Sníh na Štědrý den v nížinách: Po 15 letech to opět nevypadá nadějně, říká meteoroložka
Myšlenka na bílé Vánoce, kdy se 24. prosince probudíme do krajiny pokryté čerstvým sněhem, patří k tradičním zimním přáním. V nížinách se ale tato představa už dlouho nenaplňuje. "Naposledy zažilo Česko opravdu zasněžené Vánoce v letech 2001 a 2010, kdy místy leželo i více než 50 centimetrů sněhu. Od té doby však plnější zimní atmosféru na většině území pravidelně »krade« předvánoční obleva," uvedla pro ŽivotvČesku.cz meteoroložka Dagmar Honsová.
Za nedostatek sněhu kolem Štědrého dne může podle meteoroložky především teplé jihozápadní až západní oceánské proudění, které nejčastěji zasahuje střední Evropu mezi 23. prosincem a 1. lednem. "Tento jev má historické kořeny, známá pranostika »Na Adama a Evu čekejte oblevu« vznikla už v 17. století," vylíčila pro ŽivotvČesku.cz Honsová s tím, že zajímavostí je, že pokud by se Vánoce slavily o měsíc později, tedy 24. ledna, pravděpodobnost bílých Vánoc by vzrostla až na 80 procent.
Teplotní rekordy: od -31,5 °C po téměř 15 °C
Historická měření potvrzují velkou proměnlivost počasí na Štědrý den:
Nejvyšší teplota byla zaznamenána v roce 1958 na stanici Lučina: 14,5 °C.
V Praze-Klementinu drží rekord rok 1977 s 12,9 °C.
Největší mráz přinesl rok 2001 – na Horské Kvildě meteorologové naměřili -31,5 °C.
Nejvyšší sněhovou pokrývku (215 cm) mají na svědomí Krkonoše v roce 1974.
Jaké jsou vyhlídky na letošní rok?
Podle sezónních modelů to zatím na výrazný návrat romantických zasněžených Vánoc v nížinách nevypadá. "Zjednodušeně řečeno, dle dosavadních signálů budou většinu území pravděpodobně čekat další »Vánoce na blátě«. Na horách by se ale sněhová pokrývka měla držet, což znamená, že lyžařské oblasti mohou mít relativně dobré podmínky," dodala pro ŽivotvČesku.cz Dagmar Honsová.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
