mimochodem zhruba ceny za měsíční nájemné bytu i s poplatky.
Ale kdo by nechtěl potěšit své ratolesti, a tak bylo v Domě techniky mládeže stále plno zákazníků a tržby utěšeně rostly. Lego v té době mělo nádech čehosi exkluzivního, ale stačilo několik let a sametová revoluce otevřela dveře tržnímu hospodářství, v současnosti jsou stavebnice zcela běžnou součástí sortimentu. Ježíškovi se pak po změně režimu vrátila i jeho křesťanská zvěst. Dokonce si mohl připsat druhé vítězství. Když položil na lopatky Santa Clause, kterému pro změnu svítily na cestu hvězdy ze Západu.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
