Ivan Bartoš: Mám obavy, že se na krizi zase napakují mocní

Je nejvýraznějším opozičním politikem. A je rozhodně přesvědčen, že za miliardovými nákupy vlády ochranného materiálu stojí i takzvaná "malá domů". Řeč je o předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi, který exkluzivně pro portál Život v Česku promluvil o tom, jak vidí v současnosti vládní kroky.

Jak vnímáte vládní kroky, které vedou v několika etapách k celkovému rozvolnění restrikcí v Česku?

Požadavek na zveřejnění plánu postupného uvolňování jsme s vládou řešili asi měsíc. Ono není úplně těžké, vše plošně zavřít. To je politické rozhodnutí a jedno vyhlášení na veřejnost na tiskovce. Vláda neměla ani do teď nemá plán. To, co bylo představeno, je obrázek s datumy a vybranými obchody. Jak moc se mu dá věřit? Protože se stále testuje v řádech tisíců nikoliv desetitisíců je zveřejněný rámcový plán hezká věc, bohužel jistotu lidem a firmám nedává, neboť není podložen čísly a daty o stavu koronaviru v populaci ČR. Což ostatně přiznala i vláda, že se to může kdykoliv změnit. Právě to, za jakých podmínek s ním můžeme počítat, je přitom klíčové.

Navíc se zde evidentně projevují zájmy vlivných skupin a „volební cílové skupin“ hnutí ANO a ČSSD. Velikonoční otevření hobby-marketů kamaráda a svědka ze svatby premiéra Babiše pana Šimáně je toho ukázkou.

Důležitá přitom není velikost prodejní plochy ani oblast podnikání, ale schopnost provozovatele dodržovat na prodejně stanovená hygienická pravidla. Pravidla, podle kterých se mohlo postupovat, a které uplatnily například jiné země, jsme ministrům zaslali již dříve. Vláda se rozhodla jít jinou cestou a zveřejnila, co zveřejnila. Poslední blamáž se salony pro pejsky a jak to pan ministr Havlíček argumentoval, proč právě psí salony, pak beru jako ukázku chaotického způsob řízení, či spíše neřízení krize. Píší nám lidé na Facebooku, tak to uděláme.

Mnoho lidí má pocit, že vláda se v jednotlivých vyjádřeních neumí zcela shodnout na některých postupech a působí to chaoticky. Vnímáte to podobně?

Přijde mi, že vláda měří úspěšnost vyvedení ČR z krize přes aktuální výsledky volebních průzkumů. Jsou dny, kdy tři členové vlády říkají tři různé věci. Do toho nastoupí pan profesor Prymula, a řekne, že je vše vlastně jinak. Co mi však přijde nejhorší, je nejednotnost ve zcela základní věci, a tou je potřeba stabilního zásobování ochrannými pomůckami.

Hádky ministrů vnitra a zdravotnictví na sociálních sítích, kdo měl co objednat, završila nakonec paní ministryně práce a sociálních věcí Maláčová, když koncem března, tedy po měsíci, zjistila, že ochranné pomůcky nejsou v domovech pro seniory a v sociálních službách. Bohužel se to začalo řešit, až když si virus v těchto zařízení našel první oběti. Přitom ochrana rizikových skupin měla být prioritou od samotného počátku. Proto došlo k omezení pohybu lidí mimo domov především, aby se snížilo následné riziko přenosu na seniory. Proto jsme taky tato první vládní opatření plně podpořili. To ministryně zapomněla, že máme domovy seniorů, kde se o ně stará personál, který chodí do práce a večer domů a musí být proto vybaven? Patrně ano. Je to smutné.

Mám obavy, že v řadě případů samotných nákupů, zejména v souvislosti s ministerstvem Zdravotnictví, se také spíše řešilo, kdo se na tom napakuje. Ostatně to už leze ven. Na nejhorší případy jsme již upozornili média a obrátili se na ministra Adama Vojtěcha, aby nákupy doložil. 300 milionů za respirátory přes firmu, její jednatel má sídlo na úřadu Prahy 5 a v 18 exekucích má platit 3 miliony… neříká se takovým lidem bílí koně?

V čem ale vidíte zásadní nesrovnalosti?

Zásadní nesrovnalosti vidím i v uzavření hranic. To, že je to i pro výjezd je bezprecedentní. Je na každém státu, aby vyhodnotil svou epidemiologickou situaci. Vůbec nerozumím tomu, proč jsou hranice zavřené pro vycestování. Pokud státy dovolují vstup cizinců, tak je v daném státu situace pod kontrolou a tedy v pořádku a to platí o jakémkoliv státu. Hranice by dle Pirátů měly být otevřené co nejdříve, zvláště v zemi, která má s uzavřením hranic tak strašnou zkušenost. Samozřejmě ale za předpokladu fungujícího chytrého trasování osob a tedy i následné samozřejmosti dodržet 14ti denní karanténu.

Na tom se neshodne snad ani jeden ze členů vlády. Premiérovo vyjádření o tom „jak máme zůstat doma, protože tady všechno máme“, zatímco on si na své sociální sítě jindy tak rád dává fotky z exotických dovolených, mi přijde tak za hranou, že ho raději dále nebudu rozebírat.

Rodiče dětí se stavějí do dvou táborů. Kdy jeden je pro to, aby se do škol děti nevracely, druhý naopak, aby děti se děti do škol vrátily co nejdříve. Podle ministra školství Plagy se do škol vrátí první stupně v počtu maximálně 15 žáků na třídu. Rozumím určitému kompromisu, ale zaráží mě skutečnost, že děti jsou takřka bezpříznakoví přenašeči, což by mohlo znamenat že zodpovědný rodič, nebo rodič v obavách bude eliminovat kontakt s prarodiči dítěte, což je věková skupina 65+, tedy nejrizikovější…

Školní zařízení jsou skutečně, co do doby strávené velikého množství lidí dohromady, počtu dětí a studentů na jednom místě, ale i třeba při cestě do školy zásadní.

Proto by se mělo, jakmile dojde k částečnému zahájení výuky, a to v ministerském návrhu je, pracovat na rovině individuálního prohlášení. To vyžaduje velikou zodpovědnost na straně rodiny, že nežijí s prarodiči, nemá mezi členy rodiny osobu z ohrožení skupiny (např. někoho s nemocí, nebo léčeného se sníženou imunitou.) Poslání dítěte do školy bude v první plánované dobrovolné a musí to vyhodnotit právě rodina.

Co je pro mě důležité, aby se jen proto, že bude umožněna docházka do školy nestoplo rodičům, kteří se rozhodnou dítě do školy neposílat, nebo třeba jen jeden den v týdnu, nárok na ošetřovné. Doufám, že vláda tento nepěkný trik nechystá a bude solidární tak, jak chce , aby občané byli solidární k sobě navzájem. Když vidím ekonomická opatření a nastavení, za jakých může kdo čerpat státní pomoc, mám obavy, že z tím něco takového může být skryto. Tuto věc ve sněmovně hlídáme.

Zajímá mě, jak vidíte skutečnost, že Andrej Babiš vidí východisko v tom, aby se země zadlužila, uvedl to v rozhovoru pro Právo, kde řekl: "Musíme se zadlužit, abychom podpořili sociální smír, ubránili ekonomiku a zachovali lidem práci" - souhlasíte s tímto výrokem?

Zásadní věc, na kterou nesmíme zapomenout, byl enormní propad příjmů státního rozpočtu oproti předpokladu již v prvních misích 2020, tedy ještě před začátkem pandemie v ČR. Takže jsme byli na počátku propadu tak jako tak. Ekonomické dopady pandemie budou zásadní, ale je třeba se s tím vypořádat ambiciózně. V první fázi vytvořit polštář pro lidi, malé podnikání, střední i velké a to spravedlivě. Následně by měli investice směřovat do transformace naší země.

Bude to pomalu 2 měsíce a některé skupiny občanů a firem nedostaly ani elementární pomoc. DPP a DPČ, co platí pojištění a neměli možnost čerpat ani ošetřovné, malá s.r.o. ale i větší firmy, které drtí nemožnost splácet nájem v komerčních objektech, firmy, které neměly možnost dosáhnout na programy COVID I ani COVID II a v programu “Finančáku“ Pětadvacítka pro OSVČ již v tuto chvíli, tj. po měsíci a půl, pomoc neleží. Skupině lidí, co měla OSVČ jako vedlejší činnost a nějaký malý úvazek na dohodu, se vláda vysmála a na poslední schůzi jim pomoc skrze návrh ČSSD upřela. Třeba OSVČ konzultant, co někde učil pár hodin měsíčně a předával tak studentům své know-how. Na těchto lidech vládě evidentně nezáleží.

On i ten kurz-arbeit, kdy se musíte vyvázat z jakéhokoliv budoucího uplatnění požadavku na náhradu, je tak trochu “eklhaft“.

Jak to myslíte?

Zatímco se tady ve “vládních kruzích“ hraje o potlesk a jednotliví ministři se nemůžou dohodnout, kdo měl nakoupit jaké zdravotní vybavení a komu, našinec má reálné obavy, že tato krize nebude uchopena jako šance změnit věci k lepšímu. Mám obavy, že vláda chápe krizi jako šanci „mocných“, aby si ještě více upevnili své postavení, posbírali nebo levně skoupili, co popadalo, pomohli z eráru kámošům, který se nestihli před tím napakovat, nebo se jim některé kšefty z poslední doby úplně nepovedly.

A šance na změnu tu je. Od restrukturalizace a směřování naší ekonomiky ke znalostní společnosti a výroby s vysokou přidanou hodnotou, přes transformaci vzdělávání směrem k dovednostem potřebným ve 21. století, či k efektivnímu využití programů environmentálního balíčku. Měli bychom tuto krizi uchopit i jako výzvu ke změně k lepšímu.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.